Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Zdravotní následky havárie továrny na výrobu pesticidů v indickém Bhópálu (3.12.1984)

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Zdravotní následky havárie továrny na výrobu pesticidů v indickém Bhópálu (3.12.1984)"— Transkript prezentace:

1 Zdravotní následky havárie továrny na výrobu pesticidů v indickém Bhópálu ( )

2 Sevin aktivní složka 1-naftyl-N-methylkarbamát (karbaryl) nespecifický insekticid – inhibitor acetylcholinesterázy akutní toxicita (střední až nízká)  neurotoxický, pulmotoxický, v lidském organismu rychle odbouráván  LD 50 (orálně, potkan) = 250 – 850 mg/kg  LC 50 (inhalačně, potkan) = 200 mg/L CO + Cl 2  COCl 2 (Fosgen) COCl 2 + CH 3 NH 2  CH 3 NHCOCl + HCl CH 3 NHCOCl  HCl + CH 3 NCO (MIC) chronická toxicita (nízká) - metabolizuje se na N-nitrosokarbaryl (mutagen) výroba - reakce methyl isokyanátu (MIC) s alfa-naftolem

3 Methyl isokyanát (MIC) bezbarvá těkavá kapalina se štiplavým zápachem, bod varu 39°C vysoká hořlavost se vzduchem tvoří výbušnou směs (meze výbušnosti 5,3 – 26 %) páry těžší než vzduch rozpouští plasty, gumu a nátěry čichový práh 2,1 ppm (konverzní faktor – 1 ppm = 2,34 mg/m 3 ) silně exotermní reakce s vodou, při kontaktu s kyselinami se bouřlivě rozkládá na toxické plyny (HCN, CO a NO x )

4 IDLH – immediately dangerous for life or health ERPG 1 – při expozici přesahující 1h – mírné, přechodné potíže ERPG 2 – při expozici přesahující 1h – nedojde k nevratnému poškození zdraví, nesníží se schopnost sebezáchrany PEL – permissible exposure limit – při 8h pracovní směně, 40 h pracovní týden NIOSH – National Institute of Occupational Safety and Health OSHA – Occupational Safety and Health Administration EPA – Environmental Pollution Agency AIHA – American Industrial Hygiene Association

5

6 Union Carbide India Ltd. Union Carbide India Limited (UCIL) založena v roce 1934 V roce 1970 (počátek stavby chemičky v Bhópálu) - 50,9 % podíl United Carbide Corporation (UCC), 22 % indická vláda a zbytek indické banky a soukromí investoři zpočátku v Bhópálu plánován pouze finální krok výroby – továrna postavena v zóně určené pro lehký průmysl – meziprodukty dováženy z USA počátek 80 let – transformace na kompletní syntézu (nutno zajistit skladovací prostory na desetidenní zásobu MIC) v roce 1984 – produkce na ¼ kapacity, útlum výroby, příprava prodeje závodu bezpečnostní standardy redukovány na minimum mezi lety 1981 – 1984 hlášeno 6 lehčích havárií s únikem MIC v roce 1994 veškerý podíl UCC v UCIL prodán indické firmě MacLeod Russell (Indie) od roku 1998 vlastní továrnu a pozemky v Bhópálu vláda indické provincie Madhya Pradesh

7 UCIL – Bhópál – nevhodná lokalita u 1 km – hlavní vlakové nádraží u 3 km – dvě velké nemocnice u doporučená vzdálenost pro chemičku v roce 1975 – 25 km

8 UCIL – Bhópál – bezpečnostní ne-standardy Institute West Virginia, USABhopal, MP, India MICNeskladuje seSkladuje se 10 denní zásoba Pračky plynuFunkčníOdstavené MonitoringPočítače – automatizovaný systém Manuální systém Chladící kapalina Chloroform – nereaguje s MICSolanka – prudce reaguje s MIC Chladící zařízení FunkčníNefunkční – bez freonů Bezpečnostní plán Propracovaný plán počítající s možností úniku toxických látek, zahrnuje systém výstrahy obyvatelstva a informování zodpovědných autorit Sirény Školení bezpečnosti Zaměstnanci proškoleniBez proškolení

9 Únik MIC – popis zařízení Pračka plynu unikající plyn zachytáván v proudu kapaliny, odstaven 3 týdny před havárií Spalovací věž zařízení pro spalování unikajícího plynu – přívodní trubky odmontovány 3 měsíce před havárií Vodní clona málo vydatná, aby zachytila unikající MIC Chladící systém Chladivo (freon) vypuštěno a odvezeno do jiného závodu 6 měsíců před havárií Tanky pro skladování MIC E tun, E tun, E619 – prázdný průsak vody do E610 způsobil exotermní reakci, nárůst tlaku a masivní únik

10 Průsak vody do systému Příčina 2 - sabotáž voda napuštěna do systému záměrně, výběr místa a vyřazení tlakových čidel vyžaduje detailní znalost zařízení Příčina 1 - nehoda průsak vody ze systému pro vodní čištění potrubí – nehoda na příslušném ventilu při skladování MIC se do tanků přidává fosgen jako inhibitor polymerace (silně exotermní proces) polymerace probíhá při 25°C 200-krát rychleji než při 0°C – nutnost chlazení voda reaguje s fosgenem za vzniku HCl – katalyzátor polymerace vymytí fosgenu + vznik HCl + nefunkční chlazení = průšvih

11 Bhópál havárie ve 23:00 zaznamenala obsluha slabý únik plynného MIC a nárůst tlaku uvnitř skladovacích tanků v 1 h ráno – výbuch prorazil bezpečnostní ventil na tanku a plynný MIC začal unikat do okolí továrny během dvou hodin uniklo do ovzduší přibližně 27 tun MIC teplotní inverze a nízká rychlost větru zabránily rozptýlení plynu oblak plynu pokryl zasaženou oblast a pohyboval se velmi pomalu kromě MIC mohly být v oblaku přítomny rozpadové produkty (HCN, NO x a CO) a kontaminanty (COCl 2 a CH 3 NH 2 ) akutní podráždění dýchacích cest způsobené MIC vyvolalo paniku – lidé opouštějí domovy a vybíhají do zamořené oblasti

12 ExpoziceRozsah/intenzita Únik MIC27 t Zasažená oblast40 km 2 Odhad průměru koncentrace MIC27 ppm Odhad mediánu koncentrace MIC1,8 ppm Odhad rozsahu koncentrací MIC0,12 – 85,6 ppm OSHA standard0,02 ppm AplikaceDávkaModelLD 50 /LC 50 Orálně10% roztok, jednorázově Potkan – samec71 mg/kg InhalačněPáry (4h)Potkan1,25 mg/m 3 (*) TransdermálněneředěnýKrálík0,22 mL/kg * hustota suchého vzduchu 1,2 kg/m 3 Expozice MIC – Bhópál Akutní toxicita MIC Zdroj: Dara V.R., Dara R., Archives of Environmental Health 57 (5), , (2002)

13 Expozice MIC - úmrtnost Bhópál v roce 1984 – obyvatel zasažená oblast – více něž obyvatel v prvním týdnu po havárii více než obětí 1989 – oficiální odhad (vláda Madhya Pradesh) – obětí 1994 – oficiální odhad (vláda Madhya Pradesh) – více než obětí odhady komplikovány v důsledku hromadného exodu obyvatelstva základní příčina úmrtí – edém plic lékaři předpovídali v době incidentu možná pozdní úmrtí na plicní onemocnění odhady Greenpeace – 15 až obětí mezi květnem březnem 1990 zvýšená mortalita v zasažené populaci (8,75/1000 zasažená populace vs. 7,5/1000 srovnávací populace)

14 Expozice MIC - morbidita mezi květnem 1988 a březnem 1990 – morbidita v zasažené populaci 26 %, ve srovnávací populaci 18 % (údaj ICMR)  nejčastěji onemocnění plic, očí a trávícího traktu studie IMBC z roku 1994  vážné zdravotní komplikace 2-krát častější v zasažené, než ve srovnávací populaci  horečka - zasažená populace 7,5/rok, nezasažená 2,5/rok  zvýšené procento respiračních, neurologických, psychiatrických a očních onemocnění v zasažené populaci Prevalence – celkový počet případů určitého onemocnění ve zvolené populaci Incidence – počet nových případů určitého onemocnění ve zvolené populaci

15 Expozice MIC – onemocnění očí studie prováděné 8 – 60 dní po havárii  silné akutní podráždění očí způsobené interakcí MIC s rohovkou  slzení, pálení, zarudnutí, otok víček, povrchové zhnisání rohovky a fotofobie studie prováděné 9 měsíců až 2 roky po havárii  symptomy chronického podráždění – slzení, pálení, svědění a zarudnutí  ani jeden případ oslepnutí nemůže být připsán následkům expozice  hlavní onemocnění - zánět spojivek, nedostatečná sekrece slz, zákal rohovky  nedostatečné informace o přirozeném pozadí výskytu daných onemocnění  vliv životních podmínek ve slumech – prach, kouř, špatné větrání, infekce ???

16 Expozice MIC – dýchací cesty Akutní účinky  MIC je částečně rozpustný ve vodě – akutní podráždění horních i dolních dýchacích cest  kašel s pěnou u úst, dušnost, bolest na hrudi  edém plic, léze na dýchacích cestách, krvácení do plic

17 Expozice MIC – dýchací cesty Akutní i chronické účinky  velmi hrubé odhady koncentrací MIC – např. podle počtu uhynulých zvířat, senzorické hodnocení obětí  některé symptomy vykazovaly pozitivní korelaci s úmrtností – silný kašel, průjem, poškození rohovky  nelineární závislost dávka-účinek – různé patologické efekty se objevují při různých dávkách (socioekonomický status obětí)  fibróza jako následek akutního poškození plic  vzdálenost od závodu měla vliv na projev většiny plicních symptomů (postupně klesající dávka)  silnější symptomy u kuřáků ve všech socioekonomických úrovních  otázka vlivu dalších plynných chemikálií (HCN, NO x, CO) na celkovou úmrtnost

18 Expozice MIC – reprodukční toxicita  studie z roku 1985 poukazují na porušení menstruačního cyklu, leukorrheu, dysmenorrheu u zasažených žen  plod v ohrožení v důsledku expozice MIC, stresu, anoxie, užívaných léků (antibiotika, analgetika, bronchodilatanty)  43 % z 865 těhotných žen žijících do 1 km od závodu potratilo, ze 486 narozených dětí 14 % zemřelo během dní, během druhého roku života byl počet úmrtí okolo 3%  i další studie s větším počtem respondentů (8 165 a ) prokazují až čtyřnásobně zvýšené riziko potratů a závažné změny menstruačního cyklu mezi zasaženou populací  pokusy na zvířatech i následné závěry epidemiologických studií ukazují, že MIC je vysoce fetotoxická látka – potraty nejsou v relaci s mírou poškození plic, vlivem MIC dochází hormonálním změnám

19 Expozice MIC – genotoxicita, karcinogenita  studie prováděná 2,5 měsíců po havárii prokázala zvýšený výskyt chromozomových aberací u 31 dospělých (srovnání se stejně velkou skupinou z nezasažené oblasti)  podobné výsledky u pozdější (po 3 letech) studie zahrnující 40 exponovaných mužů a 43 žen – ženy citlivější než muži  in-vivo a in-vitro studie MIC – nejasný výsledek  vliv na zvýšený výskyt rakoviny plic neprokázán

20 Expozice MIC – imunotoxicita  úroveň T-lymfocytů u zasažené populace byla o polovinu nižší než indický průměr  pokusy na zvířatech ukazují že MIC má negativní vliv na buňkami zprostředkovanou imunitu Expozice MIC – psychotoxicita  posttraumatický šok – vztek, neklid, poruchy spánku, celková slabost  patologický žal – deprese, sebevražedné sklony, pocit viny  emocionální reakce na fyzické problémy  vyhrocení dříve existujících psychiatrických obtíží  po 1 roce – přetrvávající poruchy učení, motorické obtíže apod.

21 Události zvyšující dopad havárie  únik plynu okolo 24:00 ( ), sirény spuštěny v 1:00 ( ) – po čase vypnuty a znovu zapnuty ve 2:00  snaha lidí kontaktovat management UCI marná, první lidé umírají, UCI odmítá potvrdit policii podezření na únik chemikálie  management podniku informuje magistrát o úniku v 1:45  únik zastaven ve 3:00  krizový štáb představitelů města a provincie zasedá až odpoledne , konstatuje nedostatek lůžek a doktorů v nemocnicích, potíže s uhynulým dobytkem (790 buvolů, 270 krav, 483 koz, 90 psů a 23 koní uhynulo do 24h po incidentu)  doktoři nebyli informováni o příčině havárie a správné první pomoci, léčili pouze symptomaticky – informace o toxicitě MIC a první pomoci byly doručeny lékařům 2 měsíce po incidentu jako vysoce utajovaná skutečnost, o události se zdravotníci dozvěděli s příjezdem prvních pacientů do nemocnic....

22 Události zvyšující dopad havárie  akutní otravy probíhaly ještě ze 3. na večer – pokles teploty a následná inverse vedly k opakovanému zvýšení koncentrace MIC v přízemních vrstvách atmosféry – lidé ani dva dny po havárii neměli informace o preventivních opatřeních (izolace oken, dýchání přes mokrý ručník apod.) Právní problém  UCC činí za tragedii zodpovědným UCIL, teorie o sabotáži  UCC neposkytne informace o toxické látce a první pomoci  – první žaloba o mnohamilionové odškodné u amerického soudu  – ustaven Bhopal Gas Leak Disaster Act – vládní organizace zastupující oběti havárie při soudních sporech v Indii a USA  květen 1986 – soudní spory přesunuty z USA do Indie (ke škodě obětí)

23 Právní problém  UCC akceptuje výši vyrovnání zprostředkovaného Indickým nejvyšším soudem ve výši 470 mil dolarů – distributorem indická vláda předpoklad – obětí a lidí s trvalými následky po oznámení dohody stouply akcie UCC o 7% (2 dolary na akcii) do října 2003 – vyplaceno obětí s trvalými následky a rodin pozůstalých po obětech (průměr dolarů za jedno úmrtí)  1991 – Indický nejvyšší soud zamítá jakékoli další nároky na odškodné nad rámec dohody z roku 1989, obnoveno trestní stíhání oficiálních představitelů UCC (Warren Anderson – 2004 neúspěšná žádost o jeho vydání do Indie)  1998 – vláda provincie Madhya Pradesh přejímá odpovědnost za remediaci zasaženého prostoru

24 Současný stav  UCC má 1/6 hodnoty ve srovnání s rokem 1984  továrnu v Bhópálu nevlastní od roku 1994  dnes součást Dow Chemicals  představitelé UCC stále razí teorii sabotáže  prostor továrny nebyl dosud remediován  z prostoru továrny stále unikají toxické chemikálie

25 Literatura u Dinham B., Sarangi S., Environment and Urbanization 14(1), 89-99, (2002) u Broughton E., Environmental Health: A Global Access Science Source 4, 6-12, (2005) u Dhara V.R., Dhara R., Archives of Environmental Health 57(5), , (2002) u Dhara V.R., Gassert T.H., International Journal of Occupational Environmental Health 8, (2002)


Stáhnout ppt "Zdravotní následky havárie továrny na výrobu pesticidů v indickém Bhópálu (3.12.1984)"

Podobné prezentace


Reklamy Google