Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Antisemitismus z pohledu práva Mgr. Michal Mazel,advokát

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Antisemitismus z pohledu práva Mgr. Michal Mazel,advokát"— Transkript prezentace:

1 Antisemitismus z pohledu práva Mgr. Michal Mazel,advokát

2 Informační zdroje •Zprávy o extremismu – Ministerstvo vnitra, BIS •www.rexter.cz, •www.extremismus.com, •http://antisemitismus.wz.cz/, •www.antifa.cz,www.antifa.cz •Neonacisté: Neofašisté:

3 Informační zdroje Mareš, Miroslav. Pravicový extremismus a radikalismus v ČR. 1. vyd. Brno : Barrister & Principal Centrum strategických studií, s. Charvát, Jan: Současný politický extremismus a radikalismus, 1. vyd, Praha: Portál, 2007, 187 s. Černý, Petr: Právní ochrana před extremismem. 1. vyd., Praha: C.H. Beck, 2008, 270 s. Kalamár, Š., Svoboda,I., Sunardi, T.: Terminologie a symbolika užívaná soudobou extremistickou scénou, Ostrava 2011

4 Informační zdroje •Mareš, M, Vejvodová, P., Smolík, J., Bastl, M.: Krajní pravice a krajní levice v ČR, Praha: Grada 2011, • Sborník Totalitarismus FF ZČU Plzeň

5 Mezinárodně právní závazky v boji proti rasismu a xenofobii •Charta Organizace spojených národů – důstojnost a rovnost všech lidí, respekt k rozdílnosti •Všeobecná deklarace lidských práv •Přistoupením k Mezinárodní úmluvě o odstranění všech forem rasové diskriminace (č. 95/1974 Sb. ) se Česká republika zavázala postihovat rozšiřování idejí založených na rasové nadřazenosti nebo nenávisti či na podněcování k rasové diskriminaci a postihovat veškeré násilné činy nebo podněcování k činům, které směřují proti lidem pro jejich rasu, barvu pleti či etnický původ. Dalšími úmluvami jsou Mezinárodní úmluva o potlačení a trestání zločinu apartheidu (č. 116/1976 Sb. ) a Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (č. 120/1976 Sb. ).95/1974 Sb.apartheidu116/1976 Sb.120/1976 Sb.

6 Mezinárodně právní závazky v boji proti rasismu a xenofobii Z Úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace vyplývá závazek prohlásit za trestné činy jakékoli rozšiřování idejí založených na rasové nadřazenosti nebo nenávisti, jakékoli podněcování k rasové diskriminaci a prohlásit za nezákonné organizace a jakoukoli organizovanou činnost povzbuzují rasismus, přičemž trestné má být i členství v takové organizaci. Kontrolu vykonává Výbor pro odstranění rasové diskriminace. Mezinárodní pakt o občanských a politických právech ve svém čl. 26 zakotvuje zákaz rasové diskriminace, kontrolu vykonává Výbor pro lidská práva (z jeho judikatury je významný případ Faurisson vs. Francie (rozhodnutí z ). Dodatkový protokol k Úmluvě o počítačové kriminalitě, týkající se kriminalizace činů rasistické a xenofobní povahy, spáchané prostřednictvím počítačových systémů – neratifikován.

7 Mezinárodně právní závazky v boji proti rasismu a xenofobii •S členstvím v Radě Evropy koresponduje závazek respektovat Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod ve znění 14 ratifikovaných dodatkových protokolů a současně respektovat jurisdikci ESLP. Rasovou diskriminaci zapovídá čl. 14 – antisemité se ovšem někdy odvolávají na čl. 9 a 10 (svoboda myšlení a svoboda projevu). Zneužití brání čl. 17. • V rámci legislativy EU je klíčová Listina základních práv EU, Rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva. Kontrolu vykonává Agentura Evropské unie pro základní práva (dřívější EUMC), ta však nemá oprávnění řešit jednotlivé stížnosti.

8 Judikatura ESLP •Remer proti Německu, 1995, čl. 10 odst. 2 Úmluvy •Garaudy proti Francii, publikace Základní mýty izraelské politiky, 2003, čl. 17 •Witzsch proti Německu (relativizace odpovědnosti Hitlera a NSDAP za holocaust),2005, čl. 17 Úmluvy •Lehideaux a Isorni proti Francii, 1998, porušen čl. 10

9 Judikatura ESLP •Rozhodnutí ve věci Norwood proti Velké Británii (2004)– práva na svobodu projevu se nelze odvolávat v případech týkajících se popírání holocaustu, propagace nacismu, rasismu či jiné podobné nenávistné ideologie. Zneužívání práva na svobodu projevu je v rozporu s demokracií a lidskými právy a zasahuje do práv ostatních.

10 Judikatura ESLP •V případě T. proti Belgii v roce 1983 Komise konstatovala, že hrůzy Osvětimi nepatří jen do historie a historické vědy. Přeživší Źidé a jejich potomci mají právo na ochranu své důstojnosti a důstojnosti a památky svých předků. Usmrcení milionů Židů nacisty je notorickým a nepopiratelným historickým faktem, který byl zjištěn mimo vší pochybnost. Předmětem vážného historického výzkumu může být odhad počtu obětí, ne však úplné popírání nebo bagatelizace holocaustu.

11 Ústavní rámec ochrany před antisemitismem •Přímá závaznost Evropské úmluvy o základních právech a lidských svobodách a dalších mezinárodních úmluv, jejich přednost před zákonem •Listina základních práv a svobod •Čl.3 (1) Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu … rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině…nebo jiného postavení. •Čl.10 (1) Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno. •Čl.24 Příslušnost ke kterékoli národnostní nebo etnické menšině nesmí být nikomu na újmu.

12 Trestné činy z nenávisti Obecná přitěžující okolnost je, pokud je trestný čin spáchán na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání. Tato motivace může zvýšit trest v rámci sazby. V některých případech je skupinová nenávist dokonce trestána zvýšenou sazbou. § 140 Vražda (1) Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody na deset až osmnáct let. (2) Kdo jiného úmyslně usmrtí s rozmyslem nebo po předchozím uvážení, bude potrestán odnětím svobody na dvanáct až dvacet let. (3) Odnětím svobody na patnáct až dvacet let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 g) na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání,

13 Trestné činy z nenávisti § 145 Těžké ublížení na zdraví (1) Kdo jinému úmyslně způsobí těžkou újmu na zdraví, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let. (2) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 f) na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání, 3) Odnětím svobody na osm až šestnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt. (4) Příprava je trestná. Obdobně ublížení na zdraví dle § 146/ 2e.

14 Trestné činy z nenávisti § 170 Zbavení osobní svobody (1) Kdo jiného bez oprávnění uvězní nebo jiným způsobem zbaví osobní svobody, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let. (2) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání § 171 Omezování osobní svobody (1) Kdo jinému bez oprávnění brání užívat osobní svobody, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. (3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání

15 § 175 Vydírání (1) Kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy nutí, aby něco konal, opominul nebo trpěl, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až čtyři léta nebo peněžitým trestem. (2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, f) spáchá-li takový čin na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání. Trestné činy z nenávisti

16 § 171 Omezování osobní svobody (1) Kdo jinému bez oprávnění brání užívat osobní svobody, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. (3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání § 175 Vydírání (1) Kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy nutí, aby něco konal, opominul nebo trpěl, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až čtyři léta nebo peněžitým trestem. (2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, f) spáchá-li takový čin na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání.

17 Trestné činy z nenávisti § 183 Porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí (1) Kdo neoprávněně poruší tajemství listiny nebo jiné písemnosti, fotografie, filmu nebo jiného záznamu, počítačových dat anebo jiného dokumentu uchovávaného v soukromí jiného tím, že je zveřejní, zpřístupní třetí osobě nebo je jiným způsobem použije, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (3) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, b) spáchá-li takový čin vůči jinému pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání,

18 Trestné činy z nenávisti § 228 Poškození cizí věci (1) Kdo zničí, poškodí nebo učiní neupotřebitelnou cizí věc, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, b) spáchá-li takový čin na věci jiného pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání, (4) Odnětím svobody na dvě léta až šest let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu

19 Trestné činy z nenávisti § 352 Násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci (1) Kdo skupině obyvatelů vyhrožuje usmrcením, ublížením na zdraví nebo způsobením škody velkého rozsahu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. (2) Kdo užije násilí proti skupině obyvatelů nebo jednotlivci nebo jim vyhrožuje usmrcením, ublížením na zdraví nebo způsobením škody velkého rozsahu pro jejich skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že jsou skutečně nebo domněle bez vyznání, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta. (3) Stejně jako v odstavci 2 bude potrestán, kdo se spolčí nebo srotí ke spáchání takového činu. Skupinou obyvatelů se rozumí nejméně tři lidé, což je jediným hlediskem, které musí tato skupina splňovat, nemusí být konkrétněji specifikována nebo blíže určena (státní příslušností, politickou příslušností apod.), může se tedy jednat o jakoukoli skupinu

20 Rasou se zde míní skupina lidstva lišící se od jiné různými typickými znaky, které se týkají jak vzhledu, zejména barvy pleti, vlasového porostu, tvaru nosu, rtů apod. Rasy jsou skupiny lidí, které vznikly v průběhu vývoje lidstva. Na utváření ras měl rozhodující vliv jednak společný původ skupin lidí z jednotlivých typů prapředků člověka, jednak zde působil vliv podobných přírodních podmínek na lidský organismus. Tyto faktory podmínily u určitých skupin lidí vytvoření zvláštních tělesných znaků, které se staly základem rasové diferenciace na tři velké rasové skupiny, a to rovníkovou (negroaustralskou), indoevropskou a mongolskou. Podle jiných druhořadých tělesných znaků se lidstvo člení asi na 30 dalších podskupin. Pojem rasa je nutno vztáhnout i na všechny takové rasové podskupiny. Trestné činy z nenávisti

21 Etnická skupina (etnikum) je historicky vzniklá skupina lidí, kterou spojuje společný původ, zvláštní kulturní znaky (jazyk), mentalita a tradice. Příslušníci určité etnické skupiny mají povědomí vzájemné sounáležitosti a zároveň odlišnosti od jiných společenství lidí a jsou spojováni názvem etnika nebo jménem, kterým je etnikum označováno (tzv. etnonymum). Etnická skupina žije zpravidla v početní menšině v rámci jiného společenství (srov. např. v České republice romské etnikum). Národností se rozumí příslušnost jednotlivce k určitému národu jako historicky vzniklému společenství lidí, které se vyznačuje společnými dějinnými osudy, pospolitostí ekonomického života, specifickou kulturou a psychickými rysy a vědomím vlastní existence jako národa (zpravidla je národ charakterizován i společným jazykem a vztahem k určitému území).

22 Trestné činy z nenávisti § 355 Hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob (1) Kdo veřejně hanobí a) některý národ, jeho jazyk, některou rasu nebo etnickou skupinu, nebo b) skupinu osob pro jejich skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že jsou skutečně nebo domněle bez vyznání, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. (2) Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a) nejméně se dvěma osobami, nebo b) tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.

23 Trestné činy z nenávisti § 356 Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod (1) Kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. (2) Stejně bude potrestán, kdo se spolčí nebo srotí k spáchání činu uvedeného v odstavci 1. (3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem, nebo b) účastní-li se aktivně takovým činem činnosti skupiny, organizace nebo sdružení, které hlásá diskriminaci, násilí nebo rasovou, etnickou, třídní, náboženskou nebo jinou nenávist.

24 Trestné činy z nenávisti Jde o zákonné provedení mezinárodní Úmluya o odstranění všech forem rasové diskriminace (vyhláška č. 95/1974 Sb. ).95/1974 Sb. Hanobení je subjektivní, hrubě urážlivý projev směřující k hrubému znevážení některého národa, jeho jazyka, některé etnické skupiny nebo rasy, anebo skupiny obyvatel republiky pro jejich politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že jsou bez vyznání. „Hanobením“ je každé úmyslné snižování vážnosti. Může se projevovat v jakékoli formě, výslovně nebo zahaleně, tvrzením určitých skutečností nebo bez jejich uvádění; spadá sem i nadávka (srov. R 2936/1927). Urážlivost projevu může vyplývat buď již z obsahu a způsobu jeho přednesu, nebo provedení, popř. z jiných okolností, za nichž byl učiněn. Nezáleží na tom, jaký měl hanobící projev na veřejnosti ohlas (srov. NS 23/2003- T 524.).T 524

25 Trestné činy z nenávisti Podněcováním je třeba rozumět projev, kterým pachatel zamýšlí vzbudit u jiných osob nenávist k některému národu, etnické skupině, rase, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob, anebo vyvolat jednání dalších osob vedoucí k omezování práv a svobod jejich příslušníků. Nezáleží na formě projevu (ústní či písemná aj.). Podněcování se může stát přímo, nepřímo i skrytě (např. ironizování na účet skupiny osob). Projev, jehož obsahem je podněcování, může být učiněn i prostřednictvím tisku nebo jiného sdělovacího prostředku. Trestný čin je dokonán již projevem, jehož obsahem je podněcování. K vyvolání nenávisti nebo k jednání směřujícímu k omezování práv a svobod příslušníků některého národa, etnické skupiny nebo rasy nemusí dojít. Podobně je tomu i u náboženství, třídy nebo jiné skupiny osob. Podněcování je pojem širší než návod. Podněcování může být adresováno neurčitému okruhu a počtu osob, ale spadá sem i jednání vůči individuálně či druhově určeným osobám. Návod k trestnému činu naproti tomu musí mít určitého adresáta a směřovat k určité trestné činnost

26 Trestné činy z nenávisti § 361 Účast na organizované zločinecké skupině (1) Kdo založí organizovanou zločineckou skupinu, kdo se činnosti organizované zločinecké skupiny účastní, nebo kdo organizovanou zločineckou skupinu podporuje, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let nebo propadnutím majetku. (2) Odnětím svobody na tři léta až dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve vztahu k organizované zločinecké skupině určené nebo zaměřené k páchání vlastizrady (§ 309), teroristického útoku (§ 311) nebo teroru (§ 312). Dle § 129 organizovaná zločinecká skupina je společenstvím více osob s vnitřní organizační strukturou, s rozdělením funkcí a dělbou činností, která je zaměřena na soustavné páchání úmyslné trestné činnosti. Jde o případ většiny současných extremistických organizací.

27 Trestné činy z nenávisti – trestná součinnost § 364 Podněcování k trestnému činu Kdo veřejně podněcuje k trestnému činu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. § 365 Schvalování trestného činu (1) Kdo veřejně schvaluje spáchaný zločin nebo kdo veřejně vychvaluje pro zločin jeho pachatele, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. (2) Stejně bude potrestán, kdo v úmyslu projevit souhlas s trestným činem a) pachatele nebo osobu jemu blízkou odmění nebo odškodní za trest, nebo b) na takovou odměnu nebo odškodnění pořádá sbírku.

28 Trestné činy z nenávisti § 403 Založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka (1) Kdo založí, podporuje nebo propaguje hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka, nebo hlásá rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let. (2) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným podobně účinným způsobem, b) spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny, c) spáchá-li takový čin jako voják, nebo d) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. (3) Příprava je trestná.

29 Trestné činy z nenávisti § 404 Projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka Kdo veřejně projevuje sympatie k hnutí uvedenému v § 403 odst. 1, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.

30 Hnutí směřující k potlačení práv a svobod – Stanovisko trestního kolegia NS ČR ze dne , sp. zn. Tpjn 302/2005 •Za hnutí ve smyslu 403 (dříve § 260 odst. 1 tr. zák) se považuje skupina osob alespoň částečně organizovaná, byť třeba formálně neregistrovaná, směřující k potlačení práv a svobod člověka nebo hlásající národnostní, rasovou, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob. Pro naplnění znaků této skutkové podstaty je nutné, aby hnutí existovalo v době, kdy je pachatel podporoval či propagoval, a to byť v jeho modifikované podobě (např. neofašistické nebo neonacistické hnutí apod.).

31 Hnutí směřující k potlačení práv a svobod Hnutí bude takřka vždy neregistrované, neboť sleduje protiústavní cíle. Judikatura vymezila toto hnutí jako v určité míře organizovanou a strukturovanou skupinu osob, která má alespoň zřetelné kontury, společné postoje a orientaci zaměřenou na dosažení cíle. Za organizovanou a strukturovanou skupinu lze označit již to, že se uvnitř této skupiny někteří starají o propagaci (např. spravují internetové stránky), někteří mají spíše organizační úlohu (např. pořádání srazů), někteří jsou respektováni jako vůdci. Dalším identifikačním znakem skupiny je název. Tyto znaky mohou vznikat (a pravidelně budou) zcela samovolně a nezáměrně. Rasismus či antisemitismus nespadají pod pojem hnutí, neboť se nejedná o určitou skupinu, ale o ideologii, která se může vyskytovat v různých formách u různých skupin. Jednání spočívající na diskriminaci, rasismu, apartheidu, antisemitismu apod. může tedy naplňovat některé jiné skutkové podstaty trestných činů. Propagace hnutí může být otevřená, resp. přímá, pokud spočívá v takových projevech, jakými jsou veřejné oslavování a vyzdvihování hnutí, hlásání jeho tezí a cílů, ale může být i skrytá, resp. nepřímá, pokud spočívá v tvorbě nebo prezentaci literárního, dramatického, výtvarného či filmového díla, které glorifikuje hnutí.

32 Podpora a propagace hnutí Podpora hnutí může mít materiální podobu, pokud spočívá např. v poskytování finančních prostředků, služeb apod., ale může mít také morální podobu, pokud spočívá v utvrzování stávajících příslušníků hnutí v jejich přesvědčení a počínání, v získávání nových příslušníků apod. Z toho, že podpora a propagace hnutí představují alternativní znaky trestného činu, vyplývá mimo jiné to, že konkrétní formy jednání, které je naplňují, se musí vyznačovat srovnatelnou mírou závažnosti. Pro oba alternativní znaky je příznačné, že je lze naplnit jen takovým jednáním, které směřuje k tomu, aby hnutí získalo další přívržence či aby jinak byla posílena jeho pozice. (K této problematice viz č. 11/2007 Sb. rozh. tr.).

33 Podpora a propagace hnutí – causa Zítko a Mein Kampf •V případě trestného činu podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka podle § 260 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. spáchaného vydáním knihy jednoznačně propagující např. rasovou nenávist a antisemitismus musí úmysl pachatele, a to přinejmenším ve formě srozumění, zahrnovat i tu skutečnost, že vydáním takové knihy podporuje nebo propaguje některé z hnutí uvedených v citovaném zákonném ustanovení.tr. zák. •Tento závěr však nelze učinit za situace, když u vydavatele nejsou zjištěny žádné sklony k diskriminaci lidí podle rasy, k politickému extremismu, ani sympatie k nějakému hnutí uvedenému v § 260 tr. zák., vydání knihy bylo součástí jeho dalších legálních podnikatelských aktivit, které zahrnovaly i vydávání publikací jiného zaměření a jejichž účelem bylo dosažení zisku, přičemž vydavatel se před vydáním takové knihy informoval u advokáta na případnou trestní odpovědnost a vycházel též z toho, že stejná kniha již byla vydána v jiných zemích atd. Rozsudek NS ČR ze dne , sp. zn. 3 Tdo 1174/2004 (T 795/2005)2603 Tdo 1174/2004

34 Hnutí skinheads, podpora a propagace •Hnutí skinheads jako celek nelze označit za hnutí prokazatelně směřující k potlačení práv a svobod člověka nebo hlásající národnostní, rasovou, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob a takové hnutí lze označit pouze některé vnitřní směry či skupiny existující v rámci hnutí skinheads. •Podpora a propagace samotných myšlenek nebo ideologie, byť nežádoucích a neslučitelných s obvyklými zásadami demokratického a právního státu či morálky, nestačí k tomu, aby byl naplněn znak spočívající v tom, že pachatel podporuje nebo propaguje konkrétní hnutí.

35 Podpora a proagace hnutí •Podle názoru Evropského soudu pro lidská práva totiž svoboda projevu představuje jeden z nejdůležitějších základů demokratické společnosti a vztahuje se i na " myšlenky" nejen považované za neškodné, ale i na ty, které zraňují, šokují nebo znepokojují. Na druhé straně je doprovázena výjimkami, které však vyzývají k úzké interpretaci, a potřeba ji omezit musí být prokázána přesvědčivým způsobem. V posuzované věci tedy bude třeba v rámci úvah o právní kvalifikaci skutkových zjištění důsledně zvažovat eventuelní nutnost zásahu státní moci proti existujícímu právu na svobodu projevu obviněných v daném konkrétním případě i ve smyslu citovaného ustanovení Úmluvy. Usnesení NS ČR ze dne , sp. zn. 5 Tdo 563/2004 (T 719/2004/I)5 Tdo 563/2004 •Veřejnost schvalování hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka, není dána veřejným shromážděním příslušníků a sympatizantů takového hnutí (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tz 204/99).

36 Podpora a propagace hnutí nebo podněcování? Rozdíl mezi trestnými činy podpora a propagace a podněcování k národnostní a rasové nesnášenlivosti lze demonstrovat na případu majitele vydavatelství Gabriel, který byl v roce 1996 odsouzen za trestný čin podněcování k národnostní a rasové nenávisti podle § 198a TrZ. Trestného činu se měl dopustit tím, že v roce 1991 vydal publikaci s názvem „Sionské protokoly“.198a Obvodní soud pro Prahu 8 však došel k závěru, že antisemitismus není hnutím ve smyslu § 260 TrZ, ale jde o určitý myšlenkový směr, který se stal zdrojem např. i nacistické ideologie. Soud proto překvalifikoval trestný čin na podněcování k národnostní a rasové nesnášenlivosti podle § 198a TrZ. Odvolací soud rozhodnutí potvrdil a

37 Popírání, schvalování, ospravedlňování § 405 Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia Kdo veřejně popírá, zpochybňuje, schvaluje nebo se snaží ospravedlnit nacistické, komunistické nebo jiné genocidium nebo jiné zločiny nacistů a komunistů proti lidskosti, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.

38 Popírání, schvalování, ospravedlňování „Kdo veřejně popírá, zpochybňuje, schvaluje nebo se snaží ospravedlnit…“; znamená, že subjektem (pachatelem) trestného činu může být kdokoliv, kdo je trestně odpovědný. Zároveň musí závadné výroky pachatel pronášet veřejně, z čehož plyne, že musí být buď šířeny obsahem tiskoviny nebo rozšiřovaným spisem, filmem, rozhlasem, televizí nebo jiným obdobně účinným způsobem (internetem), nebo musí být proneseny před třemi osobami současně přítomnými, které jsou schopny chápat smysl závadných výroků.Dále musí těmito výroky docházet k popírání, zpochybňování, schvalování, nebo se jimi pachatel musí snažit ospravedlnit nacistické nebo komunistické genocidium, nebo jiné zločiny nacistů nebo komunistů proti lidskosti. Pachatel musí aktivně historická fakta popírat či zpochybňovat, nepostačuje pouhé tvrzení o nevědomosti o těchto historických faktech. Takovým výrokem, který nenaplňuje tuto skutkovou podstatu trestného činu, je tvrzení: „Nejsem si jistý, že byly plynové komory, nemám dostatek informací“; toto tvrzení pouze demonstruje nevědomost osoby, nikoliv popírání historického faktu. TrZ má postihovat především nejnebezpečnější osoby, které vědomě útočí na základní hodnoty demokratického státu, a nikoliv postihovat každého nevzdělance nebo pochybovače.

39 Popírání, schvalování, ospravedlňování Popírat znamená tvrdit, že k něčemu vůbec nedošlo. Pod tuto část skutkové podstaty lze podřadit výroky R. Faurissona: „Hitlerovy plynové komory nikdy neexistovaly. …Žádná genocida nebo pokus o genocidu Židů se neodehrál; … Údajné plynové komory a údajná genocida, to je jedna a ta samá lež. Tato lež, která padá na vrub sionistům, umožnila spáchání obrovského politickofinančního podvodu, z něhož těží především Izrael. Hlavními obětmi tohoto podvodu jsou Němci a Palestinci…“podvodu Zpochybňovat znamená relativizovat závažnost jednání, zlehčovat je, bagatelizovat. Sem lze zařadit dle mého názoru známý výrok Jean Marie Le Pena, předsedy francouzské Národní fronty: „Plynové komory byly ve druhé světové válce nepatrný detail“, či další výroky spočívající v tom, že počet obětí byl malý či nepatrný (značně menší než oficiální odhady), masové vyvražďování Židů „nebylo tak strašné, když pomyslíme, kolik lidí denně zemře či zemřelo ve válkách“ apod. Schvalovat znamená vyjadřovat souhlas se spáchanými zločiny majícími charakter, nebo zločinů proti lidskosti, jak jsou definovány v Úmluvě o nepromlčitelnosti válečných zločinů a zločinů proti lidskosti (vyhl. č. 53/1974 Sb. ). Schvalovat (popírat, zpochybňovat, ospravedlňovat) lze samozřejmě i jinak, než pouze vlastními slovy, ale i použitím cizích vyjádření (citátů), jestliže je zřejmé, že pachatel vyjadřuje s tímto názorem souhlas.válečných zločinů53/1974 Sb. Ospravedlňování je veřejné omlouvání, např. historickou situací, společenským vývojem, tím, že se stejných zločinů dopouštěla i druhá strana.

40 Popírání, schvalování, ospravedlňování Jako další příklad lze uvést oslavy výročí narozenin Adolfa Hitlera, Rudolfa Hesse a jiných válečných zločinců, ve formě slavnostních shromáždění či pochodů, jak k nim dodnes dochází. Organizaci takové akce i aktivní účast na ní nutno bezpochyby považovat nejen za projev sympatií k osobám jmenovaných, ale současně i za schvalování zločinů, za které byli tito válčení zločinci shledáni odpovědnými. Naproti tomu pouhé konstatování některých dílčích pozitivní rysů hnutí za současného objektivního uvedení jejich souvislosti s dominujícími rysy negativními (např. hospodářský rozvoj a zvýšení životní úrovně obyvatel Německa před druhou světovou válkou a v jejím úvodu, ovšem za cenu procesu arizace majetku a posléze i hospodářské exploatace násilně okupovaných zemí) nebude zjevně naplňovat znaky žádného trestného činu.

41 Dokazování holocaustu? Na problém dokazování existence holocaustu před soudem, který je známý především z angloamerických zemí, dává odpověď Ústavní soud ČR a judikatura Evropského soudu pro lidská práva. Ta jednotně uvádí, že soud není zásadně povinen vyhovět všem návrhům na provedení důkazu před soudem, jestliže nemohou nijak přispět k objasnění skutkového stavu, který je spolehlivě zjištěn, soud své rozhodnutí o neprovedení důkazů řádně odůvodní a jsou zachovány i další principy spravedlivého procesu. Za důkaz, který nepřispívá ke zjištění skutkového stavu, lze považovat i důkazní návrhy ohledně neexistence holocaustu nebo plynových komor. Dokazování před trestním soudem ohledně naplnění skutkové podstaty trestného činu dle § 405 TZ se totiž ubírá jiným směrem. Cílem dokazování není ověřovat, jestli bylo nacistické či komunistické genocidium spácháno, ale jestli se obžalovaný dopustil jeho schvalování, popírání, ospravedlňování či zpochybňování těchto zločinů.genocidium

42 Causa Deckert Německý neonacista byl v roce 1994 odsouzen za plánování, organizování, simultánní tlumočení přednášky amerického popírače holocaustu Leuchtera. Soud zamítl dokazování existence holocaustu z ohledem na to, že je to všeobecně známá skutečnost. Stejně rozhodl rakouský Nejvyšší soud v roce 1994, který odkázal na heslo v Encyklopedii Brockhaus č. 19.

43 Popírání holocaustu V případu H., W., P. a K. v. Rakousko (1989) byli stěžovatelé odsouzeni mimo jiné pro rozšiřování tiskovin propagujících nacistickou ideologii, rasismus a popírání holocaustu. Ve stížnosti byla také namítána diskriminace podle čl. 14 EÚLP, který zaručuje užívání práv zaručených EÚLP bez jakékoliv diskriminace.EÚLP diskriminace.

44 Popírání holocaustu Důvodem této námitky bylo, že v Rakousku není trestné popírání zločinů komunismu, ale pouze popírání holocaustu Židů. Komise uvedla, že trestní postihování nacistických myšlenek je v Rakousku postihováno vzhledem k jeho nedávné historii. Jestliže zákon posuzuje různě činnost národně socialistických skupin a činnost jiných skupin, má tato rozdílnost objektivní odůvodnění v konkrétní historii, v konkrétní situaci Rakouska a v riziku, které konkrétně představuje pro rakouskou společnost činnost založená na národně socialistické ideologii.

45 Privátní popírání povoleno? Německý ústavní soud řešil případ muže, který dal v restauraci přečíst hostinskému tiskoviny popírající existenci plynových komor. Odsuzující rozsudek byl zrušen se zdůvodněním, že trestné je jen úmyslné veřejné popírání holocaustu. Německé diskuse si letos povšiml i portál Česká pozice.

46 Causa Poslední generace Antisemitský internetový časopis Poslední generace vydávaný neonacistou Erikem Sedláčkem posuzoval Krajský soud v Hradci Králové. Řízení skončilo pro procesní chyby. Soud však také konstatoval, že antisemitismus, ale ani neonacismus není existujícím hnutím podle trestního zákona.

47 Causa Poslední generace Nestačí prokázat, že někdo je přesvědčený neonacista, ale podporuje a propaguje konkrétní neonacistické hnutí. Veřejné šíření projevů antisemitismus však trestné je: jde však o trestný čin hanobení národa, etnické skupiny a rasy.

48 Causa Poslední generace "nejhorším odpadem a největším zlem současného světa jsou Židé, jsou doslova urážkou lidství…“, …"největší nebezpečí pro současný svět a pro jeho další existenci představuje rakovinový nádor zvaný Žid" (citace z článku Koncentrace zla v Poslední generaci č. 1).

49 Causa Poslední generace •V článku "Holocaust a zase holocaust" je zpochybněna existence plynových komor v Osvětimi, Birkenau a Majdaneku. •největší lež a podvod, jaký kdy byl vymyšlen, tzv. holocaust" Můj osobní názor ovšem je, že i když mysteriózní podvod zvaný holocaust nikdy neproběhl, bylo by v zájmu dnešního světa, aby proběhl". (Popírání dle § 405 TZ)

50 Judikatura Ústavního soudu Zásadní nález IV. ÚS 2011/10 Ústavně zaručenou nezávislost soudů (čl. 81 Ústavy) nelze zaměňovat s juristickou impotencí, v důsledku které by justice sama sobě zakazovala uvážit relevantní souvislosti jednání sice nepochybně politického (tím konání stěžovatelů zajisté bylo), ale všemi svými charakteristikami excesivně vybočujícího z ústavně chráněné volné a svobodné soutěže politických sil, a to až do naplnění trestněprávní odpovědnosti jednajících. Jinak vyjádřeno: i politickým projevem může být spáchán trestný čin, přičemž v rámci úvah soudu upínajících se k závěru o naplnění jeho skutkové podstaty nemůže se soud - zcela samozřejmě - hodnocení takového politického projevu vyhnout.

51 Judikatura Ústavního soudu Omezení či dokonce trestní postih projevů bude nezbytně nutný v demokratické společnosti tehdy, pokud budou tyto projevy obsahovat výzvy k násilí či k popírání, zpochybňování, schvalování nebo ospravedlňování zločinů proti lidskosti spáchaných v minulosti (srov. např. tzv. Osvětimskou lež), jakož i k podpoře a propagaci hnutí směřujících k potlačení základních lidských práv a svobod, a to zvláště ve vztahu k některým minoritám. V případě nenávistných projevů přitom není možné zkoumat pouze jejich prvoplánový obsah, nýbrž i jejich celkový kontext.

52 Judikatura Ústavního soudu … Národní odpor je hnutím prokazatelně směřujícím k potlačení práv a svobod člověka. Ústavní soud proto pokládá námitky stěžovatelů, podle nichž tato prokazatelnost u Národního odporu chybí, za zcela neopodstatněné, a to zejména v souvislosti s obsahem všeobecně dostupných informací umístěných na základní informační doméně odpor.org, v nichž nenávistné postoje vůči Romům, Židům či demokratickému zřízení převažují a jejichž forma i obsah včetně neskrývaného obdivu k nacismu a jeho představitelům překračují veškeré meze demokratické diskuse.

53 11 Tdo 409/2010 Písmena „HH“ jsou zkratkou nacistického pozdravu „Heil Hitler“, který možno přeložit jako „Sláva Hitlerovi“ nebo „Hitlerovi zdar“. Šlo tedy o heslo, jímž se každý zdravící přihlásil nejen k symbolu či údernému heslu, ale přímo k osobě Adolfa Hitlera jako ztělesnění celé ideologie hnutí a společenského systému Německa od roku 1923 do roku Každý takový pozdrav pak byl chápán jako oslava jmenované osoby a přihlášení se k jejím myšlenkám, projevům a heslům. Pokud tedy kdokoliv při vědomí povahy a zaměření shromáždění, na němž se účastní, tedy subjektivní odpovědnosti, má viditelně na svém oděvu takový pozdrav, ať už přímo či ve snadno dešifrovatelné podobě, přihlašuje se rovněž k této osobě, k ideologii a politice, jež utvářela a realizovala, a vyjadřuje s ní souhlas. Proto takové jednání zakládá za splnění i dalších zákonných podmínek odpovědnost za trestný čin podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka podle § 261a TZ (ve znění účinném do , od přečin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia podle § 405 TZ). Judikatura k § 405

54 Děkuji za pozornost 


Stáhnout ppt "Antisemitismus z pohledu práva Mgr. Michal Mazel,advokát"

Podobné prezentace


Reklamy Google