Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

DĚJINY EVROPSKÉ UNIE Evropská integrace 1950-1957.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "DĚJINY EVROPSKÉ UNIE Evropská integrace 1950-1957."— Transkript prezentace:

1 DĚJINY EVROPSKÉ UNIE Evropská integrace

2 Situace v Evropě na poč. 50. let  Postavení Německa  Faktické rozdělení na západní a východní část  Znovuvyzbrojení západního Německa  Obecná otázky obrany Evropy  Zastánci USA – posílení proti SSSR, plány na zapojení Německa do NATO  Obavy ale u ostatních zemí – zejména ve Francii  Klíčová byla německá průmyslová oblast Porúří (produkce uhlí a oceli)  Od r existoval Mezinárodní úřad pro Porúří (USA, VB, Benelux, Francie, záp. Německo)  Garance, Německo nebude samo plně kontrolovat tyto zdroje, ale nespokojenost s tímto uspořádáním v Německu, které chtělo stejnou kontrolu francouzského a belgického průmyslu  Vojenský bezpečnostní úřad – kontrola demilitarizace Německa

3 Situace v Evropě na poč. 50. let  Dalším problém představovalo postavení Sárska  Francouzská okupační zóna – zájem o uhlí  V r referendum, které požadovalo autonomii v rámci Francie  1950 – Francouzsko-sárská úmluva – politická autonomie, což ale vyvolalo protesty Německa  Obecná otázka evropské integrace  Existující organizace nedostatečné, aby sjednotily Evropu  Hledání účinnějších cest francouzsko-německé spolupráce

4 Počátek evropské integrace  Iniciativa Francie (vliv USA)  Velká Británie nemohla být iniciátor, protože nehodlala jít nad rámec toho, co již bylo dosaženo  Důležité osobnosti ve Francii  Robert Schuman (ministr zahraničních věcí) – pro usmíření Francie a Německa  Georges Bidault (předseda vlády) – kontrola Francie nad Německem ovšem tak, aby se necítilo poníženo

5 Počátek evropské integrace  Nutná evropská spolupráce, aby Francie ekonomicky prosperovala  Bezpečnostní aspekt – sjednocená, svobodná Evropa by mohla stát mezi USA a SSSR  Základem francouzsko-německé usmíření  Sjednocení Evropy postupně, tzv. sektorová integrace, ne naráz (x federalisté)  Základními sektory spolupráce uhlí a ocel, odtud možná expanze do dalších odvětví  uhlí základní energetická suroviny  ocel klíčová surovina pro výrobu zbraní  Společné využívání těchto dvou surovin  Řízeno společným orgánem, který by byl nadřazený vládám (volná hospodářská soutěž, zákaz kartelů, diskriminace) Jean Monnet

6 Počátek evropské integrace  Přijetí Monnetova plánu  francouzsko-německé usmíření  kontrola klíčových odvětví  představil plán ve francouzské vládě  – seznámil s ním ministra ZP USA Deana Achesona, který ho podpořil  Vyhlášení – Den Evropy  Informování Německa, Velké Británie, Itálie, Belgie, Lucemburska, Nizozemska Robert Schuman

7 Počátek evropské integrace  Reakce ostatních zemí  Německo – pro  Proti jen sociální demokraté – plán překáží socializaci Porúří, zárodek technokratické diktatury  Potvrzení rozdělení Německa  Belgie, Lucembursko – pro usmíření F a N, proti tlaky ocelářského a uhelného průmyslu  Nizozemsko – pro, volný obchod, mír mezi F a N  Itálie – pro, možnost „návratu do Evropy“  Velká Británie – proti nadnárodní autoritě  USA – podpora sjednocení Evropy, stabilita, ekonomická prosperita, obavy ocelářů (vytvoření evropského kartelu)  SSSR – proti, agrese

8 Počátek evropské integrace  – konference v Paříži, návrh smlouvy zakládající ESUO  Jednání řízena Jeanem Monnetem  Vytvoření originálního institucionálního rámce  Vysoký úřad – nadnárodní, obavy z technokracie a despotismu úřadu  Zvláštní rada ministrů - vytvořena na žádost Beneluxu z obav před převahou Francie a Německa, zástupce vlád členských států  Shromáždění - vytvořeno na žádost členů parlamentů člen. států, demokratická kontrola Vysokého úřadu, poslanci byli delegováni z národních parlamentů  Soudní dvůr - dohlížel na dodržování smlouvy a řešil spory uvnitř společenství  18. dubna 1951 podepsána Smlouva o ESUO  Předsedou Vysokého úřadu byl jmenován Jean Monnet  10. února 1953 byl otevřen společný trh pro uhlí, staré železo a železnou rudu

9 Znovuvyzbrojení Německa a plán Evropského obranného společenství  Bezpečnostní situace ve světě  Korejská válka ( ), Američané vázáni v Asii  Nutnost většího příspěvku Evropanů na svoji obranu  USA chtějí, aby Evropané posílili své vlastní kapacity, aby se obnovila německá armáda, která by ale byla integrována v evropských ozbrojených silách a byla pod kontrolou mezinárodního velení, Německo se mělo integrovat do Západní unie (Bruselský pakt)  Proti Francie  znovuvyzbrojení Německa je nebezpečné, Francie vojensky vázána v Indočíně (obavy z dominance Němců)  Velká Británie  Labouristé – proti, je to nebezpečné, ale nechtěli, aby se Velká Británie více vojensky vázala v Evropě, raději pro vznik německých divizí  Na zasedání NATO podpořili všichni americký plán s výjimkou Francie (a Belgie)

10 Znovuvyzbrojení Německa a plán Evropského obranného společenství  Bezpečnostní situace ve světě  Korejská válka ( ), Američané vázáni v Asii  Nutnost většího příspěvku Evropanů na svoji obranu  USA chtějí, aby Evropané posílili své vlastní kapacity, aby se obnovila německá armáda, která by ale byla integrována v evropských ozbrojených silách a byla pod kontrolou mezinárodního velení, Německo se mělo integrovat do Západní unie (Bruselský pakt)  Proti Francie  znovuvyzbrojení Německa je nebezpečné, Francie vojensky vázána v Indočíně (obavy z dominance Němců)  Velká Británie  Labouristé – proti, je to nebezpečné, ale nechtěli, aby se Velká Británie více vojensky vázala v Evropě, raději pro vznik německých divizí  Na zasedání NATO podpořili všichni americký plán s výjimkou Francie (a Belgie)

11 Znovuvyzbrojení Německa a plán Evropského obranného společenství  Francie vlastní iniciativa (Plevenův plán)  Návrh Jeana Monneta  Vytvořit evropské divize složené z národních jednotek, velení mezinárodní, evropský ministr obrany, který by byl podřízený Shromáždění ESUO  Jednání NATO – dvě koncepce znovuvyzbrojení Německa  1. Evropská armáda (Plevenův plán)  2. Začlenění německých divizí do NATO (Spoffordův plán) – Německo by zůstalo bez ministra obrany, bez německé armády, podřízení kontrole Spojenců René Pleven

12 Znovuvyzbrojení Německa a plán Evropského obranného společenství  Projekt EOS v r  Evropská armáda se společným velením, ve které by členské státy nebyly diskriminovány  40 národních divizí  Rekrutování, kariérní postup, odborná příprava v kompetencích národních ministrů obrany  Evropská administrativa se společným rozpočtem, která by kontrolovala tyto činnosti  EOS nemělo mít vyloženě nadnárodní charakter, neboť členské státy nechtěly přenášet příliš mnoho kompetencí v této citlivé oblasti – nebyla vytvořena proto funkce evropského ministra obrany  Řídícím orgánem měla být Rada ministrů, která by rozhodovala jednomyslně

13 Znovuvyzbrojení Německa a plán Evropského obranného společenství  Jednání v členských státech  Francie – Národní shromáždění plán schválilo, ale těsně, obavy z přesunu jednotek z Indočíny, chtěla závazek, že VB a USA zůstanou v Evropě  Německo – Budestag plán schválil, ale také rozpory – především chtěli, aby Německo získalo rovnoprávné postavení s ostatními  5/1952 – podepsání Smlouvy o EOS v Paříži  Podepsána i smlouva, která ukončila okupační režim v Německu ( znovunabytí suverenity, zrušen zákaz německého znovuvyzbrojení)  Omezení Německa ve vojenské oblasti – méně divizí než Francie, mělo se zříci výroby jaderných, biologických a chemických zbraní

14 Znovuvyzbrojení Německa a plán Evropského obranného společenství  Evropské politické společenství  Ve smlouvě o EOS článek, který dával za úkol Shromáždění EOS vypracovat projekt evropské politické instituce (federální nebo konfederální)  Nicméně zastánci integrace chtěli vytvořit politickou strukturu ještě před EOS (Monnet, Spaak)  Na projektu pracovalo Shromáždění ESUO  3/1953 – projekt EPS  Stejná struktura jako ESUO, ale výrazné posílení Parlamentu, který měl získat zákonodárnou funkci  EPS by zastřešilo ESUO i EOS, došlo by ke koordinaci zahraniční politiky členských států, mělo pracovat na vybudování společného trhu a koordinovat finanční a měnovou politiku  Schválení EPS bylo ale podmíněno ratifikací Smlouvy o EOS

15 Znovuvyzbrojení Německa a plán Evropského obranného společenství  Ratifikace od 3/1953  Německo – pro, proti komunisté a sociální demokraté (proti znovuvyzbrojení Německa)  Nizozemsko – většinou pro  Belgie – většinou pro  Lucembursko – většinou pro  Itálie – pro, proti jen komunisté, neofašisté, monarchisté, část socialistů  Francie – zdržení, obavy, že NS projekt nepodpoří, snaha získat čas

16 Znovuvyzbrojení Německa a plán Evropského obranného společenství  Faktory, které ovlivnily ratifikaci ve Francii  Změna mezinárodní situace – stabilizace v Koreji, smrt Stalina – otázka bezpečnosti méně naléhavá  Indočína – zhoršení situace, Francie by nemohla vyvážit vyzbrojení Německa  Vnitropolitická situace - polarizace  Argumenty pro – znovuvyzbrojení je nutné, kontrola Německa i jeho ZP – racionální důvody  Argumenty proti – hra na emoce, odmítání znovuvyzbrojení, EOS není dostatečné ke kontrole znovuvyzbrojení, odmítání nadnárodního principu, ztráta francouzské suverenity a rozložení francouzské armády  Politické strany Proti – komunisté (agrese proti SSSR), gaullisté (ztráta suverenity, zánik francouzské armády), nezávislí a rolníci (odpor k Německu, nedůvěra v nadnárodní řešení) Socialisté rozdělení – proti (obavy ze znovuvyzbrojení Německa) Radikálové rozdělení Pro jen republikáni  Krize ve francouzské vládě Nová vláda vznikla s podporou gaullistů, Schuman jako ministr zahraničí byl odvolán, místo něj Bidault (k EOS byl zdrženlivý)

17 Znovuvyzbrojení Německa a plán Evropského obranného společenství  Nové garance Francii  Návrh nových protokolů  možnost povolávat vojáky z evropských divizí do zámoří, úprava hlasování v Radě  Ostatní rozladěni, ale protokoly podepsali, protože neměnily základ smlouvy  Další podmínky Francie  Ratifikace EOS podmíněna vyřešením otázky Sárska  USA a VB se musí více vojensky angažovat v Evropě  VB se měla více svázat s EOS, ale to VB odmítala, nechtěla být zastoupena v institucích EOS a v Evropě se chtěla vázat dle svých potřeb

18 Znovuvyzbrojení Německa a plán Evropského obranného společenství  Ratifikace ve Francii v 8/1954  6/1954 – vznik nové vlády Pierre Mendes-France, kde byli zastoupeni gaullisté a naopak chyběli republikáni jako zastánci smlouvy  Pierre Mendes-France byl proti smlouvě  Národní shromáždění rozdělené  Veřejné mínění rozdělené  M-F chce další záruky, protokol, který měl omezit nadnárodní charakter EOS, EOS vázal na existenci NATO, stop EPS  Ostatní přijali kompromisy, ale pro Francii nedostatečné  Jednání v NS – odmítnutí smlouvy (proti gaullisté, komunisté, část radikálů, část socialistů, část nezávislých a rolníků)

19 Znovuvyzbrojení Německa a plán Evropského obranného společenství  Náhradní řešení – návrh Velké Británie (min. zahraničí Anthony Eden)  Konference o rozšíření Bruselského paktu (Západní unie) o Itálii a Německo, poté přijetí Německa do NATO  Velká Británie poskytla záruky Francii – určitý počet divizí zůstane v Evropě, stáhnutí jen se souhlasem ostatních  Konference schválila nové úmluvy  Obnovení suverenity Německa – Pařížské smlouvy z r nevstoupily v platnost, protože nebyla ratifikována EOS (ukončení okupačního režimu)  Vytvoření Západoevropské unie – mezivládní charakter, Německo vstoupilo do ZEU i svojí armádou, omezení – zákaz výroby jaderných, biologických a chemických zbraní, i některých konvenčních zbraní, strop 12 německých divizí  Vstup SRN do NATO – na základě rovnoprávnosti, ale fakticky s omezeními druhořadý člen, nicméně Německo získalo svoji vlastní armádu

20 Znovuvyzbrojení Německa a plán Evropského obranného společenství  Ratifikace ZEU – kromě Francie bezproblémová  ZEU těsně prošla v NS (proti komunisté, část radikálů, část republikánů, někteří socialisté, část gaullistů, někteří nezávislí)  SSSR v reakci na ZEU a vstup SRN do NATO založil Varšavský pakt – včetně NDR, která byla znovuvyzbrojena  Dořešení postavení Sárska  Sársko mělo získat evropský status, ale v referendum pro něj hlasovala jen třetina obyvatel, nakonec se Sársko vrátilo Německu (1957)  ZEU nebyla funkční organizací  ZEU se stala součástí obranného systému NATO, bez vlastního velení  Strategické otázky se projednávaly na půdě NATO  Neplnila ani kontrolní funkci vůči Německu  Nestala se ani organizací zabezpečující evropské vyzbrojování

21 Oživení evropské integrace  Jean Monnet, Paul Henry Spaak chtěli další pokrok v integraci  Monnet – rozšíření ESUO do dalších oblastí (doprava a energie) – pokračování sektorové integrace  Prosazování integrace v oblasti atomové energie  V r bylo založeno Evropské středisko jaderného výzkumu (CERN)  Návrhy na další organizaci, která by se zabývala využitím atomové energie v průmyslu, i při výrobě jaderné zbraně  Monnet pro atom  Základ dalšího oživení v Evropě  Výhody – nerozvinuté odvětví, slabé národní zájmy s výjimkou Francie, kontrola Německa, mírové využití

22 Oživení evropské integrace  Od r se objevuje další myšlenka, a to vytvoření společného trhu v mnoha oblastech  Myšlenka konkurující sektorové integraci, Monnet nebyl jejím zastáncem!!!  Monnet – společný trh je příliš komplexní, problémem by byla delegace pravomocí na nadnárodní úroveň, rizika plného hospodářského otevření pro francouzský průmysl (protekcionismus)  Monnet byl pro Euroatom (pokračování sektorové integrace), ale ne pro EHS (to jen akceptoval, společný trh se měl rozvíjet postupně, strukturovaně, neměl vzniknout naráz)  Jednání v Německu – Němci nebyli pro Euroatom, ale byli pro společný trh  Belgický ministr zahraničí Paul-Henri Spaak navrhuje rozšíření ESUO do sektoru dopravy a další formy energie (i jaderné), nezmiňuje společný trh

23 Oživení evropské integrace  Postoje zemí  Německo – v zásadě pro  Francie – zdrženlivá, ve vládě gaullisté, nechtěla přílišné rozšíření kompetencí ESUO  Itálie – projevila zájem  Benelux – pro, Nizozemci byli zastánci společného trhu  Ministr zahraničí Beyen chtěl vytvořit jednotný trh  Země Beneluxu – syntéza Monnetova a Beyenova návrhu – sektorová integrace i společný trh  6/1955 – Messinská konference

24 Messinská konference (1955)  Státy byly pro oživení evropské integrace, ale neshoda na postupu  Francie pro sektorovou integraci (jádro, doprava, telekomunikace), ne pro společný trh  Německo, Nizozemsko – společný trh, sektorová integrace byla nedostatečná, chtěly volný pohyb služeb, kapitálu, zboží i osob  Francie obavy – firmy nebyly konkurenceschopné  V Messině se nerozhodlo o způsobu integrace, ale byl ustaven tzv. Spaakův výbor, který studoval oba návrhy  Spaakova zpráva (1956)  Sektorová integrace je složitá s výjimkou jaderné energie  Společný trh – návrh celní unii se společnými vnějšími tarify  Návrh dvou organizací – Euroatom a EHS

25 EHS a Euroatom  Postoje zemí  Francie – pro Euroatom  Belgie – ne Euroatom (prodej uranu z Konga USA)  Němci – podmínka přijetí Euroatomu, pokud Francie přijme společný trh  Benelux – společný trh  Francie – pokud chce Euroatom, musí přijmout společný trh  Vliv občanských aktivit a veřejnosti  Evropské oživení podpořeno prací Akčního výboru pro Spojené státy evropské, který založil Monnet (1955)  Sdružení významných osobností, předsedů politických stran v národních státech, představitelů odborů, aby ve svých státech prosazovali evropskou myšlenku  Důraz především na Euroatom

26 EHS a Euroatom  Faktory ovlivňující jednání o EHS a Euroatomu  Situace ve Francii  1956 – volby do NS, vítězství socialistů a radikálů, prohra gaullistů, vláda pro evropské oživení  Jsou vyřešeny dva zásadní problémy – znovuvyzbrojení Německa, Sársko  Pro Euroatom  Společný trh – rezervovaný postoj, tradice protekcionismu, vláda ale chápe liberalizaci jako nutnost, firmy proti společnému trhu, vláda pro  USA – podpora projektů, konsolidace Evropy proti SSSR  Suezská krize 1956  Nutnost zajistit energetickou soběstačnost – Euroatom  Rozdělení Velké Británie a Francie – Francie se více orientuje na Evropu, aby v ní získala patřičné postavení, integrovaná Evropa by vyvážila vliv USA a Velké Británie

27 EHS a Euroatom  Jednání o Římských smlouvách (1957)  Obavy z Francie  Socialistická vláda jednala s NS s předstihem, tím si de facto zajistila ratifikaci  Výhrady:  Euroatom – nemá nebrát rozvoji vojenského potenciálu Francie – partneři museli Francii ustoupit  Společný trh – pozice zaměstnavatelů se zmírnila, ale požadovali záruky (hlavně sociální)

28 EHS a Euroatom  Záruky Francii  Harmonizace sociálních výdajů – ostatní země s ní měly sladit výši výdajů, aby nebyla v konkurenční nevýhodě  Zemědělská politika – organizovaný trh, protekcionistický (x Niz.), min. garantované ceny  Připojení zámořských území – aby nebyla separována od společných celních tarifů (+Belgie) x ostatní – nechtěli podporovat kolonialismus, ale nakonec museli souhlasit  3/1957 – podpis obou smluv v Římě

29 EHS a Euroatom  Ratifikace  Francie – bezproblémová  Německo – CDU a SPD pro smlouvu  Itálie – většina pro  Obavy průmyslníků a zemědělců z konkurence, nicméně vysoká nezaměstnanost, společný trh by nabídl uplatnění mnoha Italů v zahraničí  Benelux – bezproblémový proces v Belgii a Lucembursku  Nizozemsko – kritika projektu, obavy z růstu cen, harmonizace sociálních výdajů, Komise nemá dostatek pravomocí, aby chránila malé země, chtěli účast VB – nakonec pro

30 EHS a Euroatom  Institucionální rámec tří Společenství  Přijetí struktury ESUO  1 Shromáždění pro ESUO, EHS a Euroatom – Evropský parlament  1 Soudní dvůr pro ESUO, EHS a Euroatom  Hospodářský a sociální výbor pro EHS a Euroatom  2 Komise a 1 Vysoký úřad a 3 Rady  Jiné nastavení vztahů mezi Komisí a Radou v EHS a Euroatom  V ESUO byl Vysoký úřad nadřazený členským státům, nezávislá autorita pro uhlí a ocel  V EHS se zvýšila autorita a zásahy členských států – šlo o celou ekonomiku, národní zájmy  Komise EHS a Euroatom měly výrazně omezenější pravomoci než Vysoký úřad ESUO

31 EHS a Euroatom  Prvním předsedou Komise EHS byl Walter Hallstein  Pro Komisi Euroatom to byl Etiénne Hirsch  Bruselská smlouva (Slučovací smlouva, 1965)  Vznik jedné Rady a jedné Komise pro všechny Společenství  Euroatom – měl vytvořit společný jaderný trh s volným pohybem surovin, zařízení a pracovních sil  Tento trh byl otevřen  EHS – složitější, liberalizace obchodu, odstranění cel mezi členy, ustavení vnějších cel  Harmonogram liberalizace – přechodné období let, rozdělení na tři etapy  Mělo dojít ke stanovení společné hospodářské politiky – složité, nikdo si neokázal představit, co to bude

32  5d6b b f2100a d6b b f2100a32163  c326a-4ce2-4a37-87ae-9f0800beac96 c326a-4ce2-4a37-87ae-9f0800beac96


Stáhnout ppt "DĚJINY EVROPSKÉ UNIE Evropská integrace 1950-1957."

Podobné prezentace


Reklamy Google