ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace

Prezentace na téma: "ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace"— Transkript prezentace:

1 ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace
ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT AUTOR: Jan KOHOUTEK TEMATICKÁ OBLAST: Fyzická geografie NÁZEV DUMu: Hydrosféra – povrchové vody, vodní toky POŘADOVÉ ČÍSLO DUMu: KÓD DUMu: JK_FYZ_GEO_14 DATUM TVORBY: ANOTACE (ROČNÍK): Kvinta – DUM pojednává o mokřadech - jejich vzniku, místy výskytu a o způsobu jejich ochrany METODICKÝ POKYN:

2 Bažiny Část zemského povrchu, jejichž půda je prosycena vodou
Některé druhy močálů jsou zásobeny pouze pomocí dešťových srážek, což má za následek jejich zakyselení a vznik kyselé rašeliny Druhá skupina je zásobena jak srážkami tak i protékající vodou, což vede ke vzniku neutrálního prostředí Charakteristickým znakem bažin je pomalá průtočnost vody, která je často ještě více zpomalována rostoucí vegetací Vznikají na plochých oblastech, kde je spádová křivka vodních toků velmi malá až skoro žádná

3 Rašeliniště Místa vzniku, výskytu či těžby rašeliny
Jde o bažinný ekosystém, který je trvale zamokřen pramenitou nebo dešťovou vodou, se značnou produkcí rostlinné biomasy Ta se v důsledku zamokření a nepříznivých podmínek nedostatečně rozkládá V rašeliništi dochází k hromadění rostlinné organické hmoty Odumřelé části rostlinného společenstva se shromažďují a ve spodních vrstvách a za nepřístupu vzduchu se přetvářejí na rašelinu

4 Rašeliniště rašeliniště vrchovištní – vzniká v prostředí s kyselou reakcí, nižší teplotou, nízkou aktivitou mikroorganismů a s vodou obsahující málo minerálních látek Obvykle je charakterizováno nepropustným podložím, jehož vlivem pochází prakticky veškerá voda v rašeliništi z atmosférických srážek rašeliniště slatinné – vzniká v prostředí s reakcí neutrální, vyššími teplotami, početnější mikroflórou a se značně mineralizovanými podzemními vodami Zadržuje menší množství vody rašeliniště přechodné – je smíšeného původu

5 Lütt-Witt Moor, slatina v Henstedt-Ulzburguv severním Německu

6 Rašelina Nahromaděný, částečně rozložený rostlinný materiál
pokrývají 2 % povrchu Země (asi 3 miliony km²) největší zásoby mají země jako Rusko, Bělorusko, Ukrajina, Irsko, Finsko, Estonsko, Skotsko, Polsko V Česku se těží rašelina například na Šumavě, ve Slavkovském lese u Krásna a v dalších lokalitách Přibližně 60 % všech světových mokřadů jsou rašeliniště Při správných podmínkách se během geologických období z rašeliny stane lignitové uhlí

7 Rašelina Většina nových rašelinišť byla vytvořena ve vysokých zeměpisných šířkách po ústupu ledovce na konci poslední doby ledové asi před 9000 lety Obvykle rašelina roste pomalu, asi milimetr ročně Rašelina obsahuje 53–58 % spalitelných látek Po usušení rašelina může být použita jako fosilní palivo V mnoha zemích, včetně Irska a Skotska, kde je málo stromů, je rašelina tradičně používána k vaření a vytápění domů

8 Těžba rašeliny

9 Rašelina sloužící jako termoizolace - Skotsko

10 Lindowský muž z 1.stol n.l.

11 Elektrárna spalující rašelinu - Finsko

12 Slatiniště Vyžadujících ke své existenci a prosperitě stálý účinek povrchové vody nebo alespoň velmi vysoké hladiny podzemní vody – vznikají v okolí vývěrů podzemních vod, slepých říčních ramen Tvoří přechod mezi suchozemským a vodním ekosystémem Samotný výraz je staršího původu, označoval mokré, nevysychající nebo jen dočasně vysychající místo

13 Význam mokřadů Představují přirozenou zásobárnu vody v krajině
Mají značnou retenční schopnost v případě nadměrných srážek Poskytují vhodné podmínky pro existenci specifických mokřadních organismů Jsou přirozeným prostředím celé řadě rostlin a živočichů pro život v mokřadech přizpůsobených Je to jeden z největších fondů genetické biodiverzity Patří mezi tři biotopy s největší biologickou aktivitou (po deštných pralesech a korálových útesech) Jsou považovány za vysoce cenné biotopy Jejich počet i rozloha, na které se vyskytují, však ubývá

14 Ramsarská konvence (1971) Úmluva o mokřadech Biotopy vodního ptactva Ochrana biologické rozmanitosti Význam pro probíhající procesy Zamezení ubývání mokřadů Seznam mokřadů mezinárodního významu V ČR 12 lokalit

15 Ramsarská konvence (1971) 1 801 mokřadů km² Nejvíce 166 ve Spojeném království Státem s největší rozlohou mokřadů Kanada – km² Záliv královny Maud – km² 3 rozdílné soubory vzhledem k převažujícímu charakteru mokřadu: rašeliniště rybniční soustavy mokřady vázané na nivní polohy podél říčních toků

16 Ramsarská konvence (ČR)
Třeboňsko, kde jsou do seznamu mezinárodních mokřadů zařazena: lesní rašeliniště označená jako Třeboňská rašeliniště s přirozenými porosty rojovníku bahenního a místy až pralesovitými porosty borovice blatky specifické mokřady – Třeboňské rybníky, jejichž vznik je výrazně ovlivněn činností člověka – budováním rybniční soustavy Zatímco na Šumavě se mokřady regionálně označují jako slatě, na Třeboňsku pak blata

17 Velký Tisý Velký Tisý

18 Ramsarská konvence (ČR)
Na Dokesku jsou významné mokřady Novozámecký a Břehyňský rybník na Dokesku v blízkosti Máchova jezera, jejichž geneze je obdobná Třeboňským rybníkům Lednické rybníky, které tvoří soustavu pěti mělkých rybníků v nivě řeky Dyje, která je součástí rozsáhlého Lednicko-valtického areálu Mokřady dolního toku Dyje byly původně součástí souvislého komplexu lužních biotopů podél řeky Dyje a Moravy Nyní jsou rozčleněny výstavbou tří Novomlýnských nádrží a na řadě míst poznamenány regulacemi toků a přeměnou původních luk na pole Lokalita je jedním z nejvýznamnějších hnízdišť některých vodních ptáků v ČR a nejvýznamnější tahovou zastávkou a zimovištěm

19 Ramsarská konvence (1971) V nivě Moravy: Litovelské Pomoraví
v nivě řeky Odry – Poodří, ležící v centru Moravské brány, kde se zachovala mokřadní společenstva podél přirozeně meandrujícího toku, se soustavou jezer, mrtvých ramen a tůní Mokřady Liběchovky a Pšovky, kde jsou mokřady vázány na prameniště, potoky, tůně a rybníky (v CHKO Kokořínsko) Rašeliništi subarktického charakteru s kombinací arktických a aplinských prvků a výskytem ohrožených, reliktních a endemických rostlinných a živočišných druhů jsou Krkonošská rašeliniště

20 Lužní les poblíž Mladče
CHKO Litovelské Pomoravý Lužní les poblíž Mladče

21 CHKO Litovelské Pomoravý
Stav lokality před výstavbou Selská hráz severně od obce Horka nad Moravou umožňuje rozliv povodní v lužním lese a chrání pole a obce. Slouží jako protipovodňová hráz

22 Použité zdroje a literatura
Literatura: Bičík, I. et al. (2001): Příroda a lidé Země. Praha: Nakladatelství ČGS. Kašparovský, K. (1999): Zeměpis I v kostce. Havlíčkův Brod: Fragment. Kašparovský, K. (2008): Zeměpis I v kostce. Praha: Fragment. Internetové zdroje:

23 Použité zdroje a literatura
Obrazové materiály: VAN DER CRABBEN, Jan. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: JÜRGEN. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: FISCHER, Christian. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: DRÉO, Johann. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: PEEL, Mike. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: ESTORMIZ. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: RAMSAR. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: RYCHTECKÝ, Pavel. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: DR. KILLER. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: MAŇAS, Michal. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: MAŇAS, Michal. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: