KmKII 4 M. Hádková. Barvy a barevnost v českém obrazu světa Vaňková a..., : Co na srdci, to na jazyku. Praha 2005. Sémantická analýza slovní zásoby týkající.

Prezentace na téma: "KmKII 4 M. Hádková. Barvy a barevnost v českém obrazu světa Vaňková a..., : Co na srdci, to na jazyku. Praha 2005. Sémantická analýza slovní zásoby týkající."— Transkript prezentace:

1 KmKII 4 M. Hádková

2 Barvy a barevnost v českém obrazu světa Vaňková a..., : Co na srdci, to na jazyku. Praha 2005. Sémantická analýza slovní zásoby týkající se barev - cenné poznatky o modelech našeho vnímání a myšlení, o způsobu konceptualizace Sémantická analýza slovní zásoby týkající se barev - cenné poznatky o modelech našeho vnímání a myšlení, o způsobu konceptualizace (a sémiotizace) některých jevů a procesů souvisejících s lidskou percepcí a reflexí. Jaké konotace se mohou k barvám upínat v různých kontextech? Jak dané jazykové společenství utváří svůj systém hodnot, základy své kultury?

3 Barevné Barevné - pozitivní - spjato se světlem, krásou, životem a zdravím, s bohatstvím, štěstím, radostí, veselím, rozmanitostí plného života... str. 197 (ukázka) Nebarevné (bezbarvé, šedé, šedivé, černobílé, bledé)... - negativní - šero, nehezkost, psychické či fyzické živoření, tíže všednodenního života, chudoba, smutek, nuda, letargie, znechucení, jednotbárnost, nedostatek podnětů

4

5 Kategorizace a konceptualizace 1 středověké Čechy – nejobvyklejší látka = šeř (doma vyráběné sukno šedé barvy); středověké Čechy – nejobvyklejší látka = šeř (doma vyráběné sukno šedé barvy); jen bohatí – pestře barevné a z ciziny dovážené látky Odraz v konceptu světa (báseň ze 14. stol.): Jedinéť smrt rovně měří, bez peněz každému měří, tak v šarlatu jako v šeři...

6 Kategorizace a konceptualizace 2 Pozitivní duševní stavy (láska, zamilovanost, radost, spokojenost) – intenzivnější vnímání barev: Pozitivní duševní stavy (láska, zamilovanost, radost, spokojenost) – intenzivnější vnímání barev: Od toho dne kdos neznámý dal něco do kalíšku květin, že voněly víc než kdy předtím a žhnuly prudce barvami... ( J. Seifert Píseň o Viktorce)

7 Co znamená „barevný“ v češtině? barevně příznakový barevně příznakový - barevné sklo X čiré sklo - barevný papír X ne bílý - barevné dřevo X ne přírodně/normálně vypadající - barevné kovy X ne přírodně/normálně vypadající - barevné punčochy X ne tělové - barevná televize X ne černobílá - barevné obyvatelstvo X „bílé“ (bělošský etnocentrismus, rasismus)

8 „nebarevné barvy“ - šedá být bez barvy být bez barvy bezbarvý, bledý bezbarvý, bledý vybledlý vybledlý šedý podzimní den šedý podzimní den šedý život šedý život šedá realita šedá realita šedá fráze šedá fráze šedost a průměrnost literatury šedost a průměrnost literatury šedě zpracovaný námět šedě zpracovaný námět muklovské šaty ohavně hnědé muklovské šaty ohavně hnědé

9 červená – prototyp barevnosti barvení zvláštním druhem červů – červcem nachovým barvení zvláštním druhem červů – červcem nachovým u Slovanů (i ve staré češtině) znamenal kořen kras- nejen krásu, ale i červeň (v ruštině krasnyj = červený), ale i barvu obecně u Slovanů (i ve staré češtině) znamenal kořen kras- nejen krásu, ale i červeň (v ruštině krasnyj = červený), ale i barvu obecně kraslice (krášlené vejce, barvené, červené, obarvené kraslice (krášlené vejce, barvené, červené, obarvené konotuje a asociuje: život (v jeho živočišnosti), energii, teplo, tělo, emoce, vášně, lásku, sexualitu, agresi, válku, zranění, krveprolití konotuje a asociuje: život (v jeho živočišnosti), energii, teplo, tělo, emoce, vášně, lásku, sexualitu, agresi, válku, zranění, krveprolití vnímáme ji prostřednictvím dvou prototypů: krve a ohně vnímáme ji prostřednictvím dvou prototypů: krve a ohně

10 „dobrá“ a „špatná“ barva tváře zimou celý modrý, vzteky zelený, bílý jako stěna, rudý jako rak zimou celý modrý, vzteky zelený, bílý jako stěna, rudý jako rak jen odstíny blížící se uvedeným barvám jen odstíny blížící se uvedeným barvám děti při kreslení váhají (oranžová, růžová, červená) děti při kreslení váhají (oranžová, růžová, červená) tělová - tělové punčochy, ale ne tělová pastelka tělová - tělové punčochy, ale ne tělová pastelka NEJDE O zabarvení lidské pleti (lidé všech barev pleti, bílé a černé obyvatelstvo, rudoši a bledé tváře, naši snědí spoluobčané) NEJDE O zabarvení lidské pleti (lidé všech barev pleti, bílé a černé obyvatelstvo, rudoši a bledé tváře, naši snědí spoluobčané) JDE O zabarvení ukazující symptomy určitých psychofyzických stavů člověka, emocí atd. – reflexe jednoho z aspektů lidské tělesnosti v českém jazykovém obrazu světa (podobné polštině, ruštině, angličtině, němčině), ale jiné je to v jazycích, jimiž nemluví převážně běloši JDE O zabarvení ukazující symptomy určitých psychofyzických stavů člověka, emocí atd. – reflexe jednoho z aspektů lidské tělesnosti v českém jazykovém obrazu světa (podobné polštině, ruštině, angličtině, němčině), ale jiné je to v jazycích, jimiž nemluví převážně běloši - Může se černoch začervenat? Může zblednout? - Jaké jsou aspekty „začervenání se“ reflektované vietnamštinou, čínštinou?

11

12 zelená barva rostlinnosti, vegetativního života barva rostlinnosti, vegetativního života v souvislosti s člověkem záporné konotace (vyšší stupeň bledosti) v souvislosti s člověkem záporné konotace (vyšší stupeň bledosti) v souvislosti se světem živočichů převážně záporné konotace v souvislosti se světem živočichů převážně záporné konotace zdravá rostlina je zelená, nezdravá je suchá, žlutá, hnědá zdravá rostlina je zelená, nezdravá je suchá, žlutá, hnědá Mrtev je bůh a morem páchne jeho zelené tělo (J. Karásek ze Lvovic) Mrtev je bůh a morem páchne jeho zelené tělo (J. Karásek ze Lvovic) z hlediska astrologie: červená= mužská, zelená = ženská barva z hlediska astrologie: červená= mužská, zelená = ženská barva zelená – mimolidské bytosti (vodník, zelenooká příšera, zelená tvář, zelený mužíček) zelená – mimolidské bytosti (vodník, zelenooká příšera, zelená tvář, zelený mužíček) hrůzu budí přechod mezi formami existence – živou a neživou hrůzu budí přechod mezi formami existence – živou a neživou

13 žlutá všeslovanský název všeslovanský název indoevropský základ *ghel (svítit, zelený, žlutý, zlatý) indoevropský základ *ghel (svítit, zelený, žlutý, zlatý) někdy odkaz k všeslovanskému žluč (řecké chólos, cholé – cholerik) někdy odkaz k všeslovanskému žluč (řecké chólos, cholé – cholerik) žluté zabarvení bělma, žloutenka... příznak nemoci, stáří, smrti, negativních emocí – závisti, žárlivosti, nenávisti žluté zabarvení bělma, žloutenka... příznak nemoci, stáří, smrti, negativních emocí – závisti, žárlivosti, nenávisti barva proměny k horšímu, nejen barva slunce (proměna přírody, proměna pleti) barva proměny k horšímu, nejen barva slunce (proměna přírody, proměna pleti)

14 žlutá – dvojí koncept spjatost žluté se světlem, září, jasem, sluncem spjatost žluté se světlem, září, jasem, sluncem s proměnou k horšímu s proměnou k horšímu zlatá – krásně žlutá zlatá – krásně žlutá

15 Vysoká obloha v září Vysoká obloha v září A. Sova Vysoká obloha v září, do jasu hluboké stíny, zlatá žluť prokvítá tmavá zelená ticha doubraviny, jako když šediví hlava... č. 10 z cyklu Podzimní (Prosté motivy) J. Neruda Tak nač jsem vyjel!? – Slunce plá, však po paprscích spavá rmuť. Na vodě vráska líná, po stromech všude, všude žluť, a z trávníku čpí hlína.....

16 žlutá ve spojení s člověkem - negativní J.S. Machar J.S. Machar (Poezie o lásce) Stárnete dámy! Četných vašich vrásek dnes bílým pudrem nelze zakrýti, váš zimní úsměv žlutých, zvadlých krásek dnes nedovede nás už zvábiti... J. Neruda (Písně kosmické) panenky růžově planoucí mládence hledů zbrklých roj mužů světa klidného roj babic žlutě scvrklých

17

18 modrá v souvislosti s lidským tělem konotuje nepříjemnosti v souvislosti s lidským tělem konotuje nepříjemnosti silněji než zelená konotuje ohrožení života, smrt silněji než zelená konotuje ohrožení života, smrt Dusil se, až zmodral. Byl promodralý zimou. Dusil se, až zmodral. Byl promodralý zimou. ve starší češtině siný, sinalý - mrtvolně bledý ve starší češtině siný, sinalý - mrtvolně bledý DĚKUJI ZA POZORNOST DĚKUJI ZA POZORNOST