Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

KURDOVÉ Autor: Petra Sedlářová. Kurdové Íránský kmen z Blízkého východu obývající převážně území známé pod názvem Kurdistán Žijí v odlehlých částech dnešního.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "KURDOVÉ Autor: Petra Sedlářová. Kurdové Íránský kmen z Blízkého východu obývající převážně území známé pod názvem Kurdistán Žijí v odlehlých částech dnešního."— Transkript prezentace:

1 KURDOVÉ Autor: Petra Sedlářová

2 Kurdové Íránský kmen z Blízkého východu obývající převážně území známé pod názvem Kurdistán Žijí v odlehlých částech dnešního Iránu, Iráku, Sýrie a Turecka Značné kurdské komunity se nacházejí i v Arménii, Gruzii, Izraeli, Ázerbájdžánu, Rusku nebo Libanonu V posledních desetiletích žijí i v některých evropských zemích a v USA Většina obyvatel mluví kurdsky, což je indoevropský jazyk íránské větve Jsou spřízněni s Peršany a jinými íránskými kmeny v jeho okolí Kurdové se řadí mezi Íránce

3

4 Jazyk Jazyková otázka měla pro Kurdy vždy zásadní politickou důležitost – Po první světové válce, kdy byli rozděleni mezi čtyři nacionalistické státy (Turecko, Írán, Sýrie a Irák) se totiž represe ze strany příslušných režimů projevovaly většinou omezením, potlačením nebo až kriminalizací jazykového projevu Kurdský jazyk obecně označuje dialekty, kterými Kurdové mluví – Většinou se jimi mluví v Íránu, Iráku, Sýrii a Turecku – Kurdština má oficiální status v Iráku jako národní jazyk vedle arabštiny – Je regionálním jazykem v Íránu a jazykem menšiny v Arménii Kurdština patří mezi severozápadní podskupinu Íránských jazyků, která patří do indoíránské větve Mnoho Kurdů je buď bilingvní nebo multilingvní – Mimo kurdštiny mluví i oficiálním jazykem dané země

5 Obyvatelstvo Počet Kurdů žijících v jihozápadní Asii je okolo 35 milionů – Nejvíce je jich v Turecku, dále v Íránu, Iráku a Sýrii Kurdové jsou čtvrtým nejrozšířenějším etnikem na Středním Východě (po Arabech, Peršanech a Turcích) Kurdové se skládají přibližně z 19% z Turků, 23% z Iráčanů, 10% z Íránců a 8% ze Syřanů

6 Původ a historie - Pojem Kurd nejpravděpodobněji souvisí s antickým pojmem Quardu – Kořeny Kurdů a Quardu jsou poprvé zmíněny v sumerských tabulkách ze 3. tisíciletí BC jako země „Kar-da“ – Quardu je etymologicky příbuzný k asyrskému pojmu Urartu a hebrejskému pojmu Ararat – Nejranější výskyt tohoto pojmu v psané podobě je doložen ve formě kurt (kwrt) ve spise ve Střední Persii, i když tento pojem měl spíše sociální význam více než etnický

7 Původ Názory na původ Kurdů a kurdštiny se velmi různí Podle některých vědců existuje etno -geografická podobnost dnešních Kurdů jako potomků antických Médů- názor založený na historických, lingvistických a filologických argumentech – Médové byli Íránci, kteří s pomocí Babyloňanů svrhli Asyřany v roce 612 BC Jiní považují vývoj dnešního kurdského jazyka jako severozápadní íránský jazyk, který se více blíží perštině V 7. století ovládali kurdské hrady a opevnění Arabové Dobytí měst Sharazor a Aradbaz v roce 643

8 Historie Klíčem k pochopení situace současného Kurdistánu je závěr první světové války – Na straně poražených se ocitla Osmanská říše, kterou měli nahradit nástupnické „národní“ státy pod patronátem vítězných mocností – Z tohoto hlediska měli Kurdové reálný nárok na skutečný národní stát, protože již tehdy obývali souvislé území v rámci Osmanské říše – Konference vítězných mocností v Sévres u Paříže skutečně s ustavením Kurdistánu počítala Závěrečným dokumentem je severská mírová smlouva z

9 Mezi Kurdy a jejich sympatizanty převažuje mínění, že zakotvení nároku Kurdů na vlastní stát svévolně ignoroval Mustafa Kemal Atatürk, který se postavil do čela ozbrojeného odporu anatolských Turků proti tomu, jak velmoci okleštili Osmanskou říši – Revidovali novou mírovou smlouvu podepsanou v Lausanne v níž o Kurdech nepadlo již ani slovo Turecko bylo pouze zavázáno k respektování práv menšin na svém území, a to včetně práv jazykových

10 Kurdové v Iráku Tvoří okolo 17% irácké populace – Jsou majoritou nejméně ve třech provinciích severního Iráku známých jako Irácký Kurdistán V letech 1960 – 1975 Kurdové, vedeni Mustafou Barzanim bojovali proti Iráckému režimu – V květnu 1970 nabídl Irák mírový plán zajišťující Kurdům autonomii Plán se měl zrealizovat do 4 let V roce 1974 začala irácká vláda nový útok proti Kurdům – Začala nová vlna Arabizace stěhováním Arabů na ropná pole v Kurdistánu V letech byli Kurdové deportováni do jiných částí Iráku

11 Během války Íránu s Irákem v 80.letech zavedl vládní systém anti-kurdskou politiku a téměř tím vypukla občanská válka – Masové vraždy stovky tisíc civilistů – Zničení tisíců vesnic – Deportace tisíců Kurdů do jižního nebo středního Iráku Po potlačení kurdského povstání v březnu 1991, zabrala irácká vojska většinu kurdského území a 1,5 mil. Kurdů opustilo své domy a uteklo k tureckým a íránským hranicím V květnu 1992 založili Kurdové Kurdskou regionální vládu Nyní mají Kurdové kontrolu v Kirkuku a v částech Mosulu

12 Kurdové v Turecku Tvoří přibližně 18% obyvatelstva v Turecku (14 mil.) – Tvoří největší menšinu v Turecku Ve 30. a 40. letech 20. stol. maskovala přítomnost Kurdů pod názvem Horští Turci – 1980 se tato klasifikace změnila na Východní Turky Kurdské revolty v letech 1925, 1930 a 1935 byly potlačeny tureckou vládou Používání kurdského jazyka, oblečení, folklóru a jmen bylo zakázáno 1930 = Araratská vzpoura- vojensky potlačena Zničení mnoha vesnic a jejich obyvatel Organizováno kurdskou stranou zvanou Kohybun

13 V 70. letech se objevila kurdská levicová organizace Kurdistánská socialistická strana – Turecko – Byla proti násilí a podporovala občanské aktivity a účast na volbách Oproti tomu strana známá jako Strana pracujících Kurdistánu (PPK) je považována za teroristickou organizaci – Je to organizace užívající násilí jako prostředek k dosažení svých cílů (vytvoření nezávislého kurdského státu v částech jihovýchodního Turecka, severovýchodního Iráku, severovýchodní Sýrie a severozápadního Íránu) – V letech 1984 – 1999 otevřená válka mezi PPK a tureckou armádou = potlačeno

14 Kurdové v Íránu Tvoří dnes asi 7% íránské populace Peršané, Kurdové a jiné indoevropsky mluvící obyvatelé v Íránu jsou potomci Áríjských kmenů, které se začali stěhovat ze střední Asie asi v 2. tisíciletí BC V 17. stol. se mnoho Kurdů usadilo ve Východním Íránu a poté přesídlili do provincie Severní Khorasan, aby chránili Íránské hranice před Uzbeky Během 19. a 20. stol. potlačila Íránská vláda kurdské vzpoury V lednu 1946 během sovětské okupace severozápadního Íránu, prohlásil v částech Íránského Kurdistánu Sovětský svaz nezávislost Kurdské republiky Mahabad

15 Sovětská vojska opustila Írán v květnu 1946 a samostatně prohlášená republika se po několika měsících vzdala Íránské armádě – Prezident byl veřejně popraven v Mahabadu zintenzivněly boje mezi militantními kurdskými skupinami a Islámskou republikou – Byla vyhlášena „svátá válka“ proti kurdským rebelům toužícím po autonomii a nezávislosti Ozbrojené síly se přesunuly do kurdských oblastí, aby vyhnali rebelanty a obnovili pořádek země V Íránu mohou Kurdové volně vyjadřovat svou kulturní identitu, ale nemají vlastní vládu ani administrativu Členství v nevládní politické straně je trestné vězením nebo dokonce smrtí Kurdské aktivity za lidská práva jsou ohrožována Íránskými autoritami

16 Kurdové v Sýrii Tvoří 9% syrské populace, což je dělá největší etnickou menšinou v zemi – Soustředí se na severovýchodu a na severu Kurdská lidská práva jsou zneužívána a perzekuována Nejsou povoleny žádné politické strany ani skupiny Existují zde různé zákazy užívání kurdštiny, odmítání dětí s kurdskými jmény do škol, přejmenovávání na arabská jména, zákaz obchodování pro ty, co nemají arabské jméno,zákaz kurdských soukromých škol, zákaz psaní knih kurdsky atd. Zamítnutí práva na syrské občanství

17 Kurdové v Afghánistánu Kurdové žili na území hraničícím s dnešním Afghánistánem od 16. století Někteří Kurdové zastávali vysoké pozice v Afghánské vládě Počet Kurdů žijících dnes na území Afghánistánu je těžko počitatelný, ale odhaduje se okolo 200 tisíc

18 Kurdové v Arménii Někteří Kurdové se aktivně podíleli na masakrování deseti tisíců Arménů během arménské genocidy Mezi lety 1930 a 1980 byla Arménie součásti Sovětského svazu, ve kterém měli Kurdové status chráněné menšiny – Arménští Kurdové dostali povolení vlastních státem sponzorovaných novin, rádia a kulturních aktivit

19 Kurdové Ázerbajdžánu V roce 1920 byly spojeny dvě oblasti obývané Kurdy- Jjewanshir a Zangazur a vytvořili Rudý Kurdistán – Existence kurdské administrativy byla ale krátká a skončila v roce 1929 – Kurdové poté museli čelit mnoha represivním opatřením- např. deportace nařízené Sovětským svazem

20 Kurdové v Evropě Přibližně 1,3 miliony Kurdů žijí v západní Evropě – První emigranti byli Kurdové z Turecka, kteří se usadili v Německu, Rakousku, Beneluxu, Velké Británii a Francii v 60. letech 20. stol. – Další vlna byla v 80. a 90. letech většinou z Íránu a Iráku

21 Náboženství Dnes je většina Kurdů Sunnittskými muslimy (Turecko, Írán, Irák) Náboženskou menšinou mezi Kurdy jsou vyznavači i Alího božství (větev šítských muslimů), dále Jezídismus, ale i židovství a křesťanství

22 Kultura Kurdská kultura je dědictví různých starověkých předků, kteří formovali moderní Kurdy a jejich společnost – Mají íránské a islámské kořeny – Kurdská kultura je blízká ostatním íránským kulturám – Kurdové např. slaví 21.březen jako Nový rok – Kurdské filmy většinou evokují chudobu a propast mezi právy Kurdů v dané oblasti – Mezi nejznámější režiséry patří Ylmaz Güney a Bahman Qubadi – Kurdské ženy nejsou považovány za méněcenné a nenosí závoj Účastní se také různých slavnostních tanců, svateb a jiných oslav společně s muži

23 Použitá literatura


Stáhnout ppt "KURDOVÉ Autor: Petra Sedlářová. Kurdové Íránský kmen z Blízkého východu obývající převážně území známé pod názvem Kurdistán Žijí v odlehlých částech dnešního."

Podobné prezentace


Reklamy Google