Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

HOUBY – FUNGI upraveno z materiálů -

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "HOUBY – FUNGI upraveno z materiálů -"— Transkript prezentace:

1 HOUBY – FUNGI upraveno z materiálů -

2 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 2 ŘÍŠE: HOUBY  Bohatá skupina organismů –mikromycety – mikroskopické organismy –makromycety – tvořící velké plodnice  Neobsahují chlorofyl – živí se heterotrofně –Parazité –Saprofyté –Symbionté

3 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 3 Houby MikromycetyMakromycety

4 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 4 Základní pojmy Podhoubí - mycelium Vznik podhoubí

5 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 5 Základní pojmy Houbová vlákna - hyfy

6 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 6 Rozmnožování hub  Houby se rozmnožují jednobuněčnými útvary – výtrusy (sporami).  Výtrusů vytváří houba obrovské množství.  Podle vzniku se dělí na: –Endospory – vznik uvnitř buněk –Exospory – vznik vně buněk

7 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 7 Oddělení: Pravé houby  Mycelium je tvořeno přehrádkovanými hyfami.  V plodnicích vytváří nepravé pletivo plektenchym (propletené a srostlé hyfy).  V buněčné stěně je obsažen chitin a glukan.  Střídá se pohlavní a nepohlavní generace. Výtrusy jsou nepohyblivé.

8 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 8 Oddělení: Pravé houby  Třída: Zygomycety – spájivé houby  Třída: Endomycety – kvasinky a sněti  Třída: Vřeckovýtrusé houby – askomycety  Třída: Stopkovýtrusé houby - basidiomycety

9 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 9 Zygomycety  Spájivé houby – zygomycety  Mnohojaderné podhoubí bez přihrádek  Saprofyté   Parazité – hmyzu (muší mor)

10 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 10 Plíseň hlavičková  Žije na odumřelých organických látkách (potraviny, hnůj atd.).

11 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 11 Muší mor  Hmyzomorka muší  Způsobuje na počátku podzimu muší mor.

12 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 12 Kropidlovec černavý

13 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 13 Vřeckovýtrusné houby  Rozmnožují se pomocí výtrusů - nepohlavně.  Vřecka obsahují 8 výtrusnic (askospory).  Výtrusy se odškrcují na koncích hyf – konidie.  Jednobuněčné – kvasinky (vinná a pivní) - pučení.  Rzi a sněti – parazité rostlin.  Výtrusorodá vrstva (hymenium) – smrž, lanýž.

14 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 14 Aska a askospory

15 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 15 Lanýž  Lanýž je kulovitá houba, která roste více jak 30 cm pod povrchem země.  Barva je černá a povrch je hladký nebo drsný, uvnitř je masitá síťovitá, žilkovaná struktura mramorové barvy.  Lanýž je velmi aromatická houba používaná spíše jako koření anebo doplněk jídla.  Sbírají se pomocí cvičených psů a vepřů, kterým se zaváže tlama, aby houbu nesežrali.

16 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 16 Lanýž

17 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 17 Kvasinky - endomycety

18 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 18 Aspergilus - kropidlák

19 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 19 Penicilium - štětičkovec

20 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 20 Penicilium

21 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 21 Vřeckovýtrusné houby

22 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 22 Konidie - konidiospory

23 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 23 Stopkovýtrusné houby  Mají vždy vyvinuté článkované podhoubí.  Buněčné stěny obsahují chitin.  Pohlavní výtrusy – bazidiospory.  Bazidie se sdružují ve výtrusorodé vrstvě – hymeniu (rouško).  Některé druhy vytvářejí plodnice (houby, které sbíráme a konzumujeme).

24 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 24 Stopkovýtrusné houby

25 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 25 Plodnice stopkovýtrusných hub prsten třeň pochva klobouk rouško

26 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 26 Stopkovýtrusné houby s rouškem  Rouško – hymenium je výtrusorodá vrstva –Rourkaté – hřib pravý (1) –Lupenité – pečárka polní (2) 12

27 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 27 Houby rouškaté  Rouško rozloženo po celé plodnici.  Keříčkovité plodnice  Dřevokazné houby Kuřátko zlaté

28 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 28 Rourkaté rouško – hřibovité houby  Rouško uloženo v rourkách na spodu klobouku.  Někteří zástupci patří mezi jedlé druhy.

29 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 29 Hřib hnědý

30 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 30 Hřib dubový

31 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 31 Křemenáč osikový

32 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 32 Klouzek modřínový

33 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 33 Hřib žlutomasý - babka

34 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 34 Kozák březový

35 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 35 Houby s lupenitým rouškem  Rouško uloženo na lupenech (1) na lupenech (1) na spodu klobouku. na spodu klobouku.  Vytvořen závoj (2) nebo plachetka. 1 2

36 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 36 Pečárka polní

37 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 37 Pečárka ovčí

38 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 38 Bedla vlnatá

39 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 39 Bedla jedlá

40 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 40 Holubinka mandlová

41 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 41 Jedovaté houby

42 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 42 Muchomůrka červená  Otrava často probíhá jako opojení alkoholem.  Muchomůrka získala jméno proto, že se v minulosti někde používala k trávení much. v minulosti někde používala k trávení much. Uříznutý klobouk se položil na talíř Uříznutý klobouk se položil na talíř a na červeně zbarvené straně se posypal a na červeně zbarvené straně se posypal cukrem. Mouchy olizovaly sladkou šťávu cukrem. Mouchy olizovaly sladkou šťávu a uhynuly. a uhynuly.  Pro člověka je sice jedovatá, ale jen zřídka dochází k těžším otravám.

43 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 43 Muchomůrka červená

44 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 44 Muchomůrka tygrovaná  Je jedovatější než muchomůrka červená a otrava může být někdy i smrtelná.  První příznaky otravy se projeví v rozmezí od 0,5 do 4 hodin.  Pozor na možnost záměny za jedlou muchomůrku růžovku.

45 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 45 Muchomůrka zelená, resp. muchomůrka hlíznatá  Je považována za nejjedovatější a nejnebezpečnější houbu.  Je prudce jedovatá, ale navíc se první příznaky otravy objevují až v okamžiku, kdy je jed vstřebán v organismu a jsou již kdy je jed vstřebán v organismu a jsou již těžce zasaženy důležité orgány. těžce zasaženy důležité orgány.  Amatérští houbaři si ji často pletou se žampiony a dalšími druhy jedlých hub.

46 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 46 Muchomůrka zelená, resp. muchomůrka hlíznatá

47 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 47 Muchomůrka jízlivá  Otrava muchomůrkami probíhá ve čtyřech fázích: –dlouhá latence 8-12 hodin, –bouřlivé příznaky; zvracení, průjmy a další (1-2 dny), –relativní uklidnění (1 den), –selhání jaterní a ledvinové činnosti a při neléčení následuje většinou smrt.  Možnost záměny se žampiony.

48 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 48 Psychotropní houby  Obsahují psycho-aktivní látky.  Užití je rizikové (účinky jsou podobné LSD) a hrozí předávkování.  Vyvolává halucinace. Lysohlávka česká

49 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 49 Mykorhiza  Mykorhiza je symbióza, kde jsou některé druhy vázané na několik dřevin.  Nejvíce hub je z rodu hřibů: –žlutomasý, křemenáč, hnědý, dubový, kozák – pod břízami, –klouzek obecný a zrnitý pod borovicemi, klouzek sličný pod modříny.

50 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 50 Použité zdroje  Kotlaba, F., Antonín, V.: Kapesní atlas hub. RDV, Praha, 2003  Antonín, V., Kotlaba, F., Pouzar, Z.: Houby - česká encyklopedie. RDV, Praha, 2003   


Stáhnout ppt "HOUBY – FUNGI upraveno z materiálů -"

Podobné prezentace


Reklamy Google