Hospodářství světa.

Prezentace na téma: "Hospodářství světa."— Transkript prezentace:

1 Hospodářství světa

2 Obecně systém světového hospodářství se vytvořil vzájemným propojením národních ekonomik jednotlivých zemí světa prostřednictvím mezinárodních integrací základní předpoklady jeho rozvoje jsou světové ekonomické organizace, světové trhy a finance, mezinárodní dělba práce

3 Rozdělení ,,SEVER‘‘- ekonomicky rozvinuté
státy,,JIH‘‘ - zbytek Asie, Afriky, Latinská Amerika, Polynésie, Mikronésie a Melanésie „ČTVRTÝ SVĚT“ „ASIJSŠTÍ DRACI“

4 10 největších světových ekonomik (2007)
celkový HDP přepočtený na paritu kupní síly, v miliardách USD 1. USA  860 mld.USD mil. obyv. 2. Čína   3. Japonsko 4  4. Indie   5. Německo 2  6. Velká Británie 2  7. Rusko 2  8. Francie 2  9. Brazílie 1  10. Itálie 1  40. Norsko 41. ČR 42. Rumunsko

5 jádrové oblasti - hospodářská centra, kde se soustřeďuje hospodářská moc;
obyvatelstvo žije ve velkoměstech; hustá dopravní síť a intenzivní transport osob a nákladů Periferie - okrajové oblasti s tradičními formami hospodaření méně zalidněné

6 HNP = HRUBÝ NÁRODNÍ PRODUKT = souhrn hodnot vytvořených národním kapitálem daného státu v 1 roce (tzn. i naše firmy v zahraničí) nejvyšší má Monako HDP = HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT = hodnoty vytvořené na území daného státu v 1 roce (pouze vše na území ČR) tvoří jej 3 typy ekonomiky: a) agrární - převládal před nástupem prům. revoluce; jedná se o samozásobitelské hospodaření; minimální úloha trhu b) industriální - vedoucí postavení průmyslu a stavebnictví v HDP i zaměstnanosti; od 2. pol. 19. st. do 1. pol. 20. st. V Evropě, sev. Americe, Japonsku, Austrálii a Rusku c) postindustriální - rychlý nárůst nevýrobní sféry; vědecky náročné obory na vzdělání, výzkum a vývoj; na 1. místě ve službách je USA současné světové hospodářství má průmyslově-zemědělský charakter; podíl zemědělství klesá vlivem rozvinutých tržních ekonomik

7 Země s nevyšším růstem HDP (2007)
Azerbájdžán – ropa z Kaspického moře -dokončení ropovodu po trase Baku – Tbilisi – Ceyhan (Turecko), čímž se země napojila na mezinárodní trhy 1.Ázerbájdžán 31,0 % 2.Východní Timor 24,0 3.Angola 16,3 4.Súdán 12,8 5.Rovníková Guinea 12,7 6.Čína 11,4 7.Kypr 10,6 8.Arménie 10,5 9.Lotyšsko 10,3 10.Gruzie 10,0 Chudé země = velmi nízké HDP - proto jakýkoli výkyv se projeví velkým nárůstem (poklesem) Čína = vymyká se – již stabilně několik let vykazuje 10% přírůstek HDP ČR – 5,7 %

8 10 zemí s největší zadluženosti - 2007
Údaje nejsou řazeny podle absolutního dluhu, ale dluhu relativního, podle % HDP země. 1. Zimbabwe % 2. Libanon 3. Japonsko 4. Seychely 5. Jamajka 6. Itálie 7. Egypt 8. Súdán 9. Singapur 10. Belgie jsou zde země chudé i bohaté proto neplatí, že by zadlužení podkopávalo ekonomický růst záleží na tom, na co se peníze využijí – zda na investování do podpory ekonomického růstu či např. na zbrojení, jídlo….

9 10 nejchudších států světa (2007)
HDP v USD na 1 obyvatele (podle parity kupní síly) 1. DR Kongo 300 2. Zimbabwe 500 3. Libérie 500 4. Somálsko 600 5. Guinea – Bissau 6. Komory 600 7. Šalamounovy ostrovy 600 8. Niger 9. Etiopie 10. Středoafrická republika700 země s nestabilními režimy, ničené občanskými válkami vymlouvat se na bývalé kolonie je pozdě - některé velmi mnoho nerostných surovin (měď, diamanty..) Světový průměr 9900

10 10 nejbohatších států světa (2007)
HDP v USD na 1 obyvatele (podle parity kupní síly) 1. Lucembursko 80 800 2. Katar 75 900 3. Norsko 55 600 4. Kuvajt 55 300 5. S.A.E 55 200 6. Singapur 48 900 7. USA 46 000 8. Irsko 45 600 9. Rovníková Guinea44 100 10. Švýcarsko 39 800 pokles dolaru řadí USA za ropné země, protože zároveň stoupá cena ropy 39. ČR 24 400

11 Zemědělství světa zajišťuje výživu lidstva a produkuje suroviny pro průmysl geografie zemědělství-studuje územní diferenciaci zemědělské výroby rozmístění zemědělské výroby je ovlivňováno: a) přírodními faktory - půda, georeliéf a podnebí b) socioekonomickými faktory - trh (spotřeba; intenzivní v obydlených oblastech a extenzivní v málo obydlených), doprava a pracovní síly - 36% rozlohy pevniny Země je užíváno pro zemědělství - pracuje v něm 1,1 mld. lidí

12 Dělení světového zemědělství
v rozvinutých zemích převažuje agroprůmyslový komplex, který zahrnuje: a) průmysl dodávající výrobní prostředky pro zemědělství b) vlastní zemědělskou výrobu c) odvětví zajišťující dopravu, skladování, zpracování a odbyt - vysoký stupeň mechanizace a chemizace v rozvinutých zemích v rozvojových zemích převládá naturální výroba; zemědělství se zde člení na: a) tradiční sektor zemědělství - drobná hospodářství bez strojů a hnojiv b) moderní sektor - plantážní hospodářství, úzce specializovaná; stroje hnojiva, zavlažování

13 Dělení světového zemědělství
zelená revoluce - v 60. a 70. letech; díky ní se některé rozvojové země staly v produkci obilovin soběstačnými samozásobiteli v plánu bylo zahrnuto zavádění nových druhů plodin, umělé zavlažování a aplikace moderních metod zemědělské výroby

14 Rostlinná výroba jejím úkolem je pěstování plodin jako potravin, krmiv a surovin pro zpracovatelský průmysl a) obilniny - jako potravina, výroba sladu, škrobu a jako jadrné krmivo - více než polovina průměrné energetické spotřeby lidstva nejvíce pšenice, kukuřice a rýže největší producenti - USA, Čína, Indie a Rusko největší exportéři - USA, Kanada, Francie a Austrálie b) olejniny - 2/3 svět. spotřeby tuků, sója, slunečnice, řepka, podzemnice olejná, olivovník, kokosová a olejná palma c) hliznaté rostliny - brambory, batáty, maniok, jamy d) cukrová třtina a cukrová řepa e) ovoce a zelenina f) pochutiny-čaj, káva a kakao g) luštěniny nepotravinářské plodiny - tabák, kaučukovník a textilní kultury

15 10 největších producentů rýže
v mil. tun 1. Čína 180,5 2. Indie 128,0 3. Indonésie 54,1 4. Bangladéš 39,8 5. Vietnam ,9 6. Thajsko ,9 7. Barma (Myanmar) 23,7 8. Filipíny 14,5 9. Brazílie 13,3 10. Japonsko 10,9 především oblasti monzunové Asie velké množství vody

16 10 největších producentů pšenice
v mil. tun především na SV uživit obyvatelstvo 1. Čína 92,0 2. Indie 72,1 3. USA 58,7 4. Rusko 45,4 5. Francie 39,7 6. Kanada 25,9 7. Německo 25,4 8. Turecko 21,0 9. Austrálie 20,4 10. Pákistán 19,5 ČR ,0 méně lidnaté země pro vývoz

17 10 největších producentů kukuřice
1.USA 299,9 mil. tun 2.Čína 130,4 3.Brazílie ,8 4.Mexiko ,0 5.Francie ,4 6.Argentina 15,0 7.Rumunsko 14,5 8.Indie ,0 9.Itálie ,4 10.Indonésie 11,2 ČR ,6

18 10 největších producentů brambor
v mil. tun 1.Čína 70,0 2.Rusko 35,9 3.Indie 25,0 4.Ukrajina ,8 5.USA 20,7 6.Polsko 14,0 7.Německo 13,0 8.Bělorusko 9,9 9.Nizozemsko 7,5 10.Francie ,3 ČR ,0 brambory zachránily kdysi Evropu od hladomoru pěstují se v méně úrodných pahorkatinách a vrchovinách

19 10 největších producentů cukrové řepy
1.Francie 30,6 mil. tun 2.USA ,2 3.Německo 27,2 4.Rusko 21,8 5.Ukrajina ,6 6.Turecko 13,5 7.Polsko ,7 8.Velká Británie ,9 9.Itálie 8,5 10.Španělsko 7,0 ČR ,5 pěstování této plodiny je záležitostí Evropy výjimku tvoří USA a Turecko v USA se pěstuje řepa i třtina současně jinak jsou země „řepové“ a „třtinové“

20 10 největších producentů cukrové třtiny
1.Brazílie 416,3 mil.tun 2.Indie ,2 3.Čína ,0 4.Thajsko ,0 5.Pákistán ,4 6.Mexiko ,1 7.Kolumbie ,0 8.Austrálie ,0 9.Filipíny ,5 10.USA ,3

21 10 největších producentů kávy
v tis. tun 1.Brazílie 2.Vietnam 3.Indonésie 4.Kolumbie 5.Mexiko 6.Indie 7.Etiopie 8.Guatemala 9.Uganda 10.Honduras Peru země původu kávy se sklidí víc než kakaa a čaje dohromady Region – Latinská Amerika Region – J, JV Asie Region – rovníková Afrika

22 Živočišná výroba živočišná výroba - navazuje na rostl. výrobu zhodnocováním jejích zdrojů přetváření v živočišné produkty (maso, tuk, vejce…) zajištění přísunu živočišných bílkovin pro lidi její intenzita se vyjadřuje množstvím určitého vyrobeného produktu na jednotku zem. plochy nebo orné půdy 2 typy: a) extenzivní - kočovný, polokočovný, transhumace a moderní chov b) intenzivní - vývojový co stálého typu, stálý chov a stájový chov chov skotu - 90% světové spotřeby mléka a 30% masa hl. exportéři - Austrálie, SRN, Francie a N. Zéland; produkce mléka v zalidněných oblastech chov prasat - 2/5svět. spotřeby masa, velice produktivní díky malé náročnosti zvířat a rychlé produkci, hlavně v průmyslových státech, nejvíce v Číně a oblastech mírného a chladnějšího klimatu

23 chov ovcí - ¼ chovu na vlnu; nejextenzivnější - hl. v Austrálii a na N
chov ovcí - ¼ chovu na vlnu; nejextenzivnější - hl. v Austrálii a na N. Zélandu chov drůbeže - na maso, vejce a peří rybolov – samostatné odvětví; lov a chov ryb a lov ostatních vodních živočichů; podíl poklesl následkem přelovení největší loviště jsou v Pacifiku sladkovodní ryby ve východní a jižní Asii narůstá význam akvakultury a marikultury tvorba vodních farem a plantáží; lov kytovců omezen lesnictví - samostatné odvětví 1/3 rozlohy všech kontinentů hospodářský a klimatický činitel zpevňují půdu svými kořeny rekreační funkce nejvýznamnější lesní oblasti: severní lesní pásmo (převážně jehličnany) jižní lesní pásmo (ekvatoriální a tropická klimatická zóna; deštné pralesy; likvidace); těžba dřeva vzrostla hlavními exportéry jsou USA, Rusko a Skandinávie lov kožešinové zvěře v polárních oblastech

24 Největší producenti masa
Kuřecí maso 3) Vepřové maso 1.USA 15,514 tis. tun 2.Čína 9,895 3.Brazílie 8,668 4.Mexiko 2,225 5.Indie 1,650 2) Hovězí maso 1.USA ,261 tis.tun 2.Brazílie 7,774 3.Čína 6,779 4.Argentina 3,024 5.Indie 2,966 1.Čína ,818 tis. tun 2.USA ,312 3.Německo ,323 4.Španělsko 3,176 5.Brazílie ,110

25 Průmysl světa vedoucí odvětví materiální výroby
geografie průmyslu studuje rozmístění, územní strukturu průmyslové výroby rozmístění průmyslové výroby je ovlivněno těmito lokalizačními faktory: a) přírodního charakteru (voda, klimatické poměry…) uplatňují se jako podmínky rozmístění, jejich vliv klesá b) socioekonomického charakteru (trh, pracovní síla…) se projevují ve vztahu k rozmístění průmyslu jako činitelé i jako podmínky rozmístění

26 Průmysl světa lokalizace nových průmyslových objektů je stále více ovlivňována mezinárodní dělbou práce a ekonomickou integrací zasahují zde i ekologové technologické parky - vědeckovýzkumné komplexy při univerzitách laboratoře, vědecké a výzkumné závody (např. Sillicon Valley nebo Isar Valley) charakteristické pro rozmístění průmyslu je jeho střediskový charakter

27 průmyslové komplexy - jsou to: a) komplexy kamenouhelné a metalurgické b) hnědouhelné a energochemické c) strojírenské d) přístavní - v rozvinutých zemích na základě dovozu surovin prům. oblasti - v zemích s bohatou průmyslovou tradicí hustá síť závodů a komplexů s dokonalou dopravní infrastrukturou nejvýznamnější - USA, západní Evropa a Japonsko

28 Odvětví průmyslu 1) těžební průmysl – základnou průmyslové výroby
- asi 8% svět. prům. produkce - závislý na nerostných surovinách tři typy areálů: a) pánevního typu - takřka souvislá ložiska hlavně železných rud, ropy a zemního plynu b) ohniskového typu - menší ložiska rud neželezných kovů, legovacích kovů, chemických surovin a nerudných zdrojů c) rozptýleného typu - malá ložiska vzácných a drahých kovů i dalších nerostných surovin nejvýznamnější těžební oblasti jsou západ USA, Mexický záliv, Sibiř, SV a JV Čína, S a Z Austrálie

29 hnědé uhlí a černé uhlí 1.Německo 182 mil. tun 2.Čína 79 3.USA 76
5.Rusko 70 ČR 1.Čína , milionů tun 2.USA 3.Indie 4.Austrálie 5. JAR ČR Celosvětová produkce hnědého uhlí je pětkrát nižší než produkce černého uhlí V ČR – je daleko vyšší produkce hnědého uhlí Nejlepší kvality dosahuje ANTRACIT – nejvíc se těží v Číně

30 ropa zemní plyn 1. Saúdská Arábie 11 100 2. Rusko 9 870 3. USA 8 322
4. Írán 4 150 5. Mexiko 3 784 6. Čína 3 710 7. Kanada 3 092 8. Norsko 2 978 9. Venezuela 2 802 10. Kuvajt 2 669 1. Rusko 2. USA 3. Kanada 4. Írán 5. Alžírsko 6. Velká Británie 84 7. Norsko 8. Nizozemsko 76 9. Indonésie 10. Saúdská Arábie 68 - v tisících barelů za den - v miliardách kubických metrů

31 uran zinek 1.Kanada 11,597 tun 2.Austrálie 8,982 3.Kazachstán 3,719
4.Rusko ,280 5.Nigérie ,245 Česko 1.Čína ,300 tis. tun 2.Austrálie 1,300 3.Peru 1,200 4.Kanada 5.USA zinek je po železe, mědi a hliníku 4. nejvíce průmyslově vyráběným kovem vyrábí se ze sulfidických rud – především ze sfaleritu Nejběžnější slitinou je mosaz (Cu+Zn) ČR je jedinou zemí EU, kde se těží uran uran je jediný kov, který se těží v ČR jediný český důl v provozu – Dolní Rožínka poblíž Žďáru n. Sázavou v minulosti mnohem více těžišť – pro sovětské jaderné zbraně (množství utajováno)

32 olovo měď 1.Čína 950 tis. tun 2.Austrálie 678 3.USA 445 4.Peru 306
5.Mexiko 139 1.Chile ,410 tis.tun 2.USA ,160 3.Peru ,040 4.Austrálie 5.Indonésie 840 olovo se vyrábí z rudy galenit 80% se recykluje – ČR ročně recyklací vyrobí 15 t olova - olovo je jedovaté - měď byla prvním kovem, který se člověk naučil zpracovávat (u nás 4000 let př.n.l.) Slitiny – lepší vlastnosti: BRONZ – slitina mědi a cínu MOSAZ – slitina mědi a zinku

33 železná ruda zlato 1.Čína 310 mil.tun 2.Brazílie 255 3.Austrálie 231
4. Indie 5. Rusko 1. JAR 341 t 2. Austrálie 259 3. USA 258 4. Čína 215 5. Peru 173

34 Odvětví průmyslu 2) zpracovatelský průmysl - zahrnuje ty druhy výrobní činnosti, které se zabývají pracováváním surovin a polotovarů průmyslového a zemědělského původu, výstavbou a kompletací objektů pro výrobní i jiné účely, údržbou a opravami výrobků a zařízení a) hutnictví-metalurgie-výroba oceli, železa neželezných kovů a jejich slitin, vytváří materiálovou základnu pro strojírenství a stavebnictví - dělí se na primární a sekundární (kovový odpad) b) strojírenství - vedoucí odvětví průmyslové výroby - vyrábí prostředky zabezpečující mechanizaci, automatizaci a řízení hospodářství - rozsah a úroveň v jednotlivých zemích je ukazatelem jejich ekonomické vyspělosti a kvality vědeckovýzkumné základny - dělí se na všeobecné, dopravní, elektrotechnický a elektronický - soustřeďuje se především v S Americe, Z Evropě, V a JV Asii

35 10 největších producentů oceli (2007)
nárůst oproti roku 2006 1.Čína 489,0 mil. tun ,7 % 2.Japonsko 120, ,4 3.USA 97, ,4 4.Rusko 72, ,0 5.Indie 53, ,3 6.Jižní Korea 51, ,0 7.Německo 48, ,8 8.Ukrajina 42, ,7 9.Brazílie 33, ,3 10.Itálie 32, ,2 nejenže Čína vede s obrovským náskokem (vyrábí čtyřikrát více oceli než druhé Japonsko), ale dosahuje i neuvěřitelného nárůstu produkce, a to každoročně. Japonsko a Jižní Korea železnou rudu dováží, přesto vyrábí oceli obrovské množství.

36 Odvětví průmyslu 3) chemický průmysl - výrazně ovlivňuje rozvoj a technický pokrok v hospodářství náročný na vodu nerychleji rostoucí je petrochemie a výroba průmyslových hnojiv, produkce plastů, kys. sírové a chem. vláken hlavně v Z Evropě, S Americe, V a JV Asii a SNS

37 Odvětví průmyslu 4) spotřební průmysl - zahrnuje skupinu prům. odvětví s těžištěm ve výrobě spotřebních předmětů krátkodobé a dlouhodobé spotřeby má 2 části: a) obory dodávající levnou, hromadnou produkci široké spotřeby, vyžadující méně kvalifikované prac. síly – obuvnictví, textil… hlavně v rozvojových zemích b) obory s drahými výrobky a kvalifikovanou pracovní silou - klenotnictví, kožešnictví.. hlavně ve vyspělých státech

38 Odvětví průmyslu 5) potravinářský průmysl - zahrnuje řadu prům. oborů zpracovávajících produkty zemědělství má 2 kategorie, lišící se rozsahem a charakterem rozmístění: a) obory zabývající se zpracováváním importovaných produktů -výroba trvanlivých produktů v rozsáhlých provozech b) méně rozsáhlé provozy orientované na suroviny (konzervárny, cukrovary…) anebo orientované na spotřebitele (pekárny, pivovary..) specifickým oborem je zde tabákový průmysl; největším producentem je Čína

39 10 zemí s největší spotřebou piva
1.Česká republika 156,9 litru/osobu 2.Irsko ,1 3.Německo 115,8 4.Austrálie 109,9 5.Rakousko 108,3 6.Velká Británie 99,0 7.Belgie ,0 8.Dánsko ,9 9.Finsko ,0 10.Lucembursko 84,4 Každý obyvatel České republiky, včetně kojenců a zapřisáhlých abstinentů, vypije statisticky přibližně jedno pivo denně

40 Doprava světa = cílevědomá lidská činnost přemisťující lidi, náklady, energii, zpráv a informace v prostoru člení se podle prostředí, ve kterém se uskutečňuje: a) pevninská doprava Železniční - nejdůležitější v nákladní dopravě hromadné a objemné náklady na střední a velké vzdálenosti, které nepodléhají zkáze nejhustší síť v Evropě vysokorychlostní vlaky ve Francii a Japonsku normální rozchod je 1435 mm

41 Státy s nejdelší sítí železnic
1. USA 226 612 kilometrů 2. Rusko 87 157 3. Čína 75 438 4. Indie 63 221 5. Německo 48 215 6. Kanada 48 068 7. Austrálie  550 8. Argentina 31 902 9. Francie  370 10. Brazílie  295 21. Rumunsko 11 385 22. ČR 9 597 23. Turecko 8 697

42 Doprava světa Silniční -malé kusové a rychle se kazící zásilky a osobní doprava nejdelší silniční síť –USA nejdelší dálnice je Transamerická na světě je asi 550 mil. Vozidel Porubní -nejprogresivnější, jednosměrná - ropa, zemní plyn a jejich deriváty na velké vzdálenosti nejvíce v S Americe přeprava z oblastí těžby do vývozních přístavů a z dovozních přístavů do míst zpracování podmořská hlavně v Severním moři

43 Doprava světa Vnitrozemská plavba -pomalá, levná
splavňování a budování umělých vodních cest objemné náklady - dřevo, uhlí, rudy, obilí atd. hlavně v S Americe a v Evropě, dále i v Číně

44 Doprava světa b) námořní doprava
hlavně hromadné náklady na velké vzdálenosti osobní jen málo 2 formy: Trampová - není vázána na stanovené linky Linková - má pevně stanovené trasy přístavy i lodě jsou většinou specializované: Přístavy - vývozní a dovozní Lodě - univerzální, kontejnerové, tankery a bulkcarriery největší přístavy - Rootterdam, Singapúr, Hong Kong dělení dle vzdálenosti: transoceánská kabotážní – podél pobřeží

45 Největší přístavy světa
1. Shanghai (Šanghaj) Čína mil. tun 2. Ningbo-Zhoushan Čína 424 3. Singapur Singapur 390 4. Rotterdam Nizozemsko 382 5. Guangzhou (Kanton) Čína 6. Tianjin Čína 7. South Louisiana USA 8. Xianggang (Hongkong) Čína 9. Pusan Jižní Korea 230 10. Qingdao Čína - podle přepraveného nákladu v mil.metráků

46 Doprava světa c) letecká doprava - hlavně přeprava osob na velké vzdálenosti a přeprava nákladů rychlá a relativně bezpečná největší letiště: Atlanta, Chicago, L.A.

47 Největší letiště světa
1. Atlanta, Hartsfield-Jackson (ATL) 84,8 mil pasažérů 2. Chicago, O’Hara (ORD) 77,0 3. London, Heathrow (LHR) 67,5 4. Tokyo, Haneda (HND) 65,8 5. Los Angeles (LAX) 61,0 6. Dallas, Fort Worth (DFW) 60,2 7. Paris, Charles de Gaulle (CDG) 56,8 8. Frankfurt (FRA) 52,8 9. Beijing, Capital (PEK) 48,7 10. Denver (DEN) 47,3