Rozpad východního bloku

Prezentace na téma: "Rozpad východního bloku"— Transkript prezentace:

1 Rozpad východního bloku
Evropská integrace Východní blok Rozpad východního bloku Antonín Pražský, 8. a

2 Evropská integrace Po druhé světové válce nutnost zabezpečit Evropu proti dalšímu konfliktu „Federace“ evropských států nebo Spojených států evropských USA vyšly z války jako nejsilnější ekonomická velmoc Vliv pouze v západní části Evropy Postavení USA v Evropě zesílilo po tzv. Marhallově plánu ( ) Finanční podpora hlavně pro Německo (snaha neopakovat stejnou chybu jako po 1. sv. válce, kdy se vyčerpané Německo stalo zdrojem nestability vrcholící totalitním režimem) Počátky evropské integrace: Shumanův plán (1950, francouzský ekonom a politik Jean Monnet) Spojení hutního a důlního průmyslu Německa a Francie proti válce Velká Británie trvala na uchování své suverenity

3 Shumanův plán realizován na základě Pařížské smlouvy (1951)
Vznik Evropského společenství uhlí a oceli (Montánní unie) Odstranění celních bariér v členských zemích Zavedení jednotného pracovního trhu v uhelném a ocelářském průmyslu Cílem zajistit racionální dělbu výroby vedoucí k nejvyšší možné úrovni produktivity Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko a SRN Montánní unie měla čtyři základní instituce Vysoký úřad (později Komise) Zasedají zástupci všech členských států, dohlížejí na realizaci cílů společenství jako celku Shromáždění (později Evropský parlament) V jeho rámci jednají představitelé národních parlamentů Dnes se významnou měrou podílí na schvalování legislativy

4 Rada ministrů Složena z ministrů vlád členských zemí, přijímá rozhodnutí závazné pro všechny země Soudní dvůr Dohlíží na dodržování práva a smluv Na počátečním ekonomickém růstu Montánní unie se nejvíce podílely tři instituce (parlament měl tehdy jen konzultativní roli): Stanovovala strategické cíle a rozvoje (přijímala zásadní rozhodnutí a uzavírala smlouvy) Dohlížel na realizaci přijatých smluv Vysoký úřad Stanovoval výrobní kvóty, hledal uplatnění pro propuštěné zaměstnance (v uhelném a ocelářském průmyslu), …

5 Hospodářský růst a prosperita
Hospodářský růst členských zemí povzbudil představitele států k úvahám o rozšíření evropské integrace na další odvětví Hlavním motivem již nebyla bezpečnost, ale ekonomický růst Římské smlouvy (1957) Evropské hospodářské společenství (EHS) Evropské společenství pro atomovou energii (EUROATOM) Členské země se zavázaly realizovat společnou celní, dopravní, zemědělskou a sociální politiku a umožnit volný pohyb pracovních sil a kapitálu Velká Británie se opět odmítla připojit (nechtěla se podřizovat nadnárodním principům rozhodování) Rozhodla se vytvořit alternativní společenství, avšak s malými úspěchy Ztráty koloniálních panství, naléhání USA a stagnace britské ekonomiky ji nakonec přiměly k vstupu do společenství

6 Summit v Haagu a měnová unie
Jednání o přistoupení Velké Británie a dalších států k EHS a hospodářské a měnové unii Zavedení hospodářské a měnové unie věnovali evropští politici větší pozornost než rozšiřování EHS (kvůli krizi amerického dolaru v roce 1971) Uvedení do praxe zkomplikoval „ropný šok“ z roku 1973 a mezinárodní měnová krize a recese z roku 1975 Pro oživení projektu EHS bylo důležité nastolit měnovou stabilitu 1978 – Evropská rada se rozhodla vytvořit Evropský měnový systém (EMS), který od roku 1979 stanovoval tzv. referenční měnu ECU (European Currency Unit, ₠), určovanou podle hospodářské síly země a od jejího podílu na vzájemném obchodu Téměř okamžitá měnová stabilita Ke zhoršení situace došlo po druhém „ropném šoku“ ( ) a vzrůstu kurzu dolaru a úrokových sazeb ( )

7 Rozšiřování EHS 1972 – V Bruselu uzavřena dohoda o přistoupení Velké Británie, Irska, Dánska a Norka ke Společenství od roku 1973 Nakonec přistoupila pouze Velká Británie, Irsko a Dánsko (Norové vstup v referendu odmítli) Vstup Velké Británie měl Společenství dodat větší respekt a vliv na mezinárodní scéně i v obchodu Britové očekávali nový impuls pro skomírající ekonomiku Vstoupili však v nevhodné době, kdy celou Evropu zasáhla ekonomická recese V Británii stoupla inflace a nezaměstnanost 1981 – Připojení Řecka 1986 – Připojení Španělska a Portugalska Došlo k zatížení rozpočtu Společenství (Řecko a Portugalsko dostávalo ze Společenství více peněz, než do něj odvádělo, Španělsko odvádělo přibližně stejně, jako dostávalo)

8 Konference v Maastrichtu
1992 – přelomová konference EHS v Maastrichtu Podepsána konečná dohoda o měnové unii a dohodnuty principy pro nově vzniklou politickou unii (oficiálně zaveden název EU) EU postavena na třech pilířích: Římská smlouva (dosavadní EHS, název změněn na Evropské společenství – ES) Společná zahraniční a bezpečností politika Spolupráce v oblasti justice a vnitřních záležitostí 1997 – konference v Amsterodamu Ustaven úřad Vysokého zmocněnce pro společnou zahraniční a bezpečností politiku EU 2001 – konference v Nice Jednání o rozložení mandátů jednotlivých členských států v Radě a Parlamentu

9 Euro € Lisabonské setkání
Kvůli problémům s rozpočtovou disciplínou některých členských zemí se zavedení společné měny odložilo na rok 1999 K eurozóně se hned na začátku připojilo jedenáct zemí EU Velká Británie, Dánsko a Švédsko si ponechali svou měnu Euro zpočátku pouze v bezhotovostním styku 2002 – první hotové peníze Lisabonské setkání 2000 – přijat cíl vytvořit z Evropy do roku 2010 nejkonkurenceschopnější ekonomiku světa a předstihnout Spojené státy americké Už tehdy většina kritiků poukazovala na to, že se jedná o nedosažitelný cíl

10 Krach socialistického tábora
V 90. letech 20. století a na počátku nového tisíciletí došlo k významnému rozšíření EU – možnost přijmout nejen bývalé socialistické země střední a východní Evropy, ale i některé neutrální země, kterým bránili v integraci do západoevropských hospodářských struktur politické překážky (Finsko, Rakousko, Švýcarsko) 1995 – vstup Švédska, Finska a Rakouska (Švýcarsko svou přihlášku stáhlo a v Norsku zablokovali vstup v referendu občané) Ekonomiky zemí střední a východní Evropy se po desetiletích centrálního řízení nacházely ve velmi špatném stavu Nutná finanční podpora podepsána řada smluv, jež státům usnadnily přístup ke společnému trhu Česko, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko 2007 – Rumunsko, Bulharsko

11

12 Východní blok Po druhé světové válce se staly nejsilnějšími supervelmoci USA a SSSR Sovětský svaz si ponechal hranice z roku 1940 Navíc dosáhl rozšíření území o jižní část Sachalinu, Kurdské ostrovy, Východní Prusko a Podkarpatskou Rus Z obsazených území, kterým vnutil komunistický systém, vytvořil své satelity (tzv. východní nebo socialistický blok): Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Československo, východní německá okupační zóna, Jugoslávie a Albánie (počítá se k nim i Mongolsko) Sovětský svaz vyšel z války velmi zpustošený (infrastruktura i zemědělství těžce poškozeny) - nová supervelmoc s mohutnými ozbrojenými silami byla z ekonomického pohledu ve skutečnosti chudá totalitní země Z ideologických důvodů odmítl J. V. Stalin v létě 1947 Marshallův plán a přinutil k tomu i celý východní blok Východní země se podílely na poválečné obnově SSSR (reparace, dodávky zboží a surovin, …)

13 Životní podmínky v SSSR
Zásobování obyvatelstva spotřebním zbožím bylo redukováno na minimum Komunistická strana upřednostňovala těžký průmysl Sovětské obyvatelstvo žilo v atmosféře policejního teroru a dozoru státnického aparátu, bylo nuceno k vyšším výkonům (např. zvláštní směny ve dnech pracovního volna) 1948 – překonána předválečná produkce v těžkém průmyslu, o rok později i ve spotřebním 1947 – měnová reforma odstraňující převis kupní síly vzniklý během války vedla k omezení černého obchodu a srazila vyšší zisky kolchozů (kolektivní zemědělství) enormní zvýšení výroby elektrické energie (obrovské vodní elektrárny na Volze a na Dněpru – „Stalinovy stavby komunismu“) Životní úroveň obyvatelstva se ovšem nezlepšovala, zanedbávala se například bytová výstavba

14 Sovětská nadvláda Sovětský model hospodářství zaveden v celé východní a střední Evropě – většina zemí realizovala centrálně řízené hospodářství (společné a kolektivní vlastnictví) vznikla několikastupňová hospodářská administrativa s vrcholnými orgány strany (politbyro a ústřední výbor) a státu (vláda) jako nejvyššími rozhodujícími orgány Preferována industrializace, osvobození se od závislosti na zahraničí, budování a rozšiřování těžkého průmyslu na úkor zemědělství a spotřebního průmyslu – začátek kolektivizace zemědělství, v polovině 50. let bylo ve většině zemí odňato soukromníkům přes polovinu zemědělské užitné plochy (v Polsku se kolektivizace nepodařila kvůli odporu rolníků – zůstalo zachováno soukromé vlastnictví, stát převzal pouze půdu bývalých velkostatkářů a zavedl sovětský model)

15 Izolovanost Američané proti východnímu bloku prosazovali restriktivní obchodní politiku, což podporovalo hospodářskou závislost na Sovětském svazu Složité bylo nahradit západní dodávky (zboží i surovin), protože SSSR je dokázal nahradit jen částečně a poskytoval především vybavení pro budování a rozšiřování těžkého průmyslu Přeorientování zemědělských pracovních sil na podmínky průmyslového pracovního světa bylo složité (pracovníci nebyli odborní) Výjimku představovalo Československo a NDR s dostatečným počtem zkušených odborných sil Vedení přebírala přísné sovětské pracovní zákonodárství na zachování pracovní disciplíny, zrušením svobodné volby povolání a pracoviště a podobně Směřování k totálnímu podrobení člověka pro uskutečnění komunistických cílů

16 RVHP 1949 – vedoucí představitelé státních plánovacích úřadů Polska, Československa, Maďarska, Rumunska a Bulharska se sešli se sovětskými kolegy na konferenci v Moskvě, kde se dohodli na založení společné organizace, „Rady vzájemné hospodářské pomoci“ (RVHP) Organizace měla předložit hospodářský plán pro celý východní blok Cíl vytvořit uzavřený hospodářský prostor, v němž by se jednotlivá národní hospodářství doplňovala a nekonkurovala by si Dominantní role Moskvy (i přes ujišťovanou rovnoprávnost partnerů) Jednotka pro vnitřní obchod: Převoditelný rubl Sovětský svaz, který stanovoval měnové parity a směnné kurzy tak mohl snižovat ceny dovozního zboží a vlastní exporty zdražovat Satelity se nemohly bránit, míra jejich závislosti na SSSR byla příliš vysoká

17 Zlepšování podmínek Po Stalinově smrti v roce 1953 se jeho nástupci soustředili na zajištění blahobytu pracujícím, tj. zlepšení zásobování a nárůst spotřebního průmyslu Nový sovětský vůdce, N. S. Chruščov ( ), přiznal závažné nedostatky v zemědělství soustředil se na extenzivní růst, tj. získávání nové „panenské" půdy Hodlal odstranit nedostatek obilí, krmiva, a tím i dobytka a masa Kvůli různým problémům málo úspěšné Po neúrodě v roce 1963 stáli lidé ve frontách na chleba a vláda musela dokonce poprvé dovézt obilí z USA, Kanady, Austrálie a i z chudého Rumunska Chruščov se pokusil odstranit nedostatek bytů a investoval vysoké částky do výstavby panelových domů (do té doby se většinou několik rodin tísnilo v jednom komunálním bytě) V letech se do nových bytů nastěhovalo 108 milionů lidí.

18 70. Léta 20. století Průmyslová výroba stoupala jen pomalu, zemědělství trpělo neúrodami, infrastruktura zůstala nerozvinutá, investice stagnovaly, reálné příjmy klesaly a zásobování obyvatelstva se nadále zhoršovalo Vznikla tzv. paralelní ekonomika („stínová“ či „šedá“) Neregistrovaná zaměstnání Obchodování s valutami (tzv. veksláci) Rozkrádání státního či družstevního majetku Dodávání nedostatkového a dováženého zboží a poskytování služeb, které nebyl státní systém schopen zajistit To vše prokazovalo, že ani sovětský model nedokázal potlačit trh

19 Krize komunismu Ropné šoky v sedmdesátých letech 20. století sice vedly k nárůstu prodeje sovětské ropy na Západě, ale zároveň byly západní trhy méně ochotné přijímat zboží ze států RVHP, které také čelily recesi Narůstající problémy řešily socialistické země zvyšováním cen Velké zadlužování socialistických zemí V Polsku se nedostávalo spotřebního zboží, bytů, potravin, vodky Krize národního hospodářství přerostla v otevřenou krizi systému Komunistické elity se bály tržních reforem, protože by mohly doprovázet politické změny liberalizující totalitní společnost Počátkem 80. let se sovětská ekonomika ocitla v celkové krizi Velké výdaje na ozbrojení, stálá jednostranná orientace na těžký průmysl, ekologické katastrofy, získávání surovin pro export na západ Potraviny a spotřební zboží se dováželo, špatné zásobování venkova Změna vedení sovětské komunistické strany a zahájení reforem vedlo ke kolapsu celého systému

20 Rozpad východního bloku
Sovětská ekonomika na počátku osmdesátých let 20. století v krizi Centrálně řízené hospodářství vytvořilo deformovaný trh, který nemotivoval výrobce Potlačená inflace a umělá zaměstnanost Nerovnovážný vývoj, postupné zpomalování hospodářského růstu a celková stagnace ekonomiky SSSR zaostával v nejmodernějších technických oborech, což způsobovala i povaha totalitního režimu, který nehodlal dopustit narušení státního monopolu na informace, a proto nemohl podporovat svobodnou výměnu názorů a experimentování Těžba ropy a zemního plynu v lépe přístupných oblastech začínala klesat a musela se rozšiřovat v odlehlých a klimaticky velmi nepříznivých částech země, což bylo nákladné Extrémně špatné životní podmínky obyvatelstva

21 Příčiny konce sovětského svazu
Neschopnost čelit krizi vedlo roku 1985 k volbě do čela komunistické strany „umírněného“ komunistu A. S. Gorbačova (*1931) Pokusil se o tzv. perestrojkou (neboli přestavbou) - dosáhnout uvolnění mezinárodního napětí, které mělo vést ke snížení vojenských výdajů, zvýšit výrobu mobilizací technologických zdrojů a oživit společnost liberalizací, demokratizací a otevřeností (glasnosť) Díky glasnosti neboli „veřejné informovanosti“ byla zveřejněna řada přísně utajovaných zločinů a přehmatů Poznání strašlivé minulosti leninismu, stalinismu a neostalinismu, svědčící o úděsném pohrdání lidskými životy, vedlo k distancování obyvatelstva od komunistických idejí Vedení strany zahájilo „plíživou“ privatizaci – přetváření podniků a bank na akciové společnosti, přičemž akcie skupovali lidé z vedení podniků vznik akciové společnosti Gazprom zaměstnávající lidí a produkující 94 % ruské těžby zemního plynu (čtvrtina světově)

22 Současně vznikaly nové banky, které získaly velké finanční částky ze státních zdrojů (výnosy z cel, daní, sociální pojištění a penzijní fondy, právo pracovat se státními obligacemi, cennými kovy apod.) Tyto banky obdržely status „zplnomocněnců“, vykonávaly některé z finančních operací státního rozpočtu a vydělávaly obrovské částky tím, že státní peníze pozdržely, investovaly je a vyplatily později Nikdo už si nepamatoval kapitalistické období, takže chyběly potřebné zkušenosti a návyky Nebylo možné zavést průmyslový trh, protože ten se opírá o rozsáhlou velkoobchodní i maloobchodní síť, dostatek úvěrů a souhrn zákonů, které by mimo jiné řešily pracovněprávní vztahy (to vše bylo od roku 1917 zatracováno jako zhoubné) Gorbačov často váhal, nedokázal se včas rozhodnout a poté přicházel s polovičatými opatřeními Nehodlal také likvidovat „socialistické vlastnictví“ Průmysl a většina maloobchodu měly zůstat státní

23 Konec sovětského svazu
Hospodářská perestrojka skončila v roce 1989 nezdarem, modernizovat průmysl na úroveň světové špičky se ukázalo být naivním snem Gorbačovské vedení již nebylo schopno ekonomickou situaci zachránit Ve městech narůstala zásobovací krize, začal se zavádět přídělový systém, vlna stávek v uhelných revírech svědčila o narůstající nespokojenosti a občanské odvaze Ekonomika se již neřídila plánem, ale živelně přešla k směnnému obchodu, jak mezi občany, tak i jednotlivými podniky a celými oblastmi Sovětský ekonomický i politický systém se nezadržitelně rozpadal, návrat k předchozímu stavu byl již vyloučený Demokratizace země postupovala pomalu, zato se množily decentralizační snahy jednotlivých svazových zemí (v březnu 1990 vyhlásila nezávislost Litva) a „socialistický tábor“ se začal rozpadat V Sovětském svazu přišli komunisté o moc v létě 1991, sovětský prezident Gorbačov odstoupil a obávaný svaz o půlnoci 31. prosince zanikl

24 Konec komunismu v satelitních zemích
Perestrojka uvolnila nadvládu Moskvy nad satelity a umožnila nezastřeně hovořit o katastrofální situaci centrálně řízeného hospodářství Znejistělé konzervativní komunistické orgány se již nemohly zaštítit sovětskou silou a armádou, to vše dodalo odvahy opozici Rozpad komunistického bloku začal v Polsku a Maďarsku Polští komunisté museli vyjednávat s odborovým hnutím Solidarita a utrpěli totální porážku v polosvobodných volbách, takže do čela vlády se dostal opoziční představitel V Maďarsku se ve straně prosadili reformisté, povolili nekomunistické strany a otevřeli hranice se Západem Tento smělý čin umožnil tisícům občanům NDR emigrovat přes Maďarsko a Rakousko do SRN a odstartoval demontáž tuhého východoněmeckého režimu

25 Pod nátlakem mohutných stávek se východoněmecká komunistická strana vzdala mocenské pozice a ve svobodných volbách v NDR zvítězily strany, které se jednoznačně vyslovovaly pro rychlé znovusjednocení Německa (říjen 1990) V Československu a Bulharsku došlo k nenásilnému ukončení diktatury, zatímco v Rumunsku svrhli zločinný režim až po masakru pokojných demonstrantů Východní blok se rozpadl Socialistické zřízení přežilo pouze v Číně, severní Koreji a na Kubě S výjimkou Číny se tyto státy potácejí v mimořádných ekonomických problémech a nejsou schopny zajistit ani zásobování obyvatelstva dostatkem potravin či spotřebního zboží

26 Zdroje Stellner F. a kolektiv: Hospodářské dějiny 16.–20. století
kapitoly 13, 14, 16 měnová jednotka