Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Nervová tkáň histologie a embryologie Modul IB.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Nervová tkáň histologie a embryologie Modul IB."— Transkript prezentace:

1 Nervová tkáň histologie a embryologie Modul IB

2 Vývoj původ: ektoderm začátkem 3. týdne se z něj indukcí notochordem formuje neurální ploténka tvořená neuroepitelem

3 Vývoj neurální ploténka neurální brázdička neurální valy, splynutím vzniká: neurální trubice tento proces se nazývá neurulace

4 Vývoj neurální ploténka neurální brázdička neurální valy, splynutím vzniká: neurální trubice tento proces se nazývá neurulace

5 Vývoj neurální ploténka neurální brázdička neurální valy, splynutím vzniká: neurální trubice tento proces se nazývá neurulace

6 Vývoj neurální lišta (crista neuralis) bb. na okraji trubice, které se oddělí při při jejím uzavírání tvoří 2 dorzolat. umístěné pásy  periferní NS a další struktury

7 Vývoj neurální lišta (crista neuralis) bb. na okraji trubice, které se oddělí při při jejím uzavírání tvoří 2 dorzolat. umístěné pásy  periferní NS a další struktury ganglia autonomního NS ganglia spinální a část hlavových Schwannovy bb. odontoblasty chromafinní bb. dřeně nadledvin melanocyty bb. arachnoidální a piální ektomezenchym ganglia autonomního NS ganglia spinální a část hlavových Schwannovy bb. odontoblasty chromafinní bb. dřeně nadledvin melanocyty bb. arachnoidální a piální ektomezenchym

8 Vývoj histogeneza neurální trubice stěnu tvoří mnohovrstevný neuroepitel lamina limitans interna = junkční komplexy na apikálním konci buněk (k lumen) membrana limitans externa = rozšířené bazální konce buněk navazující na bazální membránu

9 lumen

10 histogeneza neurální trubice 3 základní vrstvy: vnitřní - germinální zóna střední - plášťová zevní - okrajová četné mitózy jako germ. zóna do 1/2 prenat. života redukce na ependym četné mitózy jako germ. zóna do 1/2 prenat. života redukce na ependym migrující neuroblasty základ šedé hmoty míšní migrující neuroblasty základ šedé hmoty míšní nerv. vlákna z neuroblastů základ bílé hmoty míšní nerv. vlákna z neuroblastů základ bílé hmoty míšní Vývoj

11 diferenciace buněk neuroepitelu 1. nervové buňky - neuroblasty,  jádro, přechodný dendrit; a-, bi-, multipolární 2. gliové buňky - cestují do plášťové a okrajové vrstvy 3. buňky neurální lišty Vývoj

12 podle počtu výběžků: multipolární (nejčastější) bipolární pseudounipolární Neurony - dělení

13

14 podle délky axonu: projekční (Golgi typ I.) dlouhý axon přesahující dendritický strom např. Purkyňovy buňky lokální (Golgi typ II.) kontakty s blízkými neurony jejich podíl fylogeneticky stoupá např. hvězdicovité neurony Neurony - dělení

15 Neurony - stavba

16 jádro drsné ER Golgiho komplex mitochondrie cytoskelet inkluze Perikaryon (soma) velké, kulovité euchromatické denzní nukleolus  transkripční aktivita velké, kulovité euchromatické denzní nukleolus  transkripční aktivita bohatě vyvinuté Nisslova substance (tigroidní) bohatě vyvinuté Nisslova substance (tigroidní) výhradně v perikaryu transportní a sekreční vezikuly výhradně v perikaryu transportní a sekreční vezikuly  v blízkosti zakončení axonů regulace pohybu molekul v povrchové membráně zakotvení membránových struktur omezení a regulace pohybu organel Mikrofilamenta (aktinová filamenta) odolnost buněk vůči deformacím regulační procesy Neurofilamenta (typ intermediárních filament v neuronech) axoplazmatický přenos (rychlý a pomalý) regulace tvaru Mikrotubuly lipofuscin melanin lipofuscin melanin

17 Dendrity vedou vzruch k perikaryu 1 neuron má až sta tisíce kontaktů složení cytoplazmy jako v perikaryu kromě GA

18 Axony vedou vzruch od perikarya 1 neuron – 1 axon (zpravidla) délka až 1 m axonální kónus iniciální segment rozhodnutí o vzniku vzruchu metabolicky závislé na perikaryu – axonální transport

19 Přenos signálu mezi neurony chemické synapse sekrece molekul difundujících k cílové buňce elektrické synapse přímý přenos molekul přes kanálky („gap junction“) přímý kontakt povrchu bb.

20 Synapse (chemické) axodendritické (nejčastější) axosomatické axoaxonální (presynaptická inhibice, vyskytují se řídce) synapse v průběhu („en passant“)

21 Synapse (chemické) presynaptická membrána v cytoplazmě axonálního zakončení synaptické váčky synaptická štěrbina mezibuněčný prostor (20-30 nm) větší než mezi neuronem a glií postsynaptická membrána

22 Synapse (chemické)

23 synaptický přenos = transdukce el. signálu na chemický 1.AP otevře napěťově řízené Ca 2+ - kanály v presynaptickém zakončení a dochází ke vstupu kalcia do buňky 2.  koncentrace Ca 2+ katalyzuje reakce vedoucí k exocytóze synaptických váčků 3.rychlá inaktivace Ca 2+ 4.difúze mediátorů přes štěrbinu a reakce s receptory na postsynaptické membráně 5.změna propustnosti postsynaptické membrány pro ionty Na + a K + synaptické zdržení ( ms)

24 N1 – mozek (HE)

25

26 N2 – mozek (Nissl)

27 N4 – mozeček (HE)

28

29 Neuroglie x více než neuronů tvoří více než ½ objemu CNS vytvářejí myelin funkce nutritivní a fagocytární barvení: impregnace Ag, Au morfologicky 4 typy nejsou elektricky excitovatelné, avšak mohou se účastnit přenosu signálu Např. astrocyty mají receptory pro některé neuromediátory a po jejich aktivaci dochází ke změnám koncentrace Ca 2+ v cytosolu, které se mohou přenášet na další astrocyty i na okolní neurony.

30 největší vaskulární pedikly – membrana limitans gliae perivascularis et spf. mechanická opora neuronů vytvářejí gliovou jizvu A. protoplazmatické granulární cytoplazma obalují neurony, cévy B. fibrilární delší výběžky zejména bílá hmota gliální fibrilární kys. protein I. astrocyty

31

32

33 N8 – mozek (astrocyty)

34 menší,  vláken, tmavší jádra vytvářejí obaly nervových vláken – myelinovou pochvu šedá i bílá hmota odpovídají Schwannovým b. počet fylogeneticky stoupá II. oligodendrocyty

35

36 pohyblivé, fagocytují nejmenší glie tmavá protáhlá jádra ostatní glie mají kulatá jádra pokryté ostnitými výrůstky – trnitý vzhled III. mikroglie

37

38 epitelové uspořádání pozůstatek neuroepitelu neurální trubice vystýlá dutiny CNS pohyblivé řasinky (cilie) nexy a zonulae adhaerentes tanycyty IV. ependym

39

40 N5 – mícha (HE)

41

42 Nervová vlákna axony opatřené speciálními obaly ektodermového původu jejich svazky vytvářejí: v CNS dráhy (oligodendrocyty) v periferním NS nervy (Schwannovy bb.) vlákna: nemyelinizovaná myelinizovaná (axony silnějšího kalibru)

43 CNS – leží volně mezi výběžky neuronů a glií periferie – leží v jednoduchých štěrbinách Schwannových bb. nemají Ranvierovy zářezy Nervová vlákna nemyelinizovaná

44

45

46 Nervová vlákna myelinizovaná myelinizace: zanoření axonu do žlábku obalové buňky mezaxon – nabaluje se na osové vlákno (10-150x) myelin je tvořen vrstvami modifikovaných cytopl. mem. Ranvierovy zářezy internodia (1-2 mm) Schmidt-Lantermanovy náručky

47 Nervová vlákna myelinizovaná

48

49

50

51 N3 – mozek (Myelin)

52 nervy nervová vlákna spojená ve svazky vazivové obaly: epineurium perineurium endoneurium ganglia nakupení nervových bb. ovoidní struktura, pouzdro z hustého vaziva satelitové buňky Periferní NS

53 Nervy

54

55 N7 – periferní nerv (HE)

56

57 ganglia murální GIT apod., parasymptatikus ganglia zadních kořenů senzorická, kraniospinální pseudounipolární neurony bipolární jen v gangliu n. VIII. periferie: neurocyty centrálně: nervová vlákna ganglia autonomní eferentní multipolární nn. - rozmístěny rovnoměrně vrstva satelit. bb. nekompletní Periferní NS – ganglia

58 N6 – autonomní ganglion (HE)

59 Degenerace a regenerace nervové tkáně transneuronální degenerace Wallerova retrográdní degenerace defekt nervové tkáně se hojí gliovou jizvou poranění axonu: chromatolýza (tigrolýza) zvětšení objemu perikarya posun jádra regenerace proximálního pahýlu (0.5-3 mm/den)

60 Degenerace a regenerace nervové tkáně

61 Meningy arachnoidea pavučnice bezcévné vazivo vrstva přilehlá k dura mater trámce spojené s pia mater subarachnoidální prostor mozkomíšní mok villi arachnoidales arachnoidea pavučnice bezcévné vazivo vrstva přilehlá k dura mater trámce spojené s pia mater subarachnoidální prostor mozkomíšní mok villi arachnoidales dura mater zevní tvrdá plena husté vazivo v lebce splývá s periostem v páteři epidurální prostor subdurální prostor dura mater zevní tvrdá plena husté vazivo v lebce splývá s periostem v páteři epidurální prostor subdurální prostor pia mater vnitřní měkká plena řídké vazivo s cévami perivaskulární prostory pia mater vnitřní měkká plena řídké vazivo s cévami perivaskulární prostory

62 Meningy

63 A to je toužebně očekávaný… Příště: epitely


Stáhnout ppt "Nervová tkáň histologie a embryologie Modul IB."

Podobné prezentace


Reklamy Google