Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Akta F Filosofie pro záškoláky Stephen Law V Londýně knížka vyšla v roce 2002, u nás v létě 2005 (ARGO). Byla přeložena již do více než deseti jazyků,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Akta F Filosofie pro záškoláky Stephen Law V Londýně knížka vyšla v roce 2002, u nás v létě 2005 (ARGO). Byla přeložena již do více než deseti jazyků,"— Transkript prezentace:

1 Akta F Filosofie pro záškoláky Stephen Law V Londýně knížka vyšla v roce 2002, u nás v létě 2005 (ARGO). Byla přeložena již do více než deseti jazyků, stala se bestsellerem. Dovolil jsem si sem víceméně opsat první kapitolu, kterou autor nazval Měl bych jíst maso?

2 Příběh cestovatele Standy Standa se rád plavil po širých mořích. Na jedné ze svých cest na sever objevil malý hornatý ostrov porostlý lesem. Posádka se spokojila s průzkumem pobřeží, Standa se sám – jen s limonádou a sendvičem – vydal do hloubi lesa. Asi po hodině narazil na mýtinu a vypálená místa, která vypadala jako ohniště. Představa, že by objevil dosud neznámý kmen, Standu hnala kupředu. Nakonec se před ním otevřela další mýtina a na ní jako by na něj čekali tři podivně oblečení domorodci. Standa pozvedl ruku na pozdrav. Ti tři jej neopětovali, ale začali se čile dohadovat a Standa ke svému údivu slyší, že jejich jazyk je podobný tomu, jakým se mluví na nedalekých ostrovech a který dobře zná. Vzápětí se však zděsil, protože mu došlo, co dotyčné trio plánuje. „Vypadá zdravě. Je dost velký. Bude ho dost pro všechny.“ „Ano. Je o hlavu větší než my.“ „A právě z té hlavy chci mozek. Mám ho nejraději.“ „No dobře, vezmeš si mozek... Jdeme na něj?“ Kanibalové se vydali směrem ke Standovi, který si až teď všiml, že za zády skrývají palice a provazy. Pokusil se utéct, ale jakmile se otočil, dostal ránu do zátylku a upadl do bezvědomí. Domorodci byli mistry v házení palicí. Když se probral, visel nahý na rožni. Zírali na něj asi dvě desítky párů očí. Grilování může začít. „Počkat!“ vykřikl. Počkali, patrně je překvapilo, že cizinec umí jejich řeč. „Prosím, nejezte mě,“ využil jejich strnulosti Standa. „Proč bychom tě neměli jíst?“ ptá se žena, původně chystající podpal. „Protože se to nemá. Copak to nechápete?“ „Ne. Nechápu. Proč by se to nemělo?“ „Vždyť vy mě jíst nemusíte. Všichni vypadáte dobře živení. Vezměte si k jídlu něco jiného. Kořínky, obilí, nějakou drůbež, cokoli...“ „Ale my rádi jíme lidi. Chutnají totiž skvěle! Proč bychom lidi jíst neměli?“ „Jíte se i navzájem?“ „To ne. Nikdo z nás nechce umřít. A tak bude lepší sníst tebe.“ „Ale já taky nechci umřít! Jsem přece živý tvor a na světě se mi líbí, chápete? Je špatné mě zabít jen proto, abyste si na mně mohli pochutnat.“ Někteří z přihlížejících jakoby souhlasně pokyvovali. „Třeba má pravdu,“ prohodil jeden z nich a Standovi se už už zdá, že jako sele neskončí. Jenže jiný přihlížející se zatím shýbl, ze Standova batohu vytáhl láhev limonády a papírový sáček, ze kterého vypadl napůl snědený sendvič. „Co je to?“ „No to je má svačina, hovězí sendvič.“ „Hovězí? Takže pochází z nějakého tvora, ne?“ „No... ano, je to tak,“ musel přiznat Standa. „Byl to živý tvor. Líbilo se mu na světě a taky nechtěl umřít. Přesto ho zabili, aby sis ty mohl pochutnat na jeho mase.“ Standovi bylo jasné, kam inteligentní domorodec míří.

3 „Ano, ale to bylo jen zvíře. Jíst zvířata je v pořádku. Ale lidi ne. My jsme jiní.“ „Ale i lidé jsou zvířata. Proč je špatné jíst lidská zvířata, zatímco ta nelidská se jíst mohou?“ „Prostě to tak je. Copak vám to není jasné?“ „Ne, není. Vysvětli nám to laskavě.“ Standa nutně potřeboval nějaký důvod, jímž by ukázal, proč jíst krávu je v pořádku, ale sníst člověka nikoliv. Jenže víte co? Na žádný důvod nepřišel. Tak ho zabili a snědli. A když ho snědli, probírali se jeho věcmi. Našli ještě pár velice dobrých větrových bonbónů v čokoládě. Seděli kolem ohniště, cucali bonbóny a povídali si. Velká otázka Kanibalové položili Standovi tuto otázku: Proč je špatné zabíjet a jíst lidské bytosti, ale ostatní bytosti nikoliv? Přirozeně mnoho lidí bude souhlasit se Standou, že ačkoliv je velmi špatné zabíjet a jíst lidské bytosti, zabíjet a jíst jiné živočišné druhy vůbec nic špatného není. Jsou ovšem i lidé, kteří věří, že je-li špatné zabíjet a jíst lidské bytosti, pak musí být špatné zabíjet a jíst i bytosti nelidské. Tito lidé by namítli, že od nás, lidí, je vždy špatné zabít jen proto, abychom si na něčem mohli pochutnat, a to bez ohledu na to, o jakého tvora se jedná. Já (Stephen Law) maso jím. Ale je to skutečně správné? Nedělám něco, co je z morálního hlediska špatné? Pokud se domnívám, že je špatné zabíjet a jíst lidské bytosti (a já si to skutečně myslím), ale že v případě ostatních živočišných druhů to je v pořádku, pak bych asi měl uvést nějaký rozdíl mezi lidmi a zvířaty, který by ospravedlňoval můj odlišný přístup. Ale v čem ten rozdíl spočívá? To je velká otázka. A právě na ni nedokázal Standa odpovědět. Vegetariáni Jak jsem již řekl, na světě je mnoho lidí, kteří jsou přesvědčeni, že je špatné zabít jakéhokoli tvora jen proto, abychom ho mohli sníst. Téměř výhradně se jedná o vegetariány. Jedí zeleninu, oříšky, obiloviny, luštěniny a podobně, ale také mléko a vajíčka. Někteří jdou ještě dále: nejedí ani nepoužívají nic ze zvířat. Nenosí ani boty z kůže. Tito lidé se nazývají vegany. Jiné důvody pro vegetariánství Ne všichni vegetariáni se vzdali masa proto, že zabíjení zvířat kvůli jídlu považují za morálně nepřijatelné. Některé k tomu vedly i jiné důvody. Tady je jeden z nich: Leckdo si představuje, že kuřata chováme nějak takhle:

4 Ale naprosté většině z nich připravíme tohle: Kuřata za svůj život ani nezahlédnou denní světlo. Neuvidí strom. Uvidí jen tisíce dalších kuřat kolem sebe. Obdobně jsou na tom prasata i další druhy zvířat. Velkochov je „hromadnou výrobou“, která se skoro ničím neliší od sériové výroby aut. To mnoha lidem připadá jako značně krutý a nepěkný způsob zacházení s jinými živými bytostmi. A bývá to pro ně často důvodem, proč nejíst maso. Chci se však zaměřit výhradně na následující argument: Z morálního hlediska je špatné zabít zvíře jen proto, abychom si na něm mohli pochutnat. Pro takové vegetariány (odmítající zabíjení zvířat kvůli masu z principu - tedy i v případě, že bychom tato zvířata drželi v těch nejlepších možných podmínkách) je proto současná „živočišná výroba“ špatná dvojnásob. Lovkyně Zora V podstatě všechno maso, které jíme, pochází z velkochovů. Najde se mezi námi i pár výjimek. Kupříkladu Zora, drsná a lstivá lovkyně žijící v lesích. Jí jen maso vysoké, kterou sama zastřelila. Zora se vždy snaží zvíře zabít co nejrychleji. Navíc, jak sama říká, střílí jen dospělé jedince, kteří mají za sebou celkem dlouhý a šťastný život. Dělá Zora něco špatného? Pravda, zvířata, která Zora loví, nežila v krutých podmínkách velkochovů – tím odpadá jeden morální důvod proti jejich zabíjení. Ale vegetarián „z principu“ by namítl, že Zora přesto dělá cosi, co je z morálního hlediska špatné. Argumentoval by, že od člověka je vždy špatné kvůli jídlu úmyslně ukončit život nějaké živé bytosti, která má vědomí a která je na světě ráda.

5 Pavlova autonehoda A co tento případ? Pavel je pozorný řidič. Ale jedné noci měl nehodu. Vracel se domů a nechtěně srazil srnce. Nemohl nic dělat, srnec mu skočil před vůz. Bylo by v pořádku, kdyby Pavel tohoto srnce snědl? Ti vegetariáni, kteří nejedí maso proto, že je podle nich špatné zabíjet zvířata kvůli masu, by vlastně proti tomu, aby Pavel srnce snědl, nemohli nic namítat. Možná by jim přišlo líto, že Pavel toho srnce srazil, ale rozhodně by nemohli tvrdit, že Pavel udělal něco morálně špatného. Pavel neusmrtil srnce úmyslně, byla to nehoda. Proto je dobré mít na paměti, že vegetariáni „z principu“ nemusejí nutně tvrdit, že je vždy morálně špatné jíst maso. Kanibalové z donucení Téměř nikdo nepovažuje za morálně přijatelné zabíjet lidi kvůli masu (s výjimkou těch, co snědli Standu). Nicméně si myslím, že většina z nás by považovala za přijatelné jíst lidské maso, kdyby daná osoba zahynula při nehodě a člověk se musel rozhodnout, zda sní lidské maso nebo umře hlady. I k takovým situacím někdy dochází. Před několika lety se zřítilo letadlo v Andách. Ti, kteří pád přežili, zůstali uvězněni na vysoké hoře, obklopeni sněhem a ledem, daleko od jakékoli civilizace. Pomoc nepřicházela. To málo jídla, co měli, stačilo jen na pár dní. Začali hladovět. Kdyby nejedli, zemřeli by. A tak začali jíst maso lidí, kteří nehodu nepřežili. (Mimochodem, lidské maso prý chutná trochu jako kuřecí a nejchutnější je údajně předloktí.) Jen tak se jim podařilo zůstat naživu, než dorazili zachránci. Nemyslím, že z morálního hlediska učinili něco špatného. A ani vegetariáni „z principu“ nebudou nejspíš nic namítat. V restauraci Nedávno jsem byl v restauraci se svými dvěma kamarádkami, Olgou a Kamilou. Kamila si objednala hamburger. Naše setkání tak skončilo hádkou mezi děvčaty ohledně toho, zda je morální jíst maso. Kamila: Mňam, ten hamburger je vynikající! Olga: Ale Kamilo, vždyť to byla živá vnímající bytost, která byla usmrcena jen proto, aby sis mohla pochutnat na karbanátku, který umleli z jejích svalů a dalších částí těla. Je to hrozná škoda. Kamila: Ale já mám maso moc ráda. Proč bych ho neměla jíst, když mi chutná? Olga: Protože je to špatné. To není od lidí správné, když bytost, která mohla dál žít, zabili jen proto, aby sis teď mohla pochutnávat na jejím mase. Mohla sis místo toho dát vegetariánský jako já. Je stejně dobrý. Kamila pokračovala v jídle, ale poněvadž ji Olga upřeně pozorovala, došla jí po chvíli trpělivost a začala Olgu přesvědčovat, že jíst maso není nic špatného.

6 První Kamilin argument: Myslí si to všichni, tak to musí být v pořádku Kamila: Podívej, Olgo. Většina lidí bude souhlasit se mnou, a ne s tebou. Lidé si nemyslí, že by bylo něco špatného na tom jíst maso, jinak by museli mít nepříjemné pocity a nechali by toho, ne? Olga: Souhlasím s tím, že většina lidí v této zemi nepovažuje za špatné zabíjet zvířata jen proto, abychom si mohli pochutnávat na jejich mase. Ale jen proto, že je jich většina, nemusejí mít ještě pravdu. Nakonec není tomu tak dávno, co si lidé v mnoha zemích mysleli, že otroctví je morálně přijatelné. Měli za to, že jisté rasy lidí jsou podřadné a že my ostatní můžeme tyto lidi využívat coby otroky. Dnes ale víme, že otroctví bylo velmi špatné. Takže ta většina se jednoduše mýlila v tom, co je dobré a špatné. Stejně tak se většina může mýlit v tom, zda je morální jíst maso. V tomto souhlasím s Olgou. To, že většina lidí vnímá zabíjení zvířat pro jídlo jako něco, co je zcela v pořádku, ještě neznamená, že to v pořádku skutečně je. Možná se jednou, řekněme za dvě stě let, ohlédneme a zděsíme se, jak jsme to se zvířaty zacházeli – stejně jako nás dnes pobuřuje otroctví lidské. Zjistíme, že to, co většina z nás považovala za morálně přijatelné, bylo ve skutečnosti velice špatné. Druhý Kamilin argument: Jíst maso je přirozené Kamila bez toho, aby se k tomu ještě vyjádřila, přešla na další argument. Kamila: Jíst maso je pro nás přece přirozené. Jsme k tomu uzpůsobeni. Na to otevřela pusu a ukázala na špičáky. Kamila: Vidíš tyhle dva zuby? Jsou určené k trhání masa. Mají je všichni masožravci. Dělám jen to, co je přirozené. Olga: No a co? Co má být, že jíst maso nám připadá přirozené? To přece ještě neznamená, že to je správné, nebo snad jo? Mnoho věcí, které nám připadají přirozené, je ve skutečnosti morálně špatných. Co vraždění a zabíjení? Zdá se, že takové chování je pro lidi taky docela přirozené, ale je morálně přijatelné? Jíst maso nepotřebujeme. Můžeme se docela dobře živit vegetariánsky. Myslím, že i zde má Olga pravdu: to, že jíst maso nám přijde přirozené, ještě neznamená, že je to morálně přijatelné. Někteří by tento Kamilin argument rozšířili: nejenom, že jíst maso je pro nás přirozené, ale vegetariánství je navíc našemu zdraví škodlivé. To však asi nebude pravda. Na světě žili a žijí stamiliony vegetariánů a přitom se to na jejich zdraví nijak záporně neprojevilo.

7 Tak či onak, i kdybychom potřebovali jíst maso, abychom se udrželi ve špičkové kondici, rozhodně ho nepotřebujeme jíst tolik, kolik ho jíme. A dokonce, i pokud by pro dokonalé zdraví bylo nutné občas jíst maso, vůbec to neznamená, že bychom ho jíst měli. Mohli bychom z rostlin vyvinout náhražky, jež budou obsahovat látky obsažené v mase. Ale i kdyby takové náhražky nebylo možno vyrobit, přesto by to neznamenalo, že jíst maso je morálně přijatelné. Možná bychom se mohli smířit s tím, že budeme o něco méně zdraví. Třeba by to byla cena, kterou bychom platili za to, že činíme dobrou věc. Ale, jak říkám, není vůbec jisté, že být vegetariánem je méně zdravé než jíst maso. Třetí Kamilin argument: Zvířata se chovají pro maso Kamila chvíli mlčky jedla a přemýšlela. Zcela jistě si nepřipouštěla, že dělá něco špatného. Kamila: Olgo, jde ti o bytosti s vědomím, že? Olga: Ano, myslím si, že od lidí je špatné úmyslně zabít někoho, kdo je na světě rád. Kamila: Ale toto zvíře, které zde jím, se narodilo jen díky tomu, že bylo chováno pro maso. Olga: To je pravda. Kamila: My, kteří jíme maso, jsme mu dali život, takže jsme mu jistým způsobem prokázali laskavost. Je fakt, že jeho život jsme pak předčasně ukončili, a to jen proto, abychom ho mohli sníst. Ale kdybychom nejedli maso, nežilo by vůbec. Tudíž, chovat zvířata na maso je vlastně dobré a nikoli špatné. Olga: Nemáš pravdu. Představ si, že existují nějací ufoni a ti se živí jako chovatelé. Chovají lidi. Navíc jsou to docela ohleduplní hospodáři, a tak chovají lidi na planetě Zemi, kde mohou žít šťastný spokojený život. Tito lidé si ani neuvědomují, že jsou součástí nějakého chovu. Kamila: A proč nás ti ufoni chovají? Olga: Aby nás mohli jíst. Víš, že se občas stává, že nějaký člověk zmizí. Tihle lidé byli uneseni a snědeni ufony. Přilétají sem v létajících talířích pro maso úplně stejně, jako my jezdíme autem do hypermarketu. A takový ufon má ze všeho nejradši, když se po úmorném dni může zakousnout do hezky šťavnatého hamburgeru. Kamila: No fuj, to je fakt nechutné! To nemůžeš aspoň počkat, až dojím? Olga: Takže tohle ti přijde nechutné, jo? Kamila: To teda jo! Olga: Tak se podívej na sebe. Jíš zvíře, které bylo chováno a zabito jen proto, aby sis na něm mohla pochutnat v žemli. V mém příběhu nás ufoni chovají taky jen na maso. Takže co je špatného na tom, že nás jí?

8 Čtvrtý Kamilin argument: Zvířata jsou hloupá Kamila: No dobře. Uznávám, že samotná skutečnost, že zvířata chováme na maso, ještě neznamená, že je v pořádku je jíst. Jenže zvířata nejsou jako my. Jsou méně inteligentní. Nemají pocity, jako máme my. Nemají povědomí o tom, co je správné a co špatné. A proto je můžeme zabíjet a jíst. V tomto okamžiku mohla Olga zůstat u „svých“ ufonů a říct třeba, že jak si člověk může připadat nadřazen zvířeti, tak si ufon může připadat nadřazen člověku. Přišla na něco lepšího. Olga: Takže podle tebe je v pořádku jíst bytosti, které jsou méně inteligentní než my? Je v pořádku jíst bytosti, které nemají stejné pocity a city jako my? Kamila: Ano. Olga: Hmm... Řekněme, že by z důvodu jisté záhadné choroby bylo mnoho novorozeňat jiných než my ostatní. Jejich inteligence by byla na úrovni prasat, nedokázali by si osvojit žádný lidský jazyk. Neměli by povědomí o tom, co je správné a co špatné. Stejně jako prasata by cítili radost nebo smutek, mohly by být rozrušené nebo klidné a podobně. Kamila: Chudáčci malincí. Olga: Možná jich nemusíš zas tolik litovat – byly by normálně zdravé a šťastné. Mohli by prožít dlouhý spokojený život. Kamilo, jak bychom s nimi měli podle tebe zacházet? Kamila: No, asi tak, jak je v naší společnosti už zvykem. Měli bychom jim věnovat spoustu péče a pozornosti, aby mohli prožít plný život v rámci svých možností. Olga: Nebylo by – podle tebe – vhodnější je zabít a sníst? Kamila: Cože!? Olga: Sama jsi přece říkala, že jíst zvířata je v pořádku, poněvadž jsou méně inteligentní než my, nemají naše pocity a povědomí o tom, co je správné a co špatné. Tyto lidské bytosti by na tom byli úplně stejně jako zvířata, tak proč bychom je nemohli zabíjet a jíst? Kamila byla tou představou znechucena. Vlastně nejen to. Najednou jí došlo, že nemá čím podpořit domněnku, že zabíjet a jíst tyto lidi by bylo morálně špatné a přitom zabíjet a jíst zvířata je morálně v pořádku. Kamila: Lidé jsou prostě důležitější než zvířata. Naše potřeby a tužby mají přednost, tak to prostě je. Olga: Ale proč? Proč jsou důležitější? Kamilo, neuvedla jsi jediný důvod, proč bychom na zvířata neměli brát stejné morální ohledy jako na nás. Tvé tvrzení je tak jen předsudkem proti zvířatům. Podobným předsudkem trpí někteří lidé vůči ženám či odlišným lidským rasám.

9 Kamila se ošívala. Představa, že by trpěla nějakými předsudky, se jí vůbec nezamlouvala. Olga: Dokonce i kdyby to byla pravda, že lidská zvířata jsou důležitější než ta ostatní, nijak by nás to neospravedlňovalo ta méně důležitá zabíjet a jíst. Neznamenalo by to, že se k nim můžeme chovat, jak se nám zamane. Neznamenalo by to, že je morálně přijatelné je zabíjet a jíst jejich maso. Kamila se teď očividně cítila provinile. A já taky. Právě jsem totiž dojedl svůj hamburger. Začalo mne tížit svědomí. Ani já jsem dosud vlastně neuvažoval o tom, zda je morální jíst maso. Říkal jsem si, že se Olga asi mýlí, když říká, že jíst maso je nemorální. Ale proč se mýlí, to jsem si vysvětlit nedokázal. „Domácí mazlíčci“ Nějak jsem si v té chvíli vzpomněl, že Kamila má roztomilého retrívra jménem Ferda. Pes je zvíře jako každé jiné. Přesto by Kamilu jistě zděsila představa, že bychom Ferdu mohli zabít a sníst. Ostatně jeho zdraví stálo Kamilu hodně starostí a peněz. Jednou například spolknul plastový uzávěr od lahve a veterinář mu ho musel vyjmout operativně, což Kamilu stálo celé jmění. Těžce nesla pomyšlení, že by Ferda mohl umřít. Když Ferdu operovali, museli jsme za ní s Olgou jít a utěšovat ji. Naštěstí Ferda zákrok přežil a teď je zdravý jako řípa. Pes je inteligentní a citově vyvinutý tvor. Ale není tak inteligentní ani citově vyvinutý jako prase. V některých východoasijských zemích lidé psy běžně jedí. Stejně jako my prasata. Musel jsem se v duchu ptát, jak by asi Kamila reagovala, kdyby se právě dozvěděla, že to, co právě snědla, byl její Ferda. Nepochybně by cítila, že zabít a sníst Ferdu bylo z morálního hlediska špatné. Proč ale pak nebylo špatné zabít a sníst krávu, na které si právě pochutnala? Pátý Kamilin argument: Zvířata se požírají navzájem Raději jsem, kvůli Kamile, nic neřekl. Objednali jsme si zmrzlinu. Kamila: Zvířata se taky navzájem požírají, ne? Kočky žerou myši a ptáky. Lvi žerou pakoně. Když se zvířata navzájem žerou, tak proč bychom je nemohli jíst i my? Olga: Zvířata to jinak neumí. Nedokáží rozeznat dobré od zlého. Nemají smysl pro to, co je a není morální, a tak je není možné činit morálně odpovědná za to, co dělají, stejně jako není možné činit morálně odpovědným novorozence. Ale my, dospělí lidé, bychom měli být morálně odpovědní. Jíst maso je špatné. Jakmile si to uvědomíme, měli bychom je přestat jíst. A pokud nepřestaneme, stávají se z nás zlí lidé.

10 Musím přiznat, že mé pocity provinění zesílily. Kamilin výraz prozrazoval totéž. Ale skutečně bychom se měli cítit vinni? Měla Olga právo nás takhle obvinit? Jak se můžeme hájit? Jsme bigotní? Někteří filozofové tvrdí, že mnoho z nás se dopouští diskriminace druhů neboli takzvaného speciesismu. Diskriminace druhů se tak trochu podobá diskriminaci pohlavní (sexismu) nebo rasové (rasismu). A je příkladem bigotismu - - nezdůvodněného předsudku vůči těm, kteří jsou odlišní. Ostatní živočišné druhy diskriminujeme různými způsoby, také tím, že zastáváme názor, podle kterého je morálně přijatelné zabíjet a jíst tyto jiné živočišné druhy, leč nikoli příslušníky našeho vlastního druhu. Takovouto diskriminaci ostatních živočišných druhů ovšem nelze ničím ospravedlnit. Je nemorální a nespravedlivá. Speciesismus je stejně morálně nepřijatelný jako sexismus či rasismus. Stejně jako dnes víme, že sexismus a rasismus jsou špatné, tak jednoho dne snad dojdeme k poznání, že i speciesismus je špatný. Alespoň takto argumentují někteří filozofové. Mají pravdu? Co si o tom myslíte vy? Omluva, že vlastně o nic nejde Řada lidí namítá, že vegetariáni dělají z komára velblouda. Podívejte se na svět kolem nás. Lidé jsou mučeni a zabíjeni denně, děti jsou nuceny dřít dlouhé hodiny v příšerných podmínkách za pár drobných. Mnoho jich trpí hladem. Na světě je tolik strašných morálních nespravedlností, které přímo volají po tom, abychom jim věnovali pozornost. A dokonce, i když připustíme, že zabíjet zvířata kvůli masu je morálně špatné, je to jen jedno zlo z mnoha. Není tedy od vegetariánů úzkoprsé zaměřovat se jen na jeden určitý problém? To je ale dle mého soudu ubohá námitka proti vegetariánům, protože mnozí z nich se přirozeně zajímají i o ostatní výše zmíněné problémy. To, že se člověk zabývá nějakým problémem, ještě neznamená, že mu nedělají starosti i problémy ostatní. Lidé, kteří takto argumentují, vlastně jen hledají výmluvu, když říkají: „No, dobře, možná dělám něco špatného, ale podívej se na všechny ty další špatnosti, co lidi páchají. V porovnání s nimi je to, že jím maso, docela prkotina, ne?“ Pokud by toto byla přijatelná obhajoba, podobným způsobem by šla obhájit i řada nejrůznějších zločinů: od krádeže knihy až po vraždu. Jak byste se dívali na někoho, kdo by spáchanou vraždu omlouval slovy: „Vždyť to byla jen jedna malá vraždička, nic víc... Každý rok se jich stávají tisíce.“

11 Rozvinutím předchozího je tvrzení, že v porovnání s jinými nemorálními činy stojí zabíjení zvířat kvůli jídlu ve škále špatných věcí ještě poměrně nízko. Některé věci jsou větším zlem než jiné. Na samém vrcholu pomyslné stupnice je vražda milionů lidí, což připisujeme takovým lidem jako Hitler, Stalin nebo Pol Pot. O něco níže je úmyslné zabití jednoho člověka, ještě níže zabití z nedbalosti či hlouposti (třeba když opilí někoho přejedeme autem). Ještě menším zlem je, když někomu ukradneme celoživotní úspory. Pak bude následovat krádež sladkostí v obchodě a úplně dole bude, když si z něčího stromu utrhneme bez dovolení jabko. Na této škále je pak jedení masa docela nízko, anebo ne? Dokonce i když připustíme, že zabíjet ostatní zvířata jen proto, abychom si mohli pochutnat na jejich mase, je špatné, určitě to není zas tak špatné. Není vlastně celý ten poprask kolem zneužívání a trápení zvířat dost urážlivý? Copak vykořisťování a utrpení člověka není mnohem zásadnějším problémem? Jsme stejně špatní jako otrokáři? Jak pádnou omluvou je, že o nic nejde? Většina vegetariánů by nejspíš řekla, že moc pádnou ne. Za nějaká dvě století budou lidé dost možná naprosto zděšeni tím, jak jsme se zvířaty zacházeli. Řeknou si třeba: jak ti lidé tehdy nemohli vidět, že chovat miliardy a miliardy zvířat ročně v barbarských podmínkách a pak je zabíjet kvůli masu, je něco naprosto zrůdného? Jak to, že jim nedošlo, že dělají něco morálně špatného? Když se dnes díváme na otroctví, nechápeme, jak je možné, že si tehdy lidé neuvědomovali, že způsob, jímž zacházejí s jinými lidmi, je z morálního hlediska velmi špatný. Někteří se svými otroky zacházeli stejně jako se zvířaty. Bičovali je, mučili a drželi v příšerných podmínkách. Mnozí otrokáři své otroky při pokusu o útěk schválně zmrzačili. Jak je možné, že si otrokáři neuvědomovali špatnost svého chování? Jenže oni si to patrně opravdu neuvědomovali. Většina z nich se považovala za počestné a morální občany. A tak jsme možná trochu jako oni. Možná jsme jen slepí ke špatnosti, jíž se dopouštíme. Jsme obklopeni lidmi, kteří se domnívají, že je v pořádku chovat se ke zvířatům tak, jak se k nim chováme. A tak jen obtížně můžeme pochopit, že to, co děláme, je špatné. Pokusil jsem se ozřejmit, proč s nedůvěrou pohlížím na argument, že i když jíst maso je špatné, není to zas tak špatné. Možná je to opravdu velmi špatné. Dost možná jediný důvod, proč se nám to nezdá špatné, je to, že většině ostatních lidí kolem nás se to zdá být v pořádku.

12 Ve skutečnosti jsme dosud neobjevili jediný důvod, na jehož základě bychom se mohli domnívat, že když zabíjíme kvůli masu zvířata, konáme něco méně špatného, než kdybychom kvůli masu zabíjeli lidi. Poslední Kamilin argument: Neměla by Olga být veganka? Vraťme se k debatě v restauraci. Olga v této debatě měla navrch. Kamile se nakonec podařilo aspoň v jedné otázce objevit u Olgy jistou nedůslednost. Kamila: To byla ale skvělá zmrzlina. Olga: Mňam, já zmrzlinu miluju. Kamila: Teď mi ale, Olgo, pověz: proč není z morálního hlediska špatné jíst zmrzlinu? Vyrábí se z mléka a mléko pochází z krav. I sýr. Ty sis dala sýr ve svém čízburgru. Olga: Jenže kvůli mléku se krávy nezabíjejí. Kamila: To ne, ale nejsou někdy drženy v hrozných podmínkách? Olga: Nevím, možná ano. Kamila: A i v těch případech, kdy se o ně dobře starají, musejí krávy rodit pravidelně telata, aby mohly vytvářet mléko. Olga: Myslím, že to tak je. Kamila: Ale co se pak s těmi telaty stane? Zhruba půlka z nich bude samčího pohlaví, ti se jaksi dojit nedají. Olga: No, to ne. Kamila: Takže je zabíjejí. Kde by jinak všichni ti býci byli? Olga: Asi máš pravdu... Kamila: Tak vidíš, a ty mi tu dáváš kázání, protože jsem si dala hamburger. Přitom jen díky tomu, že jsem si já dala hamburger, sis mohla ty dát čízburger a zmrzlinu. Jsi pokrytec! Taky se vsadím, že máš kožené boty, nebo ne? Olga: Ano. Kamila: A odkud se asi vzala ta kůže? Další mrtvé zvíře. Vždyť ty jsi za smrt těch zvířat odpovědná stejně jako já. A to i přesto, že nejíš maso. Je pravda, že mají-li mít krávy mléko, musejí mít aspoň jednou do roka tele. Asi jen čtvrtinu takto narozených telat necháme dospět, abychom jim mohli brát mléko. Zbylé ¾ telat posíláme na jatka. A dokonce i ty krávy, které držíme na mléko (a říkáme jim dojnice), porážíme kvůli „opotřebování“ ve věku 3 až 7 let (přitom by se dožily mnohem vyššího věku). Takže i „mléčný průmysl“ si zcela nepochybně vyžaduje smrt mnoha zvířat. Argument, s nímž Kamila přišla, má jistě svoji váhu: pokud je Olga přesvědčena, že od lidí je nemorální zabíjet zvířata, pak by se měla vzdát sýrů i zmrzliny. A namísto kožených bot si koupit umělohmotné či látkové. Jak jsem podotkl na začátku, existují lidé – – vegani – kteří opravdu jdou až takto daleko.

13 Přesto Kamila dokázala jedině to, že Olga je svým způsobem pokrytec. Dokázala jen, že je-li od nás špatné zabíjet zvířata kvůli masu, pak je od nás rovněž špatné zabíjet je kvůli mléku, vejcím, kůži, čemukoliv. Kamila, a to si uvědomme, nedokázala, že by od lidí bylo morálně přijatelné zabíjet a jíst jiné živočišné druhy. Neposkytla nám jediný argument, na jehož základě bychom se mohli domnívat, že zabíjet zvířata kvůli získávání masa, mléka, kůže a čehokoliv dalšího není od lidí z morálního hlediska velmi špatné. Dvě poznámky přepisovatele: V textu se objevuje často používaný eufemizmus – zabití (zabíjení) místo vražda (vraždění). Obojí je usmrcení, to první neúmyslné a druhé úmyslné. Ačkoliv se Stephen Law snaží být nestranným, mám pocit, že o morální nepřijatelnosti „zabíjení“ zvířat lidmi je pevně přesvědčen. Jak si pak ale vysvětlit fakt, že sám vegetariánem či dokonce (viz poslední Kamilin argument) veganem není (či přinejmenším nebyl v době dokončení své knihy)? Nevím, možná to úzce souvisí s odstavcem, který považuji za jeden z nejlepších autorových postřehů. Odstavec jsem zvýraznil, najdete ho kousek před posledním argumentem Kamily.


Stáhnout ppt "Akta F Filosofie pro záškoláky Stephen Law V Londýně knížka vyšla v roce 2002, u nás v létě 2005 (ARGO). Byla přeložena již do více než deseti jazyků,"

Podobné prezentace


Reklamy Google