HOUBY – FUNGI upraveno z materiálů -

Prezentace na téma: "HOUBY – FUNGI upraveno z materiálů -"— Transkript prezentace:

1 HOUBY – FUNGI upraveno z materiálů - http://biologie.amoskadan.cz

2 ŘÍŠE: HOUBY Bohatá skupina organismů
mikromycety – mikroskopické organismy makromycety – tvořící velké plodnice Neobsahují chlorofyl – živí se heterotrofně Parazité Saprofyté Symbionté SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

3 Houby Mikromycety Makromycety SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

4 Základní pojmy Podhoubí - mycelium Vznik podhoubí SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby

5 Základní pojmy Houbová vlákna - hyfy SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

6 Rozmnožování hub Houby se rozmnožují jednobuněčnými útvary – výtrusy (sporami). Výtrusů vytváří houba obrovské množství. Podle vzniku se dělí na: Endospory – vznik uvnitř buněk Exospory – vznik vně buněk SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

7 Oddělení: Pravé houby Mycelium je tvořeno přehrádkovanými hyfami.
V plodnicích vytváří nepravé pletivo plektenchym (propletené a srostlé hyfy). V buněčné stěně je obsažen chitin a glukan. Střídá se pohlavní a nepohlavní generace. Výtrusy jsou nepohyblivé. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

8 Oddělení: Pravé houby Třída: Zygomycety – spájivé houby
Třída: Endomycety – kvasinky a sněti Třída: Vřeckovýtrusé houby – askomycety Třída: Stopkovýtrusé houby - basidiomycety SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

9 Zygomycety Spájivé houby – zygomycety
Mnohojaderné podhoubí bez přihrádek Saprofyté Parazité – hmyzu (muší mor) SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

10 Plíseň hlavičková Žije na odumřelých organických látkách (potraviny, hnůj atd.). SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

11 Muší mor Hmyzomorka muší Způsobuje na počátku podzimu muší mor.
SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

12 Kropidlovec černavý SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

13 Vřeckovýtrusné houby Rozmnožují se pomocí výtrusů - nepohlavně.
Vřecka obsahují 8 výtrusnic (askospory). Výtrusy se odškrcují na koncích hyf – konidie. Jednobuněčné – kvasinky (vinná a pivní) - pučení. Rzi a sněti – parazité rostlin. Výtrusorodá vrstva (hymenium) – smrž, lanýž. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

14 Aska a askospory SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

15 Lanýž Lanýž je kulovitá houba, která roste více jak 30 cm pod povrchem země. Barva je černá a povrch je hladký nebo drsný, uvnitř je masitá síťovitá, žilkovaná struktura mramorové barvy. Lanýž je velmi aromatická houba používaná spíše jako koření anebo doplněk jídla. Sbírají se pomocí cvičených psů a vepřů, kterým se zaváže tlama, aby houbu nesežrali. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

16 Lanýž SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

17 Kvasinky - endomycety SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

18 Aspergilus - kropidlák
SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

19 Penicilium - štětičkovec
SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

20 Penicilium SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

21 Vřeckovýtrusné houby SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

22 Konidie - konidiospory
SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

23 Stopkovýtrusné houby Mají vždy vyvinuté článkované podhoubí.
Buněčné stěny obsahují chitin. Pohlavní výtrusy – bazidiospory. Bazidie se sdružují ve výtrusorodé vrstvě – hymeniu (rouško). Některé druhy vytvářejí plodnice (houby, které sbíráme a konzumujeme). SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

24 Stopkovýtrusné houby SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

25 Plodnice stopkovýtrusných hub
klobouk rouško prsten třeň pochva SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

26 Stopkovýtrusné houby s rouškem
Rouško – hymenium je výtrusorodá vrstva Rourkaté – hřib pravý (1) Lupenité – pečárka polní (2) 1 2 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

27 Houby rouškaté Rouško rozloženo po celé plodnici. Keříčkovité plodnice
Dřevokazné houby Kuřátko zlaté SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

28 Rourkaté rouško – hřibovité houby
Rouško uloženo v rourkách na spodu klobouku. Někteří zástupci patří mezi jedlé druhy. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

29 Hřib hnědý SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

30 Hřib dubový SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

31 Křemenáč osikový SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

32 Klouzek modřínový SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

33 Hřib žlutomasý - babka SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

34 Kozák březový SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

35 Houby s lupenitým rouškem
Rouško uloženo na lupenech (1) na spodu klobouku. Vytvořen závoj (2) nebo plachetka. 1 2 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

36 Pečárka polní SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

37 Pečárka ovčí SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

38 Bedla vlnatá SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

39 Bedla jedlá SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

40 Holubinka mandlová SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

41 Jedovaté houby SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

42 Muchomůrka červená Otrava často probíhá jako opojení alkoholem.
Muchomůrka získala jméno proto, že se v minulosti někde používala k trávení much. Uříznutý klobouk se položil na talíř a na červeně zbarvené straně se posypal cukrem. Mouchy olizovaly sladkou šťávu a uhynuly. Pro člověka je sice jedovatá, ale jen zřídka dochází k těžším otravám. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

43 Muchomůrka červená SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

44 Muchomůrka tygrovaná Je jedovatější než muchomůrka červená a otrava může být někdy i smrtelná. První příznaky otravy se projeví v rozmezí od 0,5 do 4 hodin. Pozor na možnost záměny za jedlou muchomůrku růžovku. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

45 Muchomůrka zelená, resp. muchomůrka hlíznatá
Je považována za nejjedovatější a nejnebezpečnější houbu. Je prudce jedovatá, ale navíc se první příznaky otravy objevují až v okamžiku, kdy je jed vstřebán v organismu a jsou již těžce zasaženy důležité orgány. Amatérští houbaři si ji často pletou se žampiony a dalšími druhy jedlých hub. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

46 Muchomůrka zelená, resp. muchomůrka hlíznatá
SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

47 Muchomůrka jízlivá Otrava muchomůrkami probíhá ve čtyřech fázích:
dlouhá latence 8-12 hodin, bouřlivé příznaky; zvracení, průjmy a další (1-2 dny), relativní uklidnění (1 den), selhání jaterní a ledvinové činnosti a při neléčení následuje většinou smrt. Možnost záměny se žampiony. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

48 Psychotropní houby Obsahují psycho-aktivní látky.
Užití je rizikové (účinky jsou podobné LSD) a hrozí předávkování. Vyvolává halucinace. Lysohlávka česká SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

49 Mykorhiza Mykorhiza je symbióza, kde jsou některé druhy vázané na několik dřevin. Nejvíce hub je z rodu hřibů: žlutomasý, křemenáč, hnědý, dubový, kozák – pod břízami, klouzek obecný a zrnitý pod borovicemi, klouzek sličný pod modříny. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

50 Použité zdroje Kotlaba, F., Antonín, V.: Kapesní atlas hub. RDV, Praha, 2003 Antonín, V., Kotlaba, F., Pouzar, Z.: Houby - česká encyklopedie. RDV, Praha, 2003 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby