Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Sekundér (Druhovýroba) ▪ Průmysl (průmyslová výroba) složka SES, vedoucí odvětví materiální výroby (výrobní; 70 % produkce; pracuje přes 350 mil. lidí.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Sekundér (Druhovýroba) ▪ Průmysl (průmyslová výroba) složka SES, vedoucí odvětví materiální výroby (výrobní; 70 % produkce; pracuje přes 350 mil. lidí."— Transkript prezentace:

1 Sekundér (Druhovýroba) ▪ Průmysl (průmyslová výroba) složka SES, vedoucí odvětví materiální výroby (výrobní; 70 % produkce; pracuje přes 350 mil. lidí ) = sekundární sektor průmyslová revoluce: první průmyslová revoluce (2. polovina 18. století, Anglie) - vynálezy a užití prvních pracovních strojů, parní stroj jako pohonná síla druhá průmyslová revoluce (19./20. století) - užití elektřiny, spalovacích motorů, pokroky v přenosu informací vědeckotechnická revoluce (od 60. let 20. století, probíhá) - rozvoj přírodních a technických věd, aplikovaného výzkumu, informačních technologií a jejich rychlý přenos do výrobní a společenské praxe = automatizace, robotizace, elektronizace, využití počítačů, biotechnologií věda:geografie průmyslu - vědní obor SE geografie - rozmístění, územní struktura, objektivní zákonitosti, specifické zvláštnosti

2 dělení: 3 základní výrobní odvětví - těžební průmysl = primér - výroba elektrické energie = sekundér - zpracovatelský průmysl (9 odvětvových skupin - 29 jednotlivých průmyslových odvětví) rozmístění ovlivňují lokalizační faktory (soubor činitelů): a/ přírodní (dříve) zdroje nerostných surovin a paliv voda velikost území klimatické poměry morfologie terénu - vznikly a existují nezávisle na lidech, uplatňují se jako podmínky rozmístění - vliv relativně klesá × těžební průmysl, voda - chemický, hutnický, potravinářský

3 b/ socioekonomické později: trh (struktura, objem, poloha, rozloha) - činitel spotřeby pracovní síla - kvalifikovaná = činitel i podmínka rozmístění doprava dnes: věda, vědecká základna kapitálová síla vojenskostrategická hlediska vliv výroby na ŽP - vědeckovýzkumné komplexy (technologické parky) = laboratoře, výzkum, vývoj - blízko univerzit (Silikonové údolí u San Franciska = Stanfordova univerzita; Údolí Isaru - Mnichovská univerzita) - projevují se jako činitelé i jako podmínky rozmístění, vliv u většiny průmyslových odvětví rozhodující

4 - bodový (střediskový) charakter průmyslový závod (základní jednotka) - průmyslový komplex (spojovaly se): kamenouhelné a metalurgické hnědouhelné a energochemické nověji:energochemické (ropa, zemní plyn) strojírenské (tradice, kvalifikované pracovní síly) v přístavech (dovoz surovin a paliv + funkce dopravní – energochemické zpracování ropy)

5 průmyslové oblasti (regiony) hustá síť průmyslových závodů a průmyslových komplexů s dokonalou Dopravou „póly rozvoje“ světového hospodářského vývoje (80 % světové průmyslové produkce) SV USA (Velká jezera - pobřeží Atlantiku) západní Evropa (střední Anglie - Benelux - severní Francie - Porúří, Porýní - Švýcarsko - sever Itálie) Japonsko (Honšú, Kjúšú) pokles Rusko, Ukrajina vzestup NIZ: jv. Asie (Korejská republika - Taiwan - Singapur; Malajsie - Thajsko – Indonésie - Filipíny; Čína) Ameriky (Argentina - Brazílie - Chile - Mexiko)

6 Těžební průmysl základna průmyslu, jeho podíl na celkovém objemu průmyslu se snižuje (8 %; vědecko - technický pokrok) × roste množství vytěžených surovin závisí na:výskytu, zásobách a kvalitě nerostných surovin hospodářském vývoji ve světě (strukturální změny, rozvoji technologií a inovací) stavu ŽP surovinové zdroje: → nevyčerpatelné (sluneční energie - atmosféra - hydrosféra - tepelná energie Země) → vyčerpatelné - obnovitelné (pedosféra - biosféra) - neobnovitelné (NS: paliva - rudy - nerudy) - současné tempo těžby nerostných surovin = brzy vyčerpaná ložiska  VZ:přechod na jiná paliva, zdroje energie dovoz z RZ nové technologie - využití i chudších surovin druhotné suroviny bohatství oceánů

7 typy areálů - zvláštnosti těžby, charakter rozmístění: ◦ pánevního (pánve) - železné rudy, uhlí, ropa, zemní plyn ◦ ohniskového - neželezné kovy, chemické a nerudné suroviny ◦ rozptýleného (disperzního) - vzácné, drahé kovy; grafit, mastek, azbest nejvýznamnější komplexní oblasti těžby: ◦ USA (horská oblast na západě - uhlí, barevné kovy, železná ruda, chemické suroviny) ◦ pobřeží Mexického zálivu (Texas → Florida: ropa, zemní plyn, síra, fosfority) ◦ Rusko (Sibiř, paliva, rudy, nerudy) ◦ Čína (SV, JV: ropa, uhlí, železná ruda) ◦ Austrálie (S, Z: železná ruda, bauxit, mangan, diamanty) ◦ oblast Perského zálivu (ropa, zemní plyn) ◦ RJA (železná ruda, barevné kovy, diamanty, zlato) ◦ Evropa (uhlí, zemní plyn, železná ruda) ◦ státy: USA - Austrálie - Kanada - RJA - Čína - Rusko

8 nerostné suroviny - 3 skupiny: paliva (energetické suroviny; strategické; fosilní) → pevná (uhlí, rašelina, hořlavé břidlice) uhlí - hlavně mírný pás severní polokoule - lépe dostupné zdroje (7 x oproti ropě) - průmyslové komplexy - zásoby vydrží asi 200 let - poměr černé : hnědé = 63 : 37 → kapalná (ropa) ropa- snadnější těžba (↑ polovina 20. století po 70. léta = ropná krize), levnější doprava, mnohostrannější využití (oproti uhlí) - zásoby vydrží asi 50 let - většinou šellf: Perský záliv, SA (Mexický záliv), Severní moře, severní Afrika; Rusko (Západosibiřská nížina) OPEC (Organizace států vyvážejících ropu = bohaté RZ) → plynná (plyn) zemní plyn- s ropou, samostatně - zásoby vydrží asi 70 let

9 rudy - nerosty obsahující určitý podíl kovu → černých kovů (železná, manganová, chromová) → barevných kovů (bauxitu, mědi, olova, zinku, cínu) → vzácných kovů (zlato, stříbro, platina) → uranová nerudné suroviny (neobsahují kov) → stavební (vápenec, písky, cihlářské hlíny, stavební kámen, žula)→ sklářské (sklářské písky), keramické (kaolin, keramické hlíny) → chemické (síra, soli, fosfáty) ◦ Těžba NS= většinou RZ - vývoz × Austrálie, Kanada, Rusko ◦ Spotřeba NS = většinou VZ - dovoz (USA, Japonsko, západní Evropa)

10 Energetický průmysl těžba a úprava energetických surovin a jejich zpracování na energetické produkty (elektrická energie - koks - topné oleje) zdroje energie: dlouho svalová síla - větrná a vodní energie primární energetické zdroje (PEZ) ◦ neobnovitelné:klasické (uhlí černé, hnědé, lignit = 23 % - ropa = 40 % - zemní plyn = 25 % - uran = 7 % ) alternativní (syntetická paliva - zkapalňování, zplynování uhlí) ◦ obnovitelné:klasické (vodní energie = 19 % - akumulační, průtočné a přečerpávací vodní elektrárny - biomasa = dřevo) alternativní (vodní energie: přílivová, příbojová, rozdíly teplot vod - biomasa = bionafta - větrná, sluneční, geotermální energie) sekundární energetické zdroje (SEZ) - vznikají úpravou PEZ (elektrická energie, ropné deriváty, koks, svítiplyn, teplo, pára)

11 ▪ Výroba elektrické energie spotřebuje ⅓ všech vytěžených energetických surovin spotřeba prudce stoupá, v roce 2007: TWh druhy elektráren (podle zdroje energie) ◦ tepelné ◦ jaderné (USA, Francie, Japonsko, VB, Rusko) ◦ vodní (hydroelektrárny; Norsko, Rakousko, Rusko, Brazílie, USA, Čína) největší (instalovaný výkon, MW) Tři soutěsky (Chang Jiang, Čína; ) Itaipu (Paraná, Paraguay, Brazílie; ) Grand Coulee (Columbia, USA; ) ◦ využívající alternativní zdroje energie Poměr tepelné : vodní : jaderné= 60 : 19 : 20

12 - velké regionální rozdíly: absolutní výroba a spotřeba elektrické energie podíl druhů elektráren - výroba a spotřeba = ukazatel hospodářské vyspělosti VZ = 80 % světové produkce: USA - Japonsko - Čína - Rusko - Kanada - SRN - Francie vysoká, v nejvyspělejších se nezvyšuje NIZ - zvyšuje se nejchudší RZ - nízká

13 Zpracovatelský průmysl Druhy výrobní činnosti zabývající se zpracováním surovin a polotovarů (zemědělských i průmyslových), výstavbou a kompletací výrobních linek, údržbou a opravou výrobků a zařízení. vývoj: 1/ lehký (textilní, potravinářský) = mnoho pracovních sil 2/ těžký (hutnický, strojírenský) = vrcholná industrializace 3/ speciální obory (nízká spotřeba surovin, vysoký podíl vložené práce, přidané hodnoty) - mikroelektronika, technika na zpracování dat a informací, telekomunikační technika, přesná mechanika a optika, malotonážní chemie (kosmetika, léky) technopolis = centra vývoje, výroby, špičkových technologií (high - tech) změny v odvětvové a územní struktuře: dekoncentrace (rozptyl) průmyslu - omezování v tradičních oblastech (VZ se zbavují výrob s negativním vlivem na ŽP) - umístění do méně industrializovaných oblastí

14 Hutnictví (metalurgie) vysoká koncentrace výroby: naleziště surovin (železná ruda, černé koksovatelné uhlí) výhodná dopravní poloha (námořní přístavy) levná elektrická energie oblasti: Evropa (střední Anglie, Lotrinsko - Francie, Porúří - SRN, Horní Slezsko - Polsko, východní Ukrajina, Ural - Rusko) SA (u Velkých jezer - USA, Kanada) Japonsko - jižní pobřeží ostrovů) RZ - Čína (SV), Brazílie (JV) tendence:přesun H. železa do RZ (rudy) - kovy VZ - specializace: kvalitní ocel, složité válcovací materiály materiálová (surovinová) základna strojírenství, stavebnictví

15 rozdělení: H. železa a oceli (černá m.; 95 % H; milióny tun) → surové železo (vysoké pece) - Japonsko, Čína, Rusko, USA, Ukrajina → ocel (ocelářské pece) - Čína, Japonsko, USA, (Rusko, Ukrajina) → válcovací materiál (válcovny) H. neželezných kovů (barevná m.; 5% H.; tisíce tun, koncentráty - úpravny rud - kovy, slitiny (96 %: hliník, měď, zinek, olovo) USA, Kanada, Austrálie, Japonsko obrovský význam: elektronika, kosmická a jaderná technika, zbraně, letectví, stavebnictví) H. primární = zpracování rud, koncentrátů H. sekundární = zpracování kovového odpadu (EU, Japonsko)

16 Strojírenský průmysl hlavní průmyslové odvětví (objem výroby, počet pracujících) menší koncentrace výroby (velká rozmanitost výrobků) - regiony:severoamerický (USA, Kanada, Mexiko, Portoriko) = ⅓ světové průmyslové výroby (70 % velkých počítačů, ¼ aut; ⅔ letadel) západoevropský (EU) = % Asie (V, JV) - Japonsko = přes 20 % hlavní obory: všeobecné- obráběcí stroje (Evropa 51,32 % ; Asie 35,13 % ) Japonsko, SRN, USA, Itálie, Švýcarsko, Čína - průmyslová (investiční) zařízení - zemědělské stroje (RZ) dopravní- automobilový (35 mil. ks osobních, 11 mil. ks nákladních) General Motors, Ford (USA) - Toyota (Japonsko) – Volkswagen (SRN) závody:se starou tradicí (kvalifikované pracovní síly, vývoj, konstrukce, spotřeba) - USA, Japonsko, SRN, Francie, Británie, Kanada, Itáliemontážní (levná pracovní síla, zahraniční licence, roste spotřeba) - Korejská republika, Španělsko, Brazílie, Čína

17 lodě (Japonsko 40 % ; Korejská republika 33 % ) letadla (USA, Francie, SRN) elektrotechnický, elektronický - vojenskoprůmyslový = VZ - spotřební = RZ + Korejská republika, Taiwan = VZ omezují počítače - předstih USA (kontrola obchodu) - západní Evropa, Japonsko (licence USA) zbraně = % strojírenství

18 Chemický průmysl nejrychlejší rozvoj (se strojírenským) - měřítko vyspělosti státu (ovlivňuje rozvoj a technický pokrok) suroviny: uhlí, ropa, zemní plyn, síra, pyrity, fosfáty, apatity, soli (draselná, Glauberova) umístění chemických kombinátů (velké závody): - suroviny (těžba - doprava: u ropovodů, v přístavech) - voda (velké řeky Mississippi, Velká jezera, Porýní) - elektrická energie - kvalifikované pracovní síly - spotřeba výrobky pro:zemědělství, stavebnictví, strojírenství, spotřební průmysl hnojiva, postřiky,plasty, výbušniny, prací prostředky, fotografický materiál,...

19 dělení: anorganická - kyseliny, louhy, umělá hnojiva (dusíkatá přes ½; fosforečná ¼; draselná ⅕ ; USA, Čína), pohonné hmoty organická - umělé hmoty (plasty - stavebnictví, obaly - USA, Japonsko, SRN), umělá vlákna, kaučuk, kosmetika - petrochemie = zpracování ropy, rafinérie (benzín, olej, mazadla)- farmaceutický (léky) - gumárenský (pneumatiky) hlavní producenti: USA, Japonsko, státy západní Evropy, Rusko = ¾ světové CH. - regiony:západoevropský (⅓; převažuje petrochemie, dovoz ropy) severoamerický (USA = ⅕ - Mexický záliv, petrochemie – Texas = největší na světě; SV) Asie (V, JV; Japonsko - petrochemie v přístavech) SNS (Rusko - velké zdroje surovin; hnojiva, amoniak, výbušniny) rychlý rozvoj v RZ (přebytky ropy, z. plynu - petrochemie = → vývoz)

20 Spotřební průmysl výroba spotřebních předmětů krátkodobé i dlouhodobé spotřeby obory hromadné výroby (levná produkce, méně kvalifikované pracovní síly) ½ v RZ (textilní, obuvnický) + oděvní = vedoucí postavení obory s drahými výrobky (klenoty, kožešiny, koberce, nábytek), rozvoj po 2. sv. v. kvalifikovaní pracovníci, vysoká technická úroveň = VZ Textilní průmysl - soustředění:Jihoatlanský region USA VZ - v centrech těžkého průmyslu (využití volné ženské pracovní síly) - hlavní obor = pletařství (USA, Japonsko, Čína) RZ - velká města, přístavy - bavlněné tkaniny tkaniny:bavlněné - dominuje (RZ) z chemických vláken hedvábné vlněné

21 Oděvní průmysl původní malovýroba (domácká, dílenská) - velkovýroba (pásová, tovární) VZ - zabezpečují domácí potřeby - domy módy (formují ódní vkus) - New York = největší světové středisko - Paříž = nejnáročnější móda - Řím = masová móda Obuvnický průmysl přesun do oblastí s levnou pracovní silou (NIZ), stagnuje (Francie, SRN, Británie) hlavní producenti: USA, Itálie export: Taiwan, Španělsko (kožená), Čína (lehká, domácí), Korejská republika, Brazílie, Řecko, Portugalsko

22 Kožešnický průmysl VZ (náročný na lidskou práci, vysokou kvalifikaci, tradici) - USA, SRN, Rusko Klenotnický průmysl nároky na ruční práci, malá mechanizace Indie (stříbro), Španělsko, Řecko, Itálie (zlato) Nábytkářství VZ - USA, Evropa (SRN) Výroba hraček rychlý rozvoj (velké továrny v Japonsku), centrum Hongkong (Čína), USA, Británie, Francie

23 Potravinářský průmysl mnoho oborů - upravují a zpracovávají zemědělské produkty (rostlinné i živočišné) VZ - zastoupeny všechny obory, zpracovává se převážná část zemědělské produkce, nadvýroba RZ - převládá řemeslné, nebo domácí zpracování, největší význam má výroba pro export, nedostatek potravin - problém hladu (Afrika, Asie) oblasti: státy s vhodnými přírodními podmínkami - dlouhodobá tradice - specializace Nový Zéland, Austrálie, Dánsko, Nizozemí, Švýcarsko, Francie velká města + jejich zázemí New York, Paříž, Moskva přístavy- dovozní (zpracování dovážených surovin - balírny čaje, kávy, kakaa, olejnaté plodiny) Londýn, Hamburk, Brémy, Amsterdam - vývozní (prvotní úprava a konzervace surovin - maso, masné výrobky) Buenos Aires, Montevideo


Stáhnout ppt "Sekundér (Druhovýroba) ▪ Průmysl (průmyslová výroba) složka SES, vedoucí odvětví materiální výroby (výrobní; 70 % produkce; pracuje přes 350 mil. lidí."

Podobné prezentace


Reklamy Google