Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

PETROLOGIE PŘÍRODOPIS 9. třída Autor Mgr. Hana Makovičková.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "PETROLOGIE PŘÍRODOPIS 9. třída Autor Mgr. Hana Makovičková."— Transkript prezentace:

1 PETROLOGIE PŘÍRODOPIS 9. třída Autor Mgr. Hana Makovičková

2 1. Nauka o horninách PETROLOGIE  Z řeckého petra = kámen a logos = znalost  Je věda zabývající se vznikem, složením, vlastnostmi a výskytem hornin.věda  Popisem hornin se zabývá příbuzný obor - petrografie. petrografie  Je součástí geologie.geologie  Zkoumá litosféru, kamenný obal Země.litosféru  Má velmi úzký vztah k mineralogii, protože horniny se ve většině případů skládají z minerálů.mineralogii

3 2. Definice horniny  Hornina je neústrojná (anorganická) různorodá přírodnina.  Skládá se z několika nebo jen jednoho minerálu

4 3. Třídění hornin podle způsobu vzniku  Magmatické (vyvřelé) - vznikají krystalizací magmatu. Záleží na charakteru magmatu a podmínkách jeho tuhnutí.  Sedimentární (usazené) – vznikají usazováním produktů zvětrávání starších hornin; usazováním částic organického původu; chemickým vysrážením - rozhoduje výchozí materiál, proces jeho transportu a způsob sedimentace  Metamorfované (přeměněné) – vznikají překrystalováním hornin vyvřelých a usazených

5 4. Nakresli a popiš sopku

6 VESUV - Itálie

7

8 5. Druhy vyvřelých hornin podle místa utuhnutí a) Hlubinné – žula, gabro. Vznikly krystalizací magmatu ve velké hloubce.Magma se ochlazovalo velmi pomalu a proto minerály dosahují velkých rozměrů zrn. b) Výlevné – ryolit, znělec, čedič Tuhly na povrchu nebo těsně pod povrchem za podmínek rychlého ochlazování. Jsou proto jemněji zrnité a mohou obsahovat i horninové sklo. c) Žilné – pegmatit, porfyr, aplit. Typický žilný tvar má za důsledek rychlé ochlazování a utuhání v prasklinách matečných hornin.

9 Hlubinné vyvřeliny

10 ŽULA = GRANIT

11 ŽULA - GRANIT  Barva - Světlá, bílá, růžová, červená, žlutá, modrá atd.  Složení - Křemen, živce, slídy (biotit + muskovit)  Vlastnosti – kvádrovitá odlučnost, hrubozrnnost, odolnost proti okolním vlivům  Využití – kamenické zpracování a leštění, obkladové desky, základové kameny, mostové pilíře, soklové kvádry, dlažební kostky, desky laboratorních stolů, RTG zařízení atd. Odpad (žulový štěrk) bývá používán na náspy železničních tratí atd., nebo v některých lomech je přímo granit na štěrk drcen.  Výskyt - V ČR jsou granity součástí tzv. plutonu nebo masivu (Českomoravská vrchovina např. Mrákotín, Telč )

12 GABRO

13  Barva - šedočerná, častý zelenavý odstín.  Složení - augit, živce  Využití – dekorační účely  Výskyt – západní Čechy, Českomoravská vrchovina

14 Výlevné vyvřeliny

15 Způsob vzniku  Výlevné vyvřeliny vznikly utuhnutím lávy na zemském povrchu nebo těsně pod ním

16 Láva

17 Čedič

18 ČEDIČ - BAZALT  Barva - černošedá až černá  Složení – živce, augit, pyroxen, olivín, amfibol  Vlastnost - sloupcovitá odlučnost (kamenné varhany)  Využití - stavební kámen  Výskyt – České středohoří, Doupovské hory

19 ZNĚLEC

20  Barva – šedá, zelené odstíny  Vlastnost – deskovitá odlučnost, zvonivý zvuk  Využití – dlažba, tmavé pivní sklo

21 Sopečná skla  Vznikají prudkým ochlazením lávy na zemském povrchu,nestačí vykrystalizovat OBSIDIÁN PEMZA

22 Žilné vyvřeliny

23 Pegmatit  světlá hornina vznikla nahromaděním těkavých látek a jejich utuhnutím. Hrubozrnné až velmi hrubozrnné, obsahuje křemen a živec které se navzájem prorůstají (je velmi vyhledávaný jako zdroj surovin, čistého živce a křemene)

24

25

26 6. Postup vzniku usazených hornin 1. ZVĚTRÁVÁNÍ 2. PŘENOS (TRANSPORT) 3. USAZOVÁNÍ (SEDIMENTACE) 4. ZPEVŇOVÁNÍ (jen u některých)

27 7. Činitelé zvětrávání  VÍTR  VODA  LED  SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ  KOŘENOVÝ SYSTÉM  ČINNOST ČLOVĚKA

28 8. Systém usazených hornin a) Úlomkovité (klastické) – vznikly usazováním úlomků, které jsou přenášeny a zaoblovány větrem nebo vodou b) Organogenní – vznikly usazením schránek nebo zbytků rostlinných i živočišných těl c) Chemogenní – tvoří se srážením chemických látek a odpařováním vody

29 ad a) ŠTĚRK, SLEPENEC  Vznik: ze zaoblených valounů větších než 2 mm v korytech řek nebo na pobřeží. Zpevněním štěrku vzniká slepenec.  Využití: ve stavebnictví

30 ŠTĚRKSLEPENEC

31 ad a) PÍSEK, PÍSKOVEC  Složení – křemen, živec, slída  Vznik – z drobných zaoblených zrnek velkých 0,05 – 2mm usazených v korytech řek, na pobřežích a pouštích  Využití – stavebnictví, slévárenství, sklářství, dekorační kámen, sochařství  Výskyt – Polabí, Dolnomoravský úval, Beskydy, Prachovské a Adršpašské skály

32 PÍSEKPÍSKOVEC

33 ad a) SPRAŠ (PRACH)  Využití: výroba cihel, půdotvorný činitel  Vznik: z částic drobných 0,005 – 0,05 mm navátých větrem

34

35 ad a) JÍL, JÍLOVITÁ BŘIDLICE  Vznik: z mikroskopických částic menších než 0,005 mm. Zpevněním jílu vzniká jílovec a jílovitá břidlice  Využití: cihlářská a keramická surovina, ve stavebnictví jako přídavek cementu, obklady, střešní krytina

36 JÍL JÍLOVEC

37 ad b) VÁPENEC  Původ – vápnité schránky a kostry živočichů  Složení – kalcit a příměsi jílu  Barva – bílá, šedá i šedomodrá  Využití – vápno, cement, hutnictví, cukrovarnictví, stavebnictví, dekorace  Výskyt – Český a Moravský kras, Alpy

38 VÁPENEC

39 ad b) DOLOMIT  Je vápenec s příměsí hořčíku  Je tvrdší  Vytváří nápadná pohoří

40

41 ad b) ČERNÉ UHLÍ  Původ – prvohorní plavuně, přesličky a kapradiny stromovitého vzrůstu  Způsob těžby – podpovrchová = doly  Využití – topení, pece železáren  Výskyt – Ostrava, Karviná, Kladno  Nejstarší a nejkvalitnější je antracit

42 ČERNÉ UHLÍ

43 ad b) HNĚDÉ UHLÍ  Původ – třetihorní jehličnaté stromy  Způsob těžby – povrchová = lomy  Využití – topení, tepelné elektrárny  Výskyt – Most, Sokolov,  Méně kvalitní je lignit

44 HNĚDÉ UHLÍ

45 ad b) RAŠELINA  Původ – mechy (především rašeliník)  Využití – topení, zahradnictví, lázeňství  Výskyt – Třeboň, Šumava, Jeseník

46 RAŠELINA

47 ad b) PŘÍRODNÍ UHLOVODÍKY  Vznik: rozkladem měkkých částí těl živočichů  Zemní plyn  Ropa  Asfalt  Využití: zdroj energie, chemický průmysl

48 ROPA

49 LOŽISKO ZEMNÍHO PLYNU

50 ad c) TRAVERTIN  Barva - bílá, žlutohnědá  Složení - kalcit  Vlastnost - pórovitost  Využití – obkladový kámen

51 TRAVERTIN

52

53 9. Činitelé vzniku přeměněných hornin  TLAK  TEPLOTA  ČAS  PŮSOBENÍ CHEMICKÝCH LÁTEK  Při přeměně se mění struktura hornin, minerály znovu krystalizují, hornina se stává břidličnatou

54 FYLIT  Vznikl přeměnou – jílovitých usazenin  Barva – šedá, zelená s hedvábným leskem  Složení – křemen, slída  Využití – střešní krytina, obklady  Výskyt – Krkonoše, Jeseníky

55

56 SVOR  Vznikl přeměnou – jílovitých usazenin  Složení – křemen, slída, obsahuje granát  Lesk - stříbřitý

57 SVOR

58 RULA  Vznikla přeměnou – žuly, pískovců  Využití – stavební a dekorační kámen  Výskyt – Českomoravská vrchovina (podloží naší školy), Krkonoše, Jeseníky, Šumava

59 RULA

60 KRYSTALICKÝ VÁPENEC (MRAMOR)  Vznikl přeměnou - vápence  Barva – bílá, modrá, zelená, růžová, černá  Složení – kalcit + příměsi  Využití – stavební a dekorační kámen  Výskyt – Sušice, Tábor, Jeseník

61

62 HADEC  Vznikl přeměnou – hlubinných vyvřelin  Barva – zelená až černá  Využití – dekorační kámen, podklad některých rostlin  Výskyt – Českomoravská vrchovina (Mohelenská hadcová step)

63

64 POUŽITÉ ZDROJE:  Zapletal, J.a kol.2000: Přírodopis 9. Prodos, Olomouc.  Internet Děkuji za pozornost.

65


Stáhnout ppt "PETROLOGIE PŘÍRODOPIS 9. třída Autor Mgr. Hana Makovičková."

Podobné prezentace


Reklamy Google