Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Patologická fyziologie jako věda 29. 9. 2009 Morfologická a funkční patologie I.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Patologická fyziologie jako věda 29. 9. 2009 Morfologická a funkční patologie I."— Transkript prezentace:

1 Patologická fyziologie jako věda Morfologická a funkční patologie I

2 Definice patologické fyziologie Patofyziologie se zabývá pochody a změnami funkcí lidského těla v průběhu nemocí pathos - choroba fysis - příroda logos - nauka

3 Patologická anatomie Patologická anatomie (patologie) se zabývá změnami struktury lidského těla v průběhu nemocí. Jak na makroskopické, tak na mikroskopické úrovni. pathos - choroba anatome - rozřezávání logos - nauka

4 Patologická fyziologie jako věda jako nauka o etiologii a patogeneze nemoci, je založená na klinickém pozorování a experimentálních výsledcích. EtiologieEtiologie se zabývá příčinami nemocí PatogenezePatogeneze se zabývá rozvojem nemocí

5 SymptomSymptom příznak svědčící pro onemocnění SyndromSyndrom je soubor příznaků charakterizující chorobný stav Patologický stavPatologický stav je soubor symptomů, následek určitých příčin

6 Definice patologických stavů Patologické stavy je možno definovat na základě projevů, strukturních změn etiologie (etiopatogeneze) Například různé přístupy k členění anémií

7 Všeobecná patofyziologie A: Zdraví a nemocA: Zdraví a nemoc. –Definice zdraví a nemoci –Příčiny nemocí –Typy a stupně nemoci –Smrt

8 Všeobecná patofyziologie B: Vliv genetického základu na vznik nemoci –nemoci monogenní –nemoci polygenní (multifaktoriální) C: Buněčné mechanismy za patologických stavů D: Reakce na poškození tkáňové integrity a infekce. – zánět a nespecifická (vrozená) imunita –specifická (získaná) imunita, imunitní nemoci (imunodefekty, hypersenzitivita a autoimunita)

9 Všeobecná patofyziologie E: Růst a proliferace –Indukce proliferace a hojení ran –Maligní proliferace –Nádorový růst –Malignita a organismus

10 Speciální patofyziologie A: molekulární patofyziologie orgánůB: patofyziologie orgánů orgánových systémůC: patofyziologie orgánových systémů

11 Základní patofyziologické otázky: Jak?Jak? Proč?????Proč?????

12 Zdraví a nemoc Jakýkoliv zákon o zdravotní péči musí vycházet z definice zdraví.Jakýkoliv zákon o zdravotní péči musí vycházet z definice zdraví. Označení za nemocného může mít pro jednotlivce velké sociální následkyOznačení za nemocného může mít pro jednotlivce velké sociální následky Nemoc a zdraví jsou jak přírodním tak kulturním fenoménemNemoc a zdraví jsou jak přírodním tak kulturním fenoménem

13 Nemoc Subjektivně:Subjektivně: Nemoc se vnímá jako individuální zážitek poruchy „cítění se“ nebo „necítění se dobře“, jako pocit churavosti, utrpení, ohrožení, strachu. starosti a bolesti, nevýkonnosti, selhání. Objektivně: nemoc rozpoznává lékař podle příznaků porušené struktury a funkce, a to i nezávisle na tom, jsou-li subjektivně vnímány i pacientem.

14 Definice dle (WHO) "Zdraví není jen absence nemoci či poruchy, ale je to komplexní stav tělesné, duševní i sociální pohody („well-being“). Tuto definici chápeme jako jisté naznačení ideálního stavu, ke kterému se více či méně přibližujeme."Zdraví není jen absence nemoci či poruchy, ale je to komplexní stav tělesné, duševní i sociální pohody („well-being“). Tuto definici chápeme jako jisté naznačení ideálního stavu, ke kterému se více či méně přibližujeme. Upozorňuje na pozitivní stránku zdraví, tj. na uspokojování základních potřeb člověka, jeho aspirací, vztahů i cílů.Upozorňuje na pozitivní stránku zdraví, tj. na uspokojování základních potřeb člověka, jeho aspirací, vztahů i cílů. Biologické zdraví je spojeno s pocitem životního uspokojení i celkové pohody, a to nezávisle na metodách jejich zjišťování a měření.Biologické zdraví je spojeno s pocitem životního uspokojení i celkové pohody, a to nezávisle na metodách jejich zjišťování a měření. Zvyšování dobré pohody jedince tvoří podstatný vklad pro posilování jeho zdravotního stavu. Analogicky to platí i o činnosti řady společenských skupin a organizací. Uvažuje se o zdravé rodině, přátelských skupinách, škole, profesi, obci, ale i obecné politice.Zvyšování dobré pohody jedince tvoří podstatný vklad pro posilování jeho zdravotního stavu. Analogicky to platí i o činnosti řady společenských skupin a organizací. Uvažuje se o zdravé rodině, přátelských skupinách, škole, profesi, obci, ale i obecné politice.

15 Výzva WHO "Zdraví pro všechny" (1982) Zdraví je schopnost vést sociálně a ekonomicky produktivní život".„Zdraví je schopnost vést sociálně a ekonomicky produktivní život". Zdraví přestává být samo o sobě cílem, ale stává se prostředkem pro uskutečňování harmonického vývoje člověka. Vyplývá z toho: potřeba aktivní prevence a) potřeba aktivní prevence, která se zaměřuje na posilování základních předpokladů zdraví, tj. na faktory, které zvyšují odolnost člověka při zvládání nejrůznějších zátěžových okolností života pozitivního aspektu zdravíb) hodnocení pozitivního aspektu zdraví = rozbor vlivů, které udržují a posilují zdraví člověka, pomáhají odstraňovat důsledky mnoha nemocí či poruch a podporují kladné mezilidské vztahy.

16 Zdraví a nemoc Zdraví člověka je podmíněno také těmito skutečnostmi: specifické formy chovánía) specifické formy chování zvyšují či přímo vytvářejí rizika vzniku závažných onemocnění (nevhodný životní styl, a to mnohdy již v těhotenství, alkohol, drogy, nevhodné dietní návyky, nedostatek pohybu, selhání ve školách, sociální izolace aj.) záměrně měnit a snižovat rizikab) chování jedince a jeho návyky se mohou záměrně měnit a snižovat rizika různých selhání účelně volené programy preventivních zásahůc) účelně volené programy preventivních zásahů (výchova, osvěta, sítě přátelských vztahů, sociální opora aj.) jsou většinou ekonomicky nenáročné a mnohdy výhodnější než pozdější léčení vzniklých poruch.

17 Stádia rozvoje nemoci ProdromyProdromy AkutníAkutní onemocnění (1-21 dní) ChronickéChronické (více než 40 dní) navazující na akutní po časově definované době (chronická bronchitida u kuřáka, navazující na akutní) chronické od začátku (Wegenerova granulomatóza)

18 Stádia chronické nemoci Chronické onemocnění: Remise: zlepšení až vyhojení Exacerbace: Exacerbace: nové vzplanutí

19 Kvalitativní a kvantitativní znaky v populaci Kvalitativní znakyKvalitativní znaky představují alternativu (rozštěp patra)

20 Kvalitativní znaky v populaci Kvalitativní znakyKvalitativní znaky představují alternativu (rozštěp patra)

21 Kvantitativní znaky v populaci Kvantitativní znakyKvantitativní znaky (čitatelné-např. počet prstů, metrické-např. krevní tlak, celkový cholesterol) Jejich charakteristika z biologického hlediska: spojitá distribuce v populaci spojitá distribuce v populaci (ideálně podle křivky normálního rozložení) multigenní/multifaktoriální podmíněnost multigenní/multifaktoriální podmíněnost problém problém rozhodnout o patologickém rozmezí znaku

22 Alternativní vs. kontinuální model zdraví a nemoci Alternativní model:Alternativní model: "Vše nebo nic„ Vliv “velkého” faktoru  heterogennní soubor příčin Samostatné distribuce kvalitatiních znaků Zájem kurativní medicíny Kontinuální modelKontinuální model: Homogenní soubor příčin Homogenní soubor příčin Jediná distribuce znaku v populaci Jediná distribuce znaku v populaci Zájem preventivní medicíny Zájem preventivní medicíny Plynulé přechody mezi zdravím a nemocí Plynulé přechody mezi zdravím a nemocí

23 “normální” distribuce. Nejjednodušší (bino- mický) model vzniku zvonovité, popř. “normální” distribuce. Normální distribuce vzniká, sečítá-li se vliv nekonečně mnoha nekonečně malých faktorů vytvářejících danou proměnnou veličinu (výšku těla, dlouhověkost...)

24 9

25 10

26 Zdravotně (= adaptačně) významné vlastnosti jsou v populaci pod selekčními tlaky. civilizačních nemocí. Při změně podmínek se populace může dočasně dostat mimo adaptační optimum – typicky u tzv. civilizačních nemocí.  Pokud není populace příliš daleko od optima v daném znaku, U křivka vzniká U křivka (symetrické okolo nejčastější hodnoty v populaci- např. mortalita v závislosti na hematokritu),  Pokud je populace vzdálenější od optima v daném znaku, vzniká J křivka (posunutá mimo nejčastější hodnotu znaku v populaci (např. morbidita v závislosti na hladinách cholesterolu)

27 11 J-křivka morbidity ve vztahu k hladině celkového cholesterolu v populaci: I jedinci s podprůměrnou hodnotou cholesterolu mají v naší populaci zvýšené riziko nemocí spjatých s hladinou cholesterolu.

28 12

29 Způsob určování referenčního (“normálního”) intervalu

30 Co může znamenat poloha pacienta v okraji (nebo i za okrajem) referenčního intervalu: Preinstrumentální chybuPreinstrumentální chybu (např. příprava pacienta, způsob odběru krve) Instrumentální chybuInstrumentální chybu (rozptyl měření nebo i systematickou chybu) Intraindividuální zakolísáníIntraindividuální zakolísání měřené veličiny Eufunkční extrémEufunkční extrém Skutečně patologickou hodnotu daného znakuSkutečně patologickou hodnotu daného znaku

31 Příčiny nemocí (fyzikální chemické a biologické) a odpověď organismu na ně (adaptace, dysadaptace).

32 Příčiny nemocí Fyzikální Chemické Biologické

33 Fyzikální příčiny nemocí Teplo/chlad Mechanické faktory Tíhové zrychlení, stav beztíže Změny atmosférického tlaku Zvuk Elektromagnetické záření Elektrický proud

34 Působení tepla Insolace, úžeh – působení přímého slunečního záření Siriasis, úpal – působení tepla Podchlazení Omrzliny

35 Chemické příčiny nemocí Nespecificky působící chemikálie –Kyseliny –Louhy –Oxidační činila –Povrchově aktivní látky Specificky působící chemikálie (jedy) –Ovlivnění receptorů, blokáda enzymů

36 Cesty vstupu do organismu Trávící trakt „first pass effect“ Kůže Plíce Parenterální cesta

37 xenobiotika Biotransformace xenobiotik – relativně univerzální pochody přeměny cizorodých látek v těle. Obyčejně mají sloužit ke zvýšení rozpustnosti ve vodě a snažšímu vyloučení. Některé látky se stávají jedovatými právě až po biotransformaci

38 Biologické faktory Priony Viry Bakterie, sinice Eukaryonta –Paraziti –Jedovatí živočichové –rostliny

39 Úvod do radiační biologie

40 Ionizující záření Elektromagnetické záření nebo částicové záření, které má dostatečnou energii k ionizaci hmoty. X paprsky (roentgenovo), γ paprsky α záření, β záření, neutrony

41 dávka Absorbovaná dávka Gy Dávkový ekvivalent Sv Zevní x vnitřní zářič Zdroje záření –Přirozené –Umělé

42 Účinky na živou hmotu Přímé Nepřímé Stochastické Deterministické –Závislost na velikosti dávky –Prahová dávka

43 Citlivost tkání Proč jsou dělící se buňky nejcitlivější k ionizujícímu záření? Jakou smrtí jsou postiženy?


Stáhnout ppt "Patologická fyziologie jako věda 29. 9. 2009 Morfologická a funkční patologie I."

Podobné prezentace


Reklamy Google