Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

POSTAVENÍ ŽIDŮ VE STŘEDOVĚKU www.zlinskedumy.cz Název školyGymnázium Zlín - Lesní čtvrť Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0484 Název projektuRozvoj žákovských.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "POSTAVENÍ ŽIDŮ VE STŘEDOVĚKU www.zlinskedumy.cz Název školyGymnázium Zlín - Lesní čtvrť Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0484 Název projektuRozvoj žákovských."— Transkript prezentace:

1 POSTAVENÍ ŽIDŮ VE STŘEDOVĚKU Název školyGymnázium Zlín - Lesní čtvrť Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název projektuRozvoj žákovských kompetencí pro 21. století Název šablonyIII/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUMPostavení Židů ve středověku Označení DUMVY_32_INOVACE_10_3_09 AutorMgr. Radek Šipula Datum Vzdělávací oblastČlověk a společnost Vzdělávací oborDějepis Tematický okruhStředověk Ročník2. ročník, kvinta - sexta

2 DVĚ OTÁZKY NA ÚVOD:  STŘEDOVĚKÝ ČLOVĚK BYL PŘESVĚDČEN, ŽE BŮH ROZDĚLIL LIDI DO TŘÍ SPOLEČENSKÝCH SKUPIN.  DOKÁŽETE TYTO TŘI STAVY VYJMENOVAT?  JAK TOMUTO UČENÍ O TŘECH SPOLEČENSKÝCH STAVECH ŘÍKÁME?

3 ODPOVĚDI:  DUCHOVNÍ stav, SVĚTSKÝ stav a DĚLNÝ LID  UČENÍ O TROJÍM LIDU

4 UČENÍ O TROJÍM LIDU:  středověcí učenci byli přesvědčeni, že BŮH rozdělil lidi do tří hlavních společenských skupin:  na KNĚZE (DUCHOVNÍ stav)  VÁLEČNÍKY (SVĚTSKÝ stav)  DĚLNÝ LID  povinností DUCHOVNÍCH bylo seznamovat společnost se zásadami křesťanské víry  příslušníci SVĚTSKÉHO stavu (panovníci, šlechta) měli řídit stát či panství a zajišťovat jejich ochranu proti nepřátelům  pouze příslušníci těchto vrstev se mohli podílet na politickém rozhodování a měli přístup k úřadům  mezi DĚLNÝ LID náleželi všichni, kdo se živili prací svých rukou

5 USPOŘÁDÁNÍ STŘEDOVĚKÉ SPOLEČNOSTI:  uspořádání středověké společnosti si můžeme představit jako písmeno Y  jeho spodní polovinu tvoří dělný lid, který svou činností podpírá duchovenstvo a světskou moc  každý člověk v tomto uspořádání někam patřil a musel se řídit pravidly chování skupiny  kdo nikam nepatřil, byl podezřelý a žil NA OKRAJI SPOLEČNOSTI (například TULÁCI, KEJKLÍŘI, HERCI, ŽEBRÁCI či NEVĚSTKY)  úplně mimo křesťanskou společnost stáli KACÍŘI vyvržení z církve pro úchylky ve víře  pouze trpěni byli POHANÉ (muslimové) a JINOVĚRCI (Židé), kteří žili v křesťanských městech v oddělených ulicích a čtvrtích (GHETTECH)

6 POSTAVENÍ ŽIDŮ:  v křesťanské EVROPĚ měli ŽIDÉ zvláštní postavení  židovská víra (JUDAISMUS) se opírá o STARÝ ZÁKON, křesťanský NOVÝ ZÁKON ale neuznává  většina křesťanů ŽIDY neměla ráda, protože v nich viděli viníky KRISTOVA umučení, nicméně je dlouho nechávali na pokoji  uznávali totiž, že mezi ŽIDY žijí vynikající lékaři i další učenci a oceňovali také schopné židovské obchodníky  ti byli trpěni i proto, že půjčovali peníze na úrok, což křesťanství zakazovalo jako lichvu  v evropských středověkých městech obývali ŽIDÉ vlastní ulice či čtvrti, měli své školy, hřbitovy i modlitebny (SYNAGOGY)SYNAGOGY

7 STARONOVÁ SYNAGOGA:  jedna z nejznámějších (STARONOVÁ) stojí na STARÉM MĚSTĚ PRAŽSKÉMSTARONOVÁ 1] 2]

8 KŘESŤANÉ VS. ŽIDÉ:  nesnášenlivý postoj vůči ŽIDŮM zaujala středověká EVROPA v době křížových výprav a zostřeného pronásledování kacířů  na počátku 13. století prohlásila katolická církev, že je třeba ŽIDY z křesťanské společnosti vyčlenit - a to i zvláštním ZNAMENÍM přišívaným na šaty (žluté kolečko)  na základě církevního výnosu byla řada židovských čtvrtí ve velkých městech ohrazena a uzavřena (tzv. GHETTA)  životní a hygienické podmínky byly ve většině GHETT zoufaléGHETT  OBRÁZEK 1 OBRÁZEK 1  OBRÁZEK 2 OBRÁZEK 2  OBRÁZEK 3 OBRÁZEK 3  OBRÁZEK 4 OBRÁZEK 4

9 PRAŽSKÉ GHETTO: 3]

10 KOŘENY NENÁVISTI VŮČI ŽIDŮM:  nenávist vůči židovskému národu má především NÁBOŽENSKÉ kořeny  KŘESŤANÉ ŽIDŮM vyčítají ukřižování JEŽÍŠE KRISTA  křesťanská církev již od svých počátků rozšiřovala protižidovské předsudky, podle kterých měli ŽIDÉ podíl na KRISTOVĚ vraždě a současně nechtěli JEŽÍŠE uznat jako mesiáše  ve středověku pak pro křesťany ŽIDÉ symbolizovali zlo a ďábla  v době první křížové výpravy dostali dvě možnosti - OBRÁCENÍ NA PRAVOU MÍRU A KŘEST, nebo SMRT

11 POGROM NA ŽIDY:  nenávist k ŽIDŮM podporovali i někteří panovníci  když například zela pokladna prázdnotou, klidně násilně zabavovali židovský majetek (RUDOLF ll. a MORDECHAJ MAISEL - viz dále)  dávali tak špatný příklad ostatním obyvatelům, kteří čas od času rabovali židovské čtvrti a pobíjeli i zdejší obyvatele (takovým akcím se říká POGROMY)  PRAŽSKÝ VELIKONOČNÍ POGROM NA ŽIDY 18. DUBNA 1389:  ve svátečních velikonočních dnech roku 1389 zachvátilo pražské měšťany „šílenství“, které je vehnalo do místního ghetta  vyvraždili tam na 3000 osob (včetně žen a dětí)  tomuto pogromu předcházela událost, kdy křesťanský kněz, který se ubíral k udělení poslední svátosti, se rozhodl projít židovskou čtvrtí  v jejích ulicích se však zapletl do hádky, při níž po něm jeden z ŽIDŮ hodil kamenem  odveta křesťanů na sebe nenechala dlouho čekat a většina pražských ŽIDŮ při ní byla následně pobita

12 POSTAVENÍ ŽIDOVSKÉ KOMUNITY U NÁS:  na rozdíl od jiných království na západ i východ od PRAHY se ŽIDÉ v ČECHÁCH dlouho těšili z nebývalých svobod  platilo to za PŘEMYSLOVCŮ, LUCEMBURKŮ i JAGELLONCŮ  například PŘEMYSL OTAKAR ll. vydal nařízení, v němž se praví, že ŽIDÉ jsou královským majetkem a jakékoli nepřátelství vůči nim je považováno za útok na majetek královské komory  krušné časy jim v ČECHÁCH nastaly až za vlády HABSBURKŮ na konci 17. století  právě tehdy bylo veškeré ŽIDOVSKÉ obyvatelstvo násilně sestěhováno do GHETT (vedle PRAHY například také TŘEBÍČ, BOSKOVICE nebo ČESKÁ LÍPA)  všichni ŽIDÉ museli chodit jasně označeni  roku 1726 vešel v platnost tzv. FAMILIANTSKÝ ZÁKON, který povoloval založení rodiny jen prvorozeným židovským synům  částečně se ŽIDŮM ulevilo až za vlády JOSEFA ll.  plnohodnotnými občany monarchie se stali až roku 1867  video: DĚJINY UDATNÉHO ČESKÉHO NÁRODA (2:58)DĚJINY UDATNÉHO ČESKÉHO NÁRODA

13 KONEC PRAŽSKÉHO GHETTA:  v polovině 19. století žilo v pražském židovském ghettu přibližně 5000 obyvatel  roku 1850 bylo pražské židovské město (dosud nezávislé na PRAZE) přejmenováno na JOSEFOV (na počest císaře a jeho reforem) a připojeno k metropoli  ŽIDÉ již nemuseli nosit označení na šatech a mohli také ghetto opustit (což hromadně činili)  do domů židovských finančníků se začali stěhovat nejchudší obyvatelé PRAHY  situace v JOSEFOVĚ podle toho vypadala, všude byly hromady odpadků a na bytů připadala jedna toaleta  roku 1882 byla v této části PRAHY zahájena ASANACE, která s přestávkami trvala až do roku 1914  starý JOSEFOV je během ní až na pár výjimek (6 synagog, radnice či hřbitovy) zbourán

14 PRAŽSKÉ GHETTO:  STARONOVÁ SYNAGOGA a HŘBITOV: 4] 5]

15 ASANACE PRAŽSKÉHO GHETTA:  PINKASOVA SYNAGOGA TEHDY a DNES: 6] 7] video: ŽIDOVSKÉ PAMÁTKY (1:07:25)ŽIDOVSKÉ PAMÁTKY video: PRAŽSKÝ ŽIDOVSKÝ HŘBITOV a ŠPANĚLSKÁ synagoga (6:06)PRAŽSKÝ ŽIDOVSKÝ HŘBITOV

16 NOVÝ JOSEFOV:  na místě bývalého ghetta vyrostla nová, velmi reprezentativní městská čtvrť  starý JOSEFOV před asanacíJOSEFOV  nový JOSEFOV dnes: 8]

17 CO JSOU NEKŘESŤANSKÉ PENÍZE:  toto označení vzniklo zřejmě z toho, že peníze na úrok ve středověku mohli půjčovat jen ŽIDÉ, křesťanství to totiž zakazovalo jako lichvu  císař RUDOLF ll. proslul značnou náklonností k ŽIDŮM  stýkal se s významným učencem a pražským rabínem JEHUDOU LOWEM a především s finančníkem MARKUSEM MORDECHAJEM MAISELEM, patrně nejbohatším mužem v celé tehdejší PRAZE  MAISEL půjčoval císaři nemalé sumy, které RUDOLF potřeboval jednak na války s TURKY, jednak na nákupy svých sbírek  když však bankéř v březnu 1601 zemřel, nechal císař zabavit veškerý jeho majetek a nijak se neohlížel na práva dědiců  pozůstalost po MAISELOVI přitom činila obrovskou sumu, která vysoce převyšovala souhrn zemských daní za celý rok

18 KOHO SI TAKÉ STŘEDOVĚK OŠKLIVIL:  kromě kacířů, jinověrců a lidí na okraji společnosti si středověk ošklivil také některá, i když užitečná povolání  lidé neměli například rádi BIŘICE, kteří plnili policejní službu a hlídali ve městech pořádek  jejich nechuť se obracela také proti všem, kdo museli pracovat s krví a výměšky, ať už lidskými nebo zvířecími  mezi nejopovrhovanější patřil KAT, žijící zpravidla v zapadlé uličce u hradeb a pověřovaný i jinou činností, kterou lidé nechtěli vykonávat (například čištění záchodů)  s nedůvěrou ostatních se potýkali také LAZEBNÍCI, kteří zajišťovali základní hygienické služby (v některých městech se dokonce nesměli stát konšely)  lidé se vyhýbali i RASŮM (chytali zatoulané psy a kočky a odváželi zdechliny)

19 NĚCO K ZAMYŠLENÍ:  Dokážete vysvětlit, co znamenají tato slova - SYNAGOGA, GHETTO a POGROM?  Proč KŘESŤANÉ ŽIDY neměli rádi? Co jim vlastně vyčítali?  Co naopak vedlo mnohé panovníky k tomu, aby ŽIDY zvali do svých měst a nechávali je tam žít?  Jak se jmenovala pražská čtvrť, ve které bylo GHETTO?  Uveďte jména alespoň dvou našich panovníků, kteří se vůči ŽIDŮM chovali relativně slušně.  Koho si lidé ve středověku vedle ŽIDŮ také ošklivili?

20 ODPOVĚDI NA OTÁZKY:  SYNAGOGA: židovská modlitebna  GHETTO: oddělené ulice a čtvrti měst, ve kterých žili ŽIDÉ  POGROM: rabování židovských čtvrtí a zabíjení ŽIDŮ  nenávist vůči židovskému národu má především NÁBOŽENSKÉ kořeny - KŘESŤANÉ ŽIDŮM vyčítají ukřižování JEŽÍŠE  ekonomické důvody a pozvednutí prosperity po válkách či epidemiích  JOSEFOV  PŘEMYSL OTAKAR ll., RUDOLF ll., JOSEF ll.  biřice, kata, lazebníka, rasa...

21 ZDROJE A POUŽITÁ LITERATURA:  1] PRAEFCKE, Andreas. commons.wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný pod licencí GNU na WWW: pg pg  2] CHMEE2. commons.wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný pod licencí GNU na WWW: front.jpg front.jpg  3] NEUVEDEN. upload.wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: ague.jpg ague.jpg

22 ZDROJE A POUŽITÁ LITERATURA:  4] BARÁNEK, DANIEL. commons.wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: agoga_01.jpg agoga_01.jpg  5] KMÍNEK, MICHAL. commons.wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: aha_1,_U_starého_hřbitova,_17._listopadu,_Josefov_-_detail.JPG aha_1,_U_starého_hřbitova,_17._listopadu,_Josefov_-_detail.JPG  6] KŘÍŽENECKÝ, Jan. commons.wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:

23 ZDROJE A POUŽITÁ LITERATURA:  7] KMÍNEK, MICHAEL. commons.wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:  8] KMÍNEK, MICHAEL. commons.wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: sefov),_Praha_1,_Pařížská,_Břehová_19,_Josefov_- _pohled_z_Břehové_ulice.JPG sefov),_Praha_1,_Pařížská,_Břehová_19,_Josefov_- _pohled_z_Břehové_ulice.JPG

24 ZDROJE A POUŽITÁ LITERATURA:  TEICHOVÁ, Alena a kolektiv: Dějiny středověku. 1. vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, s. ISBN  TEICHOVÁ, Alena a kolektiv: Dějiny středověku vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, s. ISBN  CHAZAN, Robert: Židé středověkého západního křesťanského světa. 1. vydání. Argo, s.  SPUNAR, Pavel: Kultura středověku. Praha: Orbis, s. ISBN


Stáhnout ppt "POSTAVENÍ ŽIDŮ VE STŘEDOVĚKU www.zlinskedumy.cz Název školyGymnázium Zlín - Lesní čtvrť Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0484 Název projektuRozvoj žákovských."

Podobné prezentace


Reklamy Google