Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Městská hromadná doprava v Ústí nad Labem Historie a současnost.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Městská hromadná doprava v Ústí nad Labem Historie a současnost."— Transkript prezentace:

1 Městská hromadná doprava v Ústí nad Labem Historie a současnost

2 Přehled za období •Tramvajová doprava 1. červenec 1899 – 1. červen červenec 1899 – 1. červen 1970 •Autobusová doprava 19. říjen 1929 – současnost 19. říjen 1929 – současnost (první pokus z roku 1926 trval od necelé dva týdny) (první pokus z roku 1926 trval od necelé dva týdny) •Trolejbusová doprava 1. červenec 1988 – současnost 1. červenec 1988 – současnost •Lanová dráha 7. prosinec současnost 7. prosinec současnost

3 Tramvajová doprava Usnesení o výstavbě a provozu tramvají je městskou radou přijato již v roce 1897, o rok později začínají stavební práce a měsíc po zkušebním provozu se 1. července 1899 mohou svézt první cestující. K di- spozici mají dvě tratě s rozchodem 1000 mm z Předlic do Krásného Března a od Hlavní pošty ke Klíšskému potoku o celkové délce 7,2 km.

4 Rozšiřování tratí Rozšiřování tratí •1903 – Bukov •1909 – Hlavní nádraží •1912 – Telnice •1915 – Trmice, Neštěmice •1925 – Vaňov •1928 – Chabařovice •1929 – Klíše •1936 – Střekov (po dokončení výstavby mostu prezidenta E. Beneše) •červenec 1945 – po přerušení provozu způsobeného bombardováním města obnova provozu

5 Linka č. 11 u vybombardovaného Hlavního nádraží Motorový vůz na neštěmické trati Ledové kry pod mostem E. Beneše Pod Mariánskou skálou –

6 Tramvajové neštěstí na Bukově července července 1947 zažilo město největší dopravní nehodu tramvají v České republice. Tramvajová souprava, plně obsazená výletníky, kteří se vraceli z Telnice spojem v 16:38, vykolejila na Bukově v místě se spádem 52 – 65 promile. Soupravě selhaly brzdy, v zatáčce se motorový vůz naklonil a zachytil o železný sloup elektrického vedení. Vlečný vůz následkem vymrštění narazil do vozu linky č. 5, stojícího na vedlejší koleji. Podle svědků se řidič snažil do poslední chvíle brzdit i s použitím písku. Lidé vyskakovali z neovladatelné tramvaje, jiní zahynuli ve vozech. Výsledkem bylo 30 mrtvých, 45 těžce zraněných a 31 lehce. Pohřbu obětí katastrofy, který se konal na Mírovém náměstí, se zúčastnilo na 30 tisíc lidí.

7 Vývoj do zániku provozu Vývoj do zániku provozu Po generálních opravách nejhorších úseků po roce 1948 přináší padesátá léta zásadní obrat k lepším ve vývoji tramvajové dopravy. Je dodáno 20 nových tramvají typu 6MT, dochází k přestavení kolejové sítě ve městě. Je též vystavěna nová vozovna a měnírny elektrického proudu. Ještě na začátku 60. let Dopravní podnik modernizuje vozový park, požaduje velkokapacitní vozy typu T2. Tyto vozy měly posunout ústeckou dopravu na úroveň modernějších provozů, ale záhy se staly spíše příčinou zániku ústeckého provozu. Jejich velká hmotnost ničila už ne příliš kvalitní koleje. I přesto byla urgována další dodávka nových vozů, neboť tehdy dostupné autobusy nemohly rychlostí ani kapacitou tramvajím konkurovat. Tramvajové těleso s vozem TII, dnešní Tyršova ulice, na cestě do Trmic. V pravé části dnes hyper- market Globus.

8 V polovině 60. let již bylo zřejmé, že provoz tramvají bude v Ústí nad Labem zlikvidován a nahrazen výhradně dopravou autobusovou. V roce 1969 též byly zpracovány projekty trolejbusových tratí. Politická a ekonomická situace (především levná nafta) nebyly nakloněny elektrické trakci.

9 1. června Vozovna v Předlicích zavřela brány za posledním vozem dne 1. června 1970 v Tramvajová doprava v Ústí n. L. zřejmě definitivně ukončila svou existenci, nastala doba autobusová. Připomínka zrušeného provozu ústeckých tramvají – kus koleje v Bílinské ulici na místo původní tratě osazený v roce 1999 u příležitosti 100 let MHD.

10 Autobusová doprava První úvahy o zavedení městské autobusové dopravy se objevily kolem roku 1925, kdy se uvažovalo o zavedení dvou linek do Střekova. Realizace se rozběhla roku 1929, kdy byla přijata nabídky firmy Walter na dodávku autobusů a první vozy tak vyjely dne na linku 10, jejíž trasa by dnes mohla být vymezena přibližně takto: Divadlo – Novosedlické náměstí. Zpočátku jezdily dva vozy, jízdné bylo jednotné bez ohledu na projetou vzdálenost.

11 Vývoj autobusové dopravy od 1929 do současnosti • – prodlužování a rozšiřování linek směr Střekov, Olšinky, Skřivánek, Klíše a do okolních obcí – Telnice, Adolfov, Libouchec •1932 – 1933 – světová hospodářská krize doléhá na autobusovou dopravu a vynucuje si její postupné omezování na úkor tramvajové dopravy pravostranného provozu •říjen 1938 – zavedení pravostranného provozu •léto – obnovení poválečného provozu, rozšiřování linek směr Bukov, Kočkov, Habrovice, Svádov

12 • autobusy začínají využívat tramvajovou provozovnu Předlicích v Předlicích (po zrušení tramvajové dopravy ji využívají dodnes) od 1. června 1970městská doprava v Ústí nad Labem od 1. června městská doprava v Ústí nad Labem realizovaná pouze autobusy realizovaná pouze autobusy (zvýšené nároky na „sídlištní linky“ Severní Terasy) •70. léta – vzhledem k rostoucím nárokům na přepravní kapacitu se zavádí do provozu kloubové autobusy 280 Ikarus ( pomalá, velmi hlučná jízda, zvyšující množství exhalací v již znečištěném městě

13 - • od konce 70. let - výrazné zdražení nafty vede ke zrušení řady spojů i zastávek (snížení spotřeby při rozjezdu vozidla) •1984 – vzhledem k nereálnému návratu k tramvajové dopravě (nová sídliště ve značně členitém terénu) se začíná stavět první trolejbusová trať (zahájení dopravy 1. července 1988) • od 1988 – velkou část přepravní kapacity přebírá trolejbusová doprava, provoz autobusů značně omezován •1997–1998 – radikální obnova vozového parku – dodávka nízkopodlažních vozů Karosa (resp. Irisbus)-Renault Citybus 12M

14 - •počátkem roku vozový park obohacen dalším modely, např. – Mercedes Conecto

15 Trolejbusová doprava První úvahy o zavedení trolejbusové dopravy se datují na začátek 20. století (1903 – spojení do Vaňova), podruhé se o zavedení trolejbusů uvažovalo v roce 1946 (trasa Bukov, Klíše, Předlice). Další pokusy z 50. a 60. let minulého století byly též neúspěšné a tak až pátý pokus byl úspěšný. Projekční a přípravné práce byly završeny , kdy byl položen základní kámen („putovní“, po poklepání byl odvezen) výstavby trolejbusových tratí. Výstavba se rozběhla na trase Severní Terasa–centrum – Všebořice, dále byly vybudovány smyčky ( např. Stříbrníky, Holoměř).

16 Zahájení provozu a následný vývoj Slavnostní zahájení provozu proběhlo dne 1. července července 1988, tedy 89 let po zahájení provozu tramvají v Ústí nad Labem. První trolejbusová linka nesla označení 51 a byla vedena v trase Stříbrníky – Mírové náměstí – Holoměř. První pravidelný spoj vyjel ve 4.33 (vůz 402). Byla to linka spíše symbolická, jejím zprovozněním byla zrušena jen jedna autobusová linka. Byla provozována jen v pracovních dnech a obsluhována vozy Škoda 14Tr, které byly v roce 1989 nahrazeny novými kloubovými trolejbusy Škoda 15Tr.

17 • do provozu uvedeny nové linky 52, 53, 55, 56 •1990 – otevření nové vozovny ve Všebořicích • – postupné zavádění a rozšiřování stávajících linek ( linka 58 - Pod Vyhlídkou - Klíše, 57 – Mírová – - Staré Předlice, 51 – Mírová – Skalka, 57 – Staré Předlice – Mojžíř •2004 – otevření nové trolejbusové trati 62 – Mírové náměstí – - Globus (vystavěna na náklady Hypermarketu Globus pro dopravu svých zákazníků, předána DpmÚ. •2005 – zavedení linky 60 – Mírové náměstí – Masarykova ne- mocnice – Mírové náměstí •prosinec2007 – dokončení stavby a zprovoznění nového spoje- ní se Střekovem (prodloužení linky 60)

18 Vozový park trolejbusů

19 Lanová doprava Podle prvních plánů z r měla lanová dráha jezdit v areálu ústecké ZOO. Po rozsáhlé opravě zámečku Větruše a jeho okolí bylo rozhodnuto o vybudování lanovky sem. Při budování obchod- ního centra Fórum, otevřeného v roce 2009, vznikla i kruhová věž, kde je umístěna spodní stanice dráhy. V létě 2010 proběhla stavba horní stanice u zámečku Větruše, bylo navěšeno nosné i tažné lano, dopraveny obě kabiny. Po zkušebních jízdách byl 7. prosince 2010 ve 13 hodin slavnostně zahájen provoz této lanové dráhy. Tato dráha je nejdelší visutou lanovkou (šikmá délka dráhy 330 m) v Česku bez samostatně stojících podpor.

20

21 Použité prameny: -České Nezávislé Dopravní Sdružení Dopravní podnik města Ústí nad Labem Architektura na severu Čech -


Stáhnout ppt "Městská hromadná doprava v Ústí nad Labem Historie a současnost."

Podobné prezentace


Reklamy Google