Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Olomouc 27.6.2014 Mgr. Pavel Petr, Ph.D., LL.M.. Program odborného semináře  9:00-9:30 prezence  9:30-11:00 seminář I.  11:00-11:15 přestávka  11:15-12:45.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Olomouc 27.6.2014 Mgr. Pavel Petr, Ph.D., LL.M.. Program odborného semináře  9:00-9:30 prezence  9:30-11:00 seminář I.  11:00-11:15 přestávka  11:15-12:45."— Transkript prezentace:

1 Olomouc Mgr. Pavel Petr, Ph.D., LL.M.

2 Program odborného semináře  9:00-9:30 prezence  9:30-11:00 seminář I.  11:00-11:15 přestávka  11:15-12:45 seminář II.  12:45-13:15 přestávka  13:15-14:45 seminář III.  14:45- diskuze, závěr

3 Obsah  Majetková a nemajetková újma  Povinnost nahradit škodu (újmu)  Vybrané skutkové podstaty náhrady škody  Způsob a rozsah náhrady  Náhrada při újmě na přirozených právech člověka

4 Systematika kodexu  Zákon č. 89/2012 Sb., dále jen NOZ  Účinnost  §§ NOZ  Uplatní se obecná ustanovení o závazcích (lex specialis derogat legi generali)

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

23

24

25

26

27

28 Systém závazků ze zákona 1. Náhrada majetkové a nemajetkové újmy (§§ 2894 –2971) – poškození jiného 2. Zneužití a omezení soutěže (§§ 2972 – 2990) 3. Nepřikázané jednatelství – (vědomé) jednání ve prospěch jiného (§§ 3006 – 3011) 4. Bezdůvodné obohacení – (nevědomé) obohacení na úkor jiného (§§ 2991 – 3005) 1. Vazba na úpravu vztahu držitel – vlastník (§§ 996 – 1002) 5. Upotřebení věci k prospěchu jiného (§§ 3012 – 3014)

29 Výchozí zásady náhrady škody a jiné újmy  Každý si zásadně nese újmy, které utrpí sám  Výjimka: je-li tato škoda přičitatelná jiné osobě, zejména: Jiná osoba škodu zaviněně způsobila Škoda vznikla v důsledku činností jiného, která byla mimořádně nebezpečná (odpovědnost za zvýšení rizika) Srov. čl. 1:101 PETL (1) Každý, komu lze na základě zákona připsat škodu způsobenou jinému, je povinen tuto škodu nahradit. (2) Škodu lze připsat konkrétně tomu, a) kdo ji způsobil svým zaviněným chováním; nebo b) jehož abnormálně nebezpečná činnost způsobila škodu; nebo c) jehož pomocník způsobil škodu v rozsahu svého úkolu.

30 Výchozí zásady  Východiskem je subjektivní odpovědnost § 2895: „Škůdce je povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem.“  Odlišení deliktní odpovědnosti (v u.s.s.) a smluvní odpovědnosti  Rozšíření náhrady nemajetkové újmy  Revize důvodnosti případů objektivní odpovědnosti  Vztah k ostatním institutům Odpovědnost za vady – lex specialis k úpravě náhrady škody (R 17/2007) Vlastnická žaloba (odstranění neoprávněných zásahů); NŠ je lex specialis – 22 Cdo 735/2001 Smluvní nárok má přednost před NŠ: 25 Cdo 1569/99

31 Předpoklady subjektivní odpovědnosti  Nahraditelná újma, zejména škoda  Jednání škůdce Konání Opomenutí Přičtení jednání třetí osoby  Zásadně příčinná souvislost  Protiprávnost  Zavinění

32 Objektivní odpovědnost  Různé varianty, které mají společné, že nevykazují všechny znaky, které charakterizují subjektivní odpovědnost Maximalistická verze: všechny znaky kromě zavinění Minimalistická verze: škoda, o niž zákon nařizuje, že ji má povinný subjekt nahradit (srov. odpovědnost provozovatele dopravního prostředku)  Zejména zvláštní ustanovení, §§ 2920 a násl.

33 Pojem odpovědnosti - obecně  Perspektivní (pozitivní, aktivní) pojetí odpovědnosti – odpovědný vztah k náležitému plnění právních povinností  Retrospektivní (negativní, pasivní) pojetí odpovědnosti – odpovědnost za porušení primární odpovědnosti

34 Deliktní právo  Pojem „delikt“ ve dvojím smyslu: 1. Širší: jako porušení práva vůbec (tj. i jako porušení závazku ze smlouvy) 2. Užší: jako mimosmluvní, resp. mimozávazkové porušení práva

35 Funkce deliktního práva  Reparační  Preventivní  Sankční? Punitive damages.

36 Systematika právní úpravy  Část čtvrtá: relativní majetková práva  Hlava III: Závazky z deliktů  Díl 1: Náhrada majetkové a nemajetkové újmy Tři oddíly: ○ Základní ustanovení (základní východiska, limitace, prevence, §§ 2894 a násl.) ○ Povinnost nahradit škodu (§§ 2909 – 2908) Obecná ustanovení (§§ 2909 – 2919) Zvláštní ustanovení (§§ 2920 – 2950) ○ Způsob a rozsah náhrady (§§ 2951 – 2971) Obecná ustanovení (§§ 2951 – 2955) Náhrada při újmě na přirozených právech člověka (§§ 2956 – 2968) Zvláštní ustanovení (§§ 2969 – 2971)

37 Předpoklady subjektivní odpovědnosti  I. Nahraditelná újma, zejména škoda  II. Jednání škůdce Konání Opomenutí Přičtení jednání třetí osoby  III. Zásadně příčinná souvislost  IV. Protiprávnost  V. Zavinění

38 I. Nahraditelná újma  Zásadně se nahrazuje jen škoda, tj. újma na jmění (§ 2894)  Vznik dluhu: § 2952 věta druhá OZ 1964: majetková újma; pb.: vznik dluhu R 55/1971 R 14/2005: „Dokud dlužník nezaplatil dlužnou částku svému věřiteli, nemůže úspěšně uplatnit nárok na její náhradu z titulu odpovědnosti třetí osoby za škodu, neboť škoda mu zatím nevznikla; samotná existence pohledávky věřitele vůči dlužníku ani soudní rozhodnutí o povinnosti dlužníka zaplatit dluh není totiž skutečnou škodou ani ušlým ziskem.“ Vznik dluhu na základě práva veřejného ○ Pokuta (25 Cdo 1836/2001)

39 Škoda  Škoda: Skutečná škoda Ušlý zisk

40 Nemajetková újma  Náhrada nemajetkové újmy (§ 2894 odst. 2): Je to ujednáno Stanoví tak zákon  Rozšíření případů, kdy se nahrazuje i nemajetková újma:  „Odůvodňují-li to zvláštní okolnosti, za nichž škůdce způsobil újmu protiprávním činem, zejména porušil-li z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost, anebo způsobil-li újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné, nahradí škůdce též nemajetkovou újmu každému, kdo způsobenou újmu důvodně pociťuje jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit.“ (§ 2941)  Náhrada újmy za narušení dovolené (v rámci úpravy zájezdu, § 2543 odst. 1)  Zrušení zákonné limitace výše, do které se poskytuje náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění způsobené újmou na životě a zdraví. Dosud § 444 odst. 3 OZ 1964 Vyhláška č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění

41 Smluvní omezení povinnosti k náhradě škody Jednostranně: § 2896 Oznámí-li někdo, že svoji povinnost k náhradě újmy vůči jiným osobám vylučuje nebo omezuje, nepřihlíží se k tomu. Učiní-li to však ještě před vznikem újmy, může být takové oznámení posouzeno jako varování před nebezpečím. Smlouvou: § 2897 Vzdá-li se někdo práva domáhat se náhrady škody vzniklé na pozemku a je-li vzdání zapsáno do veřejného seznamu, působí to i proti pozdějším vlastníkům. § 2898 Nepřihlíží se k ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje povinnost k náhradě újmy způsobené člověku na jeho přirozených právech, anebo způsobené úmyslně nebo z hrubé nedbalosti; nepřihlíží se ani k ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje právo slabší strany na náhradu jakékoli újmy. V těchto případech se práva na náhradu nelze ani platně vzdát.

42 Zmínit  Deliktní odpovědnost  Škoda způsobena osobou nebezpečných vlastností  Odpovědnost státu za škodu  Klauzury (skutkové podstaty)  Cena zvláštní obliby  Kauzální nexus a nexus protiprávnosti – adekvátní příčinná souvislost  Odpovědnost za pomocníka

43 Předpoklady subjektivní odpovědnosti  Nahraditelná újma, zejména škoda  Jednání škůdce Konání Opomenutí Přičtení jednání třetí osoby  Zásadně příčinná souvislost  Protiprávnost  Zavinění 43

44 II. Jednání škůdce 44  Konání  Opomenutí Vztahová kategorie: nejde o nečinnost, nýbrž o opomenutí určitého jednání, ke kterému byl příslušné subjekt povinen § 2901: nepravý omisivní delikt Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit.

45 Přičtení jednání třetí osoby Odpovědnost za pomocníka 45  Dosud: § 420 odst. 2 OZ 1964 (  NOZ: rozlišuje: Pomocník při plnění dluhu (§ 1935) Pomocník při výkonu činnosti (jiné, než plnění dluhu), § 2914 Srov. např. §§ 278, 831 BGB, §§ 1313a, 1315 OZO

46 Odpovědnost za pomocníka při výkonu činnosti (§ 2914) 46  Odpovědnost za nesamostatného pomocníka: Kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Nesamostatný pomocník sám neodpovídá Jde o přičítání zavinění  Odpovědnost za samostatného pomocníka: Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka; pokud ho však tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody (culpa in eligendo)

47 Odpovědnost za pomocníka při plnění (§ 1935) 47  Pomocník při plnění: osoba, která byla použita při plnění dluhu  Dlužník vůči věřiteli odpovídá, jako by plnil sám Je nerozhodné, zda pomocník při plnění prování tuto činnost samostatně nebo nikoli (subdodavatel)

48 III. Příčinná souvislost 48  Dosud: § 420 odst. 1 OZ 1964: škoda musí být způsobená porušením právní povinnosti  Nejzáhadnější problém právní vědy (Sedláček): Pb: některé normativní problém se dnes skutečně řeší jako problémy kausality – viz dále nexus protiprávnosti

49 Základní východisko: přírodní kauzalita 49  Východiskem zkoumání kauzality je zkoumání podle přírodních zákonů (přírodní kauzalita) Výsledkem je tzv. kauzální řetězec Tzv. komplexní příčina: kombinace různých příčin a vhodných podmínek ○ Viz R NS 5 Cz 39/65. Časové hledisko: příčina musí časově předcházet následek, ale i velmi vzdáleně Teorie ekvivalence

50 50  Formule zákonné podmínky: je příčinná souvislost v přísně přírodovědeckém smyslu je dána tehdy, jestliže určitý proces má, za stávajících podmínek, na základě přírodních zákonů nutně za následek určitou změnu  Pravidlo conditio sine qua non Pro konání: taková událost (jednání) je pro výsledek příčinná, kterou si nelze odmyslet, aniž by nutně odpadl i sám výsledek (škoda) Pro opomenutí: Pro výsledek (škodu) je takové opomenutí v právním smyslu příčinné, jestliže si nelze domyslet konkrétní opomenuté jednání, aniž by odpadl i sám výsledek (škoda). „ledaže by ke škodě došlo i jinak“

51 51  O vztah příčinné souvislosti, který je jednou z podmínek odpovědnosti za škodu podle § 420a obč. zák., se jedná, vznikla-li škoda následkem provozní činnosti, tedy je-li tato činnost, případně její vliv na okolí, a vznik škody ve vzájemném poměru příčiny a následku, a tudíž je-li doloženo, že nebýt jí, ke škodě by nedošlo. Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává; příčinou škody totiž může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nevznikl. Přitom nemusí jít o příčinu jedinou, nýbrž stačí, jde-li o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, a to o příčinu důležitou, podstatnou a značnou srov. rozhodnutí uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1976, pod č. 11, str. 35, srov. 25 Cdo 62/2000.

52 Výsledek na stejném místě, ve stejný čas a na stejný způsob 52  Kratochvíl: Ve smyslu teorie podmínky je jednání příčinou následku pouze tehdy, jestliže by následek bez něho nenastal buď vůbec, anebo by bez něho nenastal takovým způsobem, jakým konkrétně nastal právě v důsledku jednání, jehož kausální význam posuzujeme; tuto druhou alternativu je možné vyjádřit též slovy:... anebo by bez něho nastal, ale podstatně jinak, co do času, místa, intenzity a způsobu vyvolané poruchy, než nastal konkrétně, tj. právě v důsledku jednání, jehož kausální význam se posuzuje.

53 Právní (juristická) kausalita 53  Z příčin v přírodovědném smyslu je třeba vybrat ty, které jsou právně relevantní František Bauer: „Zvláštnost právního pojetí příčinné řady záleží především v tom, že se z nekonečného množství příčin nějakého výsledku bere v úvahu jen některá, jakoby byla jedinou příčinou tohoto výsledku“. Srov. Luby, v návaznosti na něj Švestka: tzv. izolace výsledků a příčin  Právo někdy uznává za příčinu i jevy, které vůbec nejsou příčinou v přírodovědném smyslu nebo, jejichž příčinnost není prokázána

54 Alternativní kauzalita nepravá 54  Alternativní kausalita nepravá: případy, kdy přichází více osob v úvahu jako škůdci a není možné zjistit, který z nich konkrétně byl skutečným pachatelem. Přitom jednání každého z těchto subjektů bylo schopno daný výsledek způsobit a pouze náhoda mohla rozhodnout, kdo to skutečně byl. Příklady: 1) Čtyři lovci se účastní honu. Jakmile zahlédnou srnu, střílí na ni všichni ze stejného místa, aniž by zpozorovali, že mezi nimi a srnou je stezka, po které jdou lidé. Jeden z chodců je jedním brokem zasažen a raněn. Nelze zjistit, kdo z lovců tento brok vystřelil. Protože se však jedná o jeden brok, je jisté že pochází pouze od jednoho lovce. 2) Několik mladíků nezávisle na sobě hází kameny na kolem projíždějící vlak. Jeden z kamenů prolétne otevřeným větracím okénkem a těžce zraní jednu cestující. 3) Dva horolezci neopatrně uvolňují kameny, jeden kámen zraní jejich třetího kolegu, který se nachází pod nimi. Nelze zjistit, který z horolezců uvolnil právě ten kámen, který zranil jejich kolegu.

55 § 2915 odst. 1 věta druhá Protiprávnost jednání každého ze zúčastněných ve smyslu adekvátnosti příčinné souvislosti, což musí být prokázáno. Nepostačuje pouhá důkazní nouze.

56 Důkazní břemeno ohledně příčinné souvislosti 56  V právním řádu se vyskytují případy, kdy je převráceno důkazní břemeno v situaci, kdy poškozený nemá reálnou možnost obstarat si důkaz, neboť ten leží ve sféře vlivu možného škůdce.  Příklady: Odpovědnost za škodu způsobenou provozem zvlášť nebezpečným

57 Omezení kauzálního řetězce 57  Adekvátnost Předvídatelnost (s ohledem na hrozící škodu, náklady prevenčního postupu atd.) Tzv. optimální pozorovatel (?) Kritérium pro rozlišení náhody a deliktu  Nexus protiprávnosti Vztah mezi ochranou normou (porušenou právní povinností), resp. jejím účelem a škodou

58 IV. Protiprávnost 58  Porušení absolutního práva, resp. ochranné normy (§ 2910) indikuje protiprávnost  Protiprávnost je dána, ledaže existují okolnosti vylučující protiprávnost

59 Okolnosti vylučující protiprávnost 59  Nutná obrana (§ 2905)  Krajní nouze (§ 2906)  Svépomoc (§ 14)  Výkon práva nebo plnění povinnosti

60 Nutná obrana  § 2904  Předpoklady: Útok: úmyslný zásah do práv jiného (komisivní) Protiprávnost Bezprostředně hrozící nebo trvající Odvrácení ○ Vůči útočníkově osobě a jeho majetku ○ Nesmí být nepřiměřené povaze a nebezpečnosti útoku (zásadně se nepoměřuje, jen excesy)

61 Krajní nouze  § 2906  Předpoklady: Nebezpečí Přímo hrozící Ohrožený je sám nevyvolal Proporcionalita a subsidiarita Př. Pes, kterého jsem rozdráždil mě kousne  Srov. § 2907

62 Náhrada škody způsobené v krajní nouzi  Škoda způsobená tomu, kdo nebezpečí odvracel: § 2908 (aplikuje se i na jiné případy) Právo zachránce (jednatele) proti ochráněnému  Srov. případ: Na A „útočí“ potulující se pes Brutus, který patří B. A si brání holý život tím, že použije židli, která patří C. A je zachráněn, avšak židle je zničena, Brutus také.

63 Svépomoc (§ 14)  Svépomoc X svémoc  Zásada, že svépomoc je možná tam, kde se nelze účinně dovolat pomoci moci veřejné. (srov. systematické zařazení za §§ 12, 13)

64 Předpoklady svépomoci  Neoprávněnost zásahu do práva  Bezprostřednost zásahu (hrozí či trvá)  Přiměřené prostředky  Vykonává ji ten, kdo je zasažen (+ zástupce)  Absence pomoci veřejné moci – jen do této pomoci  Vztah k tzv. speciálním úpravám

65 V. Zavinění  Subjektivní prvek  Učebnicová definice: subjektivní psychický vztah jednajícího k následku jeho jednání (Pb: relevantní jen ve vztahu k úmyslu); R 22/1979, str. 496 (č.129); 21 Cdo 1059/2003 (č. 130)  2 formy: Úmysl Nedbalost

66 Presumpce zavinění (§ 420 odst. 3)  Zavinění se presumuje, a to jen (nevědomá) nedbalost  Srov. R 34/1969  Pb.: jaký má význam v soukromém právu rozlišování vědomé a nevědomé nedbalosti?  NOZ: hrubá nedbalost

67 Způsobilost k zavinění  Deliktní způsobilost  Deliktní nezpůsobilost tak nevylučuje protiprávnost, nýbrž zavinění

68 Rozsah zavinění  Na jaké skutečnosti musí zavinění vztahovat?  Na veškeré prvky objektivní skutkové podstaty, tj. na každou škodu? Tak např. Švestka Mechanické přebírání trestněprávního pojetí  Při porušení absolutních práv: Na porušení absolutního práva Pb.: následné škody (typicky ušlý zisk) ○ Zde jen adekvátnost příčinné souvislosti  Při porušení ochranných norem Zavinění se vtahuje právě jen na porušení ochranné normy ○ Nahrazují se škody, které jsou kryty ochranným účelem.  Při porušení smluvní povinnosti I zde teorie ochranného účelu, případně adekvátnosti

69

70

71

72

73

74 Porušení absolutního práva 74  Zásah do absolutního práva  Jednání Komisivní Omisivní Přičtení jednání třetí osoby  Kauzalita mezi porušením absolutního práva a jednáním c.s.q.n. Adekvátnost  Protiprávnost Srov. okolnosti vylučující protiprávnost

75 Porušení ochranné normy 75  Ochranná norma  Porušení ochranné normy  Protiprávnost (zejména okolnosti vylučující protiprávnost)  Zavinění  Právní následek: stejně jako u porušení absolutního práva

76 Úmyslné způsobení škody jednáním v rozporu s dobrými mravy 76  Způsobení škody  Jednání v rozporu s dobrými mravy  Úmysl

77 Porušení smluvní povinnosti 77  Porušení smluvní povinnosti  Vznik škody  Příčinná souvislost c.s.q.n. Adekvátnost, ochranný účel smlouvy Srov. I. ÚS 312/05

78 I. ÚS 312/05  Teorie ochranného účelu je založena na tom, že dlužník neodpovídá za všechny následky porušení smlouvy, nýbrž jen za porušení těch zájmů, jejichž ochrana byla účelem příslušné smlouvy, přičemž ohledně ochranného účelu není rozhodné výslovné vyjádření smluvních stran, nýbrž to, zda tyto zájmy leží věcně ve směru a v rámci smlouvou převzatých povinností.

79 I. ÚS 312/05  Teorie adekvátnosti kausálního nexu vychází z toho, že smyslem subjektivní odpovědnosti za škodu je nařídit náhradu škody tam, kde škůdce škodu způsobil, ačkoli mu lze vytknout, že ji způsobit nemusel, že mohl jednat jinak. Tato odpovědnost tedy předpokládá, že vůbec bylo v lidských silách předvídat, že předmětné jednání bude mít za následek danou škodu. Základním kritériem, ze kterého vychází teorie adekvátnosti, je tedy předvídatelnost škodního následku. Tím se velice podobá dalšímu předpokladu subjektivní odpovědnosti za škodu, a to kritériu zavinění, přesněji její nedbalostní formě. Odlišují se jen subjektem, podle které se předvídatelnost následku poměřuje. V případě zavinění je jím sám (typizovaný) jednající subjekt, zatímco při zjišťování adekvátnosti příčinné souvislosti je kritériem hypotetický zkušený (tzv. optimální) pozorovatel, tedy myšlená osoba, které zahrnuje veškerou zkušenost své doby.

80 Obecně k objektivní odpovědnosti za škodu  Srov. římskoprávní kvazidelikty  Zvláštní důvod, který odůvodní výjimku ze zásady, že každý si své škody nese sám  Příklady: Odpovědnost za zvýšení nebezpečí (Gefährdungshaftung); podnikatelské riziko (železnice) Reakce na neúnosné důkazní břemeno atd. (?!?) – spíše důvod pro přenesení důkazního břemene

81 Druhy  Běžná objektivní odpovědnost Existence liberačních důvodů  Absolutní odpovědnost – bez liberačních důvodů  Srov. Liberační důvod „ledaže by ke škodě došlo i jinak“ a c.s.q.n. Např. § 2944.

82 Zvláštní případy odpovědnosti za škodu  Škoda způsobená tím, kdo nemůže posoudit následky svého jednání - §§ 2920 a násl.  Škoda způsobená osobou s nebezpečnými vlastnostmi - § 2923  Škoda z provozní činnosti a škoda způsobená provozem zvlášť nebezpečným - §§ 2924 a násl. (viz dále)  Škoda na nemovité věci  Škoda z provozu dopravních prostředků (§§ 2927 a násl.) 82

83  Škoda způsobená zvířetem (§§ 2933 a násl.) Viz dále  Škoda způsobená věcí - §§ 2936 a násl. Viz dále  Škoda způsobená vadou výrobku - §§ 2939 a násl. Začlenění do OZ  Škoda na převzaté věci (§ 2944)  Škoda na odložené věci (§ 2945)  Škoda na vnesené věci (§§ 2946 a násl.)  Škoda způsobená informací nebo radou (§ 2950) 83

84 Škoda způsobená tím, kdo nemůže posoudit následky svého jednání (§§ 2920 – 2922) 84  Nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti  Člověk stižený duševní poruchou  Musí být přítomna rozumová a volní složka: Způsobilost posoudit následky svého jednání Způsobilost ovládnout své jednání  „Šetrnost vůči škůdci“ – vazba na spoluzavinění poškozeného  Zohlednění majetkových poměrů škůdce (§ 2920 odst. 2)

85  Odpovědnost toho, kdo zanedbal náležitý dohled § 2921 Samostatně, nebo společně a nerozdílně s osobou, na kterou dohlíží

86 Škoda způsobená osobou s nebezpečnými vlastnostmi (§ 2923) 86 § 2923 Škoda způsobená osobou s nebezpečnými vlastnostmi Kdo se vědomě ujme osoby nebezpečných vlastností tak, že jí bez její nutné potřeby poskytne útulek nebo jí svěří určitou činnost, ať již v domácnosti, provozovně či na jiném podobném místě, nahradí společně a nerozdílně s ní škodu způsobenou v takovém místě nebo při této činnosti někomu jinému nebezpečnou povahou takové osoby. § 1314 OZO: Kdo přijme služebnou osobu bez vysvědčení, nebo vědomě podrží ve službách, nebo přechovává osobu nebezpečnou jejími vlastnostmi těla nebo mysli, ručí domácímu a domácím lidem za náhradu škody, způsobené nebezpečnými vlastnostmi oněch osob.

87 Škoda z provozní činnosti (§ 2924) 87 § 2924 Škoda z provozní činnosti Kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.

88 Provozní činnost  Provozní činností podle § 420a OZ je taková činnost související s předmětem činnosti (zpravidla podnikatelské, obchodní), kterou fyzická nebo právnická osoba provozně vyvíjí. Předmět této činnosti je vymezen ve zřizovací listině, v oprávnění k podnikatelské činnosti nebo v živnostenském oprávnění (25 Cdo 890/2000).

89  Rozhodující je však fakticita (Škárová, str. 1077)  Činnost podnikatelská, průmyslová, technologická atd. (Škárová, str. 1077)  Prasknutí reklamního balónku (25 Cdo 1695/98)

90 Škoda způsobená provozem zvláště nebezpečným (§ 2925) 90 (1) Kdo provozuje závod nebo jiné zařízení zvláště nebezpečné, nahradí škodu způsobenou zdrojem zvýšeného nebezpečí; provoz je zvlášť nebezpečný, nelze-li předem rozumně vyloučit možnost vzniku závažné škody ani při vynaložení řádné péče. Jinak se povinnosti zprostí, prokáže-li, že škodu způsobila zvnějšku vyšší moc nebo že ji způsobilo vlastní jednání poškozeného nebo neodvratitelné jednání třetí osoby; ujednají-li se další důvody zproštění, nepřihlíží se k tomu. (2) Je-li z okolností zřejmé, že provoz významně zvýšil nebezpečí vzniku škody, ačkoli lze důvodně poukázat i na jiné možné příčiny, soud zaváže provozovatele k náhradě škody v rozsahu, který odpovídá pravděpodobnosti způsobení škody provozem. - Proporcionální kauzalita (3) Má se za to, že provoz je zvláště nebezpečný, pokud se provozuje továrním způsobem nebo pokud se při něm výbušná nebo podobně nebezpečná látka používá nebo se s ní nakládá.

91 Škoda na nemovité věci (§ 2926) 91 § 2926 Škoda na nemovité věci Kdo, byť oprávněně provádí nebo zajišťuje práce, jimiž se jinému působí škoda na nemovité věci, nebo jimiž se držba nemovité věci znemožní nebo podstatně ztíží, nahradí škodu z toho vzniklou.

92 Odpovědnost za dopravní prostředky  Provozování dopravy - § 2927 věta první  Provoz konkrétních dopravních prostředků (nikoli dopravy) - § 2927 věta druhá Srov. motorové X i bezmotorové (OZ 1964) NOZ: pohon lidskou silou Důvod: zvýšení nebezpečí Pb.: pracovní stroje (bagr, kombajn…) ○ jen, je-li vlastní silou přemísťován z jednoho místa na druhé  Předpokladem není protiprávnost!

93 Zvláštní problémy  Odpovědnost provozovatele a řidiče  Zvláštní povaha provozu: objektivně zvýšené nebezpečí Pb.: vozidlo sice stojí, avšak v chodu je jeho motor; provozem je i příprava k jízdě a bezprostřední úkony po skončení jízdy, jakož i úkony potřebné k údržbě vozidla (R 9/1972, srov. též R 39/1975)

94  Provozovatel: ten, kdo má právní a faktickou možnost dispozice s dopravním prostředkem, kdo užívá organizovaně tohoto dopravního prostředku (R 55/1971, V.)  V pochybnostech: vlastník - § 2930  Příklady: Půjčení: provozovatel je půjčitel Nájem: provozovatelem je pronajímatel Leasing: leasingový nájemce SJM: zpravidla oba manželé  Dopravní prostředek v opravě: § 2928

95 Liberace  Obecně (§ 2927 odst. 2): Škoda způsobena okolnostmi, které nemají původ v provozu Škoda byla objektivně neodvratitelná  Zneužití dopravního prostředku (§ 2929)

96 Škoda způsobená zvířetem (§§ 2933 a násl.) § 2933Způsobí-li škodu zvíře, nahradí ji jeho vlastník, ať již bylo pod jeho dohledem nebo pod dohledem osoby, které vlastník zvíře svěřil, anebo se zatoulalo nebo uprchlo. Osoba, které zvíře bylo svěřeno nebo která zvíře chová nebo jinak používá, nahradí škodu způsobenou zvířetem společně a nerozdílně s vlastníkem. § 2934Slouží-li domácí zvíře vlastníku k výkonu povolání či k jiné výdělečné činnosti nebo k obživě, anebo slouží-li jako pomocník pro osobu se zdravotním postižením, zprostí se vlastník povinnosti k náhradě, prokáže-li, že při dozoru nad zvířetem nezanedbal potřebnou pečlivost, anebo že by škoda vznikla i při vynaložení potřebné pečlivosti. Za týchž podmínek se povinnosti k náhradě zprostí i ten, komu vlastník zvíře svěřil. § 2935(1) Odňala-li třetí osoba svémocně zvíře vlastníku nebo osobě, které vlastník zvíře svěřil, nahradí třetí osoba škodu způsobenou zvířetem sama, prokáže-li vlastník nebo osoba, které vlastník zvíře svěřil, že odnětí nemohli rozumně zabránit; jinak společně a nerozdílně s nimi. (2) Kdo zvíře svémocně odňal, nemůže se zprostit povinnosti k náhradě. 96

97 Škoda způsobená věcí 97 § 2936 Kdo je povinen někomu něco plnit a použije při tom vadnou věc, nahradí škodu způsobenou vadou věci. To platí i v případě poskytnutí zdravotnických, sociálních, veterinárních a jiných biologických služeb.  Odpovědnost za neselhání přístroje, bezvadnost látky … I např. nesterilita stříkačky  Změna posun v přístupu zákonodárce

98 Škoda způsobená věcí 98 § 2937 (1) Způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled; nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že jí je vlastník věci. Kdo prokáže, že náležitý dohled nezanedbal, zprostí se povinnosti k náhradě. (2) Způsobila-li škodu věc pádem nebo vyhozením z místnosti nebo podobného místa, nahradí škodu společně a nerozdílně s tím, kdo je povinen k náhradě podle odstavce 1, i osoba, která takové místo užívá, a nelze-li ji určit, vlastník nemovité věci. - actio de deiectis vel efusis – žaloba o vylitém nebo vyhozeném

99 Zřícení budovy nebo odloučení její části (§ 2938) 99 § 2938 (1) Při zřícení budovy nebo odloučení její části v důsledku vady budovy nebo nedostatečného udržování budovy nahradí její vlastník škodu z toho vzniklou. (2) Společně a nerozdílně s ním hradí škodu předešlý vlastník, má-li škoda příčinu v nedostatku vzniklém za trvání jeho vlastnického práva, na nějž nástupce neupozornil, a došlo-li ke škodě do roka od zániku jeho vlastnického práva. To neplatí, pokud se jedná o takový nedostatek, o kterém nástupce musel vědět.

100 Škoda způsobená vadou výrobku (§§ 2939 an.) 100  Směrnice Rady 85/374/EHS, o sbližování právních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky  Objektivní odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku Účel: ochrana spotřebitele (srov. § 2943) Limitace takto nahrazené škody: € 500 (§ 2939 odst. 3) Nad rámec směrnice i na „prvotní zemědělské produkty“; čl. 15 I směrnice  Škoda Vyloučení škody, na něž se tato ustanovení aplikují ○ Škoda spočívá v něčem jiném, než poškození tohoto výrobku (zde: odpovědnost za vady) ○ Poškozena je věc, která se převážně používá k podnikatelským účelům. Pb.: nemajetková újma způsobená úmrtím nebo úrazem [čl. 9 písm. a) směrnice] – srov. § 2956.

101  Zvláštní definice vady výrobku - § 2941  Povinné subjekty: Výrobce + ten, kdo prodává pod svou značkou: § 2939 odst.1 Dovozce: § 2939 odst. 2 (solidárně s výrobcem) Dodavatel: § 2940 (subsidiárně)

102 Škoda způsobená vadou výrobku 102  Liberace: Škodu zavinil poškozený nebo ten, zda jehož čin poškozený odpovídá (§ 2942 odst. 1) Neuvedení na trh Prokáže, že vada neexistovala v době uvedení na trh Výrobek nebyl určen k podnikatelskému využití Vada výrobku je důsledkem plnění závazné povinnosti Objektivně nebylo možné vadu zjistit (optimální pozorovatel) ○ Uvedení na trh nebylo v adekvátní příčinné souvislosti se způsobením škody  Zvláštní pravidla pro součást výrobku (§ 2942 III)

103 Škoda způsobená vadou výrobku 103  Jde o kogentní ustanovení – dle jejich smyslu však relativně kogentní; § 2942 odst. 4  Práva na náhradu škody se nelze vzdát předem (to je však jen projev kogentnosti); § 2942 odst. 5

104 Škoda na převzaté věci 104 § 2944 Škoda na převzaté věci Každý, kdo od jiného převzal věc, která má být předmětem jeho závazku, nahradí její poškození, ztrátu nebo zničení, neprokáže-li, že by ke škodě došlo i jinak.  Liberace: „ledaže by ke škodě došlo i jinak“ – tj. i v případě, kdy by k převzetí věci nedošlo Vnitřní povaha věci Následek vnějších příčin (živelná pohroma)  Aplikace: všude tam, kde ustanovení o závazcích nemají zvláštní úpravu

105 Škoda na odložené věci (§ 2945) 105 (1) Je-li s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání věcí a byla-li věc odložena na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se takové věci obvykle ukládají, nahradí provozovatel poškození, ztrátu nebo zničení věci tomu, kdo ji odložil, popřípadě vlastníku věci. Stejně nahradí škodu provozovatel hlídaných garáží nebo zařízení podobného druhu, jedná-li se o dopravní prostředky v nich umístěné a o jejich příslušenství. (2) Neuplatní-li se právo na náhradu škody u provozovatele bez zbytečného odkladu, soud je nepřizná, pokud provozovatel namítne, že právo nebylo uplatněno včas. Nejpozději lze právo na náhradu škody uplatnit do patnácti dnů po dni, kdy se poškozený o škodě musel dozvědět. (3) Byla-li škoda způsobena na věci odložené v dopravním prostředku hromadné dopravy, nahradí se jen podle ustanovení o náhradě škody způsobené provozem dopravního prostředku. X smlouva o úschově (§§ 2402 – 2414)

106  Odložení na místech k tomu určených  Odložení na místě, kam se obvykle odkládají  Pb.: vylučují se tato místa? NS: určené místo je prioritní  Dříve: omezení Nařízení vlády č. 258/1995 Sb., § 1: „Za klenoty, peníze a jiné cennosti se odpovídá jen do výše 5000 Kč.“ NOZ: bez omezení

107 Škoda na vnesené věci 107 § 2946 (1) Kdo provozuje pravidelně ubytovací služby, nahradí škodu na věci, kterou ubytovaný vnesl do prostor vyhrazených k ubytování nebo k uložení věcí, popřípadě na věci, která tam byla pro ubytovaného vnesena. To platí i tehdy, byla-li věc za tím účelem ubytovatelem převzata. (2) Prokáže-li ubytovatel, že by ke škodě došlo i jinak, nebo že škodu způsobil ubytovaný nebo osoba, která ubytovaného z jeho vůle provází, povinnosti k náhradě škody se zprostí. K ujednáním o jiných důvodech zproštění se nepřihlíží. § 2947 Povinnost nahradit škodu se nevztahuje na vozidla, na věci ponechané ve vozidle, ani na živá zvířata, ledaže je ubytovatel převzal do úschovy.

108 108 § 2948 (Limitace) (1) Škoda se hradí do výše odpovídající stonásobku ceny ubytování za jeden den. (2) Byla-li věc převzata do úschovy, odmítl-li ubytovatel úschovu věci v rozporu se zákonem nebo byla-li škoda způsobena ubytovatelem nebo tím, kdo v provozu pracuje, hradí se škoda bez omezení. § 2949 (1) Neuplatní-li se právo na náhradu škody u ubytovatele bez zbytečného odkladu, soud je nepřizná, pokud ubytovatel namítne, že právo nebylo uplatněno včas. Nejpozději lze právo na náhradu škody uplatnit do patnácti dnů po dni, kdy se poškozený o škodě musel dozvědět. (2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, převzal-li ubytovatel věc do úschovy, odmítl-li ubytovatel úschovu věci v rozporu se zákonem nebo způsobil-li škodu ubytovatel nebo ten, kdo v provozu pracuje.

109 Škoda způsobená informací nebo radou 109 § 2950 Škoda způsobená informací nebo radou Kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí- li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti. Jinak se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě.

110 Újma za narušení dovolené  Institut újmy za narušení dovolené  CK nedostojí svým slibům  Transpozice směrnice EU  Nemajetková újma sui generis  Zpravidla zájezd zcela zmařen nebo podstatně zkrácen (uvíznutí na letišti, nevyhovující hotel)  Nikoliv banality (hodinové zpoždění odletu apod.)  Stejně tak neplatí v případě nenadálých událostí (požár v Řecku apod.)

111 Poznámky

112 Způsob a rozsah náhrady §§ 2951 a násl.  Restitutio in integrum (§ 2951 odst. 1)  In reluto: ovšem vždy na žádost poškozeného  Náhrada nemajetkové újmy (§ 2951 odst. 2) Nezají-li zadostiučinění jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy in reluto  Skutečná škoda a ušlý zisk (§ 2952) Skutečná škoda spočívá ve vzniku dluhu: právo na zproštění dluhu, případně poskytnutí náhrady. 112

113 Náhrada při újmě na přirozených právech člověka (§§ 2956 a násl.) 113 Pododdíl 2 Náhrada při újmě na přirozených právech člověka Obecná ustanovení § 2956 Vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. § 2957 Způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.

114 114 Náhrady při ublížení na zdraví a při usmrcení § 2958 Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. § 2959 Při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

115 Náhrada při poškození věci (§ 2969) 115 Pododdíl 3 Zvláštní ustanovení § 2969 Náhrada při poškození věci (1) Při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. (2) Poškodil-li škůdce věc ze svévole nebo škodolibosti, nahradí poškozenému cenu zvláštní obliby.

116 Použitelná literatura  VLASÁK, M. Opustí občanský zákoník princip pekuníární kondemnace? Právní rozhledy, 2008/2, s. 20n.  MELZER, F. Corpus delicti aneb obrana úpravy deliktního práva v návrhu občanského zákoníku, Bulletin advokacie, 2011/3, s.24n.  MELZER, F. Přednášky závazky z deliktů dle NOZ, PF UPOL.  BEZOUŠKA, P. Příčinná souvislost jako nechtěné dítě normativního textu? Rezistencia vnútroštátného práva a právně transplantáty. Sborník z konference. s. 85n.  SVEJKOVSKÝ, J. Náhrada škody. Bulletin advokacie, 2011/5, s.34n.  KOZIOL, H. Problémy příčinnosti. Vývoj práva deliktní odpovědnosti za škodu v České republice, Rakousku a Evropě. Sborník z konference. s. 107n.  PELIKÁNOVÁ, I. Odpovědnost za škodu. Trendy a otázky. Malý náhled do osnovy nového občanského zákoníku, Bulletin advokacie, 2011/3, s.15n.  HULMÁK, M. Ztráta radosti z dovolené, Právní rozhledy, 2009/2, s. 52n.


Stáhnout ppt "Olomouc 27.6.2014 Mgr. Pavel Petr, Ph.D., LL.M.. Program odborného semináře  9:00-9:30 prezence  9:30-11:00 seminář I.  11:00-11:15 přestávka  11:15-12:45."

Podobné prezentace


Reklamy Google