Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

EKONOMIE 4. Nezaměstnanost a inflace - Úvod do ekonomie.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "EKONOMIE 4. Nezaměstnanost a inflace - Úvod do ekonomie."— Transkript prezentace:

1 EKONOMIE 4. Nezaměstnanost a inflace - Úvod do ekonomie

2 EKONOMIE 2 Členění populace dle ILO v ČR – 4.Q 2007 populace celkem populace 0-14 let ekonomicky neaktivní 14,2 % populace 15 a více let 35,3 % ekonomicky aktivní (pracovní síla) zaměstnaní v NH zaměstnaní v CS 47,8 % příslušníci armády 0,1 % nezaměstnaní 2,4 % Pozn. :NH = národní hospodářství CS = civilní sektor Pro zařazení respondenta do konkrétní skupiny je vždy základním a rozhodujícím kriteriem jeho skutečná aktivita na trhu práce v referenčním týdnu, nikoliv jeho tzv. obvyklé postavení.

3 EKONOMIE 3 Dynamický model trhu práce osoby ekonomicky neaktivní osoby nezaměstnané osoby ekonomicky aktivní

4 EKONOMIE 4 Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ vychází z rezoluce „o statistice ekonomicky aktivního obyvatelstva, zaměstnanosti, nezaměstnanosti a podzaměstnanosti.“ přijata na 13. mezinárodní konferenci statistiků práce v říjnu 1982 obsahuje komplexní definice a doporučení Mezinárodní organizace práce (International Labor Organization)

5 EKONOMIE 5 Nezaměstnaní všechny osoby 15leté a starší, které ve sledovaném období souběžně splňovaly dále uvedené tři podmínky 1)nebyly zaměstnané 2)hledaly aktivně práci - prostřednictvím úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce, přímo v podnicích, využívaly inzerce, podnikali kroky k založení vlastní firmy, žádaly o pracovní povolení a licence aj. 3)byly připraveny k nástupu do práce, t.j., během referenčního období byly k dispozici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo zaměstnání ve vlastním podniku Pokud osoby nesplňují alespoň jednu ze tří uvedených podmínek, jsou klasifikovány jako zaměstnané nebo ekonomicky neaktivní.

6 EKONOMIE 6 Typy nezaměstnanosti dle příčin, které ji způsobují frikční – ta nejobvyklejší, ke které dochází při změně zaměstnání strukturální – reaguje na změnu v odvětvích v ekonomice – vyžaduje rekvalifikace cyklická – vázaná na hospodářský cyklus sezónní – léto, Vánoce apod. dle charakteru dobrovolná nedobrovolná

7 EKONOMIE 7 Trh práce W mzda WEWE LELE E S – nabídka práce D E – poptávka po práci L práce nezaměstnanost nedostatek práce

8 EKONOMIE 8 Vznik dobrovolné nezaměstnanosti W mzda WEWE WFWF LELE LFLF LGLG F E S – nabídka práce D E – poptávka po práci DFDF S L práce

9 EKONOMIE 9 LFLF Vznik nedobrovolné nezaměstnanosti W mzda WEWE WFWF LELE LGLG F E S – nabídka práce D E – poptávka po práci DFDF S L práce

10 EKONOMIE 10 Míra nezaměstnanosti U = počet nezaměstnaných L = počet zaměstnaných U + L = pracovní síla nemá zaměstnání ≠ nezaměstnaný podmínkou je, že si dotyčný bez práce zaměstnání aktivně hledá…

11 EKONOMIE 11 Zaměstnanost Zaměstnaní jsou všechny osoby 15leté a starší, které během referenčního týdne příslušely mezi placené zaměstnané nebo zaměstnané ve vlastním podniku. Není přitom rozhodující, zda jejich pracovní aktivita měla trvalý, dočasný, sezónní či příležitostný charakter a zda měly jen jedno nebo více souběžných zaměstnání. pojem práce je interpretován jako práce alespoň po dobu 1 hodiny v referenčním týdnu zahrnují i odměňované učně a pracující studenty, osoby v domácnosti a osoby s jinými mimoekonomickými aktivitami v referenčním týdnu ovšem zaměstnaní nezahrnují osoby na mateřské

12 EKONOMIE 12 Zaměstnanci všechny osoby s formální vazbou k zaměstnání bez ohledu na to, zda v referenčním týdnu skutečně pracovaly či nikoliv. formální vazba = pracovní poměr, dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti a další smluvní vztahy

13 EKONOMIE 13 Podrobnější klasifikace územní – NUTS (La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques) Statistickým úřadem Evropských společenství ve spolupráci s ostatními orgány EU pro potřeby klasifikování jednotné unifikované struktury územních jednotek. Od roku 1988 je používána v legislativě EU, zejména pro úkoly spojené s čerpáním ze Strukturálních fondů EU. NUTS1 – ČR; NUTS2 – regiony soudržnosti; NUTS3 – kraje dle vzdělání - ISCED 97 (International Standard Classification of Education) preprimární vzdělávání - vzdělávací programy předškolní výchovy. Jsou zde zahrnuty i osoby bez jakéhokoliv vzdělání. primární vzdělávání - zahrnuje první stupeň základního vzdělávání, tj. ukončený 5. ročník základní školy. nižší sekundární vzdělávání - obsahuje především druhý stupeň základního vzdělávání ukončený obvykle 9. třídou. sekundární vzdělávání - zahrnuje odborné i všeobecné středoškolské vzdělání na středních odborných a všeobecných školách a v odborných učilištích ukončené většinou maturitní nebo závěrečnou zkouškou. postsekundární vzdělávání - pomaturitní kvalifikační a pomaturitní specializační a inovační studium první stupeň terciárního vzdělávání - zahrnuje bakalářské a magisterské studijní programy druhý stupeň terciárního vzdělávání - pokrývá terciární vzdělávací programy, které vedou k udělení diplomu vědeckého stupně. dle odvětví ekonomické činnosti - OKEČ s ohledem na informační závazky České republiky vůči Evropské unii, OSN, Mezinárodnímu měnovému fondu a dalším mezinárodním organizacím, vychází plně ze statistické klasifikace ekonomických činností EU (NACE) dle klasifikace zaměstnání – KZAM konkrétní činnost, kterou pracovník vykonává (i když není jeho povoláním) a která je zdrojem jeho hlavních pracovních příjmů

14 EKONOMIE 14 Populace podle věku

15 EKONOMIE 15 Vývoj populace dle věkových kategorií

16 EKONOMIE 16 Obyvatelstvo dle vzdělání

17 EKONOMIE 17 Pracovní síla v ČR podle krajů

18 EKONOMIE 18 Ekonomicky aktivní podle věku

19 EKONOMIE 19 Míra ekonomické aktivity dle vzdělání

20 EKONOMIE 20

21 EKONOMIE 21

22 EKONOMIE 22 Vývoj počtu nezaměstnaných v ČR

23 EKONOMIE 23 Nezaměstnanost v ČR – 1993 až 2007

24 EKONOMIE 24 Nezaměstnanost podle krajů

25 EKONOMIE 25 Kartogram

26 EKONOMIE 26 Míra nezaměstnanosti podle věku

27 EKONOMIE 27 Míra nezaměstnanosti podle vzdělání

28 EKONOMIE 28 Doba hledání zaměstnání

29 EKONOMIE 29 Odvětví ekonomické činnosti

30 EKONOMIE 30 Klasifikace zaměstnání

31 EKONOMIE 31 Zaměstnaní cizinci

32 EKONOMIE 32 Nezaměstnanost v EU

33 EKONOMIE 33 Zaměstnaní v poměru k počtu obyvatel

34 EKONOMIE 34 Podíl ženské zaměstnanosti na počtu obyvatel

35 EKONOMIE 35

36 EKONOMIE 36

37 EKONOMIE 37 Inflace růst cenové hladiny v čase nebo-li pokles kupní síly peněz zakládá se na tzv. cenových indexech slouží jako informace k valorizaci důchodů asociálních příjmů, pro nájemní smlouvy aj.

38 EKONOMIE 38 Indexy spotřebitelských cen (CPI) stavebních prací průmyslových výrobců zemědělských výrobků tržních služeb v produkční sféře

39 EKONOMIE 39 Typy inflačních měr vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu cen vyjádřená přírůstkem indexu cen ke stejnému měsíci předchozího roku vyjádřená přírůstkem cen k předchozímu měsíci vyhádřená přísrůstkem cen k základnímu období

40 EKONOMIE 40 Příčiny cenová hladina vyjadřuje vztah mezi celkovým množstvím peněz a celkovým objemem statků a služeb za které jsou směňovány nerovnováha mezi těmito objemy pak ústí v inflaci, resp. deflaci (pokles cenové hladiny) Na straně poptávky -růst množství peněz (emitují centrální banky), deposita ovlivňují úrokovými sazbami, obecně objem roste -objem trhu se nemění (úspory vs. spotřeba) Na straně nabídky -vyšší mzdové náklady nebo náklady na zdroje -akomodace (reakce centrální banky na poptávkový impuls)

41 EKONOMIE 41 Poptávková inflace tzv. tažená poptávka impulz zvýšení spotřeby, investic, státních výdajů, exportu podmínkou způsobení inflace růst peněžní zásoby – akomodace (centrální banka) zvýšení výdajů, investic  klesá množství peněz v ekonomice  vyšší úroky  rozhodnutí centrální banky zvýšit množství peněz  klesá jejich hodnota, klesá objem zboží, které je možné za ně pořídit

42 EKONOMIE 42 Nabídková (nákladová) inflace impulz zvýšení nákladů (mzdových, na zdroje, apod.) neroste-li produktivita práce, ale rostou mzdy – znamená to vyšší náklady na mzdy  vyšší cena produkce  vyšší ceny zboží  nezaměstnanost  tlak na snížení mezd  pokles cen anebo….vyšší ceny zboží  rozhodnutí centrální banky zvýšit množství peněz („méně bolestivé řešení“, „nepružnost mezd“)  nárůst poptávky a cen


Stáhnout ppt "EKONOMIE 4. Nezaměstnanost a inflace - Úvod do ekonomie."

Podobné prezentace


Reklamy Google