Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Zdravotní politika (JSM601), ZS 2009 UK, Fakulta sociálních věd Katedra veřejné a sociální politiky Petr Háva konzultační hodiny, středa.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Zdravotní politika (JSM601), ZS 2009 UK, Fakulta sociálních věd Katedra veřejné a sociální politiky Petr Háva konzultační hodiny, středa."— Transkript prezentace:

1 Zdravotní politika (JSM601), ZS 2009 UK, Fakulta sociálních věd Katedra veřejné a sociální politiky Petr Háva konzultační hodiny, středa 8,30-11,00 Jinonice, budova B, místnost Téma ZP3.: Dlouhodobé proměny zdraví (Health transitions) v průběhu 20. století a diskuse možností dalšího vývoje v 21. století Péče o zdraví, etika politiky a spravedlnost. Souhrn vývoje souvisejících teoretických a empirických poznatků

2 Přehled témat celého kurzu ZP 1. Zdravotní politika. Politický proces, aktéři, instituce, agendy 2. Zdraví a nemoc, determinanty zdraví, metody měření 3.Vývoj zdravotního stavu obyvatelstva, nerovnosti, mezin. srovnání - rozdíly 4. Seminář: Hodnocení zdravotnických systémů 5. Strategie rozvoje zdraví (národní programy, koncepce zdravotnictví) 6. Organizace a řízení zdravotnických služeb, lidské zdroje 7. Financování a úhrady zdravotnických služeb. 8. Seminář: Strategie reforem péče o zdraví 9. Etické dimenze zdravotní politiky Ekonomika zdraví 10. Zdravotnické právo jako nástroj zdravotní politiky. Vývoj právního rámce EU v oblasti zdravotnictví 11. Léková politika12. Seminář: Udržitelný rozvoj a sociální spravedlnost zdravotní politiky 2 Nejprve zdraví Peníze až později

3 Oč běží v dnešní přednášce? Demographic transition Proměny zdraví Sociální změny, ekon. rozvoj Determinanty zdraví a nemoci Statistická DATA: Demografie, registry nemocí Nerovnosti ve zdraví (EU) Nerovnosti ve vývoji úmrtnosti (health gaps) Gapminder (Rosling) WHO Health Data, Burden of Disease OECD indikátory (Fact books a další) Výzkum, nové poznatky/koncepty Omran (1971) Health transition - koncept Bygbjerg (2007) Determinanty zdraví a nemoci Výzkumy proměn zdraví (health transition) Programy podpory zdraví Sociální epidemiologie Změny ve výživě Globální přístupy WHO 3

4 Struktura prezentace 1.Uvedení do problému – proměny zdravotního stavu a věkové struktury obyvatelstva ve vztahu k ekonomickým a sociálním změnám (health transition – základní popis a periody) (5-22) 2.Ukázky výsledků empirických studií (23-48) –„Health gap“ v Evropě –Celosvětové nerovnosti ve zdraví, globální rizika –Rozdíly zjišťované u determinant zdraví 3.Aplikace konceptu spravedlnosti (49-60) 4.Strategie a politiky, reagující na výzvy rozdílů ve zdraví (61-64) 4

5 Health transition – proměny zdraví v průběhu vývoje společností Periodizace proměn vývoje zdraví (popisný koncept) –Éra morových onemocnění, středověká města –Průmyslová revoluce, urbanizace, rozvoj infekčních nemocí (tuberkulóza, cholera) – 18. a 19. stol. –Éra neinfekčních nemocí ve 20. století Koncept „health transition“ se podobně jako obdobné demografické koncepty zabývají příčinami (scientific explanation), jejich společenským kontextem, diskusí a predikcemi budoucího vývoje (determinanty zdraví, nová rizika jako např. globalizace, vztahy k ekonomickému a sociálnímu vývoji) 5

6 Zdroj: D.Cutler, Production of Health, Manuscript 2002, data pro USA 6

7 Public health nursing made available through child welfare services in U.S 1930s Zdroj: 7

8 Veřejné zdraví (public health) Public health is "the science and art of preventing disease, prolonging life and promoting health through the organized efforts and informed choices of society, organizations, public and private, communities and individuals." (1920, C.E.A. Winslow) It is concerned with threats to the overall health of a community based on population health analysis. The population in question can be as small as a handful of people or as large as all the inhabitants of several continents (for instance, in the case of a pandemic). Public health is typically divided into epidemiology, biostatistics and health services. Environmental, social, behavioral, and occupational health are also important subfields. Zdroj: 8

9 Public Health There are 2 distinct characteristics of public health: 1. It deals with preventive rather than curative aspects of health 2. It deals with population-level, rather than individual-level health issues 9

10 Veřejné zdraví (public health) The focus of public health intervention is to prevent rather than treat a disease through surveillance of cases and the promotion of healthy behaviors. In addition to these activities, in many cases treating a disease may be vital to preventing it in others, such as during an outbreak of an infectious disease. Hand washing, vaccination programs and distribution of condoms are examples of public health measures.surveillanceinfectious disease Hand washingvaccination condoms The goal of public health is to improve lives through the prevention and treatment of disease. The United Nations' World Health Organization defines health as "a state of complete physical, mental and social well-being and not merely the absence of disease or infirmity.World Health Organization Zdroj: 10

11 Vývoj zdravotního stavu v kontextu ekonomických a sociálních změn V ČR jsme svědky tendence nahlížet na změny ve zdravotním stavu odděleně od ekonomických a sociálních změn, tj. od jejich významných determinant (tyto vazby se neobjevují v mediálním, veřejném či politickém diskurzu v ČR) Tyto změny jsou však ve skutečnosti jejich významnými příčinami (vliv v 19. století, transformační důsledky v CEE – především Ruská Federace v 90. letech 20 století) Mezinárodní diskurz: Je evidentní, že potřebujeme podrobněji rozpracovat dosavadní popisně pojaté teorie health transition (Beaglehole 1997, str. 10) 11

12 Uvedení do problému  V průběhu čtyř desetiletí po roce 1945 docházelo, navzdory výrazně odlišným formám veřejné správy a společenskému uspořádání, téměř ve všech evropských zemích k obdobně výrazným zlepšením sociálních, environmentálních a ekonomických podmínek života lidí.  Na těchto pozitivních změnách se velkou měrou podílelo několik činitelů:  masová zaměstnanost a ekonomické zajištění rodin,  poskytování základního bydlení na dobré úrovni,  dostupné vzdělání,  dostatečného množství výživných potravin,  rozšíření systémů hromadné dopravy,  komplexní zdravotnické služby  rozšíření možností pro odpočinek a rekreaci. 12

13 Demographic transition POZOR, JDE O ZOBECŇUJÍCÍ MODEL, příklady dat z konkrétních států následují Demografická revoluce nebo též demografický přechod, je historický proces převratné změny demografických vlastností společnosti. Charakteristická je především poklesem hrubé míry porodnosti a hrubé míry úmrtnosti. Klesá také kojenecká úmrtnost a zvyšuje se naděje dožití. demografickýchporodnostiúmrtnostikojenecká úmrtnost 13

14 Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Demographic_transition 14

15 Population pyramids for 4 stages of the model Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Demographic_transition 15

16 Zdroj: OMRAM,

17 Epidemiologická proměna (epidemiologic transition) 17

18 Zdroj: Bygbjerg, 2007 Globální proměny zdraví (global transitions in health) 18

19 Odstranitelné nerovnosti ve zdraví jako další současný trend  Přes obecný pozitivní trend vývoje – zlepšení zdravotního stavu v řadě států v průběhu minulého století, existují značné rozdíly (nerovnosti).  Jednou ze zásadních publikací, upozorňujících na tento problém byl: THE BLACK REPORT (edited by Peter Townsend and Nick Davidson), publikovaný v roce 1982 ve Velké Británie  Health Divide 1986/87 M.Whitehead, UK  World Development Report. Investing in Health. World Bank 1993  Další novější publikace (Ruská Federace, WHO Bulletin, World Bank report 1993, Beaglehole 197, 2003; Detels et al. 2004) 19

20 20

21 Zdroj: Health Report, WB

22 Úvod do problému Zjištěné nerovnosti ve zdraví na nadnárodní úrovni, národní a regionální úrovni generovaly otázky ve vztahu k sociální, politické a etické spravedlnosti. Snahy o omezení nebo i redukci zdrojů pro financování samotných zdravotnických služeb a pro podporu zdraví nás nutí při volbě priorit (rationing) hledat principy a mechanismy jejich alokace při současném hodnocení důsledků přijatých rozhodnutí v rovině spravedlnosti. 22

23 Příklady nerovností ve zdraví a dalších ukazatelích se zdravím souvisejících (determinanty zdraví) WiIkinson, R., Marmot, M.The Solid Facts: Social Determinants of Health. WHO Regional Office for Europe, Copenhagen 2003 Tackling Health Inequalities: Status Report on the Programme for Action, Department of Hdealth, UK 2005 HITs, Highlights (www.observatory.dk) WHO Health Data (www.who.dk)www.who.dk Články v British Medical Journal 23

24 Analýza vývoje celkové úmrtnosti v ČR a EU Zdroj: WHO; Health data, (standardizováno na obyvatel) ČR Střední Evropa EU Skandinávské země 24

25 Mezinárodní srovnání vývoje střední délky života při narození po roce

26 Rozdíly ve vývoji střední délky života u mužů a žen mezi EU15 a kandidátskými státy (Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko) 26

27 27

28 Dětská úmrtnost 28

29 Srovnání vývoje celkové úmrtnosti 29

30 GAPMINDER, Human development Trends Hans Rosling HOME PAGE TRENDY VÝVOJE, ukázky -presentations/human-development- trends-2005/http://www.gapminder.org/downloads/flash -presentations/human-development- trends-2005/ 200 let, které změnily svět years-that-changed-the-world/ 30

31 31

32 32

33 33

34 Standardized death rates all causes, all ages, men and women Austria Czech Germany Greece Hungary Poland Slovak Spain Sweden Great Britain EU (15) Source: WHO/Europe, European HFA Database, July

35 Life expectancy from 45 ( ) Source:: WHO/Europe, European HFA Database, July 2008 Austria Czech republic Germany Greece Hungary Poland Slovak Spain Sweden Great Britain EU (15) average 35

36 OECD: Heath status determinants. ECO/WKP(2008)35 36

37 37

38 Total health care expenditures (%GDP), OECD Health Data Total health care expenditures (PPP US$ per capita), OECD 38

39 39

40 40

41 41

42 42

43 43

44 44

45 45

46 Příklady zdravotních rizik jako důsledku globalizačních procesů Existující a zvětšující se rozdíly v příjmové úrovni na mezinárodní úrovni, ale i uvnitř států (špatné podmínky pro rozvoj zdraví, spojené s chudobou) Fragmentace a oslabení trhů práce jako důsledek globální mobility kapitálu (snižování standardů bezpečnosti a zdraví při práci, systémů zdravotního a nemocenského pojištění) Environmentální změny (globální oteplování, přírodní katastrofy, zvětšování pouští, poškození půdy, znečištění ovzduší škodlivými látkami) 46

47 Více specifická rizika Globalizace trhů s tabákem, nemoci způsobené či zhoršované kouřením tabáku (asi 20 nemocí) Nadprodukce potravin, obezita, nemoci podmíněné obezitou (asi 20 chronických nemocí) Automobilová doprava (jednostraná orientace na automobilovou dopravu, opomíjení železniční dopravy) Mezinárodní obchod s drogami Snadnější podmínky šíření infekčních nemocí Růst prevalence depresí a dalších duševních nemocí ve stáří a u fragmentovaných městských populací Zdravotní důsledky nezvládaného a neřešeného urbanismu 47

48 Obr. 4.4: Potravinové války [Zdroj: Lang, Rayner, 2004], viz Králová 2006 Bakalářská práce FSV UK Dětská obezita Potravinové války 48

49 Spravedlnost (ekvita) ve zdraví Nespravedlivé nerovnosti ve zdraví jsou definovány jako rozdíly ve zdraví, kterým je možné předejít!! Ekvita ve zdraví je etickým konceptem, založeným na principech distributivní spravedlnosti (Braveman,Gruskin, 2003: Defining Equity in Health, viz čítanka k3.přednášce). Pro potřeby operacionalizace/měření je ekvita ve zdraví vymezena nepřítomností systematických rozdílů ve zdraví (nebo jeho sociálních a ekonomických determinantách) mezi sociálními skupinami (např. chudí, ženy, etnické skupiny, bezdomovci) 49

50 Úvod do problému Před jiný problém nás postaví opačný pohled: jaké jsou naše současné empirické možnosti objektivizace vývoje spravedlnosti ve zdravotnictví/společnosti? Jak chápeme spravedlnost? –Principy spravedlnosti –Vztah k hodnotám, morálce, právu, veřejné politice –Využití pro hodnocení vztahů a pravidel vztahů (institucí) ve společnosti? 50

51 Spravedlnost (ekvita) ve zdraví Cíle a otázky této části sdělení Cíle: Přehled vývoje vybraných teorií (spravedlnosti, determinant zdraví, ekvity ve veřejné politiky, podpory zdraví) Otázky: Jak můžeme hodnotit spravedlnost zdravotnických systémů a péče o zdraví, existenci nerovností ve zdraví? Které společenské, politické a ekonomické faktory a ideologické přístupy ovlivňují významně míru spravedlnosti péče o zdraví? 51

52 Základní koncepty Determinanty zdraví, podpora zdraví (Ne)rovnost ve zdraví Spravedlnost – Jako základní idea demokracie – Institucionalistická teorie spravedlnosti a její předpoklady – Přístupy k analýze spravedlnosti Hodnoty, etika, politická filozofie, veřejná politika Jednání, neo-institucionální ekonomie Sociální vyloučení, začlenění, soudržnost 52

53 Hlavní poznatkové přínosy konceptů s odkazy na literaturu Determinanty zdraví Podpora zdraví Nerovnost ve zdraví SpravedlnostHodnotySociální vyloučení Objasňuje kauzální vztahy vývoje zdraví, vzniku nemocí. Využívá poznatků epidemiologie, psychologie, Umožňuje zvyšovat kontrolu nad determinanta mi svého zdraví, a tak zlepšovat svůj zdravotní stav“. Rozdíly ve zdraví, kterým je možné předejít. Studuje procesy vzdělávání ke zdraví, preventivní programy a jejich přínosy Analýza způsobu rozdělování hodnot, dosahovaných výsledků, způsobů jednání osob, skupin, společnosti a fungování institucí. Poznávací, citové a volní procesy, ústící do postoje vyjádřeného ve vědomě členěném pozitivním nebo negativním soudu. Komplexní principy jednání. Jedinec je sociálně vyloučení, jestliže nemůže participovat na klíčových aktivitách společnosti, ve které žije Detels et al 2004 Beaglehole 1997 Drbal Katz, Peberdy Orme et al 2003 Gruskin Whitehead Marmot Williamson Rawls (1971) Weinberger Večeřa A.Sen (2009) Sociologický slovník Parsons Habermas Rokeach Jeannotte Mareš Musil 53

54 Podpora zdraví „proces, který lidem umožňuje zvyšovat kontrolu nad determinantami svého zdraví, a tak zlepšovat svůj zdravotní stav“. (Glosář podpory zdraví, WHO, Ženeva, 1998) Ottawská charta, 1986  Budování zdraví prospěšné veřejné politiky  Tvorba příznivých prostředí  Posílení činnosti na úrovni komunit  Rozvíjení osobních dovedností  Přeorientování zdravotnických služeb 54

55 Spravedlnost (Weinberger, 1993)  Způsob a výsledek rozdělování hodnot  Nakolik způsob a výsledek rozdělování hodnot odpovídá kritériím (principům, měřítkům) spravedlnosti  Úsudky o spravedlnosti se týkají jednání osob, skupin a společnosti, struktury a způsobu fungování institucí  Funkcionalistická analýza institucí  Institucionalistická teorie spravedlnosti 55

56 Předpoklady institucionalistické teorie spravedlnosti (Weinberger, 1993) Schopnost člověka jednat, družnost (antropologické předpoklady) Sémantické, logicko-argumentačně teoretické aspekty (popisné a praktické informace) Normy a hodnoty Instituce jako rámec jednání 56

57 Základní principy spravedlnosti Rovnost Zásluhovost Výkonnost Potřebnost Rovnost příležitostí Schopnosti a potenciál Původ, hodnost Právní nároky Podle Večeřa, 1995 V současnosti se výrazně rozvíjí koncept uznání (recognition). Jde o kritickou reakci na procesy diskriminace. 57

58 Aktuální otázky teorie spravedlnosti Co je předmětem a úkolem teorie spravedlnosti? –Problémy spravedlnosti tvoří celý okruh různých otázek, jež nelze redukovat na problém rozdělování statků, nýbrž také na procesní spravedlnost, spravedlnost utváření práv a povinností nositelů společenských rolí. –Teorie spravedlnosti nemá za úkol, aby byla argumentační základnou politických programů –Spravedlnost je pouze jedním z aspektů tvorby a hodnocení veřejné politiky, přirozeně však patří k politickým programům (tvorbě politik) Analýzy spravedlnosti mají kritickou a morálně hodnotící funkci, jsou spíše racionálně kritické, než programově konstruktivní Podle Weinberger

59 Obecný rámec analýzy spravedlnosti Subjekt A Subjekt B Instituce (platné právo, morálka, kodexy, smlouvy), rozdělování hodnot Zjištěné (konkrétně měřitelné) neospravedlnitelné rozdíly, externality, nerovnosti, Předmětná oblast: zdraví, společenský status, ekonomika, politika, právo Hodnocený vztah, jednání Analýza spravedlnosti KRITÉRIA HODNOCENÍ: Podmínky naplnění lidství, života Lidské hodnoty Morální hodnoty Právní principy Solidarita Užitek, výsledek Sociální koheze Výsledky analýzy 59

60 PŘÍKLAD: Rámec analýzy spravedlnosti v oblasti péče o zdraví (fungování instituce právo na zdraví) populační skupina A populační skupina B MĚŘITELNÉ VÝSLEDKY Nerovnosti ve zdraví (úmrtnost, nemocnost, determinanty zdraví) Analytická kritéria: Analýza spravedlnosti jako kritická reflexe stavu PŘÍČINY A DŮSLEDKY: Ekonomické a sociální změny Determinanty zdraví Důsledky ztráty příležitosti (společenské uplatnění, sociální vyloučení) Subjektivní ztráty užitku Společenské ztráty (investice do zdraví) TVORBA INSTITUCÍ: Veřejný zájem, dílčí zájmy Aktéři, legislativní proces právo na zdraví, lidská práva Podpora zdraví Zdravotnické služby (organizace, financování) HODNOTY Instituce, rozdělené hodnoty 60

61 Strategie a politiky reagující na výzvy v rozdílech ve zdraví Dlouhodobě zaměřené aktivity WHO STRATEGIE –Health For All 2000 –Health 21 –WHO Annual Reports (celosvětové hodnocení vývoje) Spojené národy (OSN) –Social Development Reports –Human Development Reports –Millenia goals EU –Lisabonská strategie –Projekty v jednotlivých členských státech –Příklady dobré praxe (Promoting Social Inclusion 2005) 61

62 Evropské přístupy k řešení rozdílů ve zdraví 62

63 63

64 Závěry Analýzy spravedlnosti –mají kritickou a morálně hodnotící funkci, ale i politickou funkci (politická filosofie) –jejich předmětem jsou: (1) jednání osob, skupin a společnosti, (2) struktury a způsoby fungování institucí, (3) analýzy nerovností ve zdraví –používají hodnotící kritéria z oblasti lidských a morálních hodnot, principů, společenského a individuálního užitku 64

65 Závěry Zdraví a rozdíly ve zdraví:  Zdraví (zdravotní stav) je silně determinováno společenskými a ekonomickými faktory (sociálně- ekonomický gradient) Existující nerovnosti ve zdraví na nadnárodní, národní a regionální úrovni generují otázky ve vztahu k sociální, politické a etické spravedlnosti.  V ČR není těmto otázkám věnována dostatečná pozornost a k dispozici tak máme málo údajů o nerovnostech ve zdraví na úrovni vymezených populačních skupin 65

66 Závěry Cesty ke snížení rozdílů ve zdraví:  K zlepšení zdraví je využíváno řady nových poznatků, které jsou aplikovány v rámci jednotlivých veřejných a sociálních politik (podpora zdraví).  Vývoj teoretického rámce a aplikace nástrojů analýzy spravedlnosti ve zdraví významně přispívají ke konkrétním výsledkům ukazatelů zdravotního stavu, vývoje jako svobody příležitostí, sociální kohezi, efektivnosti veřejných politik.  Mezi východiska pro tvorbu politiky (rozhodnutí) jsou řazeny věcné poznatky z oblasti determinant zdraví, existující instituce, vývoj hodnot ve společnosti (hodnota zdraví pro jedince a společnost, investice do zdraví), kritická reflexe aspektů spravedlnosti (ekvity) ve zdraví 66

67 Literatura Večeřa, M. Spravedlnost v právu. Masarykova univerzita, Brno Sutor, B. Politická etika Shapiro, I. Morální základy politiky. Karolinum. Univerzita Karlova, Praha 67

68 Literatura Hodnocení politiky podpory zdraví a její infrastruktury v ČR. WHO, MZ, IZPE 2004 The solid facts 2nd edit. WHO 2003 (www.euro.who.int/document/e81384.pdf)www.euro.who.int/document/e81384.pdf Barták, M. Zdravotní stav populace bezdomovců v ČR a jeho determinanty I. Sborník IZPE 7/2004 Háva, P. a spol. Analýza zdravotního stavu obyvatelstva Jihočeského kraje a jeho vývoje v členění podle okresů v porovnání s ČR a EU. Sborník IZPE 2/

69 Literatura Detels et al (2004) Oxford Textbook of Public Health. Oxford Univ. Press, Oxford Beaglehole, Bonita (1997) Public Health at the Crossroads. Cambridge University Press, Cambridge Orme, J. et al (2003)Public Health for the 21st Century. New perspectives on policy, particiaption and practice. Pen University Press, England Beaglehole, (2003) Global Public Health: a new era. Oxford University Press, Oxford Tackling Health Inequalities: Status Report on the Programme for Action. Department of Health, UK 2005 Tackling Health Inequalities. A Programme for Action.Department of Health, UK


Stáhnout ppt "Zdravotní politika (JSM601), ZS 2009 UK, Fakulta sociálních věd Katedra veřejné a sociální politiky Petr Háva konzultační hodiny, středa."

Podobné prezentace


Reklamy Google