Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Regionální nerovnosti a disparity

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Regionální nerovnosti a disparity"— Transkript prezentace:

1 Regionální nerovnosti a disparity

2 Literatura k přednášce
Illner, M. (2002) České regiony na prahu evropské integrace. Str in Současná česká společnost (sociologická studie). Praha: Sociologický ústav AV ČR Hampl, M (1999). The development of a regional Systém and Societal Transformation in the Czech Republic. Pp in Hampl, M. et al: Geography of Societal transformation in the Czech Republic. Praha: Katedra sociální geografie a regioálního rozvoje, PřF UK Velký sociologický slovník (1996). Praha: Karolinum (www.stránka Českého statistického úřadu - 13 Informace o regionech, městech a obcích - analýza regionálních rozdílů v ČR v letech

3 Důvody zájmu o regionální nerovnosti (disparity)
Jak praxe, tak teorie regionálního rozvoje jsou o regionálních nerovnostech (viz cíle regionálního rozvoje) Čistě teoretické (odkazují k teoriím regionálního rozvoje) Čistě praktické (znalost konkrétních nerovností je využitelná v projektech a programech rozvoje )

4 Nerovnost a disparita Nerovnost -- jakákoliv odlišnost, rozdílnost, nepodobnost, neexistence zavedenosti, pravidelnosti Disparita: nepoměr sociálně ekonomického charakteru (např. jako sociální nerovnost spojeno se stratifikací - viz předmět sociologie) - sociální nerovnosti

5 Sociální nerovnosti Princip uspořádání společnosti, kdy jednotlivci a skupiny nemají stejný podíl na hmotném bohatství a rozhodování. Rozdíl mezi vrstvami lidí je spojen s jejich podílem na moci, statcích a prestiži, který je ovlivněn nedostatkovostí žádaných statků a služeb

6 Příklad sociální nerovností
Rozdíl (sociální nerovnosti) mezi bohatými a chudými je jedním z hlavních zájmů sociálních věd

7 Regionální nerovnosti znamenají
Stav, situace nebo skutečnost, kdy mezi regiony existují sociální a ekonomické disparity, geograficko-klimatické odlišnosti, infrastrukturální a další rozdíly, které mají za následek, že regiony jsou od sebe navzájem rozrůzněné. Ne každá nerovnost ale představuje problém, který je nutno řešit.

8 Hrubá prům. mzda 2002

9 Podnikatelská aktivita 2002

10 Podíl úplných rodin 2002

11 Regionální nerovnosti a rozvoj
V případě, že jsou nerovnosti zavedené (řádné), nejsou příčinou sociálních problémů. V opačném případě (nerovnosti narušují řád -- jsou mimo-řádné) mohou vést k rozbití systému - Důvod, proč se nerovnostmi zabýváme. POZOR: Ne každá nerovnost, mimo-řádnost a rozbití systému mají negativní konotace

12 Typy nerovností Kumulativní: nerovné rozdělení zdrojů v regionech, jejich sociálních a ekonomických charakteristik se hromadí a stává se výrazným, rozdíly se vyhraňují (vede k problémům a eroduje fungování systému) - nežádoucí stav Disperzní: rozdíly mezi regiony mají tendenci se navzájem vyvažovat, z nerovností se stává pouhá různost - žádoucí stav

13 Regionální nerovnosti a rozvoj
Protože rozvoj (a zvl. udržitelný rozvoj) znamená kontinuální změny napomáhající růstu či fungování, regionální rozvoj směřuje k takovému fungování, které nebude narušováno neospravedlnitelnými (tj. nutné vysvětlení) nerovnostmi a disparitami (kumulativními nerovnostmi). Proto je potřeba s nerovnostmi pracovat a usilovat o nerovnosti disperzní (zachování různosti a odlišnosti)

14 Regionální nerovnosti a situace před rokem 1989
MINULOST JE DŮLEŽITÁ PRO POCHOPENÍ SOUČASNOSTI

15 Regionální nerovnosti a situace před rokem 1989
Nevýrazně polarizovaná regionální struktura (nebyly velké rozdíly mezi regiony) Nadměrně industrializované městské aglomerace (Ostravsko, severní Čechy) Vylidněné a problémové oblasti podle hranic se Západním Německem a Rakouskem

16 Regionální nerovnosti a situace před rokem 1989
Zanedbaná infrastruktura Znečištěné životní prostředí Rovnostářská regionální politika Slabá a nadměrně centralizovaná územní správa Vývojová dynamika se přesouvala do východní části země, řada oblastí v Čechách stagnovala

17 Trendy po roce 1989 ovlivňující regionální nerovnosti
Změna geopolitické orientace a ekonomické orientace (od RVHP a Varšavské smlouvy k EU a NATO) Restrukturalizace ekonomiky (jak ekonomických činností, tak i vlastnické a organizační struktury). Z pohledu regionů šlo o změny selektivní - proto vidíme nestejné důsledky pro všechny regiony (výrazně selektivní bylo třeba směřování PZI - kam šli zahraniční investoři)

18 Trendy po roce 1989 ovlivňující regionální nerovnosti
Neoliberální přístup k regionálnímu rozvoji a regionální politice (princip laisseiz faire) - prostor pro spontánní průběh procesů (spíše vývoj než rozvoj) - nezasahovat, do poloviny 90. let 20. století byla regionální politika „popelkou“ Transformace politického systému ČR (demokratizace, reforma veřejné správy a radikální územní decentralizace) - proměna center rozhodování

19 Trendy po roce 1989 ovlivňující regionální nerovnosti
Dvojitá změna: Vlivy nejsou spojeny pouze s přechodem od komunistického režimu ( a jeho dědictvím) a „budováním kapitalismu“, ale i s přechodem k tzv. druhé modernitě (pozdně moderní společnosti): působí modernizace a globalizace, intenzifikace ekonomiky a metropolizace sídelních struktur (urbanizace) - ty probíhají všude. První vlivy (přechod od socialismu) budou klesat, druhé (přechod k pozdní modernitě) porostou

20 Situace dnes Regionální rozvoj byl značně selektivní, tzn. že v jednotlivých regionech docházelo k nerovnoměrnému (nepoměrnému) průběhu vývoje. Dochází k větší polarizaci mezi regiony -- problém fungování v případě změny socioekonomických podmínek

21 Rozhodující faktory sociální a ekonomické rozdílnosti regionů (podle Hampl, M. 1999)
Pozice regionů v sídelní hierarchii země (nejdůležitější) - administrativní Pozice regionů na geografické ose severozápad - jihovýchod - geografický Profil ekonomiky regionů - sociálně-ekonomický S nimi jsou propojeny další faktory povahy historické, sociokulturní, infrastrukturální, životního prostředí, politické, demografické v souladu s hlanvím faktorem regionálního rozvoje - LIDMI. L I D É

22 Rozhodující faktory sociální a ekonomické rozdílnosti regionů (podle Hampl, M. 1999)
Pozice regionů v sídelní hierarchii země (nejdůležitější) – administrativní (faktor veřejná správa Pozice regionů na geografické ose severozápad - jihovýchod - sociálně geografický (faktor osídlení. Lidé a infrastruktura) Profil ekonomiky regionů - sociálně-ekonomický (faktor ekonomika regionů a lidé S nimi jsou propojeny další faktory

23 Pozice regionů v sídlení struktuře jako faktor ovlivňující regionální nerovnosti
Obecně: Nejdynamičtější rozvoj - metropolitní území velkých měst (vyšší kvalifikace pracovních sil, lepší infrastruktura, různorodější ekonomická struktura) Území kolem velkých měst, která jsou nejvýše v sídlení hierarchii (regionální centra), ale i mezi těmito územími jsou rozdíly

24 Pozice regionů v sídlení struktuře jako faktor ovlivňující regionální nerovnosti
Konkrétně: Rozdíly mezi Prahou, Brnem, Plzní a Českými Budějovicemi oproti Ústí nad Labem a Ostravě (problémy ekonomické restrukturalizace a znehodnocené životní prostředí spolu s problematickým prostředím sociálním /to je však nedobré i v jiných velkých městech/)

25 Pozice regionů v sídlení struktuře jako faktor ovlivňující regionální nerovnosti
Příklad Prahy: velikost hlavního města, výhodné umístění, rozvinutý terciální a kvartilní sektor, kvalita pracovní síly, kulturní přitažlivost, vstupní brána pro kontakty ze zahraničí (HPD Prahy přes 120% průměru EU /po rozšíření 164%/ na obyvatele v PPS) Budoucnost Prahy - včlenění do nadnárodních systémů velkých měst a funkce v oblasti kultury a vzdělávání problém pragocentrismu (kritika i oprávněnost daná historicky)

26 Pozice regionů v sídlení struktuře jako faktor ovlivňující regionální nerovnosti
Příklad Prahy: existuje silná polarizace mezi hlavním městem Praha a ostatními kraji v řadě ukazatelů rozhodujících pro životní úroveň obyvatelstva (HDP/obyvatele, průměrné mzdy, nezaměstnanost aj.);

27 Poloha na ose severozápad - jihovýchod
Reorientace od Východu na Západ měla po roce 1989 zásadní vliv na rozvoj - kulturní a prostorová vzdálenost vůči jádru EU (západní Německo) se stala důležitým rozvojovým činitelem

28 Poloha na ose severozápad - jihovýchod
Nelze však jednoznačně tvrdit, že čím dále od Západu, tím větší diferenciace (působí zde i jiné faktory -- např. sociokulturní /patriotismus, angažovanost, spoly, důvěra/. Navíc, čím menší jsou posuzované územní jednotky (např. okres), tím důležitější je pro ně vnitrostátní poloha vůči metropolím a dopravním tahům, a ne vůči oné ose VIZ například:

29 Poloha na ose severozápad - jihovýchod
Pouhá nevýhodná poloha nemusí nutně znamenat velké rozdíly (vliv má také dopravní obslužnost a dostupnost, infrastruktura, kulturní úroveň, sociální tkanivo, přizpůsobivost obyvatelstva, iniciativa politiků a lidí /angažovanost, občanskost/) Konkrétní projevy:

30 Poloha na ose severozápad - jihovýchod
Problém některých hraničních okresů s SRN: nedostatečné zalidnění, rozrušená sídelní struktura, nedostatečné komunikace, nízká kvalifikace, menší kulturní kompetence (nízký kulturní a sociální kapitál), nízká motivace vedly k pomalejšímu rozvoj oproti např. Plzni (dále od hranic)

31 Poloha na ose severozápad - jihovýchod
Do budoucna: rozvoj dopravní infrastruktury (severní Morava /Katovice/, Jižní Čechy /Linec/, Severní Čechy /Drážďany/)

32 Póly růstu (propojení sídelní hierarchie a pozice na geografické ose)
(podle Strategie regionálního rozvoje /R. Wokoun/) Velké městské aglomerace s diverzifikovanou strukturou ekonomiky a se zastoupením odvětví schopných generovat růst v okolí vytvářejí póly rozvoje. Význam města jako pólu růstu je tedy výsledkem faktorů: počet obyvatelstva a jeho růst, konkurenceschopnost a komunikační propojení

33 Póly růstu (propojení sídelní hierarchie a pozice na geografické ose)
Podpora pólů rozvoje by tedy měla směřovat do oblastí: Rozvoj socioekonomických funkcí pólů Podpora dopravní infrastruktury, zejména silniční a železniční dopravy Předcházení vzniku a regenerace brownfieldů Ochrana životního prostředí ve městech a jejich okolí

34 Póly růstu (propojení sídelní hierarchie a pozice na geografické ose)
OSA (viz Strategie regionálního rozvoje ) Rozvojové osy: kanály, kterými se šíří socioekonomický růst z pólů rozvoje do okolí (exogenní strategie rozvoje? ). Podpora rozvojových os cílená zejména na šíření pozitivních efektů vycházejících z centra by měla zabránit některým nežádoucím efektům jako je např. migrace pracovních sil (selektivní z pohledu věku a kvalifikace), koncentrace negativních vlivů na životní prostředí v centrech, zesílená konkurence podniků v centrech apod. (západní zkušenosti to však nepotvrzují)

35 Póly růstu (propojení sídelní hierarchie a pozice na geografické ose)
OSA (viz Strategie regionálního rozvoje ) Podpora pro rozvojové osy by měla směřovat do oblastí: Dobudování technické, zejména dopravní infrastruktury na odpovídající úroveň. Vytváření podmínek pro rozvoj podnikání, průmyslových zón, logistických center a zón se špičkovou technologií. Podpora struktury pro vzdělávání, vědu a výzkum. Podpora bydlení.

36 Póly růstu (propojení sídelní hierarchie a pozice na geografické ose)

37 Profil ekonomiky Jednalo se o dominantní ekonomickou specializaci regionů (dříve: těžba surovin, metalurgie, těžké strojírenství, zbrojní průmysl) - po r nešlo jen o přechod politický, ale i v oblasti hospodářství: přechod k nové ekonomice (flexibilita, znalosti, lidský kapitál, sociální kapitál atd.)

38 Profil ekonomiky Pokles významu zemědělství jako zaměstnavatele omezil některé možnosti rozvoje venkovských oblastí (Jižní a Jihozápadní Čechy, Jižní Morava a vnitřní periferie /podél hranic Čech a Moravy - např. Vysočina). Pokles zaměstnanosti však nebyl drastický (nové alternativy - multifunkční zemědělství)

39 Profil ekonomiky Transformaci zvládly lépe regiony s různorodou ekonomickou základnou -- viz metropole) či regiony s dominantními úspěšnými podniky (Mladá Boleslav -- možná zranitelnost)

40 Úkol Pracujte s následujícími údaji
Pamatujte si hlavní charakteristiky kraje

41

42

43

44

45

46

47

48

49

50

51

52

53

54

55 Souhrn pomalé prohlubování regionálních rozdílů v sociálních poměrech obyvatelstva (v Praze a Středočeském kraji se situace zlepšuje, kraje Vysočina a Olomoucký jsou dlouhodobě na nízké úrovni, Ústecký a Moravskoslezský klesají)

56 Souhrn poměrně významné prohlubování rozdílů v ekonomické výkonnosti uvnitř krajů (např. v Jihomoravském kraji – brněnská aglomerace roste, ale jih kraje klesá, podobně ve Zlínském kraji narůstají rozdíly mezi zlínskou aglomerací a zbytkem kraje);

57 Souhrn dynamické prohlubování rozdílů v regionálně diferencované ekonomické atraktivitě (mikroregion Mladá Boleslav a nově Kolínsko ve Středočeském kraji jako příklad růstu a Kutnohorsko stagnace),

58 Souhrn snižování rozdílů v kvalitě životního prostředí (v celé zemi).


Stáhnout ppt "Regionální nerovnosti a disparity"

Podobné prezentace


Reklamy Google