Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1 Regionální nerovnosti a disparity. 2 Literatura k přednášce Illner, M. (2002) České regiony na prahu evropské integrace. Str. 289-306 in Současná česká.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1 Regionální nerovnosti a disparity. 2 Literatura k přednášce Illner, M. (2002) České regiony na prahu evropské integrace. Str. 289-306 in Současná česká."— Transkript prezentace:

1 1 Regionální nerovnosti a disparity

2 2 Literatura k přednášce Illner, M. (2002) České regiony na prahu evropské integrace. Str in Současná česká společnost (sociologická studie). Praha: Sociologický ústav AV ČR Hampl, M (1999). The development of a regional Systém and Societal Transformation in the Czech Republic. Pp in Hampl, M. et al: Geography of Societal transformation in the Czech Republic. Praha: Katedra sociální geografie a regioálního rozvoje, PřF UK Velký sociologický slovník (1996). Praha: Karolinum (www.stránka Českého statistického úřadu - 13 Informace o regionech, městech a obcích - analýza regionálních rozdílů v ČR v letech

3 3 Důvody zájmu o regionální nerovnosti (disparity) Jak praxe, tak teorie regionálního rozvoje jsou o regionálních nerovnostech (viz cíle regionálního rozvoje) Čistě teoretické (odkazují k teoriím regionálního rozvoje) Čistě praktické (znalost konkrétních nerovností je využitelná v projektech a programech rozvoje )

4 4 Nerovnost a disparita NerovnostNerovnost -- jakákoliv odlišnost, rozdílnost, nepodobnost, neexistence zavedenosti, pravidelnosti Disparita:Disparita: nepoměr sociálně ekonomického charakteru (např. jako sociální nerovnost spojeno se stratifikací - viz předmět sociologie) - sociální nerovnosti

5 5 Sociální nerovnosti Princip uspořádání společnosti, kdy jednotlivci a skupiny nemají stejný podíl na hmotném bohatství a rozhodování. Rozdíl mezi vrstvami lidí je spojen s jejich podílem na moci, statcích a prestiži, který je ovlivněn nedostatkovostí žádaných statků a služeb

6 6 Příklad sociální nerovností Rozdíl (sociální nerovnosti) mezi bohatými a chudými je jedním z hlavních zájmů sociálních věd

7 7 Regionální nerovnosti znamenají Stav, situace nebo skutečnost, kdy mezi regiony existují sociální a ekonomické disparity, geograficko-klimatické odlišnosti, infrastrukturální a další rozdíly, které mají za následek, že regiony jsou od sebe navzájem rozrůzněné. Ne každá nerovnost ale představuje problém, který je nutno řešit.

8 8 Hrubá prům. mzda 2002

9 9 Podnikatelská aktivita 2002

10 10 Podíl úplných rodin 2002

11 11 Regionální nerovnosti a rozvoj V případě, že jsou nerovnosti zavedené (řádné), nejsou příčinou sociálních problémů. V opačném případě (nerovnosti narušují řád -- jsou mimo-řádné) mohou vést k rozbití systému - Důvod, proč se nerovnostmi zabýváme. POZOR: Ne každá nerovnost, mimo-řádnost a rozbití systému mají negativní konotacePOZOR: Ne každá nerovnost, mimo-řádnost a rozbití systému mají negativní konotace

12 12 Typy nerovností Kumulativní: nerovné rozdělení zdrojů v regionech, jejich sociálních a ekonomických charakteristik se hromadí a stává se výrazným, rozdíly se vyhraňují (vede k problémům a eroduje fungování systému) - nežádoucí stav Disperzní: rozdíly mezi regiony mají tendenci se navzájem vyvažovat, z nerovností se stává pouhá různost - žádoucí stav

13 13 Regionální nerovnosti a rozvoj Protože rozvoj (a zvl. udržitelný rozvoj) znamená kontinuální změny napomáhající růstu či fungování, regionální rozvoj směřuje k takovému fungování, které nebude narušováno neospravedlnitelnými (tj. nutné vysvětlení) nerovnostmi a disparitami (kumulativními nerovnostmi). Proto je potřeba s nerovnostmi pracovat a usilovat o nerovnosti disperzní (zachování různosti a odlišnosti)

14 14 Regionální nerovnosti a situace před rokem 1989 MINULOST JE DŮLEŽITÁ PRO POCHOPENÍ SOUČASNOSTI

15 15 Regionální nerovnosti a situace před rokem 1989 Nevýrazně polarizovaná regionální struktura (nebyly velké rozdíly mezi regiony) Nadměrně industrializované městské aglomerace (Ostravsko, severní Čechy) Vylidněné a problémové oblasti podle hranic se Západním Německem a Rakouskem

16 16 Regionální nerovnosti a situace před rokem 1989 Zanedbaná infrastruktura Znečištěné životní prostředí Rovnostářská regionální politika Slabá a nadměrně centralizovaná územní správa Vývojová dynamika se přesouvala do východní části země, řada oblastí v Čechách stagnovala

17 17 Trendy po roce 1989 ovlivňující regionální nerovnosti Změna geopolitické orientace a ekonomické orientace (od RVHP a Varšavské smlouvy k EU a NATO) Restrukturalizace ekonomiky (jak ekonomických činností, tak i vlastnické a organizační struktury). Z pohledu regionů šlo o změny selektivní - proto vidíme nestejné důsledky pro všechny regiony (výrazně selektivní bylo třeba směřování PZI - kam šli zahraniční investoři)

18 18 Trendy po roce 1989 ovlivňující regionální nerovnosti Neoliberální přístup k regionálnímu rozvoji a regionální politice (princip laisseiz faire) - prostor pro spontánní průběh procesů (spíše vývoj než rozvoj) - nezasahovat, do poloviny 90. let 20. století byla regionální politika „popelkou“ Transformace politického systému ČR (demokratizace, reforma veřejné správy a radikální územní decentralizace) - proměna center rozhodování

19 19 Trendy po roce 1989 ovlivňující regionální nerovnosti Dvojitá změna: Vlivy nejsou spojeny pouze s přechodem od komunistického režimu ( a jeho dědictvím) a „budováním kapitalismu“, ale i s přechodem k tzv. druhé modernitě (pozdně moderní společnosti): působí modernizace a globalizace, intenzifikace ekonomiky a metropolizace sídelních struktur (urbanizace) - ty probíhají všude. První vlivy (přechod od socialismu) budou klesat, druhé (přechod k pozdní modernitě) porostou

20 20 Situace dnes Regionální rozvoj byl značně selektivní, tzn. že v jednotlivých regionech docházelo k nerovnoměrnému (nepoměrnému) průběhu vývoje. Dochází k větší polarizaci mezi regiony -- problém fungování v případě změny socioekonomických podmínek

21 21 Rozhodující faktory sociální a ekonomické rozdílnosti regionů (podle Hampl, M. 1999) Pozice regionů v sídelní hierarchii země (nejdůležitější) - administrativní Pozice regionů na geografické ose severozápad - jihovýchod - geografický Profil ekonomiky regionů - sociálně-ekonomický S nimi jsou propojeny další faktory povahy historické, sociokulturní, infrastrukturální, životního prostředí, politické, demografické v souladu s hlanvím faktorem regionálního rozvoje - LIDMI. LIDÉLIDÉ

22 22 Rozhodující faktory sociální a ekonomické rozdílnosti regionů (podle Hampl, M. 1999) Pozice regionů v sídelní hierarchii země (nejdůležitější) – administrativní (faktor veřejná správa Pozice regionů na geografické ose severozápad - jihovýchod - sociálně geografický (faktor osídlení. Lidé a infrastruktura) Profil ekonomiky regionů - sociálně-ekonomický (faktor ekonomika regionů a lidé S nimi jsou propojeny další faktory

23 23 Pozice regionů v sídlení struktuře jako faktor ovlivňující regionální nerovnosti Obecně: Nejdynamičtější rozvoj - metropolitní území velkých měst (vyšší kvalifikace pracovních sil, lepší infrastruktura, různorodější ekonomická struktura) Území kolem velkých měst, která jsou nejvýše v sídlení hierarchii (regionální centra), ale i mezi těmito územími jsou rozdíly

24 24 Pozice regionů v sídlení struktuře jako faktor ovlivňující regionální nerovnosti Konkrétně: Rozdíly mezi Prahou, Brnem, Plzní a Českými Budějovicemi oproti Ústí nad Labem a Ostravě (problémy ekonomické restrukturalizace a znehodnocené životní prostředí spolu s problematickým prostředím sociálním /to je však nedobré i v jiných velkých městech/)

25 25 Pozice regionů v sídlení struktuře jako faktor ovlivňující regionální nerovnosti Příklad Prahy: velikost hlavního města, výhodné umístění, rozvinutý terciální a kvartilní sektor, kvalita pracovní síly, kulturní přitažlivost, vstupní brána pro kontakty ze zahraničí (HPD Prahy přes 120% průměru EU /po rozšíření 164%/ na obyvatele v PPS) Budoucnost Prahy - včlenění do nadnárodních systémů velkých měst a funkce v oblasti kultury a vzdělávání problém pragocentrismu (kritika i oprávněnost daná historicky)

26 26 Pozice regionů v sídlení struktuře jako faktor ovlivňující regionální nerovnosti Příklad Prahy: existuje silná polarizace mezi hlavním městem Praha a ostatními kraji v řadě ukazatelů rozhodujících pro životní úroveň obyvatelstva (HDP/obyvatele, průměrné mzdy, nezaměstnanost aj.);

27 27 Poloha na ose severozápad - jihovýchod Reorientace od Východu na Západ měla po roce 1989 zásadní vliv na rozvoj - kulturní a prostorová vzdálenost vůči jádru EU (západní Německo) se stala důležitým rozvojovým činitelem

28 28 Poloha na ose severozápad - jihovýchod Nelze však jednoznačně tvrdit, že čím dále od Západu, tím větší diferenciace (působí zde i jiné faktory -- např. sociokulturní /patriotismus, angažovanost, spoly, důvěra/. Navíc, čím menší jsou posuzované územní jednotky (např. okres), tím důležitější je pro ně vnitrostátní poloha vůči metropolím a dopravním tahům, a ne vůči oné ose VIZ například:

29 29 Poloha na ose severozápad - jihovýchod Pouhá nevýhodná poloha nemusí nutně znamenat velké rozdíly (vliv má také dopravní obslužnost a dostupnost, infrastruktura, kulturní úroveň, sociální tkanivo, přizpůsobivost obyvatelstva, iniciativa politiků a lidí /angažovanost, občanskost/) Konkrétní projevy:

30 30 Poloha na ose severozápad - jihovýchod Problém některých hraničních okresů s SRN: nedostatečné zalidnění, rozrušená sídelní struktura, nedostatečné komunikace, nízká kvalifikace, menší kulturní kompetence (nízký kulturní a sociální kapitál), nízká motivace vedly k pomalejšímu rozvoj oproti např. Plzni (dále od hranic)

31 31 Poloha na ose severozápad - jihovýchod Do budoucna: rozvoj dopravní infrastruktury (severní Morava /Katovice/, Jižní Čechy /Linec/, Severní Čechy /Drážďany/)

32 32 Póly růstu (propojení sídelní hierarchie a pozice na geografické ose) HIERARCHIE (podle Strategie regionálního rozvoje /R. Wokoun/) Velké městské aglomerace s diverzifikovanou strukturou ekonomiky a se zastoupením odvětví schopných generovat růst v okolí vytvářejí póly rozvoje. Význam města jako pólu růstu je tedy výsledkem faktorů: počet obyvatelstva a jeho růst, konkurenceschopnost a komunikační propojení

33 33 Póly růstu (propojení sídelní hierarchie a pozice na geografické ose) HIERARCHIE Podpora pólů rozvoje by tedy měla směřovat do oblastí: –Rozvoj socioekonomických funkcí pólů –Podpora dopravní infrastruktury, zejména silniční a železniční dopravy –Předcházení vzniku a regenerace brownfieldů –Ochrana životního prostředí ve městech a jejich okolí

34 34 Póly růstu (propojení sídelní hierarchie a pozice na geografické ose) OSA (viz Strategie regionálního rozvoje ) Rozvojové osy: kanály, kterými se šíří socioekonomický růst z pólů rozvoje do okolí (exogenní strategie rozvoje? ). Podpora rozvojových os cílená zejména na šíření pozitivních efektů vycházejících z centra by měla zabránit některým nežádoucím efektům jako je např. migrace pracovních sil (selektivní z pohledu věku a kvalifikace), koncentrace negativních vlivů na životní prostředí v centrech, zesílená konkurence podniků v centrech apod. (západní zkušenosti to však nepotvrzují)

35 35 Póly růstu (propojení sídelní hierarchie a pozice na geografické ose) OSA (viz Strategie regionálního rozvoje ) Podpora pro rozvojové osy by měla směřovat do oblastí: Dobudování technické, zejména dopravní infrastruktury na odpovídající úroveň. Vytváření podmínek pro rozvoj podnikání, průmyslových zón, logistických center a zón se špičkovou technologií. Podpora struktury pro vzdělávání, vědu a výzkum. Podpora bydlení.

36 36 Póly růstu (propojení sídelní hierarchie a pozice na geografické ose)

37 37 Profil ekonomiky Jednalo se o dominantní ekonomickou specializaci regionů (dříve: těžba surovin, metalurgie, těžké strojírenství, zbrojní průmysl) - po r nešlo jen o přechod politický, ale i v oblasti hospodářství: přechod k nové ekonomice (flexibilita, znalosti, lidský kapitál, sociální kapitál atd.)

38 38 Profil ekonomiky Pokles významu zemědělství jako zaměstnavatele omezil některé možnosti rozvoje venkovských oblastí (Jižní a Jihozápadní Čechy, Jižní Morava a vnitřní periferie /podél hranic Čech a Moravy - např. Vysočina). Pokles zaměstnanosti však nebyl drastický (nové alternativy - multifunkční zemědělství)

39 39 Profil ekonomiky Transformaci zvládly lépe regiony s různorodou ekonomickou základnou -- viz metropole) či regiony s dominantními úspěšnými podniky (Mladá Boleslav -- možná zranitelnost)

40 40 Úkol Pracujte s následujícími údaji Pamatujte si hlavní charakteristiky kraje

41 41

42 42

43 43

44 44

45 45

46 46

47 47

48 48

49 49

50 50

51 51

52 52

53 53

54 54

55 55 Souhrn pomalé prohlubování regionálních rozdílů v sociálních poměrech obyvatelstva (v Praze a Středočeském kraji se situace zlepšuje, kraje Vysočina a Olomoucký jsou dlouhodobě na nízké úrovni, Ústecký a Moravskoslezský klesají)

56 56 Souhrn poměrně významné prohlubování rozdílů v ekonomické výkonnosti uvnitř krajů (např. v Jihomoravském kraji – brněnská aglomerace roste, ale jih kraje klesá, podobně ve Zlínském kraji narůstají rozdíly mezi zlínskou aglomerací a zbytkem kraje);

57 57 Souhrn dynamické prohlubování rozdílů v regionálně diferencované ekonomické atraktivitě (mikroregion Mladá Boleslav a nově Kolínsko ve Středočeském kraji jako příklad růstu a Kutnohorsko stagnace),

58 58 Souhrn snižování rozdílů v kvalitě životního prostředí (v celé zemi).


Stáhnout ppt "1 Regionální nerovnosti a disparity. 2 Literatura k přednášce Illner, M. (2002) České regiony na prahu evropské integrace. Str. 289-306 in Současná česká."

Podobné prezentace


Reklamy Google