Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Mezinárodní politická ekonomie, mezinárodní právo, řešení konfliktů v MV, válka, konflikt Východ – Západ, geopolitika, politická geografie 3. přednáška.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Mezinárodní politická ekonomie, mezinárodní právo, řešení konfliktů v MV, válka, konflikt Východ – Západ, geopolitika, politická geografie 3. přednáška."— Transkript prezentace:

1 Mezinárodní politická ekonomie, mezinárodní právo, řešení konfliktů v MV, válka, konflikt Východ – Západ, geopolitika, politická geografie 3. přednáška Dálkové studium

2 Mezinárodní politická ekonomie

3 problematika bídy a bohatství rozmach od 70. let 20.st. – do té doby oddělení studia ekonomie a politiky – nyní obě disciplíny velmi úzce propojeny debaty o oddělení disciplíny ???

4 Vztah mezi politikou a ekonomií Ekonom. aktivita Vytváří základ pro a ovlivňuje Politická moc Reguluje

5 Vztah mezi politikou a ekonomií 1.období krizí 1970´s 1.Brettonwoodský systém 2.ropné šoky 2.dekolonizační proces v Africe 3.rozpad bipolárního uspořádání

6 Hlavní směry – Merkantilismus – Liberalismus – Marxismus – jsou deskriptivní (proč dochází k určitým jevům) i preskriptivní (jak k nim dospět)

7 Merkantilismus klíčová role politiky (vůči ekonomii) stát je hlavním aktérem – má však pasivní roli současné ekonomické vztahy – konfliktní, hra s nulovým součtem, národní zájmy cíl – maximalizace státní moci

8 Merkantilismus neexistuje možnost další vzájemné spolupráce pomoc vůči slabým aktérům je nežádoucí – zvýšila by konkurenci Podobnost s realistickou teorií MV

9 Liberalismus Ekonomie je autonomní politika zajišťuje pouze fungovaní volného trhu hlavní aktéři – jednotlivci (konzumenti i producenti) – privátní (nadnárodní) firmy

10 Liberalismus snahu státu o zásahy do ekonomiky je nutno eliminovat současné vztahy jsou soutěživé a kooperativní, hra s nenulovým součtem spolupráce možná s reformou současného MPS cíl – maximalizace blaha jedince – společnosti rozvoj zemí 3světa – forma úvěrů, investic, obchodu – profit všech zúčastněných

11 Marxismus ekonomické struktury ovlivňují politiku hlavní aktéři jsou třídy role státu je negativní – potřeba reformy – postupná eliminace ekonomické vztahy jsou konfliktní – hra s nulovým součtem

12 Marxismus spolupráce možná jen po radikální reformě – nutná revoluce cíl – vytvoření beztřídní společnosti problematika zemí 3světa – přerozdělení politické moci

13 Reflexe merkantilismu Historicky úzce spojen s budováním národních států v Evropě Imperialismus – přímá kontrola území, obyvatelstva a přírodních zdrojů za konkrétním účelem

14 Současný merkantilismus – Protekcionismus Asijští tygři – Ekonomické pobídky X sankce – Dle mnohých neoimperialismus nepřímá kontrola, závislost

15 Reflexe liberalismu st. - kritika merkantilismu důraz na: – Volný obchod (teorie komparativních výhod) – Uvolnění národních a světových trhů – Neviditelná ruka trhu Drsná realita ranného kapitalismu v Anglii st. nutnost: – Jasných pravidel a institucí nutných pro fungování volného trhu – Regulace některých aspektů tržních vztahů

16 Současný liberalismus Správná role státu v ekonomických záležitostech Keynesiánská škola X Neoliberalismus

17 Reflexe marxismu reakce na drsnou realitu ranného kapitalismu důraz na: – svržení buržoazie – zrušení soukromého vlastnictví Základní teze – dějiny všech dosavadních společností jsou dějinami třídních bojů: Po vzniku kapitalismu se jedná o boj buržoazie a proletariátu SSSR a marxismus

18 Mezinárodní ekonomické organizace Globální – WTO – IMF – Světová banka – OSN Regionální – OECD

19 WTO Světová obchodní organizace – Systém smluv definující obchodování mezi státy – Diskusní fórum pro změny těchto pravidel – Kritika – hájí zájmy velkých korporací – Vychází z úmluv GATT (revize z r. 1995) –

20 IMF Mezinárodní měnový fond – Dohled nad stabilitou měnového systému – fixní kurzy – Pomoc státům nacházející se v platební neschopnosti – Součást Bretton-Woodského měnového systému od 2. sv.v. – Členové téměř všechny státy OSN Kromě Severní Korea, Kuba, Lichnštejnsko, Andorra, Monako, Tuvalu, Nauru –

21 Světová banka Poskytuje státům prostředky pro zmírnění chudoby a hospodářský rozvoj Soustředí se na rozvojové země Spolu s IMF součást Bretton-Woodského měnového systému od 2. sv.v.

22 OSN Viz. více přednáška 2. Univerzální (ekonomický) charakter OSN Rozpočet OSN Hlavní role ECOSOCu Ekonomické sankce a embarga RB OSN

23 OECD Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj – Sdružení rozvinutých států uznávající principy tržní ekonomiky a zastupitelské demokracie – Diskusní fórum pro výměnu ekonomických informací – sbírá informace o vývoji ekonomiky-usnadnění spolupráce – Koordinace s bojem proti korupci v členských státech – Vznik z OEEC (1961) – 1,00.html 1,00.html

24 Brettonwoodský (měnový) systém Systém regulace mezinárodních měnových vztahů Trval v letech 1945 – 1971 Standart ekvivalence dolaru a zlata Statut amerického dolaru jakožto světové reservní měny Garance směnitelnosti dolaru za zlato v pevném kurzu 35 $ za trojskou unci zlata

25 Mezinárodní právo

26 Mezinárodní právo veřejné Normativní systém – Popis toho, co má být…. Případ → norma → legalita / nelegálnost Existence na mezinárodní úrovni MPS

27 Role MP Ovlivňuje jednání států – Sankce za porušení Vliv na vnitrostátní právo jednotlivých států – Přejímání určitých částí Praktické dopady (uveďte příklady) – Diplomacie a MV – Státní správa – soudnictví – Běžný život

28 Vývoj MP 4 základní období: – Archaické – do r.1648 – Tradiční – – Moderní – – Postmoderní současnost

29 Prameny MP Všeobecné uznávané formy, z nichž poznáváme pravidla mezinárodního práva Má obsah – pravidlo Má formu – pramen

30 Prameny MP 4 základní kategorie pramenů MP: – Mezinárodní smlouvy – Mezinárodní obyčej – Obecně uznávané právní zásady – Soudní rozhodnutí

31 Další dělení pramenů MP Základní – Mezinárodní smlouvy – Mezinárodní obyčej Podpůrné – Obecné právní zásady – Soudní rozhodnutí – Doktríny Další prameny – Jednotlivé akty států či MO

32 Mezinárodní smlouvy Primární zdroj MP Kodifikuji právo Jsou závazné – Pro signatáře – Všeobecně Definice: – Ujednání 2 či více subjektů MP mající z vůle těchto subjektů MP účinky a řídí se MP – Nutná písemná forma

33 Mezinárodní smlouvy Podoba mezinárodní smlouvy – Preambule – Vlastní text – Závěrečná ustanovení Vznik mezinárodní smlouvy – Jednání → podpis → ratifikace →vstup v platnost Neplatnost mezinárodní smlouvy

34 Mezinárodní obyčej Primární zdroj MP Obecně uznávané právní zásady, které byly postupem času kodifikovány Výsledek určité praxe mezi 2 či více subjekty MP Materiální prvek – existence pravidla Subjektivní prvek – závaznost pravidla Vždy nepsaný

35 Obecné právní zásady Sekundární zdroj MP Odvození z vnitrostátního práva – Přeneseny na mezinárodní úroveň Poměrně vágní Obecné právní principy uznávané civilizovanými státy

36 Soudní rozhodnutí Sekundární zdroj MP Rozhodnutí národních i mezinárodních soudů Určitá relevance při formování MP Typické pro anglo-saský právní systém

37 Ostatní sekundární prameny MP Doktríny – Právní názor nejvýznamnějších znalců Jednostranné právní akty – U MO – rezoluce RB OSN

38 Subjekty MP Subjekt MP je jednotka mající způsobilost k právům a povinnostem a způsobilost k právním úkonům Schopnost uzavírání planých mezinárodních smluv Schopnost domáhání se náhrady za škody při porušení MP Schopnost vysílat a přijímat své / cizí zástupce do / z ciziny Jsou odlišné

39 Druhy subjektů MP Stát MO Jednotlivec Zvláštní jednotka (Svatý stolec, Řád maltézských rytířů apod.)

40 Vztah mezinárodního a vnitrostátního práva Monismus (jeden právní celek) X dualismus (2 nezávislé systémy) Horizontální decentralizované (MP) X vertikální centralizované (VP)

41 Vztah mezinárodního a vnitrostátního práva Přenos závazků z MP do VP: – Inkorporace (stejný obsah i forma) – Transformace (stejný obsah, jiná forma) – Adaptace (jiný obsah i forma) – Adopce (stejný obsah i forma)

42 Diplomatické a konzulární právo Privilegia orgánů státu pro zahraniční styky: – Výsady (nad rámec obecného jednání) – Imunity (vyjmutí z pravidel) Imunita X Indemnita

43 Diplomatické a konzulární právo Vnitřní orgány státu pro zahraniční styky: – Hlava státu – Vláda – MZV Vnější orgány státu pro zahraniční styky: – Diplomatické mise – Konzulární úřady – Zvláštní mise – Stále mise – Delegace na MK či u MO – Vojenské letadlo, loď

44 Mezinárodní humanitární právo Ius ad Bellum (Právo na válku) = donucení Úprava použití síly v mezinárodních vztazích použití síly státu proti jinému státu Zákaz 2 výjimky – Sebeobrana – Kolektivní akce RB OSN Ius in Bello (Právo ve válce) = MHP Úprava průběhu ozbrojeného konfliktu Pravidla pro užití ozbrojené síly? napadený má stejná práva a povinnosti jako agresor

45 Mezinárodní humanitární právo Také se nazývá válečné právo či právo ozbrojených konkfliktů Velmi staré kořeny – Antika – Středověk – Oficiální vznik 19.st. Haagské a Ženevské MHP Vojenské X civilní cíle Kombatanti X civilisté

46 MP v praxi Kritika – existuje pouze na papíře MP nejen jako zákon – dodržování má výhody – Pravidla hry – Nenásilné řešení konfliktů v MV – Legitimizace vlastních cílů Efektivní regulace transnacionálních vztahů

47 MP a soudní dvory Globálně působící – Mezinárodní soudní dvůr (OSN) – Mezinárodní trestní soud (2002) Regionálně působící – European Court of Justice – European Court of Human Rights

48 Řešení konfliktů v MV a válka

49 Řešení konfliktů v MV Samotný Výzkum míru až od 50.let 20.st. (Peace Research) jako sub-disciplína MV – Reakce na Studenou válku – Cíl - naprosté odstranění války Kontrola a řešení konfliktů – 60.léta (USA) Propojení obou oborů – Výzkum míru a konfliktů „Conflict Resolution“

50 Řešení konfliktů v MV 1966 – založení Stockholm International Peace Research Institute (SIPRI) – První státní institut pro zkoumání míru a konfliktů – Každý rok – významná ročenka – Světové renomé 1970´s-rozmach institutů v západním světě

51 Řešení konfliktů v MV 70. léta – konflikt SEVER x JIH – Nový fenomén – Asymetrické konflikty, konflikty zájmů – Redefinice základních pojmů Období détente – přelom 1970´s a 1980´s – Plány strategické obranné iniciativy – Návrat ke starým tématům Podmínky zabránění konfliktu, příčiny války, definice zbrojení

52 Řešení konfliktů v MV Konec bipolární konfrontace – Nová témata – vývojová dynamika, enviromentální konflikty, společenské procesy – Koncept bezpečnosti – redefinice Do 1990´s – vojensko-politická bezpečnost Po 1990´s – ekologická, sociální, ekonomická bezpečnost Pojem sekuritizace – Ole Weaver, Burry Buzan

53 Konflikt a jeho definice Definovat konflikt je velmi složité a komplexní „Konflikt je sociální skutečnost, kdy proti sobě stojí nejméně 2 strany mající odlišný pohled na určitou skutečnost a fakt….“ (Waisová) Užší vymezení: „střet překrývajících se zájmů v oblasti národních hodnot a témat…“ (Pfetsch, Rohloff)

54 Konflikt a jeho definice Každý konflikt musí mít: – Trvání a hloubku – Průběh mezi nejméně 2 stranami – Rozhodnutí aktérů prosadit svůj zájem Alespoň 1 strana by měla být stát

55 Nástroje v průběhu konfliktu Vyjednávání Autoritativní rozhodování Hrozba Nátlak Pasivní nebo aktivní ukončení Použití násilí (války)

56 Konflikt a jeho definice Konflikty vznikají v době míru i války Konflikt není podmínkou války – mění se ve válku díky jednání zúčastněných stran

57 Druhy konfliktů Vnitřní konflikt Mezinárodní konflikt Mezistupeň obou úrovní

58 Vnitřní konflikt Nevládní / opoziční skupina se postaví proti vládě Vztahuje se k vládě či ústředním mocím Minimální podíl vnější pomoci – X zapojení vnějších sil

59 Mezinárodní konflikt Stojí proti sobě nejméně 2 státy Velmi často i spor s hnutími za národní nezávislost

60 Mezistupeň vnitřního a mezinárodního konfliktu Vnitřní konflikt nabývá mezinárodní podtext: – Zahraniční vojenská pomoc – Zahraniční podpora jedné strany – Přenesené tématu konfliktu do jiné země – Intervence cizího státu

61 Konfliktní cyklus Vznik konfliktu – Určité okolnosti Manifestace – Nesoulad jedné strany s druhou Eskalace – Vyhrocení konfliktu – až k válce Deeskalace – Oslabení o omezení Ukončení konfliktu Možnost zpětné vazby mezi jednotlivými stádii

62 Prevence a management a řešení konfliktů Podíl celé řady aktérů MPS: – OSN – Regionální MO – Státy – Skupiny států – Jedinci – NGO´s

63 Prevence konfliktů Prevence eskalace sporů do ozbrojených střetů Prevence znovuoživení starých sporů Prevenci rozšíření stávajících konfliktů Nástroje prevence: Vojenské nástroje Nevojenské nástroje

64 Preventivní vojenské nástroje Politiky odstrašení Bezpečnostní garance Udržení či obnovení lokální či regionální rovnováhy sil Hrozba / demonstrace použití síly

65 Preventivní nevojenské nástroje Omezení použití síly Režimy kontroly zbrojení Opatření podporující důvěru Dohody o neútočení Peacekeepingové síly Demilitarizované zóny, mírové zóny Zbrojní embarga, blokády Podpora spolupráce armád Vyjednávání Varování

66 Diplomatické iniciativy a nástroje Arbitráž Smírčí řízení Vyšetřovací komise Dobré služby Inspekce Soudní řízení Preventivní diplomacie Mediace

67 Preventivní diplomacie Multilaterální vztahy, kde žádný aktér nemá výhradní možnost zasahovat do prevence a řešení konfliktů Široká paleta účastníků – IGO´s – NGO´s – Státy – Jedinci Regionální aspekt je klíčový

68 Udržení míru - peacekeeping Koncept PEACEKEEPINGu Použití neutrální vojenské (nebo civilní) síly k pomoci jednotlivým stranám sporu v prevenci, managementu a řešení konfliktu Pod mandátem MO (OSN) Použití síly pouze na sebeobranu K operace nutný souhlas všech stran konfliktu Není definován v Chartě OSN

69 Pozorování voleb Rozkvět především po rozpadu bipolárního uspořádání Pozorovatelské volební mise – v rizikových oblastech (demokratický deficit) Vyslání na základě žádosti dané země Organizace a transparentnost voleb OSN, OBSE

70 Dimenze konfliktu Válka Krize Nestabilní mír Stabilní mír Trvalý mír

71 Válka Ozbrojené střetnutí Trvalý charakter Mezi organizovanými ozbrojenými silami Různé formy: – Anarchie – Dlouhodobá – Horká Konflikt lze označit za válku, když počet obětí přesáhne 1 000

72 Krize Konfrontace a nedorozumění mezi aktéry Aktéři mobilizují své ozbrojené síly Vstup do střetu za určitých okolností Omezené střety mezi protivníky Silové konfrontace

73 Nestabilní mír Negativní mír Rozpory se zvětšují – pravděpodobnost konfliktu je malá Nepřátelé – nepoužijí sílu Hrozba deterence Rovnováha sil Role preventivní diplomacie

74 Stabilní mír Studený mír Určitá komunikace a spolupráce – cílem je udržet stabilitu aktérů Bez vojenské spolupráce Konflikty bez použití síly Předvídatelné chování aktérů

75 Trvalý mír Pozitivní mír Vyspělé vztahy a kooperace aktérů Možný vznik vojenské aliance proti společným hrozbám Sdílení hodnot, cílů a institucí Mírové řešení sporů

76 Konflikt Východ - Západ vs. Studená válka

77 Konflikt Východ - Západ Určoval 45 strukturu MPS Konflikt Východ – Západ X Studená válka – Odlišnost pojmů Konflikt Východ – Západ – Celé období bipolární konfrontace Studená válka – 1947/

78 Vznik konfliktu Neslučitelné tendence demokratického kapitalistického uspořádání X komunistické uspořádání Vznik mocenských konkurentů v MPS – Včetně vlastních vnitřního uspořádání Příčiny již mnohem dříve – Přelom 19. a 20. st.

79 Vývoj konfliktu 2 vítězné velmoci po 2.sv.v.-USA a SSSR – Moc v Evropě především pro SSSR – Moc globálně především pro USA – jaderný monopol Rozdílné tendence byly mezi oběma velmocemi po celou dobu – Pouze po dobu 2.sv.v. potlačeny kvůli boji proti společnému nepříteli Založení OSN – převaha USA a kooperační tendence

80 Vývoj konfliktu SSSR měl 2 možnosti: – Spolupráce s USA jako za války – Unilaterální posílení vlastní moci SSSR začal posilovat vlastní moc Reakce USA – zadržování SSSR moci – Trumanova doktrína – Založení NATO (1949) – Vznik komunistické Číny – ohrožení zájmů USA a Evropy

81 Vývoj konfliktu Posílení vnitřní i vnější moci SSSR po 2.s.v.v – Sovětizace St.Evropy – Průmysl – Export moci – rozdělené Německo Problematika Německa – každá velmoc řeší sama Odmítnutí Marschallova plánu

82 Vývoj konfliktu Válka v Koreji – Šíření komunismu – reakce USA (zadržování) Vstup SRN do NATO (1955) Vznik Varšavského paktu → Definitivní rozdělení Evropy aliancemi a proti-aliancemi Vznik aliančního bipolárního uspořádání – stabilní situace

83 Vývoj konfliktu 2. Berlínské krize Karibská krize (1962) – Enormní eskalace konfliktu – Téměř až jaderná konfrontace – Umístění SSSR raket na Kubě – Reakce USA – prezident Kennedy – SSSR stáhnul rakety Ani jedna strana není schopna riskovat přímé nukleární zaútočení Přímá telefonní linka Moskva-Washington

84 Vývoj konfliktu 60.léta – strategická stabilita Rovnováha moci = rovnováha odstrašení – USA strategie hromadné odvety (massive retaliation) – USA strategie pružné odpovědi (flexible response) – Symetrické ohrožení – vzájemně zajištěného zničení MAD (mutually assured destruction)

85 Vývoj konfliktu 70.léta v Evropě – období détente – Uvolnění vztahů – Svolání celoevropské konference Vars.smlouvy a NATO – Podepsání dokumentu KBSE – založení Konference o bezpečnosti a stabilitě v Evropě (Helsinky 1975) – USA a Čína – sbližování – „pingpongová diplomacie“ – Ukončení války ve Vietnamu – Podpis SALT I (Strategic Arm Limitation Talks)-snížení počtu jaderných zbraní – Krize uvolňování na konci 70. let

86 Vývoj konfliktu Brežněvova doktrína – Omezení suverenity satelitních států v zájmu SSSR Socialistický internacionalismus Nová USA administrativa – R. Regan (1981) – SSSR jako „impérium zla“ – Soutěž ve zbrojení se SSSR (ten není schopen) – Rozmisťování nových US raket Pershing II v Evropě – Nová US Strategická obranná iniciativa SDI (Strategic Defence Iniciative) Carterova doktrína (oblast Perského zálivu) – Životní zájmy USA – Sblížení s Čínou – strategický partner pro US v Asii

87 Ukončení konfliktu Nástup M.Gorbačova jako GT KSSS (1985) – SSSR má 2 možnosti-pokračování konfliktu X kooperace Tzv. nové myšlení SSSR – Spolupráce se Západem – Velmi podobný náhled na hodnoty jako na západě Začátek odzbrojování – START (Strategic Arms Control Reduction Talks)

88 Ukončení konfliktu Mnohem lepší situace než détente Integrační metody do všech oblastí vzájemných vztahů USA-SSSR Noví aktéři MPS – Čína – Státy NATO – Indie

89 Izraelsko-Palestinský konflikt Od svého vzniku po současnost

90 Historický vývoj Svatá země – křesťané, židé Židovské království Mnohé útoky (Asyřané, Babylonci, Peršané, Řekové i Římané) Od 7.st. Zejména islámské území (Umajjovci, Abássovci) Středověk – křížové výpravy Od r až do 20. st. Osmanská říše

91 Sionismus Politické hnutí / ideologie Požadavek na návrat do Svaté země a vytvoření židovského státu Theodor Herzl (19.st.) – Hlavní představitel – dílo: „Židovský stát“

92 Osídlení území 1.sv. válka – zánik Osmanské říše Belfourova deklarace – britský závazek za podporu vzniku samotného židovského státu 1918 – 1948 – území je součástí Velké Británie – Britský mandát Palestina – 1939 – Bílá kniha – závazek na vznik samostatného palestinského státu Alija – masivní židovské přistěhovatelství z celého světa

93 Období VB se vzdává svého mandátu Židé XX Palestinci si dělají nárok na území pro sebe Role holocaustu a odkaz 2.sv.v. (6. mil. zavražděných židů)

94 Vznik státu Izrael – OSN rozděluje území: – Arabská část – Židovská část – Jeruzalém – pod správou OSN Židé souhlasí XX Liga arabských států NE – vyhlášení státu IZRAEL – První Palestinská válka – Izrael odrazil útok – Příměří – Rozšíření židovského území

95 Vznik státu Izrael USA - Začátek podpory a spojenectví s Izraelem SSSR – antisemitismus – Podpora arabským státům (zbrojní, finance) Problematická témata: – Ropa – Přístup k moři – Všichni sousední státy Izraele jsou arabské – Mezinárodní úznaní – Masivní budování izraelské armády – Golanské výšiny – strategické území v regionu 1964 – vznik Organizace na osvobození Palestiny (OOP)

96 Šestidenní válka (1967) Uzavření Tiranské úžiny – Aliance Egypt, Sýrie, Jordánsko – Izrael bez mezinárodní podpory Izrael zaútočil na Egypt – Drtivá porážka Egypta – Izrael ukončuje operace a získává: – Východní Jeruzalém – Západní břeh – Pásmo Gazy – Golanské výšiny – Sinajský poloostrov

97 Jomkipurská válka (1973) Útok Egypta (Suez) a Sýrie (Golanské v.) – podpora SSSR Izrael vyčkával – neútočil jako první – podpora USA Za 18 dní zvítězil Izrael za cenu mnoha ztrát 1977 – návrat Sinajského poloostrova Egyptu

98 Libanon 1978 – obsazení jižního Libanonu Izraelem (proti OOP) 1982 – První Libanonská válka 2006 – Druhá Libanonská válka (proti Hizballáh)

99 Intifády = „Arabská povstání“ Hlavní role OOP a Hamás 1. intifáda – 1988 – Intifáda – 2000 – 2006 Porušování veřejného pořádku, demonstrace, generální stávky, bojkoty, násilné projevy (barikády, házení kamenů, požáry) Teroristické akce Sebevražedné atentáty Ostřelování Izreale Blokády (pobřeží) Role médií Vnitřní rozkol na palestinské straně (Hamás XX Fatáh)

100 Mírový proces 1993 – Dohoda z Osla – Ustanovení palestinské samosprávy na Z.Břehu a v Gaze – odpor radikálů na obou stranách – vražda J. Rabina 2000 – Summit v Camp Davidu – Izrael (E.Barak) nabízí plán na vytvoření Palestinské autonomie – J. Arafat odmítá 2005 – Jednostranné stažení z Gazy (Šaron) – ozbrojený konflikt v Gaze (2008)

101 Současné sporné otázky Statut Jeruzaléma – Židovské posvátné město + hlavní město Izraele – Palestinské posvátné město + hlavní město Palestinského území Uprchlíci – Palestinci vyhnaní z izraelských území Bezpečnost Izraele xx Palestinských území – Vzájemné ostřelování raketami – Teroristické útoky Zajatci a vězni – Velké množství na izraelské straně Hranice – Zabírání území – Stavba osad na sporných územích (Západní břeh)

102 Současný Izrael Prezident – Šimon Peres Premiér – Benjamin Netanjahu – Pravicová strana Likud – Liberální strana Kadima 7,7 mil. obyvatel

103 Současná Palestinská národní samospráva FATAH 2/3 hlasů – Majoritní palestinská politická strana – „Palestinské liberální hnutí“ – Součást OOP – Levicově orientovaná – V minulosti mnoho teroristických útoků – Založená J.Arafatem – Působí na Západním Břehu – Dnes - Mahmoud Abbas HAMÁS 1/3 hlasů – Palestinští sunnitští islamisté – „Islamistické hnutí odporu“ – Působí v Pásmu Gazy – Spojenectví s „Muslimským bratrstvem“

104 Izraelsko-palestinský konflikt palestinsk%C3%BD_konflikt palestinsk%C3%BD_konflikt

105 Seznam konfliktů 1lek 1lek

106 GEOPOLITIKA

107 Geopolitika Vznik – 80. a 90. léta 19.st. První velká teorie MV Fungující v rámci Realismu Důležité historické faktory vzniku : – Dokončení kolonizace – Vznik nových teoreticko-metodologických principů

108 Definice geopolitiky Je to teoretická škola V rámci realistického paradigmatu Vysvětlení MP jako oblasti svébytných jevů a zákonitostí ….je to teorie, studující zákonitosti vlivu zemského povrchu na politiku států a zákonitosti pohybu síly v prostoru…. Sjednocení 2 přístupů: – Geografického determinismu – Sociálního darwinismu

109 Geografický determinismus Způsob vysvětlení, jak se společnosti a státy vyvíjí ze zvláštností geografického prostředí, ve kterém se nacházejí Charakter přírodních zdrojů, nadmořská výška, klimatické podmínky, enviromentální podmínky

110 Sociální darwinismus Herbert Spencer Vysvětlení sociálního chování s pojmy převzatými z biologie Darwin – pojetí boje o život a přírodní výběr, věčný boj o život, společnost jako organismus a evoluce

111 Dělení geopolitiky 3 základní přístupy: – Německá – Anglo-saská – Ruská

112 Německá geopolitika F.Ratzel (konec 19.st.) – Antropogeografie – Politická geografie Zakladatel disciplíny Spojení geografie, antropologie, geopolitiky Stát se mění v dynamický prostorový útvar – biologický organismus – Vlastnosti národa jsou odvozeny od půdy – Národ a prostor určují charakter státu a politický život – Organický charakter státu – rozvíjí se a roste jako celek

113 Německá geopolitika R. Kjellén – Stát jako forma života – Politická účelnost je pro stát nejdůležitější (na rozdíl od spravedlnosti a zákonu) – Stát – soutěživý boj s ostatními státy – vítězství silnějšího (přirozený výběr)

114 Německá geopolitika K.Haushofer – Poradce A.Hitlera – Přeformulování teorie životního prostoru pro potřeby nacistů – Definice 4 panregionů (Euroafrika, Panrusko, Panamerika, Dálnovýchodní oblast) – Dominance Severu – definice 4 velmocí (Něm, Rus, USA, Jap) – Geopolitika = teorie závislosti politických procesů na zemi – Nedostatek životního prostoru – hranice států = bojové fronty – Růst německé 800leté expanze – cíl: ovládnutí světa – Boj Německa proti západním mocnostem – Vznik kontinentálního bloku – osa Berlín-Moskva-Tokyo – Kooperace Ruska a Německa

115 Anglo-saská geopolitika A.T.Mahan – Vliv námořní síly na dějiny – Největší US stratég všech dob – Stát jako živý organismus – Světová mocenská rovnováha – 2 protiklady: Pozemní moc – Sparta, Řím, Rusko Námořní moc – Athény, VB, USA – Klíčový kontinent – Asie Klíčová síla v Asii je Rusko – Mořská moc = vítězná – Moře = světová říše

116 Anglo-saská geopolitika H.J.Mackinder (VB) – Geografická osa dějin – Vycházel z Mahana – Světový oceán – všechny moře světa – Světový ostrov – Evropa, Asie, Afrika – Klíčová oblast – Euroasie – Heartland – srdce země – Klíčová role pozemní síly

117 Anglo-saská geopolitika N.Spykman – Odkaz na Mahana a Mackindera – Americká strategie ve světové politice – Vojenská síla státu – nejdůležitější složka moci – Realista – Rimland – nárazníkový pás Euroasie (Mackinderův půlměsíc) – Význam letectva

118 Ruská geopolitika Koncept „panslovanství“ – Jednota slovanských národů N.J.Danilevsky – Rusko a Evropa – Odpor proti Západu – Odmítnutí sociálního darwinismu – Odlišné linie vývoje kulturně-historických tipů P.N.Savickij – Škola Euroasijství – Odmítání panslovanství – Zdůrazňování geografického determinismu – Odlišnost Asie a Evropy

119 Geopolitiky Německá „Geopolitik“ vs. anglosaská „geopolitic“ Německá – Stát jako živý organismus mezinárodní a mezistátní politiky Anglosaská – Geostrategie – Moc jedince

120 Geopolitický řád V jeho rámci jsou formovány: – Aktéři – Pravidla operací – Principy vztahů – Podmínky fungování obchodu – Použití síly a diplomacie

121 Geopolitický řád Evropský koncert velmocí a Britský geopolitický řád ( ) Systém imperialistického soupeření ( ) Geopolitický systém Studené války ( ) Nový geopolitický řád (1990- ??)

122 Evropský koncert velmocí a Britský geopolitický řád ( ) Rovnováha v rámci soupeření VB, FR, Pru, R-U, RU Představa ideálního modelu multipolárního uspořádání Rozpadá se: – Vítězství Německa nad Francií (1871) – 1.sv.v.

123 Systém imperialistického soupeření ( ) Tradiční rivalové světové hegemonie – VB a Francie Později – Německo Později – USA a SSSR

124 Geopolitický systém Studené války ( ) Bipolární uspořádání Východ-Západ Kapitalismus vs. komunismus

125 Nový geopolitický řád (1990- ??) Hegemonie USA – Vyvažuje EU ( !! v NATO spojenci !! ) Japonsko Čína Rusko Indie Brazílie Hegemonie univerzalistické křesťanské ideologie

126 Geopolitické a geostrategické doktríny Doktrína – Pevné učení či nauka opřena o určitou autoritu – Soubor zásad, kterými se řídí zahraniční politika daného státu

127 Monroeova doktrína Zásady US zahraniční politiky Především vůči latinsko-americkým zemím a Evropě – nevměšování se Evropy do záležitostí USA Expanze USA na kontinentu

128 Rooseveltova doktrína Dodatek k M.D. Právo na západní polokouli jako sféru vlivu Intervence v Karibiku

129 Wilsonova doktrína Odmítnutí izolacionalismu Globální angažovanost Univerzální principy demokracie na bázi mravních hodnot Vliv na Versailleský systém

130 Rooseveltova doktrína Konec izolacionalismu Invaze v Tichomoří a v Evropě Uspořádání poválečné Evropy

131 Trumanova doktrína Zadržování komunismu Založení NATO Marshallův plán Podpora Řecka Turecka Válka v Koreji

132 Eisenhowerova doktrína Blízký východ Suezská krize Podpora zemí blízkého východu vůči expanzi komunismu

133 Kennedyho doktrína „Vzájemně zajištěná destrukce“ Berlínská krize Kubánská krize Vietnam Jaderné odstrašení

134 Nixonova doktrína Eskalace Ukončení konfliktu ve Vietnamu

135 Carterova doktrína Izraelsko-egyptská mírová smlouva Reakce v Africe Írán Invaze do Afghánistánu

136 Reaganova doktrína Konfrontace se SSSR Uzbrojení SSSR „Hvězdné války“ Podpora Pákistánu a mudžahedýnů v Afghánistánu

137 Bushova st. doktrína Blízký východ – Irák vs. Kuvajt Postkomunistické státy NATO

138 Clintonova doktrína Somálsko Balkánský konflikt – Daytonské dohody Kosovo Snaha o mír v Arabsko-izraelském konfliktu

139 Bushova jr. doktrína Osa zla (Axe of Evil) – Irák, Írán, Severní Korea Boj proti terorismu – Irák, Afghánistán, Pákistán, Filipíny, Saudská Arábie

140 Chruščovova strategie Berlínská krize Snaha vytvořit východoněmecký komunistický stát Kubánská krize

141 Brežněvova doktrína Vývoz komunismu Podpora Indie proti Pákistánu Hrozba zásahu na Blízkém východě Podpora intervence v Africe Později invaze do Afghánistánu

142 Politická geografie

143 Stát Politické uspořádání společnosti vyznačující se suverenitou a svrchovanou mocí nad svým územím

144 Státní hranice Linie na zemském povrchu Rozkládá se v nich státní území – Pobřežní vody do vzdálenosti 21,2 km – Dno – Vzdušný prosor Vymezena MN smlouvami

145 Území podle mezinárodního práva 1) nezávislé (svrchované) státy a) jsou samostatnými politicko-geografickými jednotkami b) jsou subjektem mezinárodního práva a mají svrchovanou moc nad svým územím d) dekolonizace – proces osamostatnění států (nejlépe patrné v Africe, Americe a Asii) 2) závislá území a) omezená suverenita (kolonie, protektorát, zámořské území) b) nesamostatné politicko-geografické jednotky d) Nizozemské Antily, Francouzská Polynésie, Americká Samoa, Grónsko (největší) g) mohou to být i volně přidružené státy - Portoriko 3) území pod společnou správou světového společenství Antarktida – mezinárodní území – slouží vědeckým účelům (Antarktická smlouva, 1959) 4) Sporná území Kašmír, Západní Sahara, Palestinská území, Taiwan

146 Státy podle rozlohy území Velikost území není rozhodující pro hospodářskou vyspělost Výhody většího území: a) možnost nalezišť nerost. surovin, b) zdroj půdy, lesů, organismů Nevýhody většího území: a) obtížná dostupnost, b) ztížená obrana území ČR – rozloha km² (cca 114. místo na světě) Státy podobné rozlohou ČR: Rakousko, SAE, Panama, Sierra Leone, Ázerbajdžán

147 Největší X nejmenší státy světa (rozloha v km²) Největší státy 1) Rusko ) Kanada ) Čína ) USA ) Brazílie Nejmenší státy 1) Vatikán0,44 2) Monako2 3) Nauru21 4) Tuvalu26 5) San Marino61

148 Státy podle počtu obyvatel Států s počtem obyvatel vyšším než 100 milionů je 11 (viz. tabulka + Mexiko) ČR je cca na 75. místě se 10,3 mil obyvateli podobný počet obyvatel jako ČR: Belgie, Niger, Zambie, Řecko, Portugalsko, Maďarsko V Číně a Indii je cca třetina obyvatel světa Problémy s populační explozí (Indonésie, Bangladéš, Pákistán, Indie, Nigérie atd.) V Číně a Indii přibude ročně více než 15 mil obyvatel každý den vzroste počet obyvatel Země o cca

149

150 Státy podle hustoty zalidnění Hustota zalidnění – počet obyvatel připadající na jednotku plochy (nejčastěji na km²) Největší hustotu mají ministáty: Monako (17000), Singapur (6450), Malta (1230), Maledivy Velké územní rozdíly v hustotě zalidnění i uvnitř jednotlivých států (Čína, Indie, Indonésie, Rusko, Kanada, Egypt atd.) ČR je cca na 28. místě na světě (130 obyv./km2) Podobnou hustotu zalidnění jako ČR mají: Arménie, Čína, Moldávie, Kuvajt, Dánsko

151 Státy podle polohy a tvaru státního území Přirozené hranice říční toky (Dunaj mezi Rumunskem a Bulharskem) horské hřebeny (Pyreneje mezi Španělskem a Francií) mořské pobřeží Umělé hranice klikatý typ (feudální vlastnictví, konflikty, převažující obyvatelstvo nebo náboženství) přímočarý typ (dekolonizace, USA, Kanada, Mexiko, Afrika, výsledek války, podél rovnoběžek nebo poledníků) Hraniční přechody místa, kde mohou občané všech zemí přecházet z jednoho státu do druhého zřízeny dohodou mezi státy na některých místech hranice při překročení je nutný platný dokument (cestovní pas, eventuálně vízum) přechod hranice na jiných místech je zakázán

152 Státy podle polohy a tvaru státního území Státní hranice vymezují tvar území 1) protáhlý tvar území (Chile, Norsko, Vietnam) 2) pravidelný tvar území (Egypt, Francie, Pobřeží Slonoviny) 3) velmi nepravidelný tvar území (Thajsko, Chorvatsko, Švýcarsko) Podle přístupu k moři dělíme státy na: 1) přímořské většina na Zemi (vč.pobřežních vod) 2) pevninsko-ostrovní Malajsie, Řecko, Kanada, Dánsko 3) ostrovní Island, Kuba, Madagaskar, Irsko 4) souostrovní Indonésie, Japonsko, Filipíny 5) vnitrozemské 40, ČR, SR, dohody o používání přístavů 6) s úzkým koridorem k mořiIrák, Bosna a Hercegovina, Kongo Dvě teritoria USA-Aljaška, Rusko-Kaliningrad Oceány a Antarktida nepatří nikomu

153 Státy podle složení obyvatelstva homogenní (národnostně jednotné) jeden národ, jeden úřední jazyk v Evropa heterogenní (národnostně smíšené) více národů (někdy stovky), více úředních jazyků většina států v Asii a v Africe národnostní menšiny (někdy velmi početné) obyvatelstvo některých států hovoří více jazyky, ale jsou jeden národ (Švýcarsko) velké národy, které nemají vlastní stát (Palestinci, Kurdové, Romové atd.) obyvatelstvo některých států převzalo jako úřední jazyk – jazyk bývalé koloniální velmoci státy v Americe a Oceánii chápou pod pojmem národ, všechny občany příslušného státu separatismus snaha o oddělení (separaci) části území s velkou národnostní menšinou a vytvoření vlastního nezávislého státu (Palestina, Kurdistán, Baskicko, Quebec, Čečensko)

154 Státy podle územní organizace Unitární stát stát s jedinou soustavou nejvyšších státních orgánů politický systém řízen z jednoho vládního centra moc zákonodárná, výkonná i soudní platí na celém území Polsko, ČR, Finsko Federace politická forma státního zřízení, ve které několik států tvoří jeden federální stát se společnou ústavou, státním občanstvím a nejvyššími státními orgány USA, Kanada, Mexiko, Brazílie, Nigérie, Indie, Austrálie, Rusko, Německo, Rakousko, Švýcarsko federální orgány – odpovídají za obranu, zahraniční politiku, měnovou politiku orgány členských států – odpovídají většinou za kulturu, školství, regionální finance části federace se mohou nazývat: státy, spolkové republiky, kantony aj. Konfederace spojení dvou nebo více nezávislých států v současné době neexistuje Švýcarská konfederace je pouze historický pojem – Švýcarsko je federace

155 Státy podle hospodářské úrovně Při ekonomickém hodnocení států se vychází z: hodnoty HDP dynamiky ekonomického růstu z podílu na celosvětovém hospodářském objemu životní úrovně obyvatel Hrubý domácí produkt (HDP) celková produkce výrobků a služeb státu (domácího kapitálu) za jeden rok, určená ke konečné spotřebě po odečtu nákladů na jejich výrobu suma peněz, které se v zemi v daném roce vydělají a rozdělí na mzdách a ziscích suma peněz, které mají lidé a firmy k dispozici na útratu či na investice udává se v USD na obyvatele/rok nebo v absolutní výši

156 Státy podle hospodářské úrovně Hrubý národní produkt (HNP) podobný ukazatel jako HDP, ale zahrnuje celkovou produkci výrobků a služeb vytvořenou národním kapitálem nejen doma, ale i v zahraničí nejchudší země mají i méně než 500 USD/obyv./rok (Sierra Leone, Burundi, Vých. Timor)

157 Historie mezinárodních vztahů

158 Války o španělské dědictví Spor o následnictví na španělském trůnu Vymírá rod Habsburků Následně si nárok na trůn dělá většina evropských mocností Francouzská X protifrancouzská koalice Bez jasného vítěze

159 Třicetiletá válka Náboženská válka 1618 – 1648 Vestfálský mír Habsburská říše, Španělsko, Švédsko, Dánsko Devastace téměř celé Evropy Sekularizace státu Rovná pozice katolíků i protestantů Vznik moderního státu v Evropě

160 Sedmiletá válka 1756 – 1763 První celosvětový konflikt Obsažení všech evropských mocností Dědiční nepřátelé a spojenci Vítězství Velké Británie – Nadvláda nad světovými oceány

161 Americká válka za nezávislost Snaha 13 amerických osad získání nezávislosti na Velké Británii 1773 – Bostonské pití čaje Neplacení daní pro VB Podpora Francie a Španělska pro americké osady Nakonec VB po 6 letech války uznala

162 Velká Francouzská revoluce 1789 – 1799 Sociální a politické problémy francouzské společnosti Svolání stavů králem Vznik „Národního shromáždění“ Dobití Bastily Boj jakobínů a girondistů Robespierre 1799 – Napoleon Bonaparte

163 Napoleonské války Tažení do Itálie Tažení do Egypta Vnitrostátní boj ve Francii – císař 1805 Bitva u Slavkova – Porazil Švédsko, Rakousko, Rusko Různé bitvy po Evropě Osudné tažení do Ruska Poražen v bitvě u Waterloo Vídeňský kongres

164 1815 Uspořádání Evropy po Napoleonských válkách Kníže Metternich Vzniká koncert velmocí – Francie, Rakousko, Rusko, Prusko, Velká Británie

165 Svatá aliance Spojenectví Rakouska, Pruska a Ruska Vznik 1815 Ochrana křesťanských hodnot v monarchiích K. Metternich

166 Revoluční rok 1848 Série evropských revolucí v roce 1848 Povstání v Rakousku-Uhersku Vypracování ústavy Konec Metternicha Rozpuštění říšského sněmu Vznik Oktrojované ústavy 1849 Poražení Maďarského povstání Vyhlášení neoabsolutismu

167 Krymská válka 1853 – 1856 Poloostrov Krym Jedna z mála válek v Evropě v 19. st. Šlo o území Osmanské říše Porážka Ruska – od VB, Francie, Osmanské říše Pařížská mírová smlouva

168 Prusko-francouzská válka 1870 – 1871 Francie se ocitla po předchozích diplomatických problémech v rozepři s Německými státy Došlo na konflikt mezi Pruskem (včetně dalších německých států) a Francií Porážka Francie – zhrocení Bonapartského systému – Odtržení Alsaska a Lotrinska od Francie – Kapitulace ve Versailles Sjednocení Německa pod vedením Pruska

169 Berlínský kongres a kolonizace Afriky 1884 – 1885 Snaha o revizi kolonizace Afriky Německo se stává světovou velmocí Evropské mocnosti si rozdělily kolonie v Africe VB – od severu k jihu Francie – od západu k východu

170 Búrské války 1880 – 1902 Mezi Velkou Británií a jihoafrickými búrskými osadníky Územní zisky pro VB Za cenu obrovských obětí

171 Boxerské povstání Snaha o zastavení expanze světových mocností do Číny 1898 – 1901 – především snaha místního čínského obyvatelstva o zastavení vlivu evropských velmocí v čínských přístavech Nakonec s podporou čínské vlády poraženo

172 Durandova linie Afghánsko – pákistánská hranice Výsledek afghánsko-britských ujednání Konec 19.st – vznik Pákistánu – snaha o ignoraci této linie

173 Rusko-japonská válka 1904 – 1905 Na Dálném východě Vítězství Japonska Ruská expanze do Mandžuska – Snaha o získání strategického námořního přístavu Port Artur –

174 Ruská buržoazní revoluce Špatná situace v Rusku – Politická – Hospodářská – Sociální Povstání proti carovi Mikuláši II. – Částečné ústupky – Založení Dumy (zdání konstituční monarchie)

175 Ruská bolševická revoluce 1917 – občanská válka v Rusku „Velká říjnová revoluce“ Vznik SSSR V. Lenin, L.Trockij Rozšíření komunismu Bolševici X menševici, eseři

176 Příčiny 1.sv. války Německý expanze a síla na konci 19. st. Koloniální expanze evropských mocností Odkaz na vývoj v celém 19. st. – Již od uspořádání Vídeňského kongresu Výrazný technologický a průmyslový pokrok Ekonomické zájmy Atentát na následníka monarchie F.F. D´Este

177 Výsledky 1.sv.války Příměří Změna mapy světa – Nové nástupnické státy Vítězové – VB, FRA, USA, IT, JAP, ŘEC, SRB, RUS Poražení – R-U, NĚM, BUL, OSMAN Územní ústupky

178 Versailleský systém Uspořádání světa po 1.sv.v. Založen na systému mírových smluv revidující právě výsledky 1.sv.v. Vznik Společnosti národů Angažovanost USA – W.Wilson

179 Společnost národů Předchůdkyně dnešní OSN Systém kolektivní bezpečnosti Měla zabránit dalšímu konfliktu jako byla 1.sv.v. USA – W.Wilson Nakonec její role selhala – USA nikdy nebyly členem – Německo členem – SSSR členem od 1934 – vyloučen 1939 – Japonsko vystoupilo 1933 – Itálie vystoupila 1937

180 Versailleská mírová smlouva 1919 S Německem Vysoké finanční reparace pro Německo Ztráta části území (Alsasko, Lotrinsko) a kolonií Určená podoba armády Později přispěla k nástupu A.Hitlera k moci

181 Saint-Germainská smlouva 1919 S Rakouskem Rozpuštění Rakouska-Uherska Označeno spolu s Německem za viníky války Územní rozpad říše – nástupnické státy

182 Neuillyská smlouva S Bulharskem 1919 Reparace Omezení armády Ztráta velkého území zejména na Balkíně

183 Trianonská smlouva S Maďarskem 1920 Stanovení hranic Maďarského státu Nástupnictví po R-U Uznání ČSR

184 Sévreská smlouva S Tureckem 1920 Turecko ztratilo 4/5 svého území (Osmanské říše) Reparace Vzdání se nároků na všechna neturecká území

185 Smlouva z Rappalo 1922 Mezi Německem a SSSR Navázání diplomatických styků mezi oběma zeměmi Navzájem se obě země zřekly nároků na škody a reparace z 1.sv.v. Vojenské sbližování obou zemí

186 Konference v Locarnu 1925 Rýnský garanční pakt – Garance německých západních hranic – Východní hranice garantovány nebyly Mezi ČSR, NĚM, FRA, VB, IT, BEL, POL.

187 Ekonomická krize 30. let 1929 „Velká hospodářská krize“ Propad akcií na USA burze Zhroucení všech světových ekonomik – Kromě SSSR Snaha o přenesení viny na kapitalismus a demokratický systém – Nárůst vlivu nacionalistů, fašistů a komunistů

188 Vzrůst nacionalismu v Německu Ekonomická situace v 30. letech Odkaz 1.sv.v. – reparace Nástup Hitlera k moci Snaha o expanzi (ČSR) Vystoupení ze SN (1933) Anšlus Rakouska – 1938 – ozbrojený převrat – násilné připojení k Německu

189 Itálie a fašismus ve 30. letech B. Mussolini „období zákonné diktatury“ Podpora německého nacionalismu Agresivní zahraničí politika Itálie 1935 – Itálie napadla Habeš Kooperace s nacistickým Německem

190 Francovo Španělsko Nacionalista Občanská válka ve Španělsku ve 30. letech Podpora od fašistů a nacistů Obnovení monarchie ve Španělsku

191 Malá Dohoda Vojensko-politická spojenecká smlouva Mezi Československem, Rumunskem a Jugoslávií 1921 – 1939 Součást francouzského spojeneckého systému

192 Mnichovská dohoda Odstoupení Sudet (pohraničí) v ČSR pro Německo VB, FRA, NĚM, IT Role NSDAP v ČSR Politika appeasementu

193 Pakt Ribbentrop-Molotov 1939 Mezi Německem a SSSR Pakt o neútočení mezi oběma státy Platil do r – Německo napadlo SSSR

194 Příčiny 2. sv. války Hospodářská krize ve 30. letech – Reparace z 1.sv.v. Nacionalistické a fašistické tendence v Evropě Slabost vítězů 1.sv.v. (VB, FRA, IT) Odveta poražených z 1.sv.v. (NĚM, MAD) Národnostní třenice v nových nástupnických státech po 1.sv.v. (ČSR, Polsko…) Selhání systému kolektivní obrany

195 Výsledky 2. sv. války Změna mapy světa Pouze 2 světové velmoci (USA, SSSR) Bipolární systém Jaderný věk Zdecimovaná Evropa – Demografický dopad – Integrační proces v Evropě

196 Konference v Teheránu První konference „Velké Trojky“ během 2.sv.v SSSR, USA, VB Řešení válečných otázek Otevření Západní fronty

197 Konference na Jaltě 1945 SSSR, USA, VB Otázka Německa a Francie Polsko Vznik OSN

198 Konference v Postupimi 1945 SSSR, USA, VB Otázka poraženého Německa – Rozdělení do okupačních zón Poválečné uspořádání v Evropě

199 Založení OSN 1944 – schůzka v Dumbarton Oak 1945 v San Franciscu – Zakládající konference – Podpis zakládající listiny OSN – 50 států (+ Polsko)

200 Počátek Studené války 2 odlišná mocenské bloky – 2 odlišné politické ideologie Posilování SSSR v Evropě Obava USA ze šíření komunismu Jaderná zbraň již není USA doménou – SSSR 1949 – VB 1952 – Francie 1960

201 Založení NATO Rok 1949 Washingtonská smlouva Proti šíření komunismu a rozpínaní SSSR Klíčová role v Evropě Vedoucí role USA

202 Pakt Varšavské smlouvy Protiváha NATO Vojenský pakt evropských satelitních zemí NATO SSSR, ČSR, Albánie, Maďarsko, NDR, Polsko, Rumunsko, Bulharsko „Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci“

203 Korejská válka 1950 – 1953 KLDR (za pomoci SSSR a ČLR) chtěla ovládnou celý Korejský poloostrov Šíření komunismu Zásah USA a OSN Nyní příměří Demilitarizovaná zóna 38. rovnoběžka – dělící hranice

204 Čankajšek v Číně a na Tchaj-wanu Občanská válka v Číně Kuomintang – Národní strana Po 2.s.v. – odchod na Tchaj-wan

205 Indicko-Pákistánský konflikt 1947 Konflikt o oblast Kašmíru Rozdělení oblasti na indickou x pákistánskou část nezávislost Indie – M. Ghándí Náboženský rozměr – Muslimové, hinduisté

206 Indočínská válka 1946 – 1954 Konflikt mezi francouzskou koloniální samosprávou XX komunistickou Ligou za nezávislost Vietnamu Porážka a odchod Francie z Indočíny Přenesený bipolární konflikt

207 Alžírská válka 1954 – 1962 Boj Alžírska za nezávislost Odtržení od Francie Role Ch. De Gaulle 5. republika Francie

208 Suezská krize 1956 Kontrola nad strategickým Suezským průplavem Konflikt mezi Egyptem XX VB, FRA a IZRAEL Oslabení evropských mocností, posílení SSSR na Blízkém východě a posílení pozice Egypta

209 Maďarské povstání 1956 Celonárodní povstání proti SSSR okupaci Maďarska Imre Nagy – nová vláda – Snaha o vystoupení z Varšavského paktu János Kádár – podpora SSSR Brutální potlačení povstání

210 Proces dekolonizace Afriky 60. léta Státy Afriky získávají nezávislost a suverenitu Vstupují do OSN 1960 – Rok Afriky Poručenská rada OSN

211 Vietnamská válka 1955 – 1975 Na území Vietnamu, Kambodži a Laosu Pomoc USA pro jižní Vietnam proti boji komunistů XX SSSR a Čína Porážka USA Pařížská konference

212 Karibská krize 1962 Eskalace konfliktu Východ – Západ Téměř již došlo na jadernou konfrontaci Rozmístění SSSR raket na Kubě – reakce na USA rakety v Turecku Role USA prezidenta Kennedyho

213 70. léta a détenté „uvolnění“ Konference NATO a Varšavské sml. Podepsání dokumentu KBSE v Helsinkách (1975) Sbližování USA a Číny – Pingpongová diplomacie Konec války ve Vietnamu Podpis smlouvy SALT I

214 Bretton-woodský měnový systém Systém regulace mezinárodních měnových vztahů Trval v letech 1945 – 1971 Standart ekvivalence dolaru a zlata Statut amerického dolaru jakožto světové reservní měny Garance směnitelnosti dolaru za zlato v pevném kurzu 35 $ za trojskou unci zlata

215 Jaderné zbrojení / odzbrojení Smlouvy mezi USA a SSSR omezující jaderné zbrojení SALT I SALT II 80. léta - START I

216 Iránsko-Íránská válka 1980 – 1988 Historické územní nároky Ropné pole Nábožensko-ideologické pozadí S. Husajn

217 Afghánsko-sovětská válka 1979 – 1989 Občanská válka mezi afghánskými komunisty (SSSR) xx mudžahedýni (USA) „sovětský Vietnam“ Odkaz na současný konflikt v regionu

218 Válka o Falklandy 1982 Velká Británie X Argentina Porážka Argentiny M. Thacher

219 Sovětská perestrojka M. Gorbačov 1985 „přestavba“ Snaha o ekonomickou stabilizaci SSSR Špatný ekonomický stav SSSR Role zbrojení v 80. letech 90. léta – rozpad SSSR

220 Panamský konflikt 1989 Invaze USA do Panamy Svržení diktátora Noriega Neutralita průplavu

221 Rozpad bipolárního uspořádání 1989 Události ve střední a východní Evropě Ekonomické problémy „uzbrojení“ USA SSSR přestal existovat

222 Společenství nezávislých států Nástupnické státy SSSR Post-sovětské země „sféra vlivu“ či „blízké zahraničí“ Ruska Kromě 3 baltských zemí – Litvy, Lotyšska a Estonska

223 Války v Jugoslávii Celá 90. léta Územní, etnický, nacionalistický i náboženský podtext „divoký“ Balkán – Jugoslávie – přibrždění konfliktu

224 Konflikt v Somálsku „failed state“ 1991 – 1992 Občanská válka Mise OSN 1992 Zásah USA 1993

225 Africké konflikty v 90. letech Etnické, nacionalistické Občanské války Náboženské Velké množství konfliktů

226 Válka v Perském zálivu 1990 – 1991 Irák x koalice 28 států Operace pouštní bouře Mandát OSN Osvobození Kuvajtu Účast ČSR

227 Genocida ve Rwandě 1994 Etnické čistky mezi Tutsii a Hutui ve Rwandě Pozdní reakce OSN Až 1 milion obětí !!! Přeliv do okolních států

228 Konflikty na Kavkaze Čečensko Abcházie Jižní Osetie Nábožensko-separatistické konflikty Terorismus Role Ruska

229 Válka v Kosovu 1999 Letecké bombardování NATO území státu Jugoslávie Snaha donutit srbskou armádu odejít z Kosova S. Milosevic

230 11. září 2001 Prezident G.W.Bush Teroristické útoky na USA Reakce USA Al-káida OSA ZLA – Irák, Írán, KLDR

231 Válka v Iráku Svrhnutí diktátorského režimu S.Husajna Původně záminka ZHN Bez mandátu OSN Proti terorismu

232 Válka v Afghánistánu 80. léta - sovětská invaze – USA podpora místních bojovníků – Táliban + Bin Ládin 90. – Táliban vládne velmi krutě – právo šaria – podpora terorismu 2001 – invaze USA + NATO – Operace Trvalá svoboda – Mise ISAF – Účast ČR


Stáhnout ppt "Mezinárodní politická ekonomie, mezinárodní právo, řešení konfliktů v MV, válka, konflikt Východ – Západ, geopolitika, politická geografie 3. přednáška."

Podobné prezentace


Reklamy Google