Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Základové větné struktury, slovesná valence a její chápání Předn. 2 (19. 10. 2011)

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Základové větné struktury, slovesná valence a její chápání Předn. 2 (19. 10. 2011)"— Transkript prezentace:

1 Základové větné struktury, slovesná valence a její chápání Předn. 2 ( )

2 Základová větná struktura Syntax, která v popisu věty vychází od vlastností slovesa, neakceptuje představu pouze dvojčlenného predikačního syntagmatu podmět - přísudek, chápaného jako syntaktické jádro věty. („Holé věty" typu MATKA POTKALA, ŘEDITEL NADIKTOVAL, AUTO SMĚŘOVALO apod. jsou nesmyslné, a tudíž negramatické.) Podoba základové větné struktury (základní věty) vychází z valenčních vlastností slovesa, které vystupuje ve funkci přísudku. Valence – schonost vázat na sebe určitý počet prvků v určitém tvaru. DÍTĚ SPÍ, STROM KVETE, DÍVKA PLÁČE, MATKA POTKALA PŘÍTELKYNI, ŘEDITEL NADIKTOVAL SEKRETÁŘCE DOPIS, AUTO SMĚŘOVALO K HRANICI, JAN SE CHOVAL NEZDVOŘILE). Základová větná struktura (syntaktické jádro věty) - "minimální věta", struktura, která obsahuje všechny členy nutné (tj. je úplná), ale pouze je.

3 Slovesná valence a slovesná intence Valence – formálně- syntaktická - sémantická Intence slovesa – Eugen Pauliny: Štruktúra slovenského slovesa, 1943 Termín intence převzat do Mluvnice češtiny III ( = sémantická valence) Valenční rámec, intenční potenciál

4 Znázornění ZVS ZVS mohou být vyjadřovány pomocí tzv. větných vzorců. Rozlišují se větné vzorce gramatické (GVV) a větné vzorce sémantické (SVV). Např. ZVS obsažená ve větě JANA VYPRALA SVETR může být vyjádřena GVV S nom - Vf - S acc SVV Agens - Actio - Patiens Věta JANA UPLETLA SVETR má stejný GVV, avšak SVV Agens - Actio - Efficiens (výsledek).

5 ZVS a tzv. větné členy Všechny následující věty (srov. GVV) JANA VLASTNÍ ZAHRADU S nom - Vf - S acc JANA POMÁHÁ MATCE S nom - Vf - S dat JANA SE DOTKLA STĚNY S nom - Vf - S gen JANA SE ZABÝVÁ OBCHODEM S nom - Vf - S instr by měly větněčlenské znázornění Subj - Pred - Obj

6 Modifikace ZVS Rozšiřování o členy nevalenční, které mohou rozvíjet členy základové. JANA UPLETLA SVETR. NAŠE JANA S VELKÝM ÚSILÍM UPLETLA LYŽAŘSKÝ SVETR PRO SVÉHO CHLAPCE K VÁNOCŮM. Redukování o členy, které jsou zřejmé nebo dosaditelné z kontextu. Patří sem především nevyjadřování podmětu, ale také např. jednoho z pravovalenčních členů (u sloves, která mají pravovalenční doplnění dvě). (JANA SEDÍ U OKNA A PILNĚ PRACUJE.) PLETE SVETR. Jde o stejnou ZVS jako u věty JANA PLETE SVETR. (NÁMĚSTEK CELÉ DOPOLEDNE DIKTOVAL SEKRETÁŘCE ODPOVĚDI NA DOTAZY ZÁKAZNÍKŮ.) ODPOLEDNE NADIKTOVAL JEŠTĚ JEDEN DOPIS A ŠEL DOMŮ. Věta ODPOLEDNE NADIKTOVAL JEŠTĚ JEDEN DOPIS představuje stejnou ZVS jako NÁMĚSTEK NADIKTOVAL SEKRETÁŘCE DOPIS.

7 Modifikace ZVS Členy, které nejsou vyjádřeny, nadále v ZVS fungují. Nevyjádřený podmět určuje číslo a jmenný rod přísudkového slovesa, nevyjádřený dativní objekt (druhý příklad) zůstává součástí sémantiky dané věty, protože DIKTOVAT je zde "předříkávat něco někomu (k zapsání)". Nejde vlastně o redukci ZVS, protože ta zůstává stále táž, nýbrž o redukované v y j á d ř e n í ZVS. Oba výše uvedené typy redukovaného vyjádření jsou v češtině v podstatě pravidelnou, gramatikalizovanou záležitostí (zejména to platí o nevyjadřování podmětu). Od nich je třeba odlišovat příležitostné, jen v určitých konkrétních situacích přijatelné redukování, jehož výsledkem mohou být výpovědi nevětné: (KDE JSI HO POTKAL?) - (POTKAL JSEM HO) NA NÁDRAŽÍ. O jakou ZVS v takových případech jde, můžeme pouze usuzovat. Bez znalosti kontextu a situace nejsou takovéto redukované výpovědi plně srozumitelné. Např. výpověď DVĚ KÁVY A ZMRZLINU může být odpovědí na otázku CO SI BUDETE PŘÁT?, ale také sdělením (PLATÍM) DVĚ KÁVY A ZMRZLINU apod.

8 Větné pozice obligatorní, potenciální a fakultativní a/ Maminka potkala tetu. b/ Potkala tetu. c/ Potkala. d/ Naše maminka včera večer náhodou při nákupu potkala tatínkovu tetu z Ostravy. e/ Maminka vaří polévku. f/ Maminka je v kuchni a vaří. g/ Naše maminka ráda vaří.

9 Větné pozice obligatorní, potenciální a fakultativní a/ Maminka potkala tetu. plně obsazená ZVS b/ Potkala tetu. ZVS s redukovaným vyjádření externí valence c/ Potkala. Maminka. Tetu. d/ Naše maminka včera večer náhodou při nákupu potkala tatínkovu tetu z Ostravy. e/ Maminka vaří polévku. f/ Maminka je v kuchni a vaří. g/ Naše maminka ráda vaří.


Stáhnout ppt "Základové větné struktury, slovesná valence a její chápání Předn. 2 (19. 10. 2011)"

Podobné prezentace


Reklamy Google