Základní pravidla úpravy knih

Prezentace na téma: "Základní pravidla úpravy knih"— Transkript prezentace:

1 Základní pravidla úpravy knih
Úvod do typografie Základní pravidla úpravy knih Licenční studium 2004

2 Základní pravidla úpravy knih
obecný postup při přípravě tisku rozsáhlejší textové publikace s barevnými obrázky pro náročný tisk ve velkém nákladu MAKETY kontrolní rukopisná reprodukční zpracovatelská knihařská

3 Rukopisná maketa imprimovaný rukopis (počet AA)
vlastní text publikace po obsahové a jazykové korektuře ostatní informace důležité pro sazbu (umístění obrázků, tabulek), popisky obrázků, názvy tabulek další součásti publikace (knižní rejstřík, vysvětlivky, seznam symbolů) předlohy obrazové části analogové – transparentní (diapozitiv, negativ) nebo odrazové (fotografie, kresba, tiskovina) digitální – datové soubory obrazové předlohy v některém z doporučených formátů čárové (pérové), tónové jednobarevné (stupně šedi), tónové plnobarevné, kombinované předlohy

4 Zpracovatelská maketa
typograf + grafik + technolog typ publikace (umělecká, beletrie, paperback, dětská kniha, reklamní katalog,…); drahá, úsporná, ekologická; pouze textová, textová s obrázky, obrazová publikace) tisková technika (ofset kotoučový, archový) papír pro tisk (barva, plošná hmotnost, natíraný/nenatíraný, matný, lesklý, recyklovaný,…) grafická úprava publikace

5 Zpracovatelská maketa grafická úprava
textová část formát stránky obrazec sazby písmo (druh, stupeň) titulní arch (úvodní stránky) sazba vnitřní části – vzorové stránky obálka a přebal publikace odhad počtu stránek a podle typu papíru i tloušťky knižního bloku obrazová část skenování předloh zpracování výtažků obrázky jako příloha nebo součást vlastní publikace způsob umístění obrázků

6 Zpracovatelská maketa grafická úprava
vzorové stránky celotextové začátky a konce kapitol stránky s tabulkami stránky s obrázky způsob číslování knižní rejstřík (autorský, věcný) marginálie? poznámky pod čarou? vysvětlivky? soupis literatury? obálka (pevná součást knihy) barva, hřbet, text, předsádka přebal (oddělitelná část knihy)

7 začátky a konce kapitol
zarážková stránka první stránka kapitoly východová stránka poslední stránka kapitoly XXXX xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx stránková zarážka xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx        nejméně 5 řádek špičková stránka Kapitola začíná na nové stránce nebo u paty stránky, pokud text obsahuje aspoň 3 řádky

8 Přebal optický poutač, propagující knihu / autora / edici
ochranná funkce okrajové záložky technické požadavky: proti desce větší na výšku o 1–2 mm, na šířku o 4 mm (na ohyb přes vnější hranu desek) zušlechťování (laminace, lakování, ražba) 4. 1. hřbet

9 Přebal 1. autor, název, edice, logo nakladatelství
grafická úprava přebalu musí respektovat grafickou úpravu knihy, obsah a zaměření publikace lze řešit jako celek (zapojení zadní strany i hřbetu) nebo 1. a 4. stranu zvlášť jednotná úprava edičních řad a klubových publikací 1. autor, název, edice, logo nakladatelství hřbet: název publikace (zdola nahoru) 4. anotace, informace o autorovi, edice nebo nakladatelství, ISBN, čárový kód… okrajové záložky: anotace díla, informace o edici, seznámení s autorem, fotografie autora… hřbet 1. 4. okrajové záložky

10 Zpracovatelská maketa práce technologa
výběr tiskového stroje (počet stran/TA) plošná hmotnost papíru + počet stran  vazba (viz knihařská maketa) příprava materiálu pro tisk papír a lepenka (knižní blok, předsádka, přebal, desky) tiskové barvy (jaké; odhad spotřeby) ostatní materiál obálka (lakování, laminace, ražba, hologram,…) způsob balení a expedice, perzonalizace,… odhad doby potřebné pro realizaci zakázky, časový harmonogram

11 Knihařská maketa („bílá kniha“)
reálná maketa vazby publikace (nepotištěný papír stejného druhu a plošné hmotnosti, jaký byl pro publikaci zvolen, počet stran podle rozsahu publikace)

12 Knižní vazba vazba tuhá vazba polotuhá vazba měkká
tuhé desky potažené plátnem, papírem, koženkou, laminovaným potahem nebo obě knižní desky z plastu V7, V8 lepenkové desky s papírovým potahem a hřbetem V5, V6 měkká obálka papírová, plátěná, laminovaná V1, V2, V3, V4

13 Vazba měkká (brožura) V1 – sešitová měkká vazba, složky vložené do sebe a do obálky sešity ve hřbetě, šití „na stříšku“ V2 – lepená měkká vazba, volné listy ve hřbetě slepeny V3 – bloková vazba, složky šité shora a zavěšeny do obálky V4 – šitá měkká vazba, vazba šitých brožur

14 Vazba polotuhá Vazba tuhá
V5 – polotuhá vazba V6 – dětské skládanky (leporela) Vazba tuhá V7 – tuhá vazba s kombinovaným potahem, např. poloplátěná V8 – tuhá vazba s nekombinovaným potahem, plátěná, desky potaženy jedním kusem knihařského plátna

15 Reprodukční maketa maketa obrazových částí publikace:
umístění na stránce (zrcadlo sazby; zákres 1:1) do obrazce sazby na plnou šíři užší než šíře sazebního obrazce) přesahující obrazec sazby na spadání na plnou plochu strany samostatná obrazová příloha orientace na stránce směr pohybu nebo směr pohledu na obrázku = dovnitř optické těžiště nahoru

16 Reprodukční maketa kontrola barevného zpracování reprodukcí
kontrola separace CMYK s ohledem na tiskový stroj a papír reprodukční náhled (na kalibrovaném monitoru) reprodukční nátisk fotochemický nátisk (Cromalin f. Du Pont; 3M Match Print,…) nátisková tiskárna (ink-jet, laserová) nátisk na produkčním stroji

17 Analogový nátisk pracuje s filmovými výtažky, speciálními transparentními fóliemi se světlocitlivou lepící vrstvou a práškovým pigmentem C, M, Y, K ! vzhled chemického nátisku je dramaticky odlišný od vzhledu ofsetového tisku! systémy: Matchprint a Color-Key od f. Imation (3M) Color Art System od f. Fuji Cromalin Tonerproof a Cromalin Studio Sprint od f. DuPont

18 Color Art System barevné transparentní fólie, termo-transfer tisk KCMY a laminace expozice 4 barevných fólií s použitím výtažků vyvolání, přenesení barevných fólií na sebe a zalaminování na bílý podklad

19 Cromalin color proof (DuPont)

20 Kontrolní maketa poslední kontrola TA před zahájením tisku
rozmístění stran na desce s ohledem na skládání a řezání archu kontrola umístění pomocných značek na sklad, na ořez, hřbetní značky, kontrolní proužky, nepotisknutelné plochy archová stránková montáž, vyřazování stránek na tiskovém archu (dříve ruční montáž, dnes elektronická archová montáž, např. Preps 3.0) – umístění stran na TA, aby po vytištění a složení stránky po sobě následovaly

21 Archová montáž knihařský arch KA – celkem 16 stran – 8 líc/8 rub
složka – složený knihařský arch (orientace stránek na archu – stojatý/ležatý formát) způsoby vyřazování stránek na arch závisí na knihařském zpracování pro vazbu V1 – ve hřbetě šitá brožura knižní vazba: rub/líc na obracení na klopení (do pásu, dvojprodukce)

22 Vyřazování rub/líc knižní blok ze složek
hřbetní značky – signatura: plná linka délky 2 cicera, ½ petitová, na další složce posunuta o 1 cicero; na archu ve hřbetě mezi stránku s nejnižším číslem a nejvyšším číslem na archu pasignatura: písmo 6• – 1KA, 2KA,…, název díla nebo autor sčítač – součet nejvyšší a nejnižší číslice na archu; hřbetní sousedství př. 1KA sčítač= 1+16= KA = KA = 81

23 1KA líc =3 17 17 1. lom 5 12 9 8 =1 2. lom 4 13 16 1 17 17 =3

24 1KA rub =1 17 17 1. lom 7 10 11 6 =3 2. lom 2 15 14 3 17 17 =1

25 Vyřazování stránek „na obracení“
=1 rub líc řez 3 6 5 4 =1 2 7 8 1 9 =1 8 stran  sčítač 1+8= tisková forma – obě strany

26 Vyřazování pro V1 stejný sčítač pro všechny archy
=1 =3 líc 1KA 5 60 57 8 4 61 64 1 65 brožura 64 stran  sčítač 64+1 = 65

27 Vyřazování pro V1 stejný sčítač pro všechny archy
=3 =1 rub 1KA 7 58 59 6 2 63 62 3 65 65 brožura 64 stran  sčítač 64+1 = 65

28 Příklad Připravte návrh vyřazení 88 stránek knižní publikace (V7)
Řešení: 88 = 5× × 8, tj. 5 úplných knihařských archů a 1 arch na obracení v dvojprodukci 1KA: 1–16 (sčítač 17) 2KA: 17–32 (49) 3KA: 33–48 (81) 4KA: 49–64 (123) 5KA: 65–80 (145) např. 5KA 6 KA na obracení 81-88 líc: rub

29 Příklad líc rub 1KA 2KA 3KA 4KA
Připravte návrh vyřazení 88 stránek knižní publikace (V1) Řešení: 88 = 5× × 8, tj. 5 úplných knihařských archů (líc/rub) a 1 arch na obracení v dvojprodukci; stejný sčítač pro všechny KA 89 1KA 2KA 3KA 4KA 88 1 líc rub

30 Příklad líc rub 6KA na obracení 5KA 1 3 17
Připravte návrh vyřazení 88 stránek knižní publikace (V1) 6KA na obracení 5KA líc rub

31 Hlavní části knihy předsádka
1. stránka – 1. patitul, signet, název edice, logo nakladatelství 2. stránka – vakát 3. stránka – 2. patitul – textový, název díla, jméno autora 4. stránka – frontispis (protititul); dvoustrana s titulní stránkou nebo „pravý protititul“ nebo vakát 5. stránka – hlavní titul 6. stránka – vydavatelský záznam (+ anotace u odborných publikací) 7. stránka – věnování (dedikace) 8. stránka – vakát nečísluje se titulní arch = 8 prvních stran

32 Hlavní části knihy 9. stránka – Předmluva Úvod Vlastní text publikace
Doslov Obsah (v odborné publikaci na začátku před Předmluvou) Seznam vyobrazení Vysvětlivky Soupis literatury Knižní rejstřík (jmenný, věcný) Tiráž (poslední sudá stránka) – shrnuje nakladatelské a tiskárenské údaje

33 Úvodní část knihy 1 1. list předsádka: 1. stránka: patitul (první)
spojuje knižní blok s obálkou, papír větší plošné hmotnosti, bílá, barevná, se vzorem 1. stránka: patitul (první) připravuje vstup do knihy; měl ochraňovat titulní list před poškozením obvykle nakladatelská značka nebo název nakladatelství; někdy značka nebo textové označení edice nakladatelská značka – signet – má dlouhou tradici starých knihtiskařů (colophon) 2. stránka: vakát (lat. vacuus – prázdný) předsádka 1 1. list

34 Úvodní část knihy 3. stránka – 2. patitul – textový patitul; umístěn vždy na liché straně před hlavním titulem, buď na 1. nebo 3. obsahuje: název díla, někdy i jméno autora umístění: v první třetině výšky sazebního obrazce stejné písmo jako hlavní titul, ale menší stupeň a bez zdobných prvků 4. stránka – sudá (levá) stránka proti titulní vakát pravý protititul (kresba, fotografie) část dvoustrany řešené spolu s titulní stránkou u dvoujazyčných publikací místo pro titul ve druhém jazyce 1 3 5 4 5 2. list

35 Úvodní část knihy 3. list 5. stránka - titulní list, hlavní titul
4 5 Úvodní část knihy 5. stránka - titulní list, hlavní titul titulní list obsahuje: jméno autora (autorů), název díla, rok vydání (impresum), někdy i nakladatelství může být kombinován s ilustrací, která přechází na stranu protititulní úprava musí vycházet z grafické úpravy celé publikace písmo stejné jako v celé publikaci těžiště titulu v optickém středu 6. stránka – rub titulního listu, vydavatelský záznam 3. list

36 Úvodní část knihy 3. list vydavatelský záznam:
umístěn v dolní části sazebního obrazce; základní písmo o 1b. nižší stupeň obsah podle druhu publikace vydavatelský záznam (všechny „copyright“ © – překladatel, obrázky, fotografie); jména lektorů, recenzentů, u překladů název v původním jazyce, pořadí vydání, název a adresa vydavatelství; místo a rok vydání ISBN odborná literatura: anotace a knihovnické záznamy anotace: stručná charakteristika slovesného díla, zahrnující údaje o jeho obsahu a zaměření (u beletrie obvykle na záložkách přebalu); sází se menším písmem a úprava musí ladit s grafickou úpravou celé publikace 3. list

37 Úvodní část knihy 7. stránka – věnování (dedikace), motto (citát)
formou věnování vyjadřuje autor úctu osobě, jíž své dílo připisuje slavnostnější úprava (verzálky, kurziva) umístění v horní části sazebního obrazce 8. stránka – vakát za touto titulní částí v odborné publikaci následuje obsah, seznam symbolů, v ostatní literatuře se obsah řadí na konec publikace

38 Textová část knihy 9. stránka – začíná předmluva, úvod
lze odlišit sazbou (např. kurzivou) a číslováním (např. římské číslice) stránka, na níž začíná text předmluvy, úvodu nebo vlastní text knihy je obvykle první stránkou opatřenou paginací (předchozí stránky se počítají, ale nečíslují) předmluva – není většinou psána autorem úvod – píše autor

39 Číslování stran (paginace)
udává pořadí stran v knize. Stránkové číslice se obvykle umísťují u spodního okraje, od paty sazebního obrazce by měly být odděleny mezerou nejméně 2 řádek umístěny na středu šířky sazebního obrazce nebo na vnějších okrajích dole nebo ve středu stránky stejným nebo menším stupněm písma než základní text vypouští se na stranách, kde by mohlo narušovat vzhled tisku (vakát, celostránkové obrázky) stránkování římskými číslicemi výjimečně (např. Předmluva, Úvod) 9 (9) /9/

40 Záhlaví a pata živé a neživé
textové záhlaví (především ve věcné literatuře, odborných publikacích, slovnících, adresářích, seznamech) oddělení linkou nebo mezi 2 linky drobnéverzálky nebo minusky, kurziva, o 1 až 2 stupně menší písmo než základní zarovnání na střed nebo k vnějšímu okraji v záhlaví může být umístěna i stránková číslice mohou být jen na sudých nebo lichých stránkách nebo na obou

41 Marginálie (z lat. margo – okraj)
okrajové poznámky, které stručnou formou upozorňují na nejdůležitější obsah textu na stránce používají se především v učebnicích, historických a vědeckých publikacích jsou umístěny na vnějších okrajích stránek, sázejí se jednotně podle rozsahu a formátu publikace na 4–6 cicer drobným stupněm písma v pořadovém řádkování první řádka marginálií je vždy v účaří té řádky, ke které se vztahuje od textu je oddělena mezerou 4–6 bodů šířka sazebního obrazce se zúží o polovinu šíře sazby marginálií, takže marginálie polovinou šíře vybíhají do vnějších okrajů nesmí přecházet na další stranu; slova se nedělí text se zarovnává na praporek se zarovnanou stranou směrem k textu dříve se tiskly jinou barvou

42 Poznámky a vysvětlivky
poznámky autorské a redakční – doplňující text kratší v závorkách, poznámky většího rozsahu , které musí navazovat na text na stránce jsou umísťovány u paty stránek a průběžně číslovány v celém díle, rozsáhlejší jsou uvedeny v samostatné části v závěrečné části knihy sázejí se menším stupněm písma (obvykle 8 b.) se stejným optickým prokladem jako má základní text od textu jsou odděleny volnou řádkovou mezerou, do níž může být vsazena kratší linka umístěná od kraje nebo linka „přes celou šíři sazby“ (per extensum) odstavcová zarážka je stejná jako u základního textu odvolací znaménka pořadová čísla (se závorkou, se zlomkovou čarou nebo bez doplňku) jsou umísťována jako horní index pokud se poznámka nevejde na jednu stranu textu, přenáší se pokračování na stranu následující, ale na první straně musí být aspoň dva řádky

43 Popisky k obrázkům popisky k obrázkům se zpravidla sázejí z menšího stupně, než je základní písmo (často kurziva) umísťují se v celé publikaci jednotně buď na střed nebo zarovnané na praporek slova na konci řádků se nedělí u vědecké publikace je používáno průběžné číslování v celé publikaci nebo v každé kapitole (např. Obr. 3.2 je druhý obrázek v 3. kapitole)

44 Závěrečná část knihy doslov, vysvětlivky, literatura (seznam pramenů), knižní rejstřík (věcný a autorský), seznam vyobrazení, cizojazyčné resumé, obsah a tiráž doslov - dodatkem k textové nebo obrazové části knihy a přímo na ně navazuje může být autorovým dovětkem nebo redakčním pojednáním k dílu sází se shodně jako text knihy; je-li většího rozsahu, může se použít menší stupeň písma v knihách Doslov vždy začíná na nové stránce (sudé nebo liché) místo doslovu může být zařazena tzv. ediční poznámka

45 Literatura (seznam pramenů, bibliografie)
souhrn pramenů, které autor ke své práci použil, studoval nebo se na ně odkazuje v textu se označuje obvykle hranatou závorkou s číslem (např. [25] nebo 25 ), pod kterým je citace v seznamu uvedena nebo číslem ve formě indexu (nepoužívají se kulaté závorky – ty jsou určeny pro číslování rovnic) citované prameny jsou v seznamu řazeny obvykle v pořadí, ve kterém se v textu vyskytují nebo v abecedním pořadí podle prvního autora citované publikace sází se drobným stupněm v pořadové úpravě jedno nebo dvousloupcové jméno autora se může zvýrazňovat kapitálkami, kurzivou nebo i polotučným písmem

46 Literatura Příklady odkazu na článek v periodiku:
[1] Seely G. R., Jensen R.: Spectrochim. Acta, 21, 1835 (1965) [2] Sangermano M., Falling S.N., Crivello J.V.: Macromol. Sci. A39(11), (2002) [3] Mittelhaus M.: Druckwelt 1996 (10), 38 [4] Snyder B.A., Schmidt D.C. et al: Progress in Paper Recycling, 3(1), 17 (1993)  Zkratky časopisů by měly odpovídat zkratkám v Chemical Abstracts nebo PIRA (Printing Abstracts, PRESS) pokud se jedná o časopisy v těchto abstraktech uváděné. Časopisy s kratším názvem nebo časopisy málo známé se uvádí v nezkrácené formě.

47 Literatura Citace knižních publikací
Odkaz na knihu publikovanou jedním autorem musí obsahovat údaje v tomto pořadí: příjmení autora, zkratky jeho křestních jmen, název publikace, pořadí vydání, vydavatelství (název, města, kde bylo vydáno), rok vydání, (pokud možno i ISBN) [5] Nassau K.: The Physics and Chemistry of Color, John Wiley&Sons, Inc. New Year, 2001, ISBN   Odkaz na knihu autorského kolektivu musí obsahovat jméno Editora, přičemž název publikace je na prvním místě: [7] Chemical Technology in Printing and Imaging Systems, ed. J.A.G. Drake, The Royal Soc. of Chemistry, Cambridge, 1993 Pokud odkazujeme jen na určitou část této publikace, pak uvedeme např. : [8] Hann R.A.: Dye Diffusion Thermal Transfer Printing in Chemical Technology in Printing and Imaging Systems, ed. J.A.G. Drake, The Royal Soc. of Chemistry, Cambridge, 1993

48 Literatura Odkazy na diplomové a bakalářské práce
Odkaz na diplomovou nebo bakalářskou práci musí obsahovat údaje v tomto pořadí: příjmení autora, zkratka křestního jména, název práce, označení typu práce, název vysoké školy, katedry a fakulty, město a rok obhajoby práce. [10] Jašúrek B.: Studium procesu vytvrzování UV barev pomocí FTIR a fotoakustiky, Diplomová práce, Univerzita Pardubice, KPF FCHT, Pardubice 2001 [11] Janko P.: Zušlechťování tiskovin tiskovým lakem, Bakalářská práce, Univerzita Pardubice, KPF FCHT, Pardubice 2001  Citace patentů Patenty a patentové přihlášky se uvádějí jmény autorů nebo firmy; název země, ve které byl patent přihlášen se zkracuje; citace by měla být doplněna odkazem na referátový časopis. [12] Dahlgren H. P.: Inking Metering Apparatus, U.S. Patent 4,452,139 June 25, 1980 [13] Forgen P.: Ger. Offen ; Chem. Abstr. 71, (1969)

49 Knižní rejstřík věcný rejstřík = abecední seznam významných hesel (termínů, pojmů, míst) z textu knihy, doplněný čísly stránek, na nichž se vyskytují čísla mohou být kurzivou nebo polotučného řezu rejstřík se sází z malého stupně písma ve dvou nebo více sloupcích v pořadové úpravě opakuje-li se základní pojem, používá se tilda nebo pomlčka heslo začínající dalším písmenem abecedy se odděluje od předcházejícího volnou řádkou jmenný rejstřík = abecední seznam jmen zmiňovaných v textu, doplněný čísly stránek na nichž se zmínka vyskytuje knižní rejstřík se podobně jako obsah sází až po dokončení sazby celé publikace

50 Obsah pořadově uspořádané názvy jednotlivých částí, kapitol a oddílů publikací s jejich očíslováním a čísly stránek, na kterých začínají textově rozsáhlejší obsah se sází z menšího stupně písma, mohou být použity kapitálky, kurziva zvýraznění kapitol např. polotučným řezem stránkové číslice jsou vždy sázeny ze základního řezu písma (i tam, kde jsou názvy zvýrazněny) stránkové číslice mohou být sázeny k pravému okraji sazebního obrazce a spojeny s koncem textu tečkami, pomlčkami, plnou čarou, divisy obsah začíná vždy na liché straně Př. Úvod Polygrafie a polygrafická technologie Tiskové techniky 1.2.1 Tisk z výšky

51 Tiráž (franc. tirage = průchod archů tiskovým strojem a také vytištěný náklad)
shrnuje nakladatelská a tiskárenské údaje o dané publikaci: plné jméno autora a název díla u překladů původní cizojazyčný titul jméno ilustrátora, překladatele, grafického úpravce název nakladatelství a pořadové číslo vydané publikace označení ediční sbírky sazba – DTP název a adresa tiskárny počet AA a VA, počet obrázků pořadí vydání ISBN náklad (už se neuvádí) cena (už se neuvádí, někdy také doporučená cena) sází se drobným stupněm písma na poslední, sudé stránce publikace na zúženou šířku sazby na dolní okraj sazebního obrazce; nečísluje se je-li na liché stránce, následuje vakát

52 „Technická pravidla jsou vlastně návodem ke správné řemeslné práci.“
„… typografická pravidla nejsou přítěží, kterou lze odhoditi, nejsou zbytečností, i dokonalá díla typografická, vzniklá snad i bez vědomého dbání pravidel, přece jen odpovídají těmto směrnicím zkušeností vytvořeným, dokazujíce tak jejich oprávněnost…“ „Technická pravidla jsou vlastně návodem ke správné řemeslné práci.“ Karel Dyrynk, 1923

53 Děkuji za vaši pozornost