Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

MYŠLENKOVÉ KOŘENY EVROPSKÉHO SJEDNOCENÍ. E VROPSKÁ IDEA předobraz sjednocené Evropy – již antické Řecko a římská říše, následně Svatá říše římská národa.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "MYŠLENKOVÉ KOŘENY EVROPSKÉHO SJEDNOCENÍ. E VROPSKÁ IDEA předobraz sjednocené Evropy – již antické Řecko a římská říše, následně Svatá říše římská národa."— Transkript prezentace:

1 MYŠLENKOVÉ KOŘENY EVROPSKÉHO SJEDNOCENÍ

2 E VROPSKÁ IDEA předobraz sjednocené Evropy – již antické Řecko a římská říše, následně Svatá říše římská národa německého snaha překlenout politickou roztříštěnost Evropy jako hlavní „motor“ pro uvažování o „sjednocené (společné) Evropě“ institucionální rovina sjednocování

3 S TŘEDOVĚK (1) Dante Alighiery, básník a myslitel ( ), spis Monarchia (český překl. „O jediné vládě“), podpora obnovení silného římského císařství podřízeného tzv. lidskému právu, kritika církve a snahy papežů vládnout, církev – instituce duchovního charakteru

4 S TŘEDOVĚK (2) Jiří z Poděbrad, český král (1420 – 1471) – hlavním motivem byly bezpečnostní záruky před arabskými nájezdy. „Unie evropských států“: vlastní pokladna (každý panovník 1% svých příjmů /rok) v čele „předsednictvo“ (králové Francie – Ludvík XI., Německa – (jiný, než Jiří nebyl, kromě římského krále, benátský dóže a v budoucnu za Španělsko kastilský král společný „parlament“ – shromáždění velvyslanců jednotlivých členských států a smírčí soud otevřenost pro další křesťanské evropské země! PRVNÍ PLÁN, JEŽ NEPOČÍTAL V EVROPĚ S CÍRKVÍ A PAPEŽEM – NEUSPĚL Vévoda ze Sully, diplomat v době 30ti-leté války (1560 – 1641) – bezpečnostní hledisko, 40ti členná rada patnácti evropských křesťanských států

5 N OVOVĚK (1) William Penn, angl. představitel náboženského hnutí kvakerů(1644 – 1718) – „Esej o současném a budoucím míru v Evropě“ – představa suverénního evropského parlamentu podle anglického vzoru, jako nadnárodního shromáždění zastoupení států podle velikosti (N – 12 (včetně českého zástupce), Fr. A Šp. – 10, It. – 8, A – 6, ŠV., Pol., Hol. – 4, Švýc.- 2, pobalt. Kuronsko a Šlesvicko – 1). Rus. a Tur. – mimo. rotující předsednictvo, většinové hlasování mír a bezpečnost – ostatní suverénní záležitost jednotlivých členů nedotknutelná autorita křesťanství

6 N OVOVĚK (2) Immanuel Kant, německý filosof ( ) – „K věčnému míru“ – jeden z posledních velkých kosmopolitních návrhů, jak zajistit trvalý mír: federativní uspořádání v Evropě včetně evropské ústavy Zavedení republikánského systému proti násilnému prosazování národních zájmů stálé evropské vojsko

7 S POJENÉ STÁTY EVROPSKÉ (1) 1848 – mírové kongresy (VI.-Londýn, IX-Brusel, VIII.49-Paříž, 1850-Frankfurt, VI.51-Londýn) prezentace velkého množství stanovisek a vizí Victor Hugo ( ) – aktivní na kongresech; spis Rýn – spolupráce Francie a německých státečků zajistí Evropě zdárný vývoj. Garant: Francie – posunutí jejích hranic až za Rýn preferoval Spojené státy Evropské, a to i po porážce Francie a sjednocení Německa (1971) i když připustil, že se bude jednat o dlouhý proces ve vzdálené budoucnosti. Nadále trval na potřebě německo-francouzského usmíření

8 S POJENÉ STÁTY EVROPSKÉ (2) Neúspěch revoluce 1848 – „pád“ evropského nadšení a nárůst nacionalismu x postupné oživení (od 2.pol.60. let): založen časopis Spojené státy evropské místo SSE akcent na federaci národů Evropy postupně úpadek => 1888 – vznik meziparlamentní unie – I. Mezinárodní mírový kongres – 1899 – iniciován ruským carem Mikulášem II. + vznik pan-hnutí (pangermanismus, panslavismus…) po 1875 – tvrzení „Evropa už neexistuje“

9 S TŘEDNÍ E VROPA První úvahy už v roce 1848 (Metternich), reálně pak Bismarck (a pruská vítězství). Friedrich Naumann ( ) – publikace Mitteleuropa (1915): Spolupráce N a R-U + ostatní dle přání na smluvní bázi – nadstát (hosp.spolupráce, celní unie, jednotný obchodní prostor, právní řád a dopravní systém…) Požadavek solidarity bohatších států s chudšími. Kritici: projekt je přípravou vzniku Velkého Německa z politiky byly ideje evropanství vytlačeny zcela – na Evropu odkazovali pouze ti, co se obávali nového vzestupu nacionalismu (historik Ranke / / ad.)

10 F EDERALISMUS Z A NGLIE federalismus – produkt britského prostředí, v politické praxi uplatnili Američané John Seeley – profesor dějin – kniha „Anglická expanse“- myšlenky tzv. „imperiální federace“ – VB vytvořením federace s dosavadními koloniemi zabrání dominanci USA nebo Ruska. Řešení pro evropské státy: federace (přednáška „Spojené státy evropské“) – výhradní kontrola nad ozbrojenými silami

11 P OVÁLEČNÉ MODELY (1): P ANEVROPA panevropské hnutí – první meziválečné hnutí v oblasti sjednocování Evropy, první skutečně politický projekt výstavby sjednocené Evropy autor: Richard Coudenhove-Kalergi ( ), „Panevropa“ (1923): myšlenka Panevropské unie (organizace během jednoho roku založena) na základě koncepce modelu Panevropské unie Evropa se musí sjednotit, vymezena hranicemi evropského kontinentu (vyjma Ruska a VB – mají mnoho neevropských zájmů) USA – přítel Evropy, ale do budoucna velký konkurent, vztah F-N – úskalí sjednocovacího procesu SSE nahradil pojmem Panevropa (panevropské hnutí – cesta ke SSE) Fáze procesu vzniku Panevropy: 1) propagace a výchova, 2) smlouva o volném svazku (rozhodčí soud a garanční pakt), 3) celní unie, 4) panevropská ústava (všechny instituce i vztahy)

12 P OVÁLEČNÉ MODELY (2): P ANEVROPA rozmach: 1925 – Panevropský manifest, 1926 – Panevropský kongres ve Vídni: přijat programový cíl spojení všech evropských států, kompromis – možnost připojení Anglie, květen 1930 – Návrh Panevropského paktu „Evropský svazek států“– v podstatě návrh evropské ústavy (konkr. modelu federace) - vrchol státy by neztratily suverenitu, Spolková rada – za každý stát jeden zástupce, většinové rozhodování (jednomyslnost – otázky suverenity), Spolkové shromáždění (volba spolkového kancléře i vicekancléře, spolkových soudců, kontrola hospodaření), Spolkový soud, Spolkový úřad (výkonná moc) Projekt nerealizován Hospodářská krize – konec úvah o Panevropě x Panevropská unie nadále existovala (další kongresy). Po nástupu Hitlera Panevropa zakázána

13 B RIAND : PLÁN FEDERÁLNÍ UNIE (1) Aristide Briand, fr. soc. politik ( ), v l min. zahr. franc.vlád. Usiloval o fr.-německé usmíření, hl. architekt locarnského paktu, tvůrce Briand-Kellogova paktu, navrhovatel a propagátor evropské unie. Iniciativa evropského sblížení prostřednictvím spolupráce Fr.a N. – předpoklad všech evropských projektů. Navrhoval ustavení Spojených států evropských – snaha získat podporu N (min.zahraničí Stresemann – VI schůzka). V N – kritika – příliš účelový plán, podporující hegemonii Fr. v E.,protiamerický charakter… Briand plán zveřejnil až v létě 1929 (coby fr.premiér), poté přednesl na plénu Společnosti národů (IX.29) hospodářská i politická dimenze spolupráce v E. Shoda 27 přítomných států, aby Briand Briand předložil memorandum, shrnující jeho myšlenky –Briand předložil „Memorandum o organizaci režimu evropské federální unie“ – následovaly návrhy od různých institucí jednotlivců na uspořádání E. Okolnosti vývoje (propad na Wall Streetu – X.29,vzestup NSDAP v Německu. Postupně odklon v Evropě, kromě Panevropy. Memorandum předloženo vládám 27 zemí (čl. SN) a Rusku a Tur. Dohoda, že E.vlády odpoví písemně a bude následovat rozprava SN.

14 B RIAND : PLÁN FEDERÁLNÍ UNIE (2) Obsah Memoranda: 1) mírová organizace Evropy (morální unie), 2) orgány Unie, 3) koncepce Unie (bezpečnostní tématika). Vytratila se celní unie,odstranění hranic, zbyly jen hrubé základy z původně uvažované politické unie), už jen součást SN nikoli samostatně Orgány: Evropská konference, Politický výbor a sekretariát. Kompetence vymezeny v obl. hosp., veřejných prací, dopravy, fin., zdravotnictví, kultury a správy. Plánem bylo stanovit „podstatné směrnice vymezující kompetence x ponecháno posouzení SN Poté zveřejňovány odpovědi jednotlivých států (26) – výhrady, diplomatický jazyk, pokles sympatií pro projekt. Malé státy (20) pro projekt s výhradami (z nich Maď. a Irsko proti). Zdráhali se N, It., Brit. – spíše výhrady (nejjasněji It. – proti nezahrnutí SSSR) konference k projednání na půdě SN (volební vítězství nacistů v N – zdecimování Stresemannovy Německé lidové strany) – proti Briandovu plánu diskuse bez závěrů, vytvořena na návrh Brit. Studijní komise pro federální unii opři Společnosti národů – předsedou zvolen Briand Konec projektu x poprvé, kdy plán na evropské sjednocení přinesl vysoký funkcionář velké evropské země

15 D ALŠÍ PROJEKTY SJEDNOCENÍ E VROPY Intelektuální rovina (Guglielmo Ferrero: „Stará a nová Evropa“; Karl Jaspers: „Duchovní situace doby“ atd.) Spolek Německý výbor pro evropskou spolupráci (1927) Federace ve střední Evropě

16 E VROPSKÁ EKONOMICKÁ INTEGRACE definice, fáze, cíle a nástroje, právní základy

17 1. C O JE EKONOMICKÁ INTEGRACE ? nový proces, po 2. světové válce, probíhá po celém světě, zahájen v Evropě

18 1.1 O BECNÁ CHARAKTERISTIKA J. Pelkmans (2006): Odstranění ekonomických hranic mezi dvěma nebo více ekonomikami (státy ) Základní přínos ekonomické integrace: posílení skutečné nebo potenciální konkurence a efektů, které z toho plynou

19 A.M. El-Agraa (2007): Odstranění všech diskriminačních překážek v obchodě mezi nejméně dvěma státy, zavedení určitých forem kooperace a koordinace mezi nimi

20 D. Dinan (2000) : Odstranění bariér kladených obchodu a investicím, jakož i přijetí komplexních soutěžních pravidel na trzích zboží a trzích faktorů (tzn.trzích kapitálu a práce)

21 Ekonomická integrace je proces, v němž se postupně propojují dosud oddělené národní trhy (odstranění „ekonomických hranic“ (podle Pelkmanse), což předpokládá odstranění překážek (ekonomických, obchodních, daňových, administrativních, technických aj.) mezi nejméně dvěma státy, které tomu doposud bránily (podle El-Agray), a zavedení společných pravidel (především soutěžních, podle Dinana)

22 E KONOMICKÁ INTEGRACE : PRACOVNÍ DEFINICE Vzájemné otevírání národních trhů zúčastněných států, jež si vyžaduje určité formy jejich spolupráce a koordinace jejich hospodářských politik

23 O BSAH A FORMY EKONOMICKÉ INTEGRACE Dva procesy 1. Integrace trhů 2. Integrace hospodářské politiky

24 I NTEGRACE TRHŮ trhy  zboží,  pracovních sil,  služeb a  kapitálu

25 I NTEGRACE HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY Různé formy spolupráce vlád zúčastněných zemí, výměna zkušeností  společný postup (uznávání diplomů), společná pravidla (pravidla hospodářské soutěže na vnitřním trhu),  harmonizace předpisů (zdravotní a bezpečnostní předpisy),  koordinace hospodářské politiky (fiskální),  společné politiky (obchodní, zemědělské a dopravní),  měnová

26 P ODNĚTY INTEGRAČNÍHO PROCESU ( V E VROPĚ ) EKONOMICKÉ vytvořit příznivější podmínky pro růst ekonomické prosperity a životní úrovně obyvatel, rozšíření trhů, větší hospodářský prostor POLITICKÉ vytvořit z Evropy kontinent míru, vyloučit války, odstranit zdroje konfliktů, které v minulosti přivedly ke dvěma světovým válkám  první krok západoevropské integrace založení Evropského společenství uhlí a oceli (1951),  rozšíření EU v 70. letech (jižní Evropa),  rozšíření na Východ (po roce 2004),

27 BEZPEČNOSTNÍ A STRATEGICKÉ období studené války, vojenská a ideologická hrozba Sovětského svazu, faktor, který stmeloval západoevropské země, GEOPOLITICKÉ oslabení Evropy, dvě supervelmoci, snaha posílit pozice Evropy ve světě

28 Ekonomická integrace se vždy proplétá s politickou integrací Dominantní pohnutka v Evropě : politická a bezpečnostní, ekonomická integrace jako nejschůdnější cesta

29 P ŘÍNOSY EKONOMICKÉ INTEGRACE ( CO MOTIVUJE ZEMĚ ) Obecné očekávání země bude na tom lépe,

30 O ČEKÁVANÉ EFEKTY rozsáhlejší odbytiště (integrace trhů), rozvoj obchodu, výhody z rozsahu výroby, optimální rozsah výroby, specializace, vyšší produktivita, snižování nákladů, efektivnější alokace zdrojů, přitažlivost pro investory posiluje se konkurenční prostředí - inovace, kvalita zboží a služeb, sortiment a servis, adaptace, tlak na strukturální změny makroekonomické přínosy (vzájemný obchod a růst zaměstnanosti)

31 S TUPNĚ ( FÁZE ) EKONOMICKÉ INTEGRACE Vývojové fáze ekonomické integrace Negativní  odstranění překážek obchodu mezi zúčastněnými státy (cla,kvóty aj.), liberalizace vzájemného obchodu,  bez společných institucí, na základě mezivládní spolupráce, nižší stupeň ekonomické integrace Pozitivní  nejen odstranění překážek vzájemného obchodu, ale otevření dalších trhů, nutná společná pravidla,  určité pravomoci národního státu se převádějí se souhlasem členských států do rukou společných, nadnárodních institucí,  společné instituce a jejich pravomoci

32 1. P ÁSMO VOLNÉHO OBCHODU odstranění bariér vzájemného obchodu zbožím (zpravidla jen průmyslovým) postoj vůči třetím zemím : vlastní celní režim, vlastní obchodní ochrana vůči třetím zemím důsledky : zůstává kontrola na hranicích případ negativní integrace, bez institucí, mezivládní dohoda, integrace trhů zboží, příklady : ESVO (EFTA), NAFTA, ASEAN, CEFTA

33 C ELNÍ UNIE odstranění bariér vzájemného obchodu zbožím plus společný postup v obchodu s třetími zeměmi, společná obchodní politika vůči třetím zemím, důsledky : odstraněna kontrola na vnitřních hranicích, proclívání na vnějších hranicích, volný pohyb zboží na území celní unie, ES od začátku budována jako celní unie, nikoli jako pásmo volného obchodu, chápána jako první krok ke společnému trhu,

34 S POLEČNÝ ( JEDNOTNÝ, VNITŘNÍ ) TRH celní unie plus volný pohyb služeb a výrobních faktorů (práce a kapitálu ) velký propojený hospodářský prostor bez vnitřních hranic, efekty společného trhu:  silné propojení ekonomik zúčastěných zemí  obchodní integrace, přesuny kapitálu, mobilita pracovních sil přes hranice, posílení konkurence přes hranice EU od začátku budována jako celní unie a společný trh

35 H OSPODÁŘSKÁ A MĚNOVÁ UNIE společný trh plus společná měna, společná měnová politika prováděná společnou centrální bankou, vysoký stupeň ekonomické integrace: propojení trhů plus integrace v měnové oblasti, odstranění měnových překážek vzájemného obchodu a přesunu kapitálu, dovršení vnitřního trhu, koordinace hospodářských politik : měnové a rozpočtové, koordinace dalších sfér hospodářské politiky : zaměstnanost, daně

36 T ŘI STRÁNKY EVROPSKÉHO INTEGRAČNÍHO PROCESU : DEEPENING, WIDENING, ENLARGEMENT 1. Prohloubení ( Deepening) Kroky v postupném otevírání (propojování) základních trhů členských zemí, postup v ekonomické Příklad : volný pohyb osob, volný pohyb zboží, harmonizace předpisů (bezpečnostní předpisy u výroby automobilů, prohlubování trhu služeb

37 2. Widening rozšíření ekonomické integrace do dalších sfér  ochrana životního prostředí,  regionální politika,  politika zaměstnanosti,  podpora výzkumu, měnová integrace,

38 3. Enlargement (rozšíření) rozšíření počtu členských zemí, rozšíření integrovaného prostoru, původně šest zakladatelských zemí, Pět fází : 1973 (9 zemí), 1981 ( 10 zemí), 1986 (12 zemí), 1995 (15 zemí), (28 zemí)


Stáhnout ppt "MYŠLENKOVÉ KOŘENY EVROPSKÉHO SJEDNOCENÍ. E VROPSKÁ IDEA předobraz sjednocené Evropy – již antické Řecko a římská říše, následně Svatá říše římská národa."

Podobné prezentace


Reklamy Google