SEMENNÉ ROSTLINY Lucie Vebrová IV.B 2010.

Prezentace na téma: "SEMENNÉ ROSTLINY Lucie Vebrová IV.B 2010."— Transkript prezentace:

1 SEMENNÉ ROSTLINY Lucie Vebrová IV.B 2010

2 SEMENNÉ ROSTLINY (SPERMATOPHYTA)
nejpočetnější a vývojově nejdokonalejší skupina vyšších rostlin jsou různovýtrusné, tzn. vytvářejí tvarem i velikostí odlišné samčí a samičí spory, výtrusnice i výtrusné listy sporofyt (nepohlavní generace) převažuje nad gametofytem (pohlavní generace) gametofyt je velmi potlačen- je zcela závislý na sporofytu hlavní znaky: - oplození není závislé na vodním prostředí - tvorba rozmnožovacích částic = semena  pronikání na různorodá stanoviště + překonávání nepříznivých podmínek

3 transport samčích buněk v buňce samičí probíhá v pylové láčce, která nahrazuje vodní prostředí
po oplození vzniká z vajíčka semeno semeno se skládá: -ze zárodku (kořínek + děložní listy + hypokotylus + vzrostný vrchol stonku) -endospermu (živného pletiva) -osemení

4 Schéma semene a) osemení b) endosperm c) děložní listy d) hypokotyl

5 Rostlinná „výbava“ SAMČÍ SAMIČÍ výtrusné listy (sporofyty) výtrusnice
tyčinky plodolisty výtrusnice (sporangia) prašná pouzdra vajíčka výtrusy (spory) pylová zrna jednobuněčný zárodečný vak prokel (prothalium) pylová láčka zralý zárodečný vak

6 semenné rostliny zahrnují:
I. NAHOSEMENNÉ ROSTLINY (Gymnospermae) nemají květní obaly, netvoří plod - Kapraďosemenné (Lyginodendropsida) - Cykasy (Cycadopsida) - Jinany (Ginkgoopsida) - Jehličnany (Pinopsida) II. KRYTOSEMENNÉ (Magnoliophyta) vajíčko chráněno květními obaly, po oplození se vytváří plod - Jednoděložné (Liliopsida) - Nižší dvouděložné (Magnoliopsida) - Vyšší dvouděložné (Rosopsida)

7 I. Nahosemenné rostliny
pouze stromy a keře, druhotně tloustnou druhotné dřevo tvoří pouze cévice rostliny jednodomé i dvoudomé, ale pouze větrosprašné (semena se šíří větrem) nedokonalá ochrana vajíček- volně vyrůstají na plodolistech (nejsou uzavřena v pestíku jako u krytosemenných) vajíčka dozrávají v semena- u některých druhů semena napodobují peckovici, nažku nebo bobuli krytosemenných rostlin= semenné plody stavba: listy- jehlicovité, šupinovité, zřídka ploché s vějířovitou žilnatinou (jinan) květy- jednopohlavné, květní obaly chybějí

8 Životní cyklus samčí šištice (mikrostrobilus) je tvořena tyčinkami (mikrosporofyly) a krátkou plochou nitkou každá tyčinka má prašná pouzdra (výtrusnice)- dozrávají zde pylová zrna (samčí mikrospory) v prašných pouzdrech je vyživovací pletivo a pylotvorná tkáň tvořená mateřskými buňkami pylových zrn jejich redukčním (meiotickým) dělením vznikají čtveřice jednobuněčných pylových zrn (mikrosporů) uvnitř pylového zrna dojde k dalšímu dělení a vznikají prothaliové buňky, které buď zaniknou nebo zůstávají v malých zbytcích buňka v pylovém zrnu se dělí na větší buňku vegetativní (vzniká z ní pylová láčka - samčí prokel) a menší generativní (z ní vznikají spermatické buňky)

9 pylové zrno má 2 vzdušné vaky (borovice, jedle, smrk) tvořené buněčnou stěnou
samičí šištice se skládá z: - vřetene - semenných a podpůrných šupin vajíčka vznikají ze dvou hrbolků, které vyrůstají na bázi semenné šupiny hrbolek je základem pletivného jádra (nucelu) vajíčka z báze nucelu vyroste val, který se mění na obal vajíčka v obale zůstává otvor (otvor klový, mikropyly) uvnitř pletivného jádra se vyvíjí mateřská buňka, jejím redukčním dělením vznikají čtyři haploidní buňky (megaspory) tři z nich zanikají, zbylá se mění na zárodečný vak

10 Zárodečný vak

11 jádro zárodečného vaku se dělí
vzniká samičí proklel (endosperm)v něm se u klového otvoru vytvoří 3 až 6 zárodečníků (archegonia) v každém je jedna vaječná buňka k opylení dochází přenosem pylu na nahé vajíčko větrem (chybí květní obaly i blizna) po oplození vzniká semeno semeno u některých rostlin napodobuje peckovici,nažku nebo bobuli krytosemenných (tzv. semenný plod- jinan)

12

13 Kapraďosemenné vymřelá skupina dřevin stromový i liánový vzrůst
velké zpeřené listy - svým vzhledem připomínají kapradiny k ochraně vajíček sloužily číškovité útvary listového původu primitivní vajíčka dozrávající v semena nejvíce byly rozšířeny v karbonu předpokládá se, že se z nich vyvinuly krytosemenné rostliny fosílie

14 semeno kapraďosemenná
rostlina

15 Cykasy nejprimitivnější skupina recentních semenných rostlin
nízké, dvoudomé stromy s nevětveným kmenem velké zpeřené listy mikrosporofyly (s velkým počtem prašníků) i megasporofyly (s několika vajíčky) vytvářejí oddělené jednopohlavné šištice (strobily) oplození zajišťují obrvené spermatozoidy zralá semena mají dužnatou vnější vrstvu a připomínají plod (semenná peckovice) vznikly v karbonu největší rozkvět v druhohorách

16 Cykas indický Megasporofyl cykasu indického

17 Cykas indický- samičí jedinec Cykas indický

18 Jinany vznik koncem prvohor ve třetihorách většina vymřela
opadavý, dvoudomý strom dvoulaločnaté listy s vidličnatou žilnatinou semenná peckovice - velká kulovitá semena připomínající peckovici k opylení dochází větrem oplození zajišťují mnohobičíkaté spermatozoidy Jinan dvoulaločnatý (Ginko biloba) dnes pouze jediný druh původně ve východní Číně dnes v botanických zahradách a parcích

19 Jinan dvoulaločný Semenná peckovice jinanu

20 Jinan dvoulaločný

21 Semenná peckovice

22 Jehličnany stále zelené dřeviny stromovitý i keřovitý vzrůst
jehlicovité nebo šupinovité listy stavbou listů jsou přizpůsobeny ke snížení ztrát vody výparem (silná epidermis s kutikulou, průduchy umístěné pod úrovní okolních pletiv) pryskyřičné kanálky - v listech, primární kůře, ve dřevě tyčinky - samčí výtrusné listy, mikrosporofyly plodolisty = semenné šupiny- samičí výtrusné listy, megasporofyly tyčinky + plodolisty - uspořádány v jednopohlavných šišticích

23 Příčný řez jehlicí

24 Opylování ploché semenné šupiny vyrůstají z úžlabí podpůrných šupin
obvykle nesou 2 vajíčka Opylování zajišťuje vítr pylová zrna dopadají na kapku tekutiny na klovém otvoru vajíčka  vysychání tekutiny  vtáhnutí do vajíčka  pylová láčka  k zárodečníkům vajíčka  uvolněné 2 neobrvené spermatické buňky  1 splyne s vaječnou buňkou  embryo oplozená vajíčka  semena semena volně leží na plodolistu semena - křídlatá, rozšiřována větrem

25 samičí šištice (megastrobily)  dozrávají v šišky
často dřevnatí v době zralosti se semenné šupiny šištic rozevírají  semena se uvolní

26 Nejdůležitější zástupci jehličnanů
Smrk obecný (Picea abies) nejrozšířenější samičí šištice dozrávají ve válcovité šišky šišky rostou směrem dolu původní jen v horských polohách

27

28

29 Jedle bělokorá (Abies alba)
ploché jehlice ze spodu jehlic má 2 bílé pruhy vzpřímené rozpadavé šišky jedlobučiny

30

31

32 Borovice lesní (Pinus sylvestris)
jehlice uspořádané po 2 na zkrácených větévkách (brachyblastech) chudé půdy borovice kleč - nad horní hranicí lesa borovice vejmutovka - ze Severní Ameriky borovice černá - ze Středomoří

33 Morfologie borovice lesní
Semena na šupině Pylové zrno Semena na šupině

34 Morfologie borovice lesní
samčí šištice samičí šištice

35

36 Modřín opadavý (Larix decidua)
výrazně světlomilný rychle rostoucí dřevina každoročně opadavé měkké jehlice brachyblasty

37

38 Jalovec obecný (Juniperus communis)
keř či nízký strom pichlavé jehlice tmavě modré dužnaté šištice používají se jako koření a k aromatizování alkoholových destilátů (např. borovičky)

39

40 Zerav západní (Thuja occidentalis)
v parcích původně ze Severní Ameriky

41 Cypřiš obecný (Cupressus sempervirens)
rozšířen ve Středomoří stále zelený v parcích

42 Sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum)
výška až 100 m při stáří kolem 4000 let tzv. mamutí stromy Kalifornie

43 Sekvojovec kmen větévka

44 Tis červený (Taxus baccata)
nepřítomnost pryskyřičných kanálků jedovatý !!!! semena - obalená dužnatým červeným míškem

45

46 Použitá literatura: texty:
Jelínek J., Zicháček V. (2007): Biologie pro gymnázia Kincl L., Kincl M.(1994): Biologie rostlin obrázky: