Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

SEMENNÉ ROSTLINY Lucie Vebrová IV.B 2010. SEMENNÉ ROSTLINY (SPERMATOPHYTA)  nejpočetnější a vývojově nejdokonalejší skupina vyšších rostlin  jsou různovýtrusné,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "SEMENNÉ ROSTLINY Lucie Vebrová IV.B 2010. SEMENNÉ ROSTLINY (SPERMATOPHYTA)  nejpočetnější a vývojově nejdokonalejší skupina vyšších rostlin  jsou různovýtrusné,"— Transkript prezentace:

1 SEMENNÉ ROSTLINY Lucie Vebrová IV.B 2010

2 SEMENNÉ ROSTLINY (SPERMATOPHYTA)  nejpočetnější a vývojově nejdokonalejší skupina vyšších rostlin  jsou různovýtrusné, tzn. vytvářejí tvarem i velikostí odlišné samčí a samičí spory, výtrusnice i výtrusné listy  sporofyt (nepohlavní generace) převažuje nad gametofytem (pohlavní generace)  gametofyt je velmi potlačen- je zcela závislý na sporofytu  hlavní znaky: - oplození není závislé na vodním prostředí - oplození není závislé na vodním prostředí - tvorba rozmnožovacích částic = semena  pronikání na různorodá stanoviště + překonávání nepříznivých podmínek - tvorba rozmnožovacích částic = semena  pronikání na různorodá stanoviště + překonávání nepříznivých podmínek

3  transport samčích buněk v buňce samičí probíhá v pylové láčce, která nahrazuje vodní prostředí  po oplození vzniká z vajíčka semeno  semeno se skládá: -ze zárodku (kořínek + děložní listy + hypokotylus + vzrostný vrchol stonku) -ze zárodku (kořínek + děložní listy + hypokotylus + vzrostný vrchol stonku) -endospermu (živného pletiva) -endospermu (živného pletiva) -osemení -osemení

4 Schéma semene a) osemení b) endosperm c) děložní listy d) hypokotyl

5 Rostlinná „výbava“ SAMČÍSAMIČÍ výtrusné listy (sporofyty)tyčinkyplodolisty výtrusnice(sporangia) prašná pouzdra vajíčka výtrusy(spory) pylová zrna jednobuněčný zárodečný vak prokel(prothalium) pylová láčka zralý zárodečný vak

6  semenné rostliny zahrnují: I. NAHOSEMENNÉ ROSTLINY (Gymnospermae) I. NAHOSEMENNÉ ROSTLINY (Gymnospermae) • nemají květní obaly, netvoří plod - Kapraďosemenné (Lyginodendropsida) - Kapraďosemenné (Lyginodendropsida) - Cykasy (Cycadopsida) - Cykasy (Cycadopsida) - Jinany (Ginkgoopsida) - Jinany (Ginkgoopsida) - Jehličnany (Pinopsida) - Jehličnany (Pinopsida) II. KRYTOSEMENNÉ (Magnoliophyta) II. KRYTOSEMENNÉ (Magnoliophyta) • vajíčko chráněno květními obaly, po oplození se vytváří plod - Jednoděložné (Liliopsida) - Jednoděložné (Liliopsida) - Nižší dvouděložné (Magnoliopsida) - Nižší dvouděložné (Magnoliopsida) - Vyšší dvouděložné (Rosopsida) - Vyšší dvouděložné (Rosopsida)

7 I. Nahosemenné rostliny  pouze stromy a keře, druhotně tloustnou  druhotné dřevo tvoří pouze cévice  rostliny jednodomé i dvoudomé, ale pouze větrosprašné (semena se šíří větrem) (semena se šíří větrem)  nedokonalá ochrana vajíček- volně vyrůstají na plodolistech (nejsou uzavřena v pestíku jako u krytosemenných)  vajíčka dozrávají v semena- u některých druhů semena napodobují peckovici, nažku nebo bobuli krytosemenných rostlin= semenné plody  stavba: • listy- jehlicovité, šupinovité, zřídka ploché s vějířovitou žilnatinou (jinan) • květy- jednopohlavné, květní obaly chybějí

8 Životní cyklus Životní cyklus  samčí šištice (mikrostrobilus) je tvořena tyčinkami (mikrosporofyly) a krátkou plochou nitkou  každá tyčinka má prašná pouzdra (výtrusnice)- dozrávají zde pylová zrna (samčí mikrospory)  v prašných pouzdrech je vyživovací pletivo a pylotvorná tkáň tvořená mateřskými buňkami pylových zrn tvořená mateřskými buňkami pylových zrn  jejich redukčním (meiotickým) dělením vznikají čtveřice jednobuněčných pylových zrn (mikrosporů)  uvnitř pylového zrna dojde k dalšímu dělení a vznikají prothaliové buňky, které buď zaniknou nebo zůstávají v malých zbytcích  buňka v pylovém zrnu se dělí na větší buňku vegetativní (vzniká z ní pylová láčka - samčí prokel) a menší generativní (z ní vznikají spermatické buňky)

9  pylové zrno má 2 vzdušné vaky (borovice, jedle, smrk) tvořené buněčnou stěnou  samičí šištice se skládá z: - vřetene - vřetene - semenných a podpůrných šupin - semenných a podpůrných šupin  vajíčka vznikají ze dvou hrbolků, které vyrůstají na bázi semenné šupiny bázi semenné šupiny  hrbolek je základem pletivného jádra (nucelu) vajíčka  z báze nucelu vyroste val, který se mění na obal vajíčka  v obale zůstává otvor (otvor klový, mikropyly)  uvnitř pletivného jádra se vyvíjí mateřská buňka, jejím redukčním dělením vznikají čtyři haploidní buňky (megaspory)  tři z nich zanikají, zbylá se mění na zárodečný vak

10 Zárodečný vak

11  jádro zárodečného vaku se dělí  vzniká samičí proklel (endosperm)v něm se u klového otvoru vytvoří 3 až 6 zárodečníků (archegonia)  v každém je jedna vaječná buňka  k opylení dochází přenosem pylu na nahé vajíčko větrem (chybí květní obaly i blizna)  po oplození vzniká semeno  semeno u některých rostlin napodobuje peckovici,nažku nebo bobuli krytosemenných (tzv. semenný plod- jinan)

12

13 Kapraďosemenné  vymřelá skupina dřevin  stromový i liánový vzrůst  velké zpeřené listy - svým vzhledem připomínají kapradiny  k ochraně vajíček sloužily číškovité útvary listového původu  primitivní vajíčka dozrávající v semena  nejvíce byly rozšířeny v karbonu  předpokládá se, že se z nich vyvinuly krytosemenné rostliny fosílie fosílie

14 semeno kapraďosemenná semeno kapraďosemenná rostlina rostlina

15 Cykasy  nejprimitivnější skupina recentních semenných rostlin  nízké, dvoudomé stromy s nevětveným kmenem  velké zpeřené listy  mikrosporofyly (s velkým počtem prašníků) i megasporofyly (s několika vajíčky) vytvářejí oddělené jednopohlavné šištice (strobily)  oplození zajišťují obrvené spermatozoidy  zralá semena mají dužnatou vnější vrstvu a připomínají plod (semenná peckovice)  vznikly v karbonu  největší rozkvět v druhohorách

16 Cykas indický Cykas indický Megasporofyl cykasu indického indického

17 Cykas indický- Cykas indický- samičí jedinec samičí jedinec Cykas indický Cykas indický

18 Jinany  vznik koncem prvohor  ve třetihorách většina vymřela  opadavý, dvoudomý strom  dvoulaločnaté listy s vidličnatou žilnatinou  semenná peckovice - velká kulovitá semena připomínající peckovici  k opylení dochází větrem  oplození zajišťují mnohobičíkaté spermatozoidy Jinan dvoulaločnatý (Ginko biloba) • dnes pouze jediný druh • původně ve východní Číně • dnes v botanických zahradách a parcích

19 Jinan dvoulaločný Jinan dvoulaločný Semenná peckovice Semenná peckovice jinanu jinanu

20 Jinan dvoulaločný Jinan dvoulaločný

21 Semenná peckovice

22 Jehličnany  stále zelené dřeviny  stromovitý i keřovitý vzrůst  jehlicovité nebo šupinovité listy  stavbou listů jsou přizpůsobeny ke snížení ztrát vody výparem (silná epidermis s kutikulou, průduchy umístěné pod úrovní okolních pletiv)  pryskyřičné kanálky - v listech, primární kůře, ve dřevě  tyčinky - samčí výtrusné listy, mikrosporofyly  plodolisty = semenné šupiny- samičí výtrusné listy, megasporofyly  tyčinky + plodolisty - uspořádány v jednopohlavných šišticích

23 Příčný řez jehlicí

24  ploché semenné šupiny vyrůstají z úžlabí podpůrných šupin  obvykle nesou 2 vajíčka Opylování  zajišťuje vítr  pylová zrna dopadají na kapku tekutiny na klovém otvoru vajíčka  vysychání tekutiny  vtáhnutí do vajíčka  pylová láčka  k zárodečníkům vajíčka  uvolněné 2 neobrvené spermatické buňky  1 splyne s vaječnou buňkou  embryo  oplozená vajíčka  semena  semena volně leží na plodolistu  semena - křídlatá, rozšiřována větrem

25  samičí šištice (megastrobily)  dozrávají v šišky  často dřevnatí  v době zralosti se semenné šupiny šištic rozevírají  semena se uvolní

26 Nejdůležitější zástupci jehličnanů Smrk obecný (Picea abies) • nejrozšířenější • samičí šištice dozrávají ve válcovité šišky • šišky rostou směrem dolu • původní jen v horských polohách

27

28

29 Jedle bělokorá (Abies alba) • ploché jehlice • ze spodu jehlic má 2 bílé pruhy • vzpřímené rozpadavé šišky • jedlobučiny

30

31

32 Borovice lesní (Pinus sylvestris) • jehlice uspořádané po 2 na zkrácených větévkách (brachyblastech) • chudé půdy  borovice kleč - nad horní hranicí lesa - nad horní hranicí lesa  borovice vejmutovka - ze Severní Ameriky - ze Severní Ameriky  borovice černá - ze Středomoří - ze Středomoří

33 Morfologie borovice lesní Semena na šupině Pylové zrno Semena na šupině Pylové zrno  Semena na šupině

34 Morfologie borovice lesní samčí šištice samičí šištice

35

36 Modřín opadavý (Larix decidua) • výrazně světlomilný • rychle rostoucí dřevina • každoročně opadavé měkké jehlice • brachyblasty

37

38 Jalovec obecný (Juniperus communis) • keř či nízký strom • pichlavé jehlice • tmavě modré dužnaté šištice • používají se jako koření a k aromatizování alkoholových destilátů (např. borovičky )

39

40 Zerav západní (Thuja occidentalis) • v parcích • původně ze Severní Ameriky

41 Cypřiš obecný (Cupressus sempervirens) • rozšířen ve Středomoří • stále zelený • v parcích

42 Sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum) • výška až 100 m při stáří kolem 4000 let • tzv. mamutí stromy • Kalifornie

43 Sekvojovec Sekvojovec kmen kmen Sekvojovec Sekvojovec větévka větévka

44 Tis červený (Taxus baccata) • nepřítomnost pryskyřičných kanálků • jedovatý !!!! • semena - obalená dužnatým červeným míškem

45

46 Použitá literatura:  texty: Jelínek J., Zicháček V. (2007): Biologie pro gymnázia Kincl L., Kincl M.(1994): Biologie rostlin  obrázky:


Stáhnout ppt "SEMENNÉ ROSTLINY Lucie Vebrová IV.B 2010. SEMENNÉ ROSTLINY (SPERMATOPHYTA)  nejpočetnější a vývojově nejdokonalejší skupina vyšších rostlin  jsou různovýtrusné,"

Podobné prezentace


Reklamy Google