Školní zralost z hlediska sociální a emoční úrovně dítěte

Prezentace na téma: "Školní zralost z hlediska sociální a emoční úrovně dítěte"— Transkript prezentace:

1 Školní zralost z hlediska sociální a emoční úrovně dítěte

2 Sociální zralost - Socializace – Sociální role – Interakce - Komunikace
Sociální zralost obecně je schopnost člověka zapojit se do běžného chodu společnosti a fungovat v ní na základě jejích pravidel a norem – tedy vytvořit si a přijmout sociální roli v procesu socializace. Socializace jako proces utváření osobnosti pomocí sociálních vlivů má v dětství zásadní význam, který může ovlivnit kvalitu dalšího života - ve škole i mimo ni. Základními sociálními procesy, které ovlivňují přijetí sociální role jsou interakce (reagování lidí na sebe navzájem) a komunikace ( sdělování obsahu). Na základě těchto procesů si dítě vytváří svůj obraz samo o sobě (tj. vlastní sebepojetí) včetně sebe v konkrétní sociální roli.

3 Základní podmínky dobré socializace:
Pravidla a normy musí dítě znát, přijmout, aktivně je dodržovat, případně i pomoci spoluvytvářet. Týká se jak běžných každodenních situací (stravovací návyky, hygienické návyky, společenské způsoby chování), tak složitějších sociálních jevů (řešení konfliktu, vyjednávání) Uvědomovat si a přijmout určitou sociální pozici ve skupině (spoluhráč, vedoucí ) Dokázat přijmout i roli, které si nevybíráme, ale vznikají automaticky (nástup do ZŠ) Sociální role se vytváří postupně, mohou se různě prolínat a kombinovat, někdy nejsou zcela zřetelné (jsi ještě moc malý x jsi už dost velký…)

4 Dítě ve škole Školní zralost tohoto pohledu znamená úspěšně přijmout a zvládat sociální role v novém sociálním prostředí (v ZŠ, ŠD). Role školáka přináší dítěti větší sociální prestiž, ale zároveň je to i role zátěžová, vyžadující větší nasazení než mělo dítě dosud (přijmout zodpovědnost za jednání, větší podíl samostatnosti atd.) Splnění očekávání jednotlivých rolí může být pro citlivější dítě problematické až stresující (zadání úkolů učitelkou x reakce sourozence, rodičů..) Zátěž by měla být pro dítě přijatelná, roli by mělo vnímat pozitivně nebo alespoň neutrálně (možnosti psychického vyčerpání popř. i různých forem neuróz)

5 Změna sociální role dítěte při vstupu do ZŠ:
Žák role vůči učitelce dítě respektuje její autoritu, pracuje podle pokynů dodržuje základní společenské normy (vykání, hlásí se o slovo, počká, až je vyzváno) bez problémů naváže kontakt (zeptá se, omluví se) Spolužák - role vůči ostatním dětem ve třídě obhájí svoji pozici (místo ve třídě, v šatně) bez problémů se zapojí do skupiny dětí, má zde kamarády dokáže se ohradit vůči nevhodnému chování ze strany druhých dětí Školák - role vyplývající z očekávání rodiny – (rodičů, prarodičů, sourozenců) dítě si je vědomo i svých domácích povinností spojených se školou, bez problémů je řeší možná obava z nezvládnutí všech úkolů perfektně (problém příliš ambiciózních rodičů)

6 Předpoklady pro dobré zvládnutí role školáka
Vzniká integrací mnoha psychických procesů: Dosažení potřebných psychických funkcí (pozornosti, soustředění, paměti atd.) – viz psychologické hledisko Přizpůsobení biorytmů pro novou životní situaci (např. dřívější vstávání, chybí dopolední pobyt venku, odpolední odpočinek) – viz fyzická způsobilost, přiměřená unavitelnost – adaptabilita ke změnám Citová stabilita, přiměřená míra frustrační tolerance Přiměřenost postojů a očekávání dítěte (do jaké míry realita práce v ZŠ odpovídá představám dítěte o škole) – pozitivním očekáváním x obavám Schopnost zdravého sebeprosazení Schopnost spolupráce Dovednost komunikace s dětmi i dospělými (nejen mluvit, ale dobře naslouchat) Dovednost vyrovnat se s drobným neúspěchem, pracovat s chybou

7 Možné projevy sociálně a emotivně nezralého dítěte:
Přetrvávají adaptační problémy (má problémy s odloučením od rodičů) Na drobný neúspěch reaguje velmi negativně (počmárá obrázek, vzteká se, odmítá se zapojit do dalších aktivit) Dítě je nesamostatné, na vše se ptá, čeká až na pokyn Nedokáže vyjádřit svůj názor, potřebu, vysvětlit vzniklou situaci Nezvládá komunikaci s druhými dětmi – při problémech se obrací k učitelce o řešení, pokud mu není vyhověno, urazí se nebo se druhých straní Nezvládá vhodné formy komunikace s dospělými (vykání, počkat, až dospělý domluví), odmítá komunikaci s méně známými dospělými

8 Nedodržuje při hře nebo společných činnostech domluvená pravidla , zejména pokud je výsledek pro ně nepříznivý Není ochotno slevit ze svých požadavků (např. střídat ve vedoucích rolích s ostatními, rozdělit se o hračku) – chce mít vždy slovo, být první vybráno Odmítá přijmout vedoucí roli (ve hře, vystoupení na besídce..) Je nepřiměřeně bojácné, špatně snáší jakékoliv změny (např. i návštěvu divadla, výlet..) Vůči škole má negativní postoj (já tam chodit nebudu, je to tam ošklivé) Všechny tyto projevy v dospělých obvykle vyvolávají negativní reakci, dítě bývá „sociálně nepřijato“ a je na ně vyvíjen tlak, který může paradoxně situaci zhoršit

9 Význam a formy předcházení problémům a pomoci sociálně nezralým dětem
Snaha pochopit příčinu jednání (např. danou temperamentem - dítě nadměrně úzkostlivé), momentální rodinou situací (narození sourozence), způsobu výchovy v rodině atd. – dítě si své sociální vzorce teprve tvoří Pedagogický styl učitelky – využití empatické komunikace (příklady – lítostivost), ale být v projevech opravdová (co prožívám, říci) Vyhýbat se nálepkování a negativnímu přijetí dítěte (hodnotit konkrétní čin, ne dítě jako takové) Vzor učitelky při jednání s dítětem – respektující a přijímající komunikace (dítě přirozeně napodobuje) Stanovit s dětmi společně pravidla, která je třeba dodržovat

10 Postupné otužování dítěte v sociálních situacích (vyřídit vzkaz poslat dvě děti, na besídce účinkovat ve skupině, v divadle posadit dítě vedle sebe) Cíleně zařazovat hry a činnosti na rozvoj spolupráce, oceňovat celou skupinu, (nepodněcovat chci být vždy první) Nemluvit za dítě, nechat mu dostatek prostoru pro vlastní vyjádření. Rozehrávat různé sociální situace pomocí námětových a dramatických her – vést děti k přijetí různých rolí a nechat je situace prožít, povídat si s nimi.

11 Využít i námětové hry na školu – zkusit si roli žáka, učitele
Podporovat a oceňovat samostatnost – přijmout i riziko, že dítě něco pokazí. Nepomáhat, kde to není nutné! Motivovat děti k zájmu o školu (to by bylo fajn, kdybyste už uměli si tu knížku sami přečíst – za rok už to půjde..), ideálně prožít dopoledne v ZŠ

12 Děkuji za pozornost Ať se vám práce daří….