. Pohled na svět dalekohledem i mikroskopem. Toto je výlet velikou rychlostí překonáváním vzdáleností s frakcí 10. Za č n ě me vzdalováním a ž naše p.

Prezentace na téma: ". Pohled na svět dalekohledem i mikroskopem. Toto je výlet velikou rychlostí překonáváním vzdáleností s frakcí 10. Za č n ě me vzdalováním a ž naše p."— Transkript prezentace:

1

2 . Pohled na svět dalekohledem i mikroskopem.

3 Toto je výlet velikou rychlostí překonáváním vzdáleností s frakcí 10. Za č n ě me vzdalováním a ž naše p ř edstavivost dosáhne hranice vesmíru Potom zmenšováním vzdálenosti p ř iblí ž íme se a ž k miniaturnímu vesmíru.

4 To je asi vzdálenost hromádky listí na zahrádce. 10 0 což je 1 metr

5 Jděme výše, uvidíme už jen jednotlivé listy. 10 1 je 10 metrů

6 Na tuto vzdálenost vidíme konec lesa i obrysy budov. 10 2 to je 100 metrů

7 Teď zaměníme metry za kilometry. Z této výšky je už možné skočit padákem. 10 3 to je 1 km

8 Město vidíme, ale domy už nejsou k rozeznání. 10 4 10 km

9 Z této výšky můžeme vidět část Floridy. 10 5 100 km

10 Typický pohled z družice. 10 6 1 000 km

11 Severní hemisféra Země a část Jižní Ameriky. 10 7 10.000 km

12 Země se zdá malinká. 10 8 100 000 km

13 Země a oběžná dráha Měsíce značená bíle. 10 9 1 milión km

14 Část oběžné dráhy Země kolem Slunce v modré barvě. 10 10 milónů km

15 10 11 100 milónů km Oběžné dráhy Venuše a Země.

16 Oběžné dráhy Merkuru, Venuše, Země, Marsu a Jupitera. 10 12 1 bilión km

17 Z této výšky našeho výletu můžeme pozorovat sluneční soustavu a oběžné dráhy planet. 10 13 10 bilionů km

18 10 14 100 biliónů km Sluneční soustava se zdá být malou.

19 Uprostřed tisíce hvězd je Slunce jako malá hvězdička. 10 15 1 trilión km

20 Ve vzdálenosti 1 světelného roku je Slunce jako velice malá hvězda. 10 16 Metrů název - 1 světelný rok

21 Tady v nekonečnu už není vidět nic. 10 17 10 světelných let

22 “Nic” jen hvězdy a skupiny hvězd. 10 18 100 světelných let

23 10 19 1000 světelných let V této vzdálenosti začíná náš výlet po Mléčné dráze.

24 Pokračujme na cestě po Mléčné dráze. 10 20 10 000 světelných let

25 Přiblížili jsme se k okraji Mléčné dráhy. 10 21 100 000 světelných roků

26 Z této nesmírné vzdálenosti bychom mohli vidět celou Mléčnou dráhu i ostatní galaxie. 10 22 1 milión světelných let.

27 Z této vzdálenosti vypadají všechny galaxie malé v porovnání s prázdným meziprostorem. Stejné zákony platí pro všechny živé tvory ve Vesmíru. Mohli bychom dále cestovat v naší představivostí, ale vraťme se rychle zpátky. 10 23 - 10 millionů světelných let

28 10 22

29 10 21

30 10 20

31 10 19

32 10 18

33 10 17

34 10 16 1 Světelný rok

35 10 15

36 10 14

37 10 13

38 10 12

39 10 11

40 10

41 10 9

42 10 8

43 10 7

44 10 6

45 10 5

46 10 4 Otázky, nad kterými se jistě zamyslíme... - Kdo jsme? - Kam směřujeme? - Odkud jsme přišli?

47 10 3 Nebo... Čím vlastně jsme v celém Vesmíru?

48 10 2 Na tomto výletě “vpřed” jsme použili 23. mocninu čísla10.

49 10 1 Nyní nás výlet povede do záporných hodnot, abychom se pokusili pochopit složitost mikrokosmu.

50 Přistáli jsme tam, kde jsme začali a máme vše na dosah rukou. 10 0

51 Přiblížením na vzdálenost 10 cm, můžeme studovat detaily listu. 10 -1 10 centimetrů

52 Z této vzdálenosti je možné pozorovat složení listu. 10 -2 1 centimetr

53 Ukazuje se buněčná struktura listu. 10 -3 1 milimetr

54 Vidíme buněčné stěny. Je možné vidět i podobnost buněk. 10 -4 1 micron

55 Začínáme naší cestu uvnitř buňky. 10 -5 10 micronů

56 Je vidět jádro buńky. 10 -6 100 micronů

57 Ještě jednou jsme změnili měřítko do minusově stupnice měření. Můžeme vidět chromozomy. 10 -7 1Angstrom

58 V tomto miniaturním Vesmíru je vidět řetěz DNA. 10 -8 10 Angstromů

59 ...je možné studovat kostky nebo špalíky chromozomů. 10 -9 100 Angstromů

60 Vypadá to jako obláčky elektronů... Jsou to uhlíky atomů formující náš svět. Můžete zaznamenat podobnost miniaturního Vesmíru s obrovským Vesmírem. 10 -10 1 Miliangstrom

61 V tomto miniaturním světě můžete pozorovat elektrony obíhající kolem atomů. 10 -11 10 pikometr

62 Úžasně veliký, volný prostor mezi jádrem a oběžnou dráhou elektronů. 10 -12 100 pikometrů

63 V této neuvěřitelné mínusové velikosti můžeme pozorovat jádro atomu. 10 -13 1 Fotometr

64 Nyní můžeme pozorovat jádro uhlíkového atomu. 10 -14 10 Fotometrů

65 Tady jsme na poli sci-fi, tváří v tvář protonům. 10 -15 100 Fotometrů

66 Prohlédni si nejmenší částice. Jsme u hranice současného vědeckého zkoumání. Toto je hmota, ze které je stvořeno vše.. 10 -16 100 Atometrů

67 Jsme st ř edem celého vesmíru ? Jsme sami ve vesmíru? Co se skrývá za t ě mito hranicemi ? Jsou v ů bec n ě jaké hranice ? Do makrokosmu jsme šli a ž do vzdálenosti 23ª na 10 a zastavili jsme se. Mohli bychom pokra č ovat a ž k hranicím naší p ř edstavivosti ?