Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

BOTANIKA HOUBY - FUNGI. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 2 ŘÍŠE: HOUBY  Bohatá skupina organismů –mikromycety – mikroskopické organismy –makromycety.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "BOTANIKA HOUBY - FUNGI. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 2 ŘÍŠE: HOUBY  Bohatá skupina organismů –mikromycety – mikroskopické organismy –makromycety."— Transkript prezentace:

1 BOTANIKA HOUBY - FUNGI

2 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 2 ŘÍŠE: HOUBY  Bohatá skupina organismů –mikromycety – mikroskopické organismy –makromycety – tvořící velké plodnice  Neobsahují chlorofyl – živí se heterotrofně –Parazité –Saprofyté –Symbionté

3 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 3 Houby MikromycetyMakromycety

4 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 4 Základní pojmy Mycelium - podhoubí Mycelium – vznik podhoubí

5 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 5 Základní pojmy Hyfy – houbová vlákna

6 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 6 Rozmnožování hub  Houby se rozmnožují nediferencovanými jednobuněčnými útvary – výtrusy (sporami).  Výtrusů vytváří houba obrovské množství.  Podle vzniku se dělí na: –Endospory – vznik uvnitř buněk –Exospory – vznik vně buněk

7 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 7 Rozdělení výtrusů – podle vzniku  Endospory –Sporangiospory –Zygospory –Askospory (1) –Chlamydospory  Exospory –Bazidiospory (2) –Konidie –Oidie 1 2

8 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 8 Systém říše: Houby (Fungi)  Oddělení: Hlenky  Oddělení: Chytridiomycety  Oddělení: Oomycety  Oddělení: Houby vlastní –Třída: Houby spájivé – zygomycety –Třída: Endomycety –Třída: Vřeckovýtrusé houby - askomycety –Třída: Stopkovýtrusé houby - bazidiomycety

9 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 9 Oddělení: Hlenky - slizovky  Nevytvářejí podhoubí.  Stélky hlenek jsou amébovitého tvaru bez buněčných stěn.  Vytvářejí mnohojaderná plazmodia.  Mají schopnost pohybu. Slizovka tříslová

10 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 10 Hlenky - nádorovka kapustová  Původce nádorovitosti košťálovin

11 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 11 Oddělení: Chytrodiomycety  Vodní plísně  Buněčné stěny jsou prostoupeny chitinem.  Rozmnožují se pohyblivými sporami s bičíkem – zoosporami.

12 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 12 Chytridiomycety  Rakovinovec bramborový (synchitrium endobioticum) - je původcem rakoviny brambor.  Olpidium brassicae – původce hynutí klíčících brukvovitých rostlin. Rakovinovec bramborový

13 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 13 Oddělení: OOMYCETY  Plísně vaječné  Vodní, suchozemské, saprofytické i parazitické houby s rozvětvenou stélkou  Rozmnožují se: –Nepohlavně – zoospory, konidie –Pohlavně - oospory

14 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 14 OOMYCETY Plíseň bramborová Vřetenatka révová

15 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 15 Oddělení: Pravé houby  Původ z chytridiomycet  Mycelium je tvořeno přehrádkovanými hyfami.  V plodnicích vytváří nepravé pletivo plektenchym (propletené a srostlé hyfy). V buněčné stěně je obsažen chitin a glukan.  Střídá se pohlavní a nepohlavní generace. Výtrusy jsou nepohyblivé.

16 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 16 Oddělení: Pravé houby  Třída: Zygomycety – spájivé houby  Třída: Endomycety – kvasinky a sněti  Třída: Vřeckovýtrusé houby - askomycety  Třída: Stopkovýtrusé houby - basidiomycety

17 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 17 Zygomycety  Spájivé houby - zygomycety  Mnohojaderné podhoubí bez přihrádek  Saprofyté  Parazité – hmyzu (muší mor)

18 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 18 Plíseň hlavičková – mucer mucedo  Žije na odumřelých organických látkách (potraviny, hnůj atd.).

19 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 19 Muší mor  Hmyzomorka muší  Způsobuje na počátku podzimu muší mor.

20 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 20 Kropidlovec černavý

21 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 21 Vřeckovýtrusé houby  Rozmnožují se pomocí výtrusů - nepohlavně.  Vřecka obsahují 8 výtrusnic (askospory).  Nebo se výtrusy odškrcují na koncích hyf – konidie.  Jednobuněčné – kvasinky (vinná a pivní) pučení.  Rzi a sněti – parazité rostlin.  Výtrusorodá vrstva (hymenium) – smrž, lanýž.

22 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 22 Aska a askospory

23 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 23 Lanýž  Lanýž je kulovitá houba, která roste více jak 30 cm pod povrchem země.  Barva je černá a povrch je hladký nebo drsný, uvnitř je masitá síťovitá, žilkovaná struktura mramorové barvy.  Lanýž je velmi aromatická houba používaná spíše jako koření anebo doplněk jídla.  Sbírají se pomocí cvičených psů a vepřů, kterým se zaváže tlama, aby houbu nesežrali.

24 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 24 Lanýž

25 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 25 Kvasinky - endomycety

26 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 26 Aspergilus - kropidlák

27 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 27 Penicilium - štětičkovec

28 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 28 Penicilium

29 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 29 Askomycety – Vřeckovýtrusé houby

30 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 30 Konidie - konidiospory

31 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 31 Třída: Stopkovýtrusé houby - bazidiomycety  Mají vždy vyvinuté článkované podhoubí.  Buněčné stěny obsahují chitin.  Pohlavní výtrusy – bazidiospory.  Bazidie se sdružují ve výtrusorodé vrstvě – hymeniu (rouško).  Některé druhy vytvářejí plodnice (houby, které sbíráme a konzumujeme).

32 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 32 Basidiomycety – stopkovýtrusé houby

33 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 33 Plodnice stopkovýtrusých hub prsten třeň pochva klobouk rouško

34 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 34 Stopkovýtrusé houby s rouškem  Rouško – hymenium je výtrusorodá vrstva –Rourkaté – hřib pravý (1) –Lupenité – pečárka polní (2) 12

35 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 35 Houby rouškaté  Rouško rozloženo po celé plodnici.  Keříčkovité plodnice  Dřevokazné houby Kuřátko zlaté

36 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 36 Rourkaté rouško – hřibovité houby  Rouško uloženo v rourkách na spodu klobouku.  Někteří zástupci patří mezi jedlé druhy.

37 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 37 Hřib hnědý

38 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 38 Hřib dubový

39 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 39 Křemenáč osikový

40 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 40 Klouzek modřínový

41 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 41 Hřib žlutomasý - babka

42 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 42 Kozák březový

43 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 43 Houby s lupenitým rouškem  Rouško uloženo na lupenech (1) na spodu klobouku.  Vytvořen závoj (2) nebo plachetka. 1 2

44 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 44 Pečárka polní

45 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 45 Pečárka ovčí

46 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 46 Bedla vlnatá

47 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 47 Bedla jedlá

48 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 48 Holubinka mandlová

49 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 49 Jedovaté houby

50 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 50 Muchomůrka červená  Otrava často probíhá jako opojení alkoholem.  Muchomůrka získala jméno proto, že se v minulosti někde používala k trávení much. Uříznutý klobouk se položil na talíř a na červeně zbarvené straně se posypal cukrem. Mouchy olizovaly sladkou šťávu a uhynuly.  Pro člověka je sice jedovatá, ale jen zřídka dochází k těžším otravám.

51 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 51 Muchomůrka červená

52 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 52 Muchomůrka tygrovaná  Je jedovatější než muchomůrka červená a otrava může být někdy i smrtelná.  První příznaky otravy se projeví v rozmezí od 0,5 do 4 hodin.  Pozor na možnost záměny za jedlou muchomůrku růžovku.

53 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 53 Muchomůrka zelená, resp. muchomůrka hlíznatá  Je považována za nejjedovatější a nejnebezpečnější houbu.  Je prudce jedovatá, ale navíc se první příznaky otravy objevují až v okamžiku, kdy je jed vstřebán v organismu a jsou již těžce zasaženy důležité orgány.  Amatérští houbaři si ji často pletou se žampiony a dalšími druhy jedlých hub.

54 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 54 Muchomůrka zelená, resp. muchomůrka hlíznatá

55 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 55 Muchomůrka jízlivá  Otrava muchomůrkami probíhá ve čtyřech fázích: –dlouhá latence 8-12 hodin, –bouřlivé příznaky; zvracení, průjmy a další (1-2 dny), –relativní uklidnění (1 den), –selhání jaterní a ledvinové činnosti a při neléčení následuje většinou smrt.  Možnost záměny se žampiony.

56 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 56 Psychotropní houby  Obsahují psycho- aktivní látky psilocybin a psilocin.  Užití je rizikové (účinky jsou podobné LSD) a hrozí předávkování.  Vyvolává halucinace. Lysohlávka česká

57 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 57 Mykorhiza  Mykorhiza je symbióza, kde jsou některé druhy vázané na několik dřevin.  Nejvíce hub je z rodu hřibů (hymenofor ve tvaru rourek): –žlutomasý, křemenáč, hnědý, dubový, kozák – pod břízami, –klouzek obecný a zrnitý pod borovicemi, klouzek sličný pod modříny.

58 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 58 Které pojmy spolu souvisí ? 1.Hymenium 2.Hyfy 3.Mycelium 4.Mykorhiza 5.Zoospory a) Výtrusy s bičíkem b) Podhoubí c) Rouško d) Houbová vlákna e) Symbioza hub a dřevin

59 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 59 Vyhodnocení 1.c 2.d 3.b 4.e 5.a

60 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 60 Opakování 1.Charakterizujte říši Houby z hlediska příjmu výživy. 2.Co jsou to konidie? 3.Mezi jaké houby by jste zařadili kropidlák a štětičkovec? 4.Která houba je považována za nejnebezpečnější z hlediska jedovatosti?

61 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 61 Použité zdroje  Kotlaba, F., Antonín, V.: Kapesní atlas hub. RDV, Praha, 2003  Antonín, V., Kotlaba, F., Pouzar, Z.: Houby - česká encyklopedie. RDV, Praha, 2003   


Stáhnout ppt "BOTANIKA HOUBY - FUNGI. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 2 ŘÍŠE: HOUBY  Bohatá skupina organismů –mikromycety – mikroskopické organismy –makromycety."

Podobné prezentace


Reklamy Google