Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

český národní strom LÍPA KOMPLEXNÍ SBÍRKA DAT A DOKUMENTŮ V RÁMCI PROJEKTU VÝUKY NA ZŠ.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "český národní strom LÍPA KOMPLEXNÍ SBÍRKA DAT A DOKUMENTŮ V RÁMCI PROJEKTU VÝUKY NA ZŠ."— Transkript prezentace:

1

2 český národní strom LÍPA

3 KOMPLEXNÍ SBÍRKA DAT A DOKUMENTŮ V RÁMCI PROJEKTU VÝUKY NA ZŠ

4 Prezentaci připravili v hodinách informatiky na základní škole Školní ul v Roudnici nad Labem žáci ze tříd IX.A a IX.B pod vedením p. uč. Gratiase. (Březen 2005)

5 Botanická charakteristika: Lípa srdčitá (Tilia cordata Mill.) Čeleď: lípovité (Tiliaceae) Jiný název(synonymum): lípa malolistá (Tilia parvifolia Ehrl.)

6 POPIS: Lípa je mohutný strom s košatou korunou, vysoký až 25 m, rostoucí často na sutích v křovité formě. Má střídavé, dlouze řapíkaté listy se srdčitě okrouhlou, na okraji zubatou až pilovitou čepelí. Na líci jsou tmavozelené, na rubu sivozelené, v úžlabí žilek s chomáčky rezavých chloupků, jinak jsou lysé. Z úžlabí listů vyrůstají vidlanovitá květenství pravidelných květů, jejichž až 8 cm dlouhá stopka je srostlá se spodní třetinou až polovinou podpůrného listenu žlutozelené barvy. Ten je krátce řapíkatý, podlouhle jazykovitý, blanitě kožovitý a lysý (!). Pětičetné květy mají pýřitý kalich a korunu s volnými úzkými plátky žlutavé barvy tyčinek s bělavými nitkami srůstá v pět svazečků. Svrchní pětipouzdrý plstnatý semeník kulovitého tvaru má krátkou čnělku, zakončenou pětilaločnatou bliznou. Plod je tvrdá kožovitá nažka, hranatě kulovitého tvaru, klíčící až druhým rokem a rozšiřovaná větrem s celým plodenstvím. Kvete od června do července a patří mezi nejvýznamnější medonosné rostliny, které poskytují na jednom stromě velké množství světlého nektaru.

7 Lípa před nádražím v Pardubicích, stáří asi 50 let.

8 Srovnání lípy srdčité a lípy velkolisté Lípa malolistá (Tilia cordata Mill.) Listy menší, na rubu sivozelené, na líci tmavozelené, v úžlabí žilek chomáčky rezavých chloupků, jinak lysé Květy v květenství po , počet tyčinek 20 – 30 Kůra na loňských větévkách červenohnědá Plody kožovité, hranatě kulovité Kvetení : červen až červenec Lípa velkolistá (Tilia platyphylla Scop.) Listy větší, svrchu tmavě, vespod světleji zbarvené, chomáčky v úžlabí listů bílé, na líci řídce, na rubu zřetelně chlupaté Květy v květenství po 3 - 6, počet tyčinek 30 – 45 Kůra na loňských větévkách šedá Plody tvrdé, kulovité s žebry Kvetení: červen, asi o 14 dní dříve

9 Lípa jako léčivá rostlina Sběr a sušení: Za suchého počasí se sbírá celé květenství i s podpůrným listenem, a to v době, kdy je asi polovina květů rozkvetlých. Rychle se suší ve slabých vrstvách ve stínu na vzdušném místě, neboť se snadno zapařuje a tmavne. Nesmí se sušit na slunci a při teplotě vyšší než 35 °C, aby neztratila aróma. Správně usušená droga si uchovává své původní zbarvení, má jemnou aromatickou vůni a nasládle slizovitou chuť. Nesmí obsahovat příměsi jiných druhů lip (kromě lípy velkokvěté). a) Sběr pro léčivé účinky: Droga: květenství s listenem Obsahové látky: flavonové glykosidy (zejména tilirosid), poměrně dost slizu, jehož množství je tím menší, čím jsou květy rozkvetlejší, a malé množství silice, jejíž hlavní složkou je fornesol. Dále jsou to třísloviny, cukry a malé množství saponinu.

10 b) Použití: V lidovém léčitelství je velice oblíbena při všech nemocech z nachlazení (rýma, kašel, záněty průdušek, angína, chřipka), neboť podporuje pocení, rozpouští hleny a snižuje dráždivost ke kašli. Za tímto účelem se často používá směs s květem černého bezu. Má také slabé protizánětlivé a močopudné účinky, uvolňuje křeče a podporuje chuť k jídlu. Mimoto je oblíbena i jako náhražka čaje, neboť má lahodnou chuť i vůni; doporučuje se sladit medem. Připravuje se spařením polévkové lžíce drogy sklenicí vařící vody a nechá min. vyluhovat. Droga nemá vedlejší účinky a v malých dávkách ji lze používat dlouhodobě. Lípa jako léčivá rostlina

11 Lípa jako součást státních symbolů Státní symboly jsou předměty, které si stát ústavou určil jako své oficiální nezaměnitelné označení. Symboly vycházejí z tradic státu a stát reprezentují. Státní symboly jsou: velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, prezidentská standarta a státní pečeť. Vlajka prezidenta republiky je čtvercového tvaru. Na bílém podkladu, olemovaným okrajem z bílých, červených a modrých plaménků je umístěn velký státní znak, pod kterým je na červené stužce podložené žlutými lipovými ratolestmi bílý nápis PRAVDA VÍTĚZÍ. Státní pečeť tvoří velký státní znak podložený lipovými ratolestmi. Okolo je vepsán nápis ČESKÁ REPUBLIKA.

12 Lípa jako památný strom (ukázky velmi starých rostlin na území ČR) Název Lípa malolistá Latinský názevTilia cordata ZUJSmečno ObecSmečno Číslo pozemku1425/1 Popis místa před kostelem VlastníkObec Obvod kmene425 cm Výška20 m Stáří300 let Datum vyhlášení

13 Lípa - ukázky velmi starých stromů na území ČR (2) NázevLípa malolistá Latinský názevTilia cordata ZUJChržín Obec Chržín (okr. Slaný) Číslo pozemku5/3 Popis místa na hřbitově před kaplí Vlastník Obvod kmene304 cm Výška20 m Stáří170 let Datum vyhlášení

14 Lípa v zámeckém parku V Kroměříži Lípa na návsi v Pacově u Říčan (bývalý okres Praha-východ) Lípa - ukázky velmi starých stromů na území ČR (3)

15 Lípa v Kamenici nad Lipou Okolo zámku v Kamenici nad Lipou se rozkládá anglický park s lípou starou 700 – 800 let, podle které dostala Kamenice svůj název. Památná lípa byla v zámecké zahradě vysazena snad již roku Podle některých pramenů měla 19 vodorovných větví. Při úpravě zámku roku 1583 bylo celkového řešení teras zahrady podřízeno tomuto stromu. Při bouři roku 1824 byla její košatá koruna sražena bleskem. Dodnes z ní přetrvává torzo kmene se dvěmi přízemními větvemi. Lípa - ukázky velmi starých stromů na území ČR (4)

16 Lípa - ukázky velmi starých stromů na území ČR (5) Lípa Na Prachovně (Obec Vratišov u Tábora) Foto Martin Matzke. tř. IX.B (Starý mlýn, u něhož lípa roste, je rekreačním objektem jeho rodiny.)

17 Stromem roku 2004 je Šestikmenná lípa ze Zámrsku BRNO [Nadace Partnerství - Strom života] Autor: Michal VeselýNadace Partnerství - Strom životaMichal Veselý Šestikmenná lípa rostoucí u Základní školy v Zámrsku se stala vítězem celostátní ankety Strom roku 2004 pořádané Nadací Partnerství. Celkem 4817 hlasů pro tento strom rozhodlo, že neobvyklá lípa se stane na následujících dvanáct měsíců Stromem roku České republiky. Celkem přišlo do ankety hlasů od všech milovníků stromů. Děti a učitelé ze ZŠ Zámrsk mají k lípě vřelý vztah. Každý den kolem ní procházejí do školní jídelny, pozorují, jak se mění podle ročních období. Děti ze školní družiny a z mateřské školy si do lípy chodí hrát, říkají „jdeme si hrát do rakety“. Prolézají jejím kmenem a sní o tom, že jsou v raketě, která je odnese na Měsíc. Rozvíjejí svou fantazii a získávají hezký vztah k přírodě. Na druhém místě se umístil Jilm – Strom splněných přání rostoucí mezi obcemi Véska a Pohořany u Olomouce se ziskem 2793 hlasů. Zpráva z internetových novin Neviditelný pes :

18 Dvacet největších památných lip v ČR: NÁZEV MÍSTO Rok měření Obv.km. (cm) 1Vejdovy lípyPastviny Sudslavická lípaVýškovice Lukasova lípaTelecí Tatrovická lípaTatrovice Husova lípaChlístov Lípa v ŘetovéŘetová Tatobitská lípa (Americká)Tatobity Lípa v MaškovicíchČeský Bukov Lípy v KotliKotel Dolní Popovská lípaJáchymov Lípa v PraskolesíchMrákotín Horní Popovská lípaJáchymov Lípa v JanověJanov Klokočovská lípa (Karlova)Klokočov Lípa v OpatovicíchOpatovice Lípa v SedloňověSedloňov Lípa v JablonečkuJabloneček Lípy v KnapovciKnapovec Lípa u ZelenýchMokrosuky Vlásenická lípaVlásenice

19 Nejeden bonsajista zatouží po vypěstování bonsaje z lípy. Může se nám podařit, že nalezneme semenáče lípy vysemeněné v živých plotech nebo na mezích, kde jsou pravidelně seřezávány, či na pastvinách, kde jsou okusovány dobytkem. Jejich silný kmínech je přímo předurčen k vypěstování bonsaje. Lípa sama o sobě vytváří silný kmínek již v mladém věku. Její výhodou je i rychlý růst a snadné obrůstání po seříznutí. Lípa jako bonsai

20 Lípa malolistá (srdčitá) je jedním z nejvhodnějších stromů pro vypěstování bonsají. Je nenáročná na závlahu a snáší krátkodobé přísušky v letním období. Její kmínky rychle sílí. Přestože některé listy opadají, vyraší záhy nové pupeny a narostou jí nové, drobnější listy. Lze u ní uplatnit i metodu odstranění listů v červnu a přivodit tak nové rašení jako u javorů. Není to však nutné. Výhodou lípy je, že ji můžeme pěstovat jako miniaturní bonsai, malou, střední, ale i velkou. Jen zřídka je napadána škůdci a chorobami. Nejčastějším škůdcem je mšice, které se snadno zbavíte postřikem. (ze serveru

21 Lípa v literatuře a umění (1) Svatopluk Čech: Ve stínu lípy Tento cyklus malých povídek veršem napsán byl r a vyšel v „Nové sbírce veršovaných prací" r Stručný obsah:  oslava českého kraje a rodné země  sedm veršovaných veselých i smutných příběhů, které si sousedi vyprávějí pod košatou lípou  idylický epos (klidný venkovský život, bez rozporů, přírodní prostota)

22 (2) Svatopluk Čech: Ve stínu lípy Vysvětlivky k dílu : Svatopluk Čech vzpomíná, roztoužen a rozteskněn nedávnou smrtí otce svého, ve vinohradském bytu svém blažených dob, které strávil většinou o prázdninách jako studující pražského novoměstského gymnasia a později jako právník ve Vraném, městečku nedaleko Slaného, kde býval otec jeho od jara r do roku 1873 ředitelem kapitulních statků. Básník oblíbil si milou tu obec tak, že ji nazývá "rodným krajem", ač v pravdě narodil se r v Ostředku na Benešovsku a pobyl s rodiči ještě na jiných místech Čech, zejména v Litni u Berouna, která se mu rovněž zlatým písmem do paměti vepsala. K Litni také zalétá vzpomínkami, chtěje „zapudit stesk nevýslovný". Tam scházívali se v dobách, kdy otec Čechův na liteňském panství správcoval ( ), na útulném prostranství před zámkem ve stínu košaté lípy někteří sousedé litenští a hovořili o ledačems. Někdy se k nim přidružil také pan správce Čech, pan farář Hamous a pan učitel Pacovský a tak staly se liteňské besedy pro básníka tím památnějšími. Ale tehdejších besedníků liteňských ani jejich rozhovorů S. Čech v básni neuvádí, nepamatoval si jich, nýbrž rozsadil kolem stolu postavy, jež mu v mládí nějak silněji na mysli utkvěly, všelijak je třeba ještě přetvořil a vložil jim do úst vypravování, která jsou většinou jeho vlastními smyšlenkami a jen tu a tam měla skutečné podklady v jeho upomínkách. (Z orig. od Ferdinanda Strejčka.) Úplné znění lze najít na internetové adrese: Je zde otištěno vydání devatenácté. Tiskem "Unie" v Praze Nakladatel F. Topič, knihkupec. S vysvětlivkami od prof.. Ferdinanda Strejčka.http://citanka.cz/cech/vslipy1-1.html

23 (3) Petr Skoumal – Březen (CD se skladbami, vyšlo v roce 1998) Posluchači této desky musejí být i lidé přemýšliví, aby si vychutnali jemnost Skoumalovské ironie i sebeironie a ocenili vkusnost a nenucenost jeho společenské angažovanosti, která se projevuje třeba Ve stínu lípy. (Píseň tématicky trošku připomene Horáčkovsko-Hapkovské „Buřty, pivo, nenávist,“ ale je slovním humorem a úmyslně zavádějícím dojmem hudební idyly daleko zajímavější a působivější). Ve stínu lípy (Petr Skoumal) Ty kdo k nám nepatří srovnáme pěstí a pak se spolu sejdeme ve stínu lípy. Rozum sem nepleťte, hlavní jsou city naše vlast volá tak sejdem se ve stínu lípy. Kdo nejde s námi, jde proti nám ať se pak nediví, že zůstal sám. Kdo s náma nejde,má prostě pech kdo s náma neskáče, néni Čech. Ty kdo nám nevoní srovnáme pěstí a pak se v míru sejdeme ve stínu lípy. My jsme tou zhuštěnou národní trestí proto se den co den scházíme ve stínu lípy. Kdo nejde s námi, jde proti nám ať se pak nediví, že zůstal sám. Rychle tě srazíme železnou pěstí a pak se bratři sejdeme ve stínu lípy Kdo s náma nejde, jde proti nám my si tě šmejde, najdem a pak...

24 (4) Na malebné návsi stojí stará lípa. Zdalipak nám někdo řekne, co se v její duši skýtá? Hodně už si pamatuje, víc, než by si člověk přál. Plno lásky, hezkých chvilek, taky války, a tak dál. Tahle lípa od pradávna, skýtá mnohá tajemství. Nic už od ní nedozvím se, a v tom její kouzlo tkví. Závěrem však jedno přání dovolím si vyslovit: „Přála bych si v naší zemi, spatřit více těchto lip.“ Lípa Vítězná báseň ze soutěže ČSOP Strom měsíce října Zdeňka Paroubková, tř. VI.B, ZŠ Krále Jiřího z Poděbrad, Strakonice, říjen 2004

25 (5) HROB Karel Havlíček Borovský (z cyklu „O posledních věcech člověka“) Synku, radím tobě, není stejno v hrobě, nedávej se pochovati někde na hřbitově. Tam nedojdeš slávy ve způsobu trávy, spasou tebe každé léto farářovy krávy. Lépe o samotě, nech si synku radit, a tam si dej na svém hrobě mladou lípu vsadit. Dobře se pod lípou budeš synku mívat, pěkně ti tam budou na ní z jara ptáci zpívat. Když košatá lípa rozkvete v červenci, budou pod ní sedávati panny a mládenci. Lípa z tebe vsaje toku medového, pilné včelky nasbírají med do úlu svého. Dej si chlapče radit, pomni na tu slávu, ještě budou hezké holky tebou sladit kávu.

26 Alois Jirásek: Lucerna Pohádkové drama o čtyřech jednáních. Premiéra by1a 17. listopadu 1905 v Národním divadle v Praze. Měla velký úspěch a rázem se stala nejen Jiráskovou nejoblíbenější hrou, ale i nejhranější hrou českou. Pohádka vrcholí scénou u lípy, do níž se Hanička, za tance lesních pannen, ukryla. Statečně se vrchnímu a pacholkům postaví Zajíček a nezůstává sám. Když se náhle lípa zázračně rozzáří, začnou útočníci couvat. Po menší potyčce přichází kněžna a rozbije lucernu ve znamení, že zbavuje mlynáře všech povinností k vrchnosti (6)

27 Další zajímavosti o lípě a lípách: Lípa byla považována za ochranný strom rodin a rodů. Při narození prvního dítěte bývalo zvykem zasadit u stavení lípu. Tento zvyk může mít i souvislost s dalším mýtem o tomto stromu, říkalo se, že lípy chrání před zlými duchy a nikdy do nich neuhodí blesk. Byla stromem zamilovaných a sídlem bohů lásky. Starořecký příběh o manželích Filemonovi a Baucis, kteří i po smrti chtěli být stále spolu, a proto je Zeus proměnil za jejich dobrotu v dub a lípu, aby se mohli alespoň větvemi sebe dotýkat, jistě dokladuje i význam lípy v řecké kultuře. Keltové i Slované tomuto stromu přisoudili zvláštní význam a vlastnosti. Lípa bývá uváděna jako posvátný strom Slovanů. Zajímavosti - str. 1

28 Restaurace Ve stínu lípy se nachází v krásném prostředí chráněné krajinné oblasti Český Kras v Litni. První písemné zprávy o obci Liteň pocházejí již z roku V 18. století zde byl postaven zámek v pozdně barokním slohu. Obec byla povýšena na městečko císařem Ferdinandem V. v roce Tvořilo zde mnoho známých osobností, např. Josef Mánes zde namaloval několik portrétů a František Ženíšek právě zde vytvořil první návrh opony Národního divadla a olej "Odřich a Božena". "Ve stínu lípy" nazval své dílo i Svatopluk Čech. Restaurace se nalézá jen 6 kilometrů od známého hradu Karlštejn. Koněpruské jeskyně leží 7 km od Litně. Objeveny byly v roce 1950 a pro veřejnost zpřístupněny roku Vznikly v devonských vápencích starých až 400 miliónů let. Jsou vyvinuty ve třech výškových úrovních a jejich celková délka přesahuje 2 km, zpřístupněná trasa je dlouhá 600 m a její prohlídka trvá 1 hodinu. Ve svrchním patru byla 15. století tajná penězokazecká dílna. Jeskyně jsou jedinečné svou opálonosnou výzdobou a paleontologickými nálezy, dokládajícími vývoj přírody za posledních 1,5 miliónu let. Zajímavosti - str. 2

29 Sázení lip jako památných stromů je tradicí, která se stále udržuje. Kupříkladu jako v Chotěboři, v květnu 2004 (úryvek z kroniky města): Prezident ČR Václav Klaus postupně navštěvuje jednotlivé kraje a jako sedmá přišla na řadu Vysočina. Kraj čekal nelehký úkol. Musel vybrat města, která pan prezident navštíví. Návštěva kraje byla zahájena v Želivském klášteře a i na nás, občany Chotěboře, se usmálo štěstí. Pro třetí, závěrečný den pobytu byla zvolena trasa Jihlava - Žďár nad Sázavou – Ždírec nad Doubravou – Chotěboř – Praha. Velkou atrakcí pro fotografy a kameramany je sázení lípy na náměstí. Jak řekl ve svém projevu starosta, tento národní strom nám bude připomínat nejen návštěvu pana prezidenta, ale i naši národní identitu v Evropské unii. U sázení stromu asistují skauti a pracovníci Statku Doubravka. K překvapení všech se pan prezident rozhodl, že strom zasadí celý sám, tedy žádné jedno symbolické vhození hlíny rýčem. Jde mu to velmi rychle a za chvíli již první dáma sama strom poprvé zalévá z modré konve. Následuje cesta zpátky přes celé náměstí na radnici, kde již čekají oficiální hosté...

30 Lipové ratolesti na pamětních mincích jsou jednou z dalších možností výskytu národního symbolu, kterou naši prezentaci končíme.

31 POZOR ! POKRAČUJEME další prezentací

32 Projekt LÍPA Účinkují žáci IV.B pod vedením paní učitelky Lenky Jelínkové

33 Celková délka videozáznamu je 7 minut 28 sekund

34 Zde obě prezentace končí, za 20 sekund bude opakování.


Stáhnout ppt "český národní strom LÍPA KOMPLEXNÍ SBÍRKA DAT A DOKUMENTŮ V RÁMCI PROJEKTU VÝUKY NA ZŠ."

Podobné prezentace


Reklamy Google