ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

Prezentace na téma: "ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH"— Transkript prezentace:

1 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
moucha domácí

2 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
1. moucha domácí Třída : hmyz Oči mouchy jsou složeny z tisíců čoček jednotlivce a jsou velmi citlivé na pohyb. Ústní ústrojí je sosák se sacími polštářky. Má jeden pár křídel a druhý pár přeměněný v kyvadélka. 

3 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
Moucha žije samotářsky. Každá samice naklade do různých odpadků až 900 vajíček ve snůškách po 120 až 160. Z vajíček se vylíhnou larvy a po 3 až 4 dnech se zakuklí. Již tři dny po opuštění kukly je samice mouchy domácí schopna klást vajíčka. 

4 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

5 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
Potravou mouchy domácí je kazící se maso, ovoce a výkaly. Živí se mimo jiné pozůstatky odumřelých organismů a spolu s ostatními druhy dvoukřídlých má tedy důležitou roli při likvidaci organických odpadů. Bez much a jim příbuzných druhů bychom byli zavaleni hnijícími odpadky a zdechlinami. I ona se navíc stává potravou, často žab.

6 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
Běžná moucha domácí se dožívá průměrného věku 1 měsíc.  Bzučení - slyšitelné jen za letu - je způsobeno tím, že letící hmyz kmitá křídly i několiksetkrát za vteřinu. Výskyt : Moucha domácí je po celém světě známá jako přenašeč různých mikrobů. Náleží k vysoce vyvinuté skupině hmyzu a její letové schopnosti lze srovnávat s výkony moderních letadel.

7 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
2. octomilka obecná Třída: hmyz Jsou využívány jako laboratorní zvířata nebo krmivo(zdrojem potravy pro dravý hmyz, některé ryby, žáby), ale především jako nejrozšířenější modelové organismy v biologii a v genetických studiích.

8 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
2. octomilka obecná

9 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
Pro laboratorní a chovatelské (krmivo) účely se z praktických důvodů často používá bezkřídlá mutace. Původní (divoká) forma octomilky obecné má jasně červené oči a je dlouhá 2 až 3 mm. Vyskytuje se na kvasícím ovoci, marmeládách, ovocných šťávách apod. Beznohé larvy jsou dlouhé přibližně 7 mm a žijí v hnijící dužnině ovoce.

10 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
2. octomilka obecná

11 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
3. potemník moučný Larválnímu stadiu tohoto brouka se říká moučný červ. Jako všechny druhy hmyzu s proměnou dokonalou, prodělává čtyři vývojová stadia: vajíčko, larva, kukla a dospělec. Larvy mívají kolem 2,5 cm nebo více, zatímco dospělci obecně měří mezi 1,25 až 1,8 cm.

12 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
3. potemník moučný

13 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
3. potemník moučný

14 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
4. šváb obecný Patří k nejprimitivnějším a nejstarobylejším skupinám hmyzu. Mohou znečišťovat potraviny, jelikož se vyskytují v místech, kde je nahromaděna nečistota.  Mají velmi ploché tělo a dlouhé štíhlé nohy, přizpůsobené k rychlému běhu.

15 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
4. šváb obecný

16 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
4. šváb obecný Mladí švábi (nymfy) se podobají dospělců, mají však nevyvinutá křídla. Některé druhy se svlékají 6x - 8x a dospívají asi za šest týdnů. Jiné druhy se svlékají vícekrát a vývoj trvá až půl roku. Na území Česka se nejedná o původní druh, byl zavlečen a ve volné přírodě se v podstatě nevyskytuje.

17 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
4. šváb obecný

18 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
4. šváb obecný Původním místem výskytu byla pravděpodobně jižní Asie. Dorůstá velikosti okolo 21 až 28 mm a má tmavě hnědou barvu. Řadí se mezi všežravce. Samice a samec jsou rozdílní. Samec má dobře vyvinutá křídla, kdežto samice má jen pahýly křídel.

19 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
5. mol kožešinový Žlutě hedvábitě lesklý, uprostřed předních křídel s 1 nebo 2 černými tečkami. Rozmnožování, šíření Zakuklují se v září buď v dutých zrnech nebo ve štěrbinách podlahy. Samička snáší po 1 až 2 vajíčkách, z nichž v 10–14 dnech vylézají housenky.

20 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
5. mol kožešinový

21 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
5. mol kožešinový Způsob života Poletují nejčastěji v červnu a v červenci. Housenky molů jsou velmi škodlivé ve vlněných látkách, kožešinách, vycpaném nábytku a ve sbírkách. Vyžírají chodby a vytváří si z vyžírané hmoty hnízdo.

22 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
5. mol kožešinový

23 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
5. mol kožešinový

24 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
6. zavíječ moučný Zavíječ moučný neboli mol potravinový je původně asijský motýlek, který však byl do Evropy i Ameriky zavlečen. Je větší než mol šatní, rozpětí křídel činí až dva centimetry. Podobně jako u mola šatního, ani dospělci zavíječe již nemusí přijímat potravu a žijí jen několik týdnů.

25 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
6. zavíječ moučný

26 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
6. zavíječ moučný Létají především zrána a zvečera, mají za úkol se co nejrychleji spářit. Samička pak klade stovky vajíček na vhodný podklad. Nejvíce larvám svědčí mouka, uživí je ale i rozmanité obilninové výrobky, ovesné a jiné vločky, sušenky, pečivo, těstoviny, luštěniny, sušené ovoce, ořechy apod.  

27 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
6. zavíječ moučný

28 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
7. bzučivka obecná Velká moucha okolo 1cm namodralé barvy. Je známá tím, že když jí máme v místnosti bzučí. Obecně se mouchám této velikosti říká masařky i když masařka obecná je jiná moucha.

29 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
7. bzučivka obecná Samice bzučivky klade vajíčka na rozkládající se maso a může být přenašečem některých onemocnění.

30 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
7. bzučivka obecná

31 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
7. bzučivka obecná

32 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
8. rybenka domácí Jedná se o velmi starobylý hmyz. Patrně na zemi žijí již 300 milionů let /srovnejte s Homo Sapiens, který vznikl přibližně před lety/. Jeho velikost je okolo 1 cm má kapkovitý tvar, a je pokryta stříbrnými šupinkami. Odtud její český název rybenka domácí.

33 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
8. rybenka domácí

34 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
8. rybenka domácí Zdržuje se převážně v domech, kde se živí různými zbytky sacharidů a škrobů. Má raději tmu, při rozsvícení se snaží uprchnout a schovat do nějaké skuliny. Štětiny, které má na těle slouží jako senzory a při změně proudění vzduchu rybenku včas varují před blížícím se nebezpečím.

35 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
8. rybenka domácí

36 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
8. rybenka domácí Rybenky milují vlhké prostředí a teplotu od 22-27°C. Mohou dosáhnout věku až 3 roky a za tu dobou jsou schopny naklást až 100 vajec. Ve větším výskytu mohou škodit a to zejména na výrobcích z papíru, nebo výrobcích z kůže, koberců, fotografií.

37 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
8. rybenka domácí

38 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
9. křižák obecný Je nejznámějším a velmi hojným pavoukem v Česku. Zbarvení je velmi variabilní, od světle hnědého až po červenohnědé a černohnědé. Vždy je zřetelná charakteristická křížová kresba na hřbetní straně zadečku, kterou tvoří pět bílých skvrn.

39 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
9. křižák obecný

40 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
9. křižák obecný Tvar zadečku, který bývá zpravidla mnohem větší než hlavohruď. Zatímco samci dorůstají jen 5-10 mm, samice můžou mít mm. Křižáci tkají charakteristické kolové pavučiny. Křižák se zpravidla dožívá 3 let. Kousnutí křižáka obecného je pro člověka naprosto neškodné.

41 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
9. křižák obecný

42 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
9. křižák obecný Dospělý samec si už nepřede síť, neloví, veškerý čas tráví vyhledáváním partnerky. Když se mu podaří objevit síť dospělé samice, upřede k jejímu okraji vlastní vlákno, které mu poslouží jako komunikační prostředek - brnká na ni jako na strunu a přenáší zvukové vibrace na partnerčinu síť.

43 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
9. křižák obecný

44 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
9. křižák obecný Námluvy velmi často končí zabitím samce. Mláďata se líhnou na jaře z vajíček, která nakladla samice na podzim. Dospívají až další rok na jaře. Samice hynou po nakladení vajec.

45 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

46 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
10. pokoutník domácí Pokoutník se vyskytuje hojně všude v domech, kůlnách a stájích, uchyluje se často do světlíků, které nikdo nevymetá.

47 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
10. pokoutník domácí V rozích místnosti si spřádá hustě, vodorovně napnuté pavučiny, směrem do kouta končí síť upředenou trubicí, která slouží jako úkryt.

48 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
10. pokoutník domácí

49 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
10. pokoutník domácí

50 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
10. pokoutník domácí

51 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
10. pokoutník domácí