Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Mezinárodní obchod. Mezinárodní obchod a jeho příčiny Mezinárodní obchod je směna zboží či služeb různých subjektů určitého státu v rámci celého světového.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Mezinárodní obchod. Mezinárodní obchod a jeho příčiny Mezinárodní obchod je směna zboží či služeb různých subjektů určitého státu v rámci celého světového."— Transkript prezentace:

1 Mezinárodní obchod

2 Mezinárodní obchod a jeho příčiny Mezinárodní obchod je směna zboží či služeb různých subjektů určitého státu v rámci celého světového hospodářství. Míru zapojení státu (jeho ekonomiky) do mezinárodního obchodu označujeme jako otevřenost ekonomiky nebo uzavřenost ekonomiky (možné vyjádřit jako podíl vývozu a dovozu na HDP v %). Ekonomické pohnutky k mezinárodnímu obchodu jsou v zásadě následující: –některé země mají monopol přírodních a klimatických podmínek (banány nerostou všude, nafta, zlato a drahé kamení taktéž nejsou rovnoměrně rozděleny apod.), –odlišné preference domácností různých zemí (např. české sklo, skotská whisky nebo ruský kaviár jsou proslulé značkou, kterou mohou spotřebitelé řady zemí světa preferovat), –absolutní a komparativní výhody - ekonomické výhody, které vedou k mezinárodnímu obchodu.

3 Absolutní a komparativní výhoda Absolutní výhoda představuje situaci, kdy země bude vyrábět a prodávat nejraději takové statky, které dokáže vytvořit za nižší náklady, než jiné státy (obvykle je to způsobeno tím, že je v dané zemi vyšší produktivita práce než výrobci v ostatních zemích). Komparativní výhoda představuje situaci, kdy země X bude vyrábět a prodávat takový statek, u kterého má nejpříznivější poměr národních nákladů vůči nákladům jiných zemí. Země X při výrobě tohoto statku musí obětovat méně jiného zboží než jiné země a proto se jí vyplatí se na tento statek specializovat.

4 Komparativní výhoda Předpokládáme dvě země (X a Y), které mají stejné množství pracovníků (resp. výrobních zdrojů), ale různou úroveň produktivity (např. lepší technické vybavení nebo vzdělanější pracovníky). Země X je schopná za měsíc vyrobit buď 24 kusů výrobku A, nebo 24 kusů výrobku B. Země Y je schopná za měsíc vyrobit buď 12 kusů výrobku A, nebo 6 kusů výrobku B. Země X je tedy schopná vyrobit více množství obou výrobků než země Y, má absolutní výhodu jak u výrobku A, tak i u výrobku B. Jaké jsou však náklady obětovaných příležitostí? výrobek Avýrobek B Země X24 kusů Země Y12 kusů6 kusů

5 Komparativní výhoda - náklady obětovaných příležitostí Země X aby vyrobila jeden výrobek A, musí obětovat jeden výrobek B a naopak. Země Y je však při výrobě A rychlejší než při výrobě B a proto, aby vyrobila jeden výrobek A, musí obětovat jen půl výrobku B, zatímco pokud chce vyrobit B musí obětovat dva výrobky A. Proto pro obě země bude výhodné, když se země X specializuje na výrobek B, protože její náklady obětovaných příležitostí (1 A) jsou nižší než náklady obětovaných příležitostí v zemi Y (2 A). A naopak: země Y se bude specializovat na výrobek A, neboť její alternativní náklady (1/2 B) jsou nižší než alternativní náklady země X (1 B). výrobek Avýrobek B Země X1 B1 A Země Y1/2 B2 A výrobek A výrobek B Země X24 kusů Země Y12 kusů6 kusů

6 Komparativní výhody ČR výhodná dopravní poloha, vysoká vzdělanost => kvalifikovaná pracovní síla, bohatý výskyt minerálních pramenů – rozvoj lázeňství, rozmanitá přírodní struktura – nížiny, hory, řeky, rybníky, lesy – rozvoj cestovního ruchu, poměrně nízké mzdy a platy, atraktivita kulturních památek.

7 Komparativní nevýhody ČR malá rozloha, malé množství nerostných surovin, klima mírného pásu, které výrazně ovlivňuje zemědělskou produkci, ekologické znečištění přírody, malý počet obyvatel (je limitující z hlediska velikosti vnitřního trhu a objemu pracovních sil), nízká konkurenceschopnost výrobků v zahraničí.

8 Liberalizace zahraničního obchodu a její efekty Přínosy z mezinárodního obchodu: 1) pozitivní: –a) pracovníci mohou získat za stejné množství práce větší množství spotřebních statků –b) zvyšuje se národní důchod –c) obchod vytváří tlak na národní ceny statků, které jsou předmětem mezinárodního obchodu, aby se sbližovaly se světovými cenami –d) vytvoření konkurenčního prostředí - antimonopolní důsledky –e) urychlení hospodářského rozvoje země (díky úsporám ekonomických zdrojů, specializaci, transferu technologií apod.) 2) negativní: –a) krátkodobě může docházet k nárůstu nezaměstnanosti –b) sociální důsledky

9 Protekcionismus v zahraničním obchodě Protekcionismus – jakékoliv opatření přijaté domácí ekonomikou (vládou) k ochraně domácích firem před konkurencí dovážených statků. Cla, kvóty, povolení, licence, certifikace, embarga…

10 Ekonomická integrace

11 INTEGRACE – proces prohlubování spolupráce mezi jednotlivými státy za účelem vyšší stability a prosperity integrujících se zemí; zahrnuje hospodářský, politický, právní i bezpečnostní rozměr (v různých kombinacích) V důsledku rostoucí provázanosti světového obchodu a v souvislosti s globálními riziky je pro státy stále výhodnější a vlastně i nutné společně koordinovat svou činnost a spolupracovat v rámci mezinárodních organizací nejrůznějšího typu. Další motivací pro společný postup v rámci organizací je také např. snaha o dodržování lidských práv, ochrana kulturního a přírodního dědictví, vědecký pokrok nebo boj proti terorismu a dalším globálním problémům. Mezinárodní ekonomická integrace je proces rozvoje vzájemných vztahů a dělby práce mezi národními ekonomikami, který vede k vytváření mezinárodních komplexů. Důležitým subjektem mezinárodních ekonomických vztahů jsou mezinárodní ekonomické organizace.

12 Ekonomická integrace EI = proces postupného sbližování a propojování ekonomik, odbourávají se různé mezinárodní překážky s cílem vytvořit JEDNOTNÝ EKONOMICKÝ CELEK (komplex) ÚKOLEM mezinárodní ekonomické integrace je vytvoření mezinárodní ekonomické struktury odstraněním umělých překážek, maximalizace blahobytu společnosti, vytvoření nadstátního orgánu, který bude disponovat z částí práv zúčastněných států, k jeho funkci patří: kontrola a odstraňování obchodních restrikcí, řízení trhu surovin, kontrola rovnováhy měn a politika nezaměstnanosti

13 Ekonomická integrace Metody funkcionalistická –integrace by měla vytvořit prostor pro fungování trhu, pro volné působení tržních sil –omezuje se v podstatě na liberalizaci směny institucionální –vytvoření nadnárodních institucí, které řídí integrační procesy –dojde k omezení úlohy národních států

14 FORMY EKONOMICKÉ INTEGRACE PÁSMO VOLNÉHO OBCHODU - zóna vol. obchodu, země se domluví, že odstraní všechny překážky, které brání pohybu zboží mezi zeměmi, ve vztahu k nečlenským zemím si každá země ponechává svoji celní politiku, mají vlastní celní tarify, neexistuje orgán, který by stanovil společnou celní politiku CELNÍ UNIE - odstraněny kvóty, cla, země se dohodnou na společné celní politice vůči nečlenům SPOLEČNÝ TRH - odstraněny kvóty, cla, společná celní politika, odstranění překážek volnému pohybu zboží služeb, osob a kapitálu HOSPODÁŘSKÁ A MĚNOVÁ UNIE - vše co v předešlých formách, propojování, sbližování hosp. politik zemí a vrcholí to zavedením společné měny POLITICKÁ UNIE (ÚPLNÁ EKON. INTEGRACE) - v realitě neexistuje, vytvořila by se 1 spol. politika ve spol. oblastech, zahraniční, bezpečnostní…

15 Charakteristika vývoje integrace v Evropě Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) - Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemsko a Lucembursko podepsání tzv. Římských smluv –Smlouva o vzniku Evropského společenství pro atomovou energii (EURATOM) - upravovala podmínky spolupráce při mírovém využívání atomové energie. –Smlouva o vzniku Evropského hospodářského společenství (EHS) - cílem vytvořit do 15 let společný trh s volným pohybem zboží, služeb, kapitálu a osob na základě tzv. Slučovací smlouvy byla vytvořena jedna společná Rada (ministrů) a jedna (Evropská) komise pro všechna tři společenství. Začal se používat název Evropská společenství (ES). Členské státy Evropských společenství, později Evropské unie (EU – 1993 – podpisem Maastrichtské smlouvy), v průběhu let přibývaly další země. –1973 Velká Británie, Irsko a Dánsko –1981 Řecko –1986 Španělsko a Portugalsko –1995 Švédsko, Finsko a Rakousko –2004 Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko –2007 Bulharsko a Rumunsko.

16 Euro V lednu 1999 se 11 zemí Evropské unie (státy Beneluxu, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Německo, Portugalsko, Rakousko, Španělsko) dohodlo, že zavedou společnou měnu euro a přestanou používat své národní měny Řecko vstoupilo do Eurozóny Od 1. ledna 2002 vešly euromince a eurobankovky do oběhu. Dále se k euru přidaly státy: –2007 Slovinsko –2008 Malta a Kypr –2009 Slovensko –2011 Estonsko

17 Členské státy EU podle roku vstupu Německo, Francie, Itálie, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko Spojené království, Dánsko, Irsko, Řecko Španělsko, Portugalsko Švédsko, Finsko, Rakousko Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Kypr, Malta, Slovinsko Bulharsko,Rumunsko Chorvatsko


Stáhnout ppt "Mezinárodní obchod. Mezinárodní obchod a jeho příčiny Mezinárodní obchod je směna zboží či služeb různých subjektů určitého státu v rámci celého světového."

Podobné prezentace


Reklamy Google