Velké Výzkumné Infrastruktury v EU Definice: 1.Zajišťuje rozvoj špičkové vědy na světové úrovni 2.Zajišťuje rozvoj nových technologií pro průmysl 3.Má.

Prezentace na téma: "Velké Výzkumné Infrastruktury v EU Definice: 1.Zajišťuje rozvoj špičkové vědy na světové úrovni 2.Zajišťuje rozvoj nových technologií pro průmysl 3.Má."— Transkript prezentace:

1 Velké Výzkumné Infrastruktury v EU Definice: 1.Zajišťuje rozvoj špičkové vědy na světové úrovni 2.Zajišťuje rozvoj nových technologií pro průmysl 3.Má mezinárodní dimensi (EU má zájem na jejím vybudování; má velký počet uživatelů z EU) 4.Je umístěna na jednom nebo několika místech (tj. nikoliv na mnoha místech v EU) 5.Je tvořena jedním nebo více unikátními (nekomerčními) zařízeními 6.Má dlouhou životnost (20 let a více) 7.Náklady na výstavbu a provoz jsou vysoké

2 Velké Výzkumné Infrastruktury ve střední a východní Evropě Velké výzkumné infrastruktury plánované nebo ve výstavbě: 1) ELI (Extreme Light Infrastructure) – laser o velkém výkonu, umístění v okolí Prahy 2) CESLAB (Central European Synchrotron Laboratory) – elektronový synchrotron 3. generace, umístění v Brně 3) NCPS (Narodowe Centrum Premieniowania Synchrotronowego) – elektronový synchrotron 3. generace, umístění v Krakově 4) ESS (European spallation source) – zdroj neutronů 3. generace, umístění v Maďarsku 5) MedAustron (Medical Austrian Synchrotron) – protonový synchrotron, umístění v Wr. Neustadtu (45 km od Vídně)

3 Proč usilovat o výzkumnou infrastrukturu Existuje kompetice mezi zeměmi, protože lokalizace velké RI na určitém teritoriu přináší výhody Výhody pro hostující zemi: 1.Zajišťuje rozvoj špičkové vědy (přitáhne „mozky“) 2.Zajišťuje rozvoj nových technologií pro průmysl 3.Vede k rozvoji ekonomiky 4.Přispívá k lepšímu „image“ země

4 Financování investice Vzhledem k vysokým nákladům je financování obvykle zajištěno z několika zdrojů 1.Národní zdroje 2.EU – FP7 (přípravná fáze), SF (výstavba) 3.EIB (přípravná fáze- JASPERS) Investice vede k rozvoji průmyslu v zemi, kde se infrastruktura staví (velká část peněz se vrací)

5 Provozní financování 1.Národní zdroje (70% financí se vrací do regionu, rozvoj společnosti) 2.Partneři (zájem na konkrétních experimentech) 3.EU (FP7 – pro zajištění otevřeného přístupu) 4.Průmysl (v EU malá část, většina průmyslové účasti je skryta ve spolupráci s výzkumnými týmy)

6 Středoevropská synchrotronová laboratoř Představení projektu Projekt je navrhován AV ČR do OP VaVpI jako Centrum excelence

7 Středoevropská synchrotronová laboratoř (CESLAB) = moderní elektronový synchrotron střední velikosti magnet světlo vakuová trubice elektrony Elektronový synchrotron je urychlovačem generujícím světlo o vysoké intenzitě. Stručně se dá říci, že je to velká kruhová zářivka. Hlavní součástí zařízení je vakuová trubice, ve které se pohybují velkou rychlostí elektrony. Jejich dráha je zakřivována pomocí silných elektromagnetů, takže tvoří uzavřenou křivku. V místech, kde se mění směr pohybu elektronů, dochází k vyzařování velmi intenzivního světla, které má unikátní vlastnosti, jež se využívají pro špičkový výzkum a vývoj pokročilých technologií. Princip zařízení

8 výzkum struktury materiálů na mikroskopické úrovni (složení látek, jejich struktura, dynamika vzniku, charakter povrchů, elektrické a magnetické vlastnosti ); výzkum struktury biomolekul (i jejich komplexů) a mikroskopické techniky (lze studovat buňky s rozlišením několik desítek nanometrů); velmi citlivé stanovení obsahu škodlivin v životním prostředí a následně i v organismech; diagnostické i terapeutické metody (možné využití např. v mamografii). Využití synchrotronů Výzkum na synchrotronech je špičkový a vysoce přínosný pro vědy o neživé i živé přírodě. Jedná se o:

9 Využití synchrotronů Také v oblasti průmyslového využití nabízí CESLAB široké možnosti. Jedná se o rozvoj: biotechnologií, které nalézají uplatnění ve farmaceutické průmyslu při hledání nových léčiv; nanotechnologií, tj. výrobu a výzkum objektů o velmi malé velikosti s aplikacemi pří vývoji pokročilých materiálů a zařízení (jsou to např. LCD monitory, sluneční panely, akumulátory atd.) materiálový výzkum, který těží ze schopnosti přesné analýzy složení, struktury a dynamiky procesů (je to např. problematika tuhnutí aluminiových slitin, vývoj nové generace oceli, … ); mikrostrojírenství a mikrovýroby, kde se jedná o elektromechanické součástky o rozměrech mikrometrů

10 synchrotron přitahuje nejlepší mozky z EU i ze světa; jejich myšlenky poslouží k rozvoji vědy, technologií a průmyslu; otevřený přístup k synchrotronu vede k přímému soutěžení domácího výzkumu a vývoje se světem, což vede ke zvyšování úrovně domácího výzkumu a vývoje; ekonomický přínos spočívá ve využití výsledku výzkumu a vývoje místním průmyslem, který se stává více konkurenceschopný roste vzdělanost, zlepšuje se kontakt mezi akademickou obcí a soukromým sektorem, zvyšuje se přitažlivost regionu; výše provozních nákladů v běžném roce je velmi nízká a dosahuje úrovně zhruba 10% investičních nákladů (není nutná častá obnova; není potřeba platit uživatele - vědci z jiných laboratoří); vliv na společnost je obrovský, a proto se synchrotron mnohonásobně zaplatí. Hlavní ekonomické argumenty pro CESLAB Pozitivní dopad na ekonomiku i celou společnost

11 ALBACESLAB Technologie, tj. urychlovací systém a akumulační prstenec, převezmeme ze synchrotronu ALBA z Barcelony. Experimentální stanice jsou navrženy mezinárodními týmy vědců a budou unikátní, a proto atraktivní pro výzkumníky z celého světa. Probíhá nábor zájemců o práci v Barceloně na výstavbě synchrotronu ALBA. K tomuto účelu bylo AV ČR vyčleněno 7 mil. Kč; ubytování bude hrazeno španělskou stranou. Probíhá zaškolení 10 odborníků, kteří budou následně stavět CESLAB. Jak synchrotron vybudujeme?

12 Ve spolupráci našich a španělských vědců byl vypracován podrobný návrh projektu (tzv. Conceptual Design Study), který má 400 stran a obsahuje návrh konstrukce experimentálních stanic i návrhy konstrukce urychlovačů a akumulačního prstence. Byl vypracován podrobný finanční plán, podle kterého je požadovaná částka 5.5 miliard Kč bez DPH a v cenách roku 2007. Odhad finální částky se započtením DPH a inflace je 7.4 miliard Kč. Byla vypracována studie technické proveditelnosti a analýza nákladů a výnosů. Nyní byla iniciována podrobná studie dlouhodobé stability pozemku. Na návrh EK byla uspořádána oponentura projektu formou mezinárodní konference za účastí vysokých představitelů EK, nejvýznamnějších odborníků EU v oblasti synchrotronů, našich odborníků, představitelů AV ČR a za přítomnosti některých politiků. Projekt byl velmi kladně hodnocen a následně projednán orgány EK. Byla navržena koordinovaná výstavba synchrotronů ve střední a východní Evropě a k tomuto účelu byla vytvořena mezinárodní komise. O projektuje byla informována komisařka Hübnerová Co již bylo uděláno? Projekt je připravován pod patronací vedení AV ČR.

13 v okolí Brna je řada velkých měst (Vídeň, Bratislava, Budapešť, Praha) odkud budou přicházet uživatelé; ve střední a východní Evropě nejsou zatím žádné synchrotrony (do 500 km od Brna); v Brně je výzkum a vývoj na dobré úrovni; brněnská politická reprezentace poskytuje CESLABu mimořádnou podporu; primátorem města Brna byl vyčleněn pro synchrotron pozemek, kde byla vypracována studie technické proveditelnosti. Proč umístit synchrotron v Brně CESLAB v Brně přináší řadu výhod:

14 Navrhovatelé projektu Příprava projektu je koordinována vedením AV ČR a po organizační stránce realizována neformálním konsorciem 4 největších jihomoravských ústavů AV ČR: Biofyzikální ústav AV ČR, v.v.i. Ústav analytické chemie AV ČR, v.v.i. Ústav přístrojové techniky AV ČR, v.v.i. Ústav fyziky materiálů AV ČR, v.v.i. Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i.

15 CESLAB bude jedinečné zařízení, které umožní špičkový výzkum a vývoj technologií (synchrotronový výzkum vedl k řadě objevů oceněných Nobelovou cenou); CESLAB povede k rozvoji mnoha vědních oborů (fyzika,chemie, biologie) i technologií (biotechnologie, nanotechnologie). Současně nabídne i využití v řadě průmyslových disciplín (farmaceutický průmysl, doprava a strojírenství); CELAB umožní intenzivní spolupráci s vědci v EU, kteří k nám budou přicházet (v EU je převis poptávky po synchrotronech); Zařízení bude nadčasové (životnost 30 let), náklady na obnovu budou vzhledem k počáteční investici minimální; s tím souvisí nízké provozní náklady (10% oproti 25% u jiných projektů); Brno je pro CESLAB ideální lokalita (blízkost velkých měst, nejbližší synchrotron 500 km, lokální koncentrace VaV, ale zároveň podpora ze SF EU povolena); CESLAB napomůže rozvoji vzdělanosti a zatraktivní region i ČR z hlediska výzkumu, vývoje technologií i z hlediska turistického. Souhrn

16 Děkuji za pozornost