Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 1.moucha domácí. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 1. moucha domácí Třída : hmyz  Oči mouchy jsou složeny z tisíců čoček.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 1.moucha domácí. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 1. moucha domácí Třída : hmyz  Oči mouchy jsou složeny z tisíců čoček."— Transkript prezentace:

1 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 1.moucha domácí

2 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 1. moucha domácí Třída : hmyz  Oči mouchy jsou složeny z tisíců čoček jednotlivce a jsou velmi citlivé na pohyb.  Ústní ústrojí je sosák se sacími polštářky.  Má jeden pár křídel a druhý pár přeměněný v kyvadélka.

3 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH  Moucha žije samotářsky.  Každá samice naklade do různých odpadků až 900 vajíček ve snůškách po 120 až 160.  Z vajíček se vylíhnou larvy a po 3 až 4 dnech se zakuklí.  Již tři dny po opuštění kukly je samice mouchy domácí schopna klást vajíčka.

4 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

5  Potravou mouchy domácí je kazící se maso, ovoce a výkaly.  Živí se mimo jiné pozůstatky odumřelých organismů a spolu s ostatními druhy dvoukřídlých má tedy důležitou roli při likvidaci organických odpadů.  Bez much a jim příbuzných druhů bychom byli zavaleni hnijícími odpadky a zdechlinami.  I ona se navíc stává potravou, často žab.

6 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH  Běžná moucha domácí se dožívá průměrného věku 1 měsíc.  Bzučení - slyšitelné jen za letu - je způsobeno tím, že letící hmyz kmitá křídly i několiksetkrát za vteřinu.  Výskyt : Moucha domácí je po celém světě známá jako přenašeč různých mikrobů.  Náleží k vysoce vyvinuté skupině hmyzu a její letové schopnosti lze srovnávat s výkony moderních letadel.

7 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 2. octomilka obecná Třída: hmyz  Jsou využívány jako laboratorní zvířata nebo krmivo(zdrojem potravy pro dravý hmyz, některé ryby, žáby), ale především jako nejrozšířenější modelové organismy v biologii a v genetických studiích.

8 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 2. octomilka obecná

9 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH  Pro laboratorní a chovatelské (krmivo) účely se z praktických důvodů často používá bezkřídlá mutace.  Původní (divoká) forma octomilky obecné má jasně červené oči a je dlouhá 2 až 3 mm.  Vyskytuje se na kvasícím ovoci, marmeládách, ovocných šťávách apod.  Beznohé larvy jsou dlouhé přibližně 7 mm a žijí v hnijící dužnině ovoce.

10 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 2. octomilka obecná

11 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 3. potemník moučný  Larválnímu stadiu tohoto brouka se říká moučný červ.  Jako všechny druhy hmyzu s proměnou dokonalou, prodělává čtyři vývojová stadia: vajíčko, larva, kukla a dospělec.  Larvy mívají kolem 2,5 cm nebo více, zatímco dospělci obecně měří mezi 1,25 až 1,8 cm.

12 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 3. potemník moučný

13 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 3. potemník moučný

14 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 4. šváb obecný  Patří k nejprimitivnějším a nejstarobylejším skupinám hmyzu.  Mohou znečišťovat potraviny, jelikož se vyskytují v místech, kde je nahromaděna nečistota.  Mají velmi ploché tělo a dlouhé štíhlé nohy, přizpůsobené k rychlému běhu.

15 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 4. šváb obecný

16 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 4. šváb obecný  Mladí švábi (nymfy) se podobají dospělců, mají však nevyvinutá křídla.  Některé druhy se svlékají 6x - 8x a dospívají asi za šest týdnů.  Jiné druhy se svlékají vícekrát a vývoj trvá až půl roku.  Na území Česka se nejedná o původní druh, byl zavlečen a ve volné přírodě se v podstatě nevyskytuje.

17 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 4. šváb obecný

18 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 4. šváb obecný  Původním místem výskytu byla pravděpodobně jižní Asie.  Dorůstá velikosti okolo 21 až 28 mm a má tmavě hnědou barvu.  Řadí se mezi všežravce.  Samice a samec jsou rozdílní.  Samec má dobře vyvinutá křídla, kdežto samice má jen pahýly křídel.

19 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 5. mol kožešinový  Žlutě hedvábitě lesklý, uprostřed předních křídel s 1 nebo 2 černými tečkami. Rozmnožování, šíření  Zakuklují se v září buď v dutých zrnech nebo ve štěrbinách podlahy.  Samička snáší po 1 až 2 vajíčkách, z nichž v 10–14 dnech vylézají housenky.

20 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 5. mol kožešinový

21 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 5. mol kožešinový Způsob života  Poletují nejčastěji v červnu a v červenci.  Housenky molů jsou velmi škodlivé ve vlněných látkách, kožešinách, vycpaném nábytku a ve sbírkách.  Vyžírají chodby a vytváří si z vyžírané hmoty hnízdo.

22 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 5. mol kožešinový

23 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 5. mol kožešinový

24 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 6. zavíječ moučný  Zavíječ moučný neboli mol potravinový je původně asijský motýlek, který však byl do Evropy i Ameriky zavlečen.  Je větší než mol šatní, rozpětí křídel činí až dva centimetry.  Podobně jako u mola šatního, ani dospělci zavíječe již nemusí přijímat potravu a žijí jen několik týdnů.

25 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 6. zavíječ moučný

26 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 6. zavíječ moučný  Létají především zrána a zvečera, mají za úkol se co nejrychleji spářit.  Samička pak klade stovky vajíček na vhodný podklad.  Nejvíce larvám svědčí mouka, uživí je ale i rozmanité obilninové výrobky, ovesné a jiné vločky, sušenky, pečivo, těstoviny, luštěniny, sušené ovoce, ořechy apod.

27 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 6. zavíječ moučný

28 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 7. bzučivka obecná  Velká moucha okolo 1cm namodralé barvy.  Je známá tím, že když jí máme v místnosti bzučí.  Obecně se mouchám této velikosti říká masařky i když masařka obecná je jiná moucha.

29 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 7. bzučivka obecná  Samice bzučivky klade vajíčka na rozkládající se maso a může být přenašečem některých onemocnění.

30 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 7. bzučivka obecná

31 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 7. bzučivka obecná

32 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 8. rybenka domácí  Jedná se o velmi starobylý hmyz.  Patrně na zemi žijí již 300 milionů let /srovnejte s Homo Sapiens, který vznikl přibližně před lety/.  Jeho velikost je okolo 1 cm má kapkovitý tvar, a je pokryta stříbrnými šupinkami.  Odtud její český název rybenka domácí.

33 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 8. rybenka domácí

34 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 8. rybenka domácí  Zdržuje se převážně v domech, kde se živí různými zbytky sacharidů a škrobů.  Má raději tmu, při rozsvícení se snaží uprchnout a schovat do nějaké skuliny.  Štětiny, které má na těle slouží jako senzory a při změně proudění vzduchu rybenku včas varují před blížícím se nebezpečím.

35 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 8. rybenka domácí

36 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 8. rybenka domácí  Rybenky milují vlhké prostředí a teplotu od 22-27°C.  Mohou dosáhnout věku až 3 roky a za tu dobou jsou schopny naklást až 100 vajec. Ve větším výskytu mohou škodit a to zejména na výrobcích z papíru, nebo výrobcích z kůže, koberců, fotografií.

37 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 8. rybenka domácí

38 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 9. křižák obecný  Je nejznámějším a velmi hojným pavoukem v Česku.  Zbarvení je velmi variabilní, od světle hnědého až po červenohnědé a černohnědé.  Vždy je zřetelná charakteristická křížová kresba na hřbetní straně zadečku, kterou tvoří pět bílých skvrn.

39 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 9. křižák obecný

40 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 9. křižák obecný  Tvar zadečku, který bývá zpravidla mnohem větší než hlavohruď.  Zatímco samci dorůstají jen 5-10 mm, samice můžou mít mm.  Křižáci tkají charakteristické kolové pavučiny.  Křižák se zpravidla dožívá 3 let.  Kousnutí křižáka obecného je pro člověka naprosto neškodné.

41 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 9. křižák obecný

42 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 9. křižák obecný  Dospělý samec si už nepřede síť, neloví, veškerý čas tráví vyhledáváním partnerky.  Když se mu podaří objevit síť dospělé samice, upřede k jejímu okraji vlastní vlákno, které mu poslouží jako komunikační prostředek - brnká na ni jako na strunu a přenáší zvukové vibrace na partnerčinu síť.

43 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 9. křižák obecný

44 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH  9. křižák obecný  Námluvy velmi často končí zabitím samce.  Mláďata se líhnou na jaře z vajíček, která nakladla samice na podzim. Dospívají až další rok na jaře.  Samice hynou po nakladení vajec.

45 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

46 10. pokoutník domácí  Pokoutník se vyskytuje hojně všude v domech, kůlnách a stájích, uchyluje se často do světlíků, které nikdo nevymetá.

47 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 10. pokoutník domácí  V rozích místnosti si spřádá hustě, vodorovně napnuté pavučiny, směrem do kouta končí síť upředenou trubicí, která slouží jako úkryt.

48 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 10. pokoutník domácí

49 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 10. pokoutník domácí

50 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 10. pokoutník domácí

51 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 10. pokoutník domácí


Stáhnout ppt "ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 1.moucha domácí. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 1. moucha domácí Třída : hmyz  Oči mouchy jsou složeny z tisíců čoček."

Podobné prezentace


Reklamy Google