RYBNÍK X LOUKA J. Dušek, A. Hora.

Prezentace na téma: "RYBNÍK X LOUKA J. Dušek, A. Hora."— Transkript prezentace:

1 RYBNÍK X LOUKA J. Dušek, A. Hora

2 RYBNÍK

3 Abiotické faktory rybníků
Klimatické – rybník v zákrytu lesa - slunce svítí pouze od poledne do večera, méně srážek. Ph v rybníku je lehce kyselé. Dno rybníka tvoří jíl. Rybník leží v nadmořské výšce 450 m. Vzduch je vlhký. Veliké množství živin.

4 Sukcese Rybníky jsou uměle vytvořené vodní plochy za účelem chovu ryb nebo plní funkci přirozené retence vody. Rybníky dělíme na extenzivní, polointenzivní a intenzivní Bývají významným hnízdištěm vodního ptactva a důležitou zastávkou tažných ptáků V českých zemích sahá tradice rybníkářství až do 12. století

5 biodiverzita Vyskytují se zde různé druhy kaprovitých ryb, potápníci, spousta hryzců ale i volavka bílá nebo kachna divoká.

6 Potravní řetězec rozmanitý ekosystém, v jehož čele stojí konzumenti jako štika, a dole v pomyslné pyramidě jsou řasy, plankton, a nejspodněji anorganická příroda

7 Fytocenóza Orobinec Jednoděložná rostlina Čeleď orobincovité
Řád lipnicotvarý Vytrvalé byliny Květy- v klasech (palice) Plody šíří pomocí větru

8 vytváří se lupenité listy plovoucí na hladině
Lakušník vodní Čeleď pryskyřníkovité vytváří se lupenité listy plovoucí na hladině Jednoletá až vytrvalá rostlina Květy opylovány hmyzem 5 korunních kalištních lístků Plody jsou nažky a šíří se vodou

9 Blatouch Bahenní Čeleď pryskyřníkovité Vytrvalé jednodomé byliny
Květy oboupohlavní Kališní lístky jsou korunovitě zbarvené Lístky kališní jsou žluté barvy Opylování pomocí hmyzu

10 Zoocenóza Volavka stříbřitá Čeleď volavky Řád brodiví
Kořisti se zmocní silným úderem zobáku Loví ryby, obojživelníky, korýše Dorůstá 50 cm Hnízdí v rákosích Je tažná Přísně chráněná

11 Hryzec vodní Čeleď myšovité Je až 19 cm dlouhý
Vyhrabává si chodby a nory v březích vodních toků nebo rybníků  živí se podzemními částmi rostlin

12 Potápník vroubený Čeleď potápníkovitých, Řád Brouci
Dosahuje délky 27–35 mm Jsou dravci, živí se hmyzem

13 Luční biotop Vyšenských kopců

14 Abiotické faktory mírně vlhká vrchovinná oblast - 504 - 608 m.n.m.
dešťový stín Šumavy, závětří hory Kletě (vyšší teploty a menší množství srážek) 

15 Stupeň biodiverzity jedna z přírodovědecky nejcennějších chráněných území Jihočeského kraje předmětem ochrany je reliktní komplex společenstev na rozsáhlém vápencovém podloží

16 Geologie oblast spadající do českokrumlovské části moldanubika
horninové podloží: krystalický vápenec s ložisky vločkového grafitu. v severní části se v podloží – pararuly, amfibolity, erlány  půdní profil: v oblastech vápencového podloží kambizemní rendziny v severní části typické kambizemě

17 Fytocenóza – luční oblast
Záraza Bílá - Orobanche alba (zárazovité)

18 Fytocenóza – luční oblast
Divizna Rakouská - Verbascum Austriacum (krtičníkovité)

19 Fytocenóza – luční oblast
hluchavkovité

20 Fytocenóza – luční oblast
zvonkovité

21 Fytocenóza – luční oblast
( lipnicovité )

22 Fytocenóza – luční oblast
(lipnicovité)

23 Fytocenóza – luční oblast
(hluchavkovité)

24 Fytocenóza – luční oblast
(brutnákovité)

25 Fytocenóza – luční oblast
(bobovité)

26 ZOOCENÓZA suchomilní a teplomilní zástupci hmyzu a měkkýšů (motýli, tesaříci, mandelinky, střevlíci) Modrásek vikvicovitý Zlatohlávek zlatý Údolníček drobný

27 Zoocenóza Užovka hladká Ťuhýk obecný

28 Sukcesní vývojové stadium
využívána od 2. pol. 16. století (pastviny) spásání trávy hospodářskými zvířaty vhodné podmínky pro vznik otevřených a druhově pestrých travinobylinných společenstev na určitých místech znovu prováděna pastva ovce, kozy v rezervaci se pravidelně ručně nebo mechanizovaně kosí k udržení druhově bohatých nelesních formací

29 Zdroje file:///C:/Documents%20and%20Settings/Administrator/Dokumenty/Downloads/Fytocen%C3%B3za.pdf