Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

PRÁCE NA VODĚ PRÁCE NA VODĚ. PRÁCE PRÁCE NA VODĚ VÝCVIK VÝCVIK.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "PRÁCE NA VODĚ PRÁCE NA VODĚ. PRÁCE PRÁCE NA VODĚ VÝCVIK VÝCVIK."— Transkript prezentace:

1 PRÁCE NA VODĚ PRÁCE NA VODĚ

2 PRÁCE PRÁCE NA VODĚ VÝCVIK VÝCVIK

3 Cílem přednášky je seznámení s činnostmi jednotek PO prováděnými na vodních plochách nebo na vodních tocích, taktickými postupy a technickým vybavením a se zásadami bezpečné práce

4 Činnost jednotek požární ochrany na vodních hladinách a vodních tocích se zpravidla soustřeďuje na 1. Zabezpečovací práce 2. Pátrací a vyhledávací práce 3. Záchranné práce

5 1.1. ZABEZPEČOVACÍ PRÁCE jsou zpravidla zaměřeny na technickou pomoc  (výměny a opravy ventilů, čištění výpustí, pomoc při opravách zařízení na vodních dílech, zprůchodnění propustí, kanálů, zacpaných průtokových profilů, náhonů apod.)

6 2.1. Pátrací a vyhledávací práce # činnost je zpravidla zaměřena na vyhledávání tonoucích a utonulých osob, pátrání po pohřešovaných osobách, technologiích apod. na vodních tocích a vodních hladinách – případně pod hladinou, pomocí plavidel

7 3.1. Záchranné práce # zpravidla se jedná o činnosti nebo opatření směřující k záchraně životů fyzických osob, zvířat nebo majetku Záchranné činnosti lze rozdělit na 1. Záchranu fyzických osob a zvířat 2. Evakuaci fyzických osob a zvířat 3. Záchranu a evakuaci majetku Záchranné práce a činnosti se vždy provádějí jako prvořadé

8 Při záchranných pracích a činnostech na vodě je nutno posoudit situaci • zda je k dispozici dostatek SaP • zvážit, zda je zásah v daných podmínkách možný, riskantní nebo podmínkách možný, riskantní nebo dokonce hazardní dokonce hazardní • objektivně posoudit rizika pro zachraňované i zachraňující zachraňované i zachraňující • zvolit taktiku a techniku provedení zásahu • stanovit počet zasahujících, druh a množství technického vybavení množství technického vybavení • stanovit rozsah bezpečnostních opatření

9 Výklad pojmů souvisejících s vodními toky Povrchové vody Jsou vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu (tento charakter neztrácejí ani protékají-li přechodně zakrytými úseky) ; ; Vodní zdroj Je útvar povrchové nebo podzemní vody, kterou lze použít při uspokojování potřeb člověka (přehrady, nádrže, zdrže apod.) ; Povodí Je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí vodních toků k určitému místu

10 ; Vodní toky Jsou povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část toku (jejich součástí jsou i vody ve slepých ramenech a v úsecích přechodně tekoucích přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo zakrytými úseky) Vodní tok dělíme na •h• h•h• horní tok (zpravidla bývá úzký a prudký s pevným kamenitým dnem a vysokými břehy. Pevné částice v proudu mají dostatečnou energii k tomu, aby vymílaly řečiště a byly unášeny do nižších partií toku)

11 • střední tok (bývá zpravidla širší, s nižšími břehy a zákruty – meandry, kde v závislosti na rychlosti toku dochází buď k vymílání nebo usazování pevných částic) • dolní tok (bývá široký s malým spádem a pevné částice se zde usazují a vytvářejí tak bahnité dno) ; Koryta vodních toků Protéká-li vodní tok po pozemku, který je evidován v katastru nemovitostí jako vodní plocha, je korytem vodního toku tento pozemek

12 Protéká-li vodní tok po pozemku, který není evidován v katastru nemovitostí jako vodní plocha, je korytem vodního toku část pozemku zahrnující dno a břehy koryta až po hřebenovou čáru určenou hladinou vody, která zpravidla stačí protékat tímto korytem, aniž se vylévá do přilehlého území ; Protiproud Je obdoba víru, ale voda nekoluje v kruhu (vzniká všude tam, kde působením překážky dochází k prudkému nárůstu rychlosti proudění. Proud v přímém směru je několikanásobně silnější než do stran – voda nestačí zatéct za překážku, proto je zde hladina nižší a tudíž do tohoto místa stéká část vody z hlavního proudu

13 a nárazem na relativně klidnou vodu se stáčí proti původnímu proudu) ; Stok Je místo, kde se dva toky stékají (v místě spojení proudnic obou toků zpravidla vznikají víry, peřeje, popřípadě vratné proudy) ; Přepad Je místo, kde voda přetéká přes horizontální překážky a dopadá za nimi ; Jazyk Je klín prudce tekoucí vody mezi dvěma překážkami (v takovém místě je hladina vody zpravidla vyšší než po stranách. Na obou stranách jazyku se vyskytují již zmíněné protiproudy a jazyk bývá zakončen vlnami)

14 ; Vyvřelá voda Tvoří vypouklý tvar nad vodní hladinu - vzniká na tocích s velkou vodní hmotou (voda naráží na velké kameny a dno toku a od nich se pak odráží směrem vzhůru. Soustavným přitékáním vody se násobí její spodní síla až do momentu, kdy překoná tíhu horních vrstev vody a vyvře nad hladinu. ; Vodní vír Je trychtýřovitý tvar, ve kterém se vodní vrstvy otáčejí s kružnicích.

15 ; Vodní válec Vzniká v rychlých vodních tocích nebo ve zúžených profilech zrychlením průtoku vodních vrstev přes horizontální překážky. (tvoří se v místech, kde nestačí voda plynule odtékat, část vody se vrací zpět k překážce, kde je opět strhávána přitékající vodou) ; Vývar Vzniká zpravidla pod přírodními (popřípadě i umělými) horizontálními překážkami. Pohyb vodních vrstev se pádem přes překážku zrychluje a je do protisměru toku odrážen prahem vývařiště. Spodní vrstvy vody zpravidla odtékají a vrchní vrstvy se částečně vrací k překážce.

16 ; Vodopád Vzniká pádem vodních vrstev přes terénní stupeň do volné hloubky. ; Kaskáda Je sestava několika za sebou řazených nízkých vodopádů. Slap ; Zpravidla vzniká ve vodnatějších partiích vodního toku, kde se vyskytují kameny a další překážky ve vodním proudu. Peřej ; Vzniká všude tam, kde silný proud naráží na nerovnosti dna a zvlňuje tak vodní hladinu.

17 ; Rychlost toku (proudu) Je zpravidla nejmenší u dna a u břehů toku Nebezpečnými místy ve vodním toku, mimo již uvedené faktory, jsou i vodní stavby (vodní díla) na vodních tocích Vodní díla ; Jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému regulování a usměrňování odtoku povrchových vod, k ochraně a k užívání vod, k nakládání s vodami a podobně, zejména se jedná o:

18 • p• p• p• přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy, zdrže • s• s• s• stavby, jimiž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních toků • s• s• s• stavby na ochranu před povodněmi • s• s• s• stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích • s• s• s• stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu vodních toků • s• s• s• stavby sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod

19 Jezy a propusti Tato vodní díla bývají pro plavbu velmi nebezpečnými místy (rychlý tok, tvorba vývarů, vírů i jazyků ve vodním toku – hlavně pak za vodním dílem) Kanály a náhony Bývají velmi zrádnými místy pro plavbu. Mohou plavidla či osoby (zachraňovaného) zanést do nebezpečných míst (k česlům turbín nebo podobných zařízení) Retardéry Mívají zpravidla kaskádovitý (schodovitý) tvar a nacházejí se převážně u propustí, kde je zapotřebí postupného snižování energie vodního toku

20 Výklad pojmů souvisejících s plavidly Plavidlo Je loď vnitrozemské plavby, včetně malých plavidel a převozních lodí, plovoucích strojů a námořních lodí Plavidlo s vlastním pohonem Je plavidlo vybavené vlastním strojním pohonem Plachetnice Je plavidlo, které pluje pomocí plachet. V případě, že současně používá i vlastní strojní pohon, je považováno za plavidlo s vlastním pohonem

21 Malé plavidlo Je plavidlo, jehož délka nepřesahuje 20 metrů. Za malé se nepovažuje plavidlo, určené nebo používané k vlečení, tlačení nebo vedení v očně svázané sestavě jiných než malých plavidel, plovoucí stroj, převozní loď a plavidlo s obsaditelností nad 12 osob (včetně windsurfingu) Plovoucí stroj Je plavidlo, vybavené mechanickým zařízením a určené pro práce na vodních cestách nebo v přístavech (bagr, čerpadlo, elevátor, beranidlo, jeřáb apod.)

22 Plovoucí zařízení Je zařízení schopné plavby, užívané na vodních cestách, které není určeno k opakovanému přemisťování (plovárna, dok, přístavní můstek, botel apod.) Plovoucí těleso Je vor, konstrukce, objekt nebo pevné seskupení schopné plavby, které není plavidlem nebo plovoucím zařízením Převozní loď Je plavidlo, které zajišťuje přepravu napříč vodní cesty, a které je jako převozní loď klasifikováno oprávněným orgánem

23 Sestava Je vlečná, tlačná nebo bočně svázaná sestava plavidel • vlečná sestava je jakékoliv spojení jednoho nebo několika plavidel, plovoucích těles nebo plovoucích zařízení, vlečených jedním nebo několika plavidly s vlastním pohonem – vlekoucí plavidlo je součástí sestavy a nazývá se remorkér • tlačná sestava je jakékoliv spojení plavidel, plovoucích těles nebo plovoucích zařízení, z nichž alespoň jedno je umístěno před plavidlem s vlastním pohonem, které zajišťuje pohyb sestavy a nazývá se tlačný remorkér

24 Bočně svázaná sestava Je spojení plavidel, plovoucích těles nebo plovoucích zařízení, z nichž se ani jedno nenachází před plavidlem s vlastním pohonem, které zajišťuje pohyb sestavy

25 Výklad pojmů souvisejících s pohybem plavidel 1. Plavidlo, plovoucí těleso nebo plovoucí zařízení „stojí“, jestliže je přímo nebo nepřímo zakotveno nebo přímo či nepřímo vyvázáno ke břehu – gumový nafukovací člun pak i vynesený na břeh 2. Plavidlo, plovoucí těleso nebo plovoucí zařízení „pluje“, není-li přímo nebo nepřímo zakotveno, vyvázáno ke břehu nebo vyneseno na břehu, nebo není-li nasedlé - p- p- p- pro plovoucí plavidlo, plovoucí těleso a plovoucí zařízení pojem „zastavit“ znamená zůstat stát ve vztahu ke břehu

26 3. Plavidlo nebo plovoucí těleso provádějící výcvik, je plavidlem výcvikovým 4. Plavidlo nebo plovoucí těleso zabezpečující bezpečnost cvičících nebo zasahujících je plavidlem záchranným 5. Snížená viditelnost jsou podmínky, při nichž viditelnost omezuje kouřmo, mlha, hustý déšť, sněhová vánice, dým apod. 6. Noc je doba mezi západem a východem slunce 7. Den je doba mezi východem a západem slunce 8. Plavební dráha je vymezená část vodní cesty, využitelná pro pohyb (plavbu) při daných vodních stavech

27 9. Nasednutí je uváznutí plavidla, plovoucího tělesa nebo plovoucího zařízení na překážce nebo na dně vodní cesty, v důsledku kterého došlo ke ztrátě volného pohybu 10. Kormidelna je prostor nebo nástavba na palubě, odkud se řídí plavidlo nebo plovoucí těleso 11. Ponor je takový stav, kdy výška boku plavidla (vyčnívající nad hladinou) není menší jak 25 cm. Zpravidla činí ponor (ponoření) zatížených plavidel asi 2/3 výšky boků plavidla, přičemž výška boku nad hladinou nesmí být menší než výše uvedeno

28 12. (při výcviku i záchranných pracích je vhodnější používat plavidel s malým ponorem pro lepší manévrovatelnost a snazší překonávání mělkých, popřípadě nebezpečných míst v toku - vodní cestě) Stabilita je schopnost plavidla vrátit se po vyklonění zpět do normální polohy, přestane-li působit síla, která vyklonění způsobila • stabilita je přímo úměrná poměru délky plavidla k šířce plavidla • těžiště plavidla se musí nacházet co nejníže (nejblíže dnu plavidla) a mezi přídí a zádí tak, aby naklánění plavidla z boku na bok (dopředu, dozadu) bylo co nejmenší

29 13. Příď plavidla je přední část plavidla 14. Záď plavidla je zadní část plavidla 15. Pravý a levý bok se určuje z pohledu od zádi plavidla k jeho přídi 16. Pobřežní bok je ten bok plavidla, který je blíže břehu 17. Návodní bok plavidla je ta strana plavidla, která je protilehlá boku pobřežnímu (strana k vodě) 18. Havlenka je místo pro uchycení vesla na plavidle 19. Podle proudění vody a polohy plavidla v proudu rozeznáváme stranu plavidla protiproudní (strana odkud teče voda) a

30 poproudní (strana plavidla směrem k odtékající vodě) 20. Vedoucí plavidlo je plavidlo, které pluje v čele řady plavidel a určuje směr plavby a rychlost plavby ostatních plavidel Vedoucí plavidlo se nesmí předjíždět 21. Závěrečné plavidlo je plavidlo plující jako poslední v řadě plavidel 22. Vůdce plavidla nebo plovoucího tělesa je fyzická osoba s potřebnou kvalifikací. Vůdce plavidla vede plavidlo a organizuje a řídí veškeré činnosti posádky plavidla

31 23. Dolní vítr je vítr vanoucí ve směru proti proudu toku. Pomáhá pohánět plavidlo proti proudu a podporuje plavbu přes tok. Ohrožuje malá plavidla tím, že větrem způsobené vlnobití může plavidla potopit 24. Horní vítr je vítr vanoucí ve směru proudu (po proudu) a na řízení plavidel má jen nepatrný vliv. Zpomaluje plutí plavidla proti proudu a naopak zrychluje plavbu po proudu 25. Boční vítr je vítr vanoucí napříč tokem. Znesnadňuje řízení plavidel. Při plavbě je vhodné mírně natočit příď plavidla částečně proti větru 26. Odplutí je odsunutí plavidla od břehu tak, aby mohlo být poháněno a řízeno

32 27. Spuštění plavidla (plavidel, sestav, soulodí apod.) uvázaných nakrátko u břehu se provádí tak, že se nejprve odrazí záď plavidla, poté příď a následně se pak plavidlo popouští na bocích • p• p• p• plavidla s motorovým pohonem se spouštějí na podvozku zádí napřed do toku, plavidlo se přidržuje lanem 28. Přistání plavidla se provádí tak, že jednotlivá plavidla přistávají poproudně - od plavidel již stojících (vyvázaných nebo kotvících) u břehu pod plavidly, a to přídí proti vodě (proudu)

33 Posádky plavidel Posádky plavidel

34  Posádku plavidla tvoří tolik osob, kolik je stanovených míst v plavidle  Při výcviku nesmí být na plavidle nikdo navíc, ani nesmí zůstat stanovené místo na plavidle volné  Na plavidlech s motorovým pohonem tvoří posádku (počet členů posádky je závislý na velikosti plavidla) • vůdce plavidla • kormidelník a zároveň strojník • lodníci

35 Výbava a výstroj posádek plavidel Výstroj  přilba  ochranný oděv (zásahový), případně neoprénový  ochranná obuv (vhodná do mokrého prostředí), případně neoprénová  ochranné rukavice  požárnický pás

36 Výbava  plovací (záchranná) vesta  pádlo, veslo  lano  karabina (3 – 5 kusů)  hadicový držák (smyčky nebo úvazky)

37 Výcvik na vodě

38 Účel výcviku na vodě Účelem výcviku je získání • návyků k provádění zabezpečovacích, pátracích a vyhledávacích prací • záchranných a evakuačních prací • dovedností ve zdolávání vodních toků broděním  pomocí plavidel nebo plovoucích těles  jiným vhodným způsobem

39 Výcvik na vodě směřuje • k osvojení si postupů a návyků v ovládání plavidel a plovoucích těles členy posádky • k osvojení si techniky a taktiky plavby • k osvojení si základních zásad bezpečné činnosti na vodních tocích, vodních plochách a pod hladinou

40 Organizace výcviku

41 I. Organizace výcviku před vyplutím Výcvik a práce na vodě se provádí pomocí plavidel, malých plavidel i plovoucích těles Výcvik a činnost na vodě organizuje a řídí příslušný funkcionář nebo velitel, který • určí počet plavidel, případně druh a počet plovoucích těles • určí záchranné plavidlo

42 • určí počet členů posádek na jednotlivá plavidla • určí vedoucí a závěrečné plavidlo • stanoví druh ochranných a záchranných prostředků • určí místo výcviku nebo zásahu (před zahájením činnosti musí příslušný velitel „přečíst“ vlastnosti toku – rozpoznat nebezpečí vodního toku apod.) • stanoví členům posádky postup prací, vysvětlí práci s používaným materiálem, technickými a věcnými prostředky (při výcviku se postupuje od jednoduchých úkonů ke složitějším tak, aby cvičící požadavkům porozuměli)

43 • stanoví bezpečnostní opatření v místě činnosti • zkontroluje kompletnost a připravenost prostředků sebezáchranných i záchranných, prostředků osobní i kolektivní bezpečnosti práce • zkontroluje stav plavidel a kompletnost jejich vybavení • zkontroluje výstroj a výzbroj členů posádky • provede instruktáž bezpečnosti práce (instruuje o způsobech sebezáchrany a záchrany apod.) • posádku vedoucího a závěrečného plavidla určí z nejzdatnějších příslušníků – totéž platí i o posádce záchranného plavidla

44 Příprava plavidel k zásahu nebo výcviku Základní příprava plavidel spočívá v jejich pravidelné kontrole – o kontrole se vede záznam. K práci na vodě nesmí být užito plavidlo, které není pro tuto činnost technicky způsobilé nebo náležitě vybavené

45 Pravidelná kontrola plavidel směřuje k zajištění jejich nepřetržité akceschopnosti – připravenosti k okamžitému nasazení Kontrolujeme  vodotěsnost plavidel (kovových, laminátových, gumových i dřevěných)  neporušenost ochranného nátěru  kompletnost základního vybavení plavidla – počet vesel nebo pádel včetně rezervních, funkčnost motoru, řízení, lan, PHM, neporušenost úchytů nastavení motoru, neporušenost hnací vrtule apod.

46  totéž u plavidel gumových – nafukovacích – a dále pak jejich neporušenost, stav nahuštění, únik vzduchu, funkčnost plnících a přepouštěcích ventilů, neporušenost obvodového lana apod.  totéž u plavidel laminátových a dále pak neporušenost částí pro upevnění motoru, vrtule, lan a lanovodů řízení apod.  je-li plavidlo umístěno na podvozku, kontroluje se funkčnost všech jeho částí, prvky sloužící k upnutí (zajištění) plavidla na podvozek, přípojnou část podvozku, osvětlení, popřípadě brzdový systém apod.

47 II. Organizace výcviku - výcvik Výcvik se zahajuje seznámením cvičících s teorií a praktickými činnostmi výcviku a to s • bezpečnostními předpisy a záchrannými úkony • úkony, které budou cvičeny • nácvikem odražení (odplutí) a přistání plavidla • vedením plavidla • n• n• n• na klidné vodě • n• n• n• na tekoucích vodách

48 • vplouváním do proudu • vyplutím z proudu • plavbou po proudu • plavbou proti proudu • plavbou v zúžených místech • plavbou v nebezpečných místech • držení plavidla ve stanoveném směru • postrkem plavidla nebo plovoucího tělesa • postrk broděním • postrk bidlem nebo tyčí • nácvikem práce na vodě a zdolávání vodních toků pomocí improvizovaných prostředků (plovoucích těles apod.)

49 • nácvikem ve zhotovení a používání převozů (spojená plavidla) • nácvikem stavby a používání lávek Poznámka: Vůdci plavidel bez motorového pohonu vedou posádky těchto plavidel k dosažení jednotného a rovnoměrného rytmu a síly záběru veslování či pádlování

50 Plavidla a plovoucí tělesa lze pohánět motorem  reaktivní silou vodních proudů větrem veslováním pádlováním postrkem  odrážením (bidly, vesly, pádly apod.)  tažením (pomocí vlečného lana apod.)  přetahováním (pomocí lan)  prokluzováním (pomocí lana napříč toku, plavidlo uchycené krátkým lanem s karabinou, posun se provádí ručkováním nebo využitím proudu vodního toku)

51  vlečením (motorovým plavidlem, nemotorovým plavidlem, lany ze břehu apod.)

52 POVELY

53 Povely používané při veslování Veslice jsou vybaveny havlenkami sloužícími pro vložení vesel Vůdce plavidla určí před naloděním posádce místa na plavidle Na povel „Plavidlo k zásahu (k výcviku) – připravit“ posádka sejme plavidlo z vozidla (motorové plavidlo dopraví i s podvozkem do toku nebo co nejblíže toku) a dopraví na místo určené ke spuštění plavidla na hladinu, plavidlo spustí na hladinu a uchytí pomocí přídržného lana na přídi (úvazku nebo smyčky), aby plavidlo neodplulo

54 Na povel „Plavidlo obsadit – vchod“ vykročí vůdce plavidla k plavidlu, přitáhne ho pomocí hadicových držáků (smyček nebo úvazků) ke břehu Posádka nastoupí na plavidlo (obsadí - nalodí) ve vůdcem plavidla určeném pořadí a uloží do plavidla potřebný materiál (záchranné a ochranné prostředky, vesla apod.) a zaujme místo u vesel Vůdce plavidla odváže plavidlo, odrazí a předák mu pomůže nastoupit na plavidlo Vůdce plavidla pak zaujme místo na zádi plavidla, čelem k přídi

55 Na povel „Vložit“ zasunou členové posádky vesla do havlenek Na povel „Vpřed“ zahájí posádka veslování podle rytmu předáka Na povel „Stát“ posádka plavidla přestane veslovat a zvedne vesla z vody Na povel „Stát – zarazit“ zasadí posádka vesla do vody a rukojeť vesla si opře o hrudník (dámy o prsa ?) Na povel „Vzad“ posádka vesluje od sebe - opačně

56 Na povel „Přistát“ posádka odrážením (bidlem, veslem apod.) dopraví plavidlo ke břehu do místa, které určí vůdce plavidla Na povel „Složit“ vyjme posádka na pobřežní straně plavidla vesla z havlenek a uloží je na dno plavidla První z dvojice (pravý nebo levý předák) na přídi plavidla (na straně povodní či poproudní) vyskočí na břeh a drží plavidlo pomocí lana nebo hadicového držáku u břehu

57 Povely používané při pádlování a práci s nafukovacími plavidly Na povel „Plavidlo k zásahu – připravit“ posádka sejme plavidlo z vozidla (případně plavidlo dopraví i s podvozkem do toku nebo co nejblíže toku) a dopraví na místo určené ke spuštění plavidla na hladinu, plavidlo spustí na hladinu a uchytí pomocí lana (úvazku nebo smyčky), aby plavidlo neodplulo. V případě, že je nafukovací plavidlo na vozidle složeno (není naplněno vzduchem), vyjme posádka složené plavidlo z vozidla,

58 položí na čistý rovný povrch a pomocí měchů nebo vzduchových tlakových zdrojů nahustí přes přepouštěcí ventily jednotlivých komor plavidla celé plavidlo. Po nahuštění celého plavidla se přepouštěcí ventily komor uzavřou a do plavidla se vloží dřevěná podlaha. Na příď plavidla se upevní přídržné lano, na záď pak záchranné lano. U malých plavidel se namísto přídržného lana může na přídi upevnit hadicový držák (úvazek nebo smyčka)

59 Na povel „Plavidlo – uchopit“ zvedne posádka plavidlo za lano obklopující plavidlo do takové polohy, aby se plavidlo nedotýkalo terénu Při větších dopravních vzdálenostech nese posádka plavidlo na ramenech Na povel „Plavidlo – na vodu“ posádka spustí ručkováním po obvodovém laně plavidlo na hladinu a uchytí plavidlo na břehu Na povel „Plavidlo obsadit – vchod“ vykročí vůdce plavidla k plavidlu a přitáhne ho pomocí hadicových držáků (smyček nebo úvazků) ke břehu

60 Posádka nastoupí na plavidlo (obsadí -nalodí) ve vůdcem plavidla určeném pořadí a uloží do plavidla potřebný materiál (záchranné a ochranné prostředky, pádla apod.) a zaujme místa na válcích plavidla podle počtu stanovených míst Posádka sedí obkročmo na vzduchových válcích plavidla (na malých plavidlech pak na lávkách k sezení) Nejprve nastupuje kormidelník, zaujme místo na zádi plavidla (ponechá obě nohy v plavidle) a prostrčí pádlo smyčkou na trupu plavidla a udržuje plavidlo v potřebném směru

61 Postupně pak nastupují členové posádky tak, že nejprve nastoupí první dvojice (první řada) a postupně pak další dvojice posádky plavidla a vybaví se pádly Vůdce plavidla přidržuje plavidlo u břehu. Po nasednutí všech členů posádky na povel „Odplout“ odrazí vůdce plavidla plavidlo od břehu a nastoupí (naskočí) na plavidlo a zaujme místo na zádi plavidla, čelem k přídi Na povel „Vpřed“ pádluje posádka podle pokynů (případně počítání) vůdce plavidla Plavidlo řídí kormidelník.

62 Je-li to nutné, pomáhá řídit plavidlo i posádka tím, že pádluje jen posádka na levém nebo pravém boku plavidla podle pokynů vůdce plavidla a to na povel „Levý / pravý bok – stát“ Je-li nutno rychle změnit směr plavby plavidla velí vůdce plavidla „Levý / pravý bok – zarazit“, posádka nechá pádla ponořená ve vodě s listy kolmo na směr plavby nebo je-li nutno provést náhlý obrat, velí vůdce plavidla „Levý / pravý bok – protipádlovat“ nebo „Levý / pravý bok – vzad“

63 Označená část posádky ponoří pádla dlouhým rozmachem dozadu (co nejdál dozadu) a provede tah pádlem dopředu. Úkon je prováděn tak dlouho, než se dosáhne požadovaného obratu a dokud není vydán povel „Dost – vpřed“. Posádka po tomto povelu zahájí normální pádlování na obou bocích plavidla 10. Přistání plavidla se provádí na povel „Přistát“. Posádka provede ještě několik záběrů pádly. Plavidlo je ke břehu řízeno tak, aby při přistání přilehlo ke břehu šikmo bokem, bez nárazu na břeh

64 První z dvojice (pravý nebo levý předák) na přídi plavidla (na straně poproudní – povodní) vyskočí na břeh a drží plavidlo pomocí přídržného lana nebo hadicového držáku u břehu 11. Na povel „Složit“ odloží posádka plavidla pádle na podlahu (dno) plavidla 12. Člen posádky, který přidržoval plavidlo, toto vyváže k pevnému bodu na břehu nebo posádka na povel „Plavidlo – na břeh“ vytáhne ručkováním po obvodovém laně plavidlo na břeh a uchytí plavidlo na břehu, případně přenese k přívěsu nebo vozidlu

65 Vyvazování a kotvení plavidel Vyvázání (vyvazování) plavidel Je v podstatě uchycení plavidla na pevný bod na břehu nebo jiném plavidle či plovoucím tělese Kotvení plavidel Je upevnění, respektive zajištění plavidla ve vodním toku nebo na vodní ploše pomocí kotvy (nebo jiným provizorním kotevním břemenem)

66 Pro kotvení (při práci na vodě – záchranné práce apod.) volíme místo 10 – 20 metrů výše a stranou od místa činnosti a popouštěním plavidla na kotevním laně nebo řetězu se následně přiblížíme k místu konkrétní činnosti (nejlépe však až pod místo činnosti) Kotvení plavidel se neprovádí v nebezpečných místech • blízko vývaru • blízko vodního válce • blízko skalisek či kamenů • poblíž uvízlých (nasedlých) plavidel • v silném proudu apod.

67 Velitel výcviku Velitel výcviku (zásahu) (zásahu)

68 Vedoucí výcviku organizuje, řídí a odpovídá za výcvik (zásah) a bezpečnost všech cvičících (zasahujících), služeb, složek a osob, které se výcviku (zásahu) účastní Prvořadým úkolem vedoucího výcviku je vybrání (vytypování) místa vhodného pro provádění výcviku Prostor výcviku musí být bezpečný  bez výskytu nebezpečných látek  bez výskytu nebezpečných míst  bez výskytu nepřehledných úseků

69 Základní povinnosti vedoucího výcviku Organizuje a udržuje spojení s vůdci všech plavidel a plovoucích těles Jmenuje vůdce plavidel (pokud nebyli předem určeni) Spolu s vůdci plavidel a plovoucích těles osobně kontroluje výzbroj a výstroj posádek i plavidel

70 Před zahájením výcviku (zásahu) seznámí vůdce plavidel a plovoucích těles, včetně ostatních účastníků výcviku (zásahu), se způsobem a taktikou provádění výcviku (zásahu) a záchranných prací (pro případ nehody plavidel nebo posádek), určí priority výcviku (zásahu) a stanoví jednotlivé úkoly Určí místa kotvení plavidel a plovoucích těles a seznámí s nimi účastníky výcviku (zásahu) Určí místo kotvení nebo pohybu záchranného plavidla Seznámí účastníky výcviku (zásahu) s nebezpečími v místě konání výcviku (zásahu) a stanoví bezpečnostní opatření

71 Seznámí účastníky výcviku (zásahu) se stanovištěm vedoucího výcviku (velitele zásahu) a možnými kontakty Pro případ krizové situace stanoví pro každé plavidlo a plovoucí těleso směr a způsob vlastní záchrany

72 Stanovení priorit vedoucím výcviku (velitelem zásahu) Při stanovení priorit vychází vedoucí výcviku (velitel zásahu) z posouzení  místa výcviku (vodní tok, vodní nádrž, zatopený lom apod.)  příjezdových komunikací k vodnímu toku nebo vodní ploše a přístupových míst k nim  hloubky, rychlosti toku, proudění a cirkulace vody apod.  viditelnosti v místě činnosti a přehlednosti místa činnosti

73  meteorologické situace (předpověď apod.) (denní doba, mlha apod.)  roční doby  počtu plavidel a cvičících (zasahujících) osob

74 Hlavní zásady BP při práci na vodě Hlavní zásady BP při práci na vodě

75 Obecně platí: bezpodmínečně a důsledně plnit rozkazy, povely a pokyny vůdce plavidla (vedoucího výcviku nebo velitele zásahu)

76 Zásady bezpečnosti práce v přípravě na výcvik (zásah) Připravit a zkontrolovat stanovené ochranné prostředky (plovací / záchranná vesty, přilby, ochranné / pracovní / speciální oděvy, vhodnou ochrannou obuv, ochranné rukavice a podle potřeby teplé prádlo apod.)

77 Připravit a zkontrolovat stanovené záchranné prostředky • z• z• z• záchranný kruh (záchranný balón apod.) • t• t• t• tyč s hákem (v některých případech lze nahradit trhacím hákem) • p• p• p• požárnický opasek • l• l• l• lana a karabiny • s• s• s• smyčky (úvazky o Ø 6 mm a délce 1,2 až 1,8 m) • h• h• h• házecí pytel nebo plovoucí lano

78 • l• l• l• lékárničku s minimálním vybavením (3 ks sterilních obvazů, 1 ks pružné obinadlo, 3ks zavíracích špendlíků, 1 ks leukoplast 2,5 cm x 5 m, 1 ks dezinfekční prostředek, 1 ks ochranná pokovená fólie, 1 ks nůžky)  plavidlo bez motorového pohonu do nosnosti 500 kg musí mít kromě normálního počtu vesel nebo pádel (podle počtu členů posádky) ještě nejméně dvě vesla / pádla navíc, vylévačku vody a vyvazovací lano

79  plavidlo s motorovým pohonem musí být vybaveno dvěma pádly pro případ poruchy motoru, zásobou PHM, přenosným hasícím přístrojem, vylévačkou, lékárničkou nebo brašnou první pomoci, kotvou, lankem a nářadím pro běžnou údržbu, minimálně jedním záchranným kruhem (záchrannou vestou) a lanem, tyčí s hákem (trhací hák) vyvazovacím lanem pro případ kotvení nebo přivázání poškozeného plavidla  každé bezmotorové plavidlo musí mít podél vnějších boků (po obvodu plavidla)) upevněno lano, které slouží k dopravě plavidla na hladinu a umožňuje zachycení osoby do vody spadlé

80 Zabezpečit lékařskou službu Zabezpečit obsazení míst na plavidle Každé plavidlo má výrobcem stanovený počet míst. Tato místa musí být obsazena členy posádky.  na každé plavidlo se určuje vůdce plavidla  na motorovém plavidle se určuje vůdce plavidla a strojník (řidič)  na nemotorovém plavidle se určuje vůdce plavidla, předák (pravý / levý) a zadáci (pravý / levý) • členové posádky se zpravidla neoznačují čísly

81 Zásady bezpečnosti práce před vyplutím Vybrat vhodné místo s bezpečným přístupem k vodnímu toku Předem si prohlédnout vodní tok (úsek ve kterém bude probíhat výcvik)  zjistit, jaká nebezpečí se v místě vyskytují (skryté kameny, kořeny stromů, traviny, protiproudy, rybáři apod.) Jistit plavidla ze břehu pomocí lan nebo mít na vodě připraveno záchranné plavidlo s posádkou (motorové plavidlo musí mít motor neustále v chodu)

82 Základní povinnosti posádky záchranného plavidla a záchrana ze břehu Posádka záchranného plavidla neprovádí jiné činnosti než je jejím posláním - záchrana cvičících Posádka bedlivě sleduje přidělený úsek vodního toku a činnost cvičících Člen posádky, který je určen příslušným velitelem nebo vůdcem plavidla k provádění záchranných prací ve vodě, musí být fyzicky velmi zdatný, velmi dobrý plavec a musí být v záchranných činnostech na vodě cvičen

83 Člen posádky, který byl určen příslušným velitelem nebo vůdcem plavidla k provádění záchranných prací ve vodě nemá na sobě záchrannou vestu, ale je vybaven popruhem (hadicovým držákem), lanem a záchranným kruhem (záchranným pytlíkem apod.) Záchranné lano musí být na plavidle drženo jiným členem posádky nebo musí být připevněno k plavidlu Provádí-li se záchrana ze břehu, pak musí být záchranné lano zajištěno zachráncem na břehu Záchranné lano se skládá do tvaru osmičky, aby při rozhazování nedocházelo k jeho zauzlení

84 Zásady bezpečnosti práce při výcviku Platí bezpečnostní zásada při vplouvání (nájezdu) nebo vyplouvání (výjezdu) plavidla z vodního proudu nebo do proudu (opuštění proudnice toku) je nutno plavidlo naklonit po proudu (je-li proud z pravé strany plavidla – nakloníme plavidlo na levou stranu tak, aby se proud dostal „pod plavidlo“) Označení záchranného plavidla Označení záchranného plavidla Ve dne V noci bílou vlajkou dvěma až čtyřmi tlumenými světly

85 Při plavbě v tekoucích vodách 2.1. využívat, pokud možno, proudnice toku 2.2. pro plavbu vyhledávat hlubší místa v toku 2.3. vyhýbat se překážkám, aby nedošlo k převrhnutí plavidla Plavidlo udržovat ve směru proudu a nedopustit jeho natáčení nebo otáčení plavidla napříč proudu Jsou-li v toku nebezpečné překážky a hrozí nebezpečí pro posádku nebo plavidlo (kameny, splavy, jezy, průplavy – šlajsny, vodní válce, protiproudy apod.) je nutno plavidlo raději přes tato místa přenést

86 Je-li v toku ve směru plavby plavidla kámen nebo jiná překážka, je nutno s plavidlem provést náklon na stranu od překážky Nemotorové plavidlo plující v proudu je neřiditelné, posádka musí použít pádlování nebo veslování Plavidlo musí dosahovat vyšší rychlosti než je rychlost toku (proudu) a je nutno ho udržovat v přímém směru V případě kolize nesmí nikdo z posádky pustit pádlo z ruky Plavidlo se nesmí přetěžovat nad povolenou mez (hmotnost posádky + hmotnost nákladu = ponor)

87 10. Neprovádět s plavidlem nebezpečné nebo riskantní manévry 11. Nepřetržitě sledovat vodní tok (vodní cestu) a včas reagovat na nebezpečná místa v toku 12. V případě převrhnutí plavidla nedopustit, pokud možno, jeho odplutí 13. Na plavidlech se nesmí přepravovat nebezpečné předměty, nebezpečné látky a zboží, chemické látky apod. 14. Posádky plavidel a plovoucích těles nesmí odhazovat předměty do vodní cesty

88 Nebezpečí při výcviku na vodě ovlivňující činnost cvičících

89 Objektivní aspekty Objektivní aspekty vodní terén (množství protékající vody; rychlost toku; tvar a členitost; členitost a přístupnost břehů a pobřežních porostů; zatravnění toku apod.) překážky v toku (kameny a skaliska nad i pod hladinou, kořeny stromů, do toku padlé kmeny apod.)

90 charakteristická nebezpečí (úzké toky, víry, peřeje, vodopády apod.) meteorologická situace (prudký nebo nárazový vítr, prudký déšť, bouře, vlnobití apod.) (stavy)

91 Subjektivní aspekty malá technická zdatnost členů posádky (nedostatečná znalost techniky plavby, techniky brodění a zdolávání vodních toků, nezkušenost v plavbě po vodních tocích, nedostatečné plavecké zkušenosti apod.) nezkušenost, nedostatečná praxe, špatný fyzický či psychický stav (nedostatečná vycvičenost, nedostatek spánku, špatná životospráva, únava, alkohol nebo jiná sedativa, podchlazení apod.)

92 nedostatečné technické vybavení (nevyhovující plavidlo, vesta, lana apod.) působení stresových vlivů a ovlivňování přihlížejícími osobami (nervozita, strach, stres ze vzniklé situace laické zasahování, pokřikování výsměšné či urážlivé apod.)

93 Záchranné práce při výcviku

94 Eliminovat potřebu provádění záchranných prací při výcviku na vodě lze jedině dobrou prevencí a znalostí objektivních i subjektivních faktorů působících na každého člena posádky plavidla nebo na osoby provádějící činnosti při zdolávání vodních toků. Snížení nebezpečí a možného rizika je nutno spatřovat v dobré vycvičenosti, kvalitní odborné přípravě, vysoké psychické odolnosti, fyzické zdatnosti a připravenosti a v neposlední řadě v kvalitním vybavení a vystrojení

95 Nedílnou součástí prevence snížení nebezpečí jsou dobré znalosti a vycvičenost v provádění záchranných prací na vodě i ze břehu. Do preventivních opatření též patří znalost orientace na vodní hladině a vodních plochách. Špatně organizovaná záchranná akce nebo záchranné činnosti nejen že ohrožují zachraňované, ale ohrožují i zachraňující. Záchranné akce nebo záchranné činnosti musí být zřetelně řízeny jen jednou osobou (vůdcem plavidla nebo plovoucího tělesa, vedoucím výcviku, případně velitelem zásahu)

96 Předpokladem pro úspěšnou záchrannou činnost je znalost a respektování základních zásad záchranných činností

97 Zásady záchranných činností Záchranné prostředky musí být udržovány v akceschopném stavu a pořádku Ovládat možné varianty záchranných činností z plavidla i ze břehu (technika a taktika plavby, technika použití vhodných záchranných a ochranných prostředků, jištění apod.) Ovládat taktiku záchranných činností (způsoby provedení, místo provedení apod.)

98 Stanovení, respektive určení velitele záchranných prací a činností (znalý záchranných činností) Zabránit nebo eliminovat působení stresových faktorů a paniky na zachránce či zachraňované (např. klidný a rozvážný postup a přístup ke všem činnostem i k zachraňovaným a zachráncům) Nenechat se ovlivnit okolními vjemy a aspekty (vliv přihlížejících, médií apod.) Stanovení priorit záchranných prací a činností podle míry ohrožení Do záchranných prací zapojit jen nezbytný počet záchranářů a plavidel

99 Mít připraven dostatečný počet hasičů pro případ nutnosti střídání zachránců, výstroj, výzbroj a další potřebné záchranné i ochranné prostředky

100 Sebezáchranav tekoucí vodě tekoucí voděSebezáchranav

101 Dojde-li ke stržení záchranáře proudem toku při zdolávání vodního toku, nebo je postižen pádem z plavidla či plovoucího tělesa, je nezbytné použít základní úkony sebezáchrany Otočit se do polohy na záda a plout (nechat se unášet - splývat) nohama po proudu Nohy tlačit k hladině,obě paže použít k řízení směru plutí (splývání)

102 Tato poloha umožňuje sledovat dění a situaci před sebou. Postižený tak bude mít přehled o překážkách a nebezpečích v toku, umožňuje mu posoudit a vyhodnotit situaci a přijmout opatření nezbytná pro vlastní záchranu Přiblíží-li se postižený k místu volnějšího toku, kameni nebo skále, kmeni stromu nebo jiné překážce v toku, snaží se zachytit nebo v lepším případě doplout ke břehu

103 Nebezpečí hrozí postiženému od vodních válců. Je-li postižený vtažen do vodního válce, vzniká nebezpečí poranění od kamenitého dna a jiných předmětů ve vývařišti Jedinou možností je sbalit se do klubíčka a ve vhodný okamžik se odrazit ode dna a překonat válec. Velké a vodnaté toky (i jezy) způsobují, že síla vracející se vody drží postiženého ve válci. dno toku a jez tok vývarová linie vývařiště

104 Voda ve vodním válci je propěněná a tudíž nenosná. Postižený, i vybavený plovací (záchrannou) vestou, bude proto více pod vodou než nad hladinou. Hrozí ztráta orientace, narůstá vliv stresového syndromu, případně může nastat panický stav. Staré konstrukce jezů mohou být vodou nebo i jinými vlivy narušeny a různé výztuže či jiné armatury mohou vyčnívat a zapříčinit tak zranění postiženého, popřípadě i jeho zachycení za oděv.

105 Sebezáchranas plavidlem plavidlemSebezáchranas

106 Dojde-li k převržení plavidla nebo pádu s plavidla nebo plovoucího tělesa do vodního toku, je nutno dodržet základní zásady sebezáchrany a vlastní bezpečnosti Nikdy nepouštět pádlo z ruky (slouží jako sebezáchranný prostředek, ale hlavně by na plavidle v případě vytažení postiženého chybělo – snížena manévrovatelnost plavidla) Pádlo lze odhodit jen v případě, že by jeho další držení bylo pro postiženého nebezpečné Držení pádla je pomocí i oporou postiženému při plutí v toku. Při pádu s plavidla je nutno snažit v prvé řadě zachytit plavidla, pokud možno v blízkosti jeho středu

107 V případě převrhnutí plavidla se musí posádka snažit natočit plavidlo přídí proti proudu (tím klade plavidlo proudu menší odpor a je menší riziko, že plavidlo narazí na kámen nebo jinou nebezpečnou překážku) a držet se plavidla za úchyty (lano) kolem boků plavidla nebo na přídi plavidla Je-li plavidlo převráceno, ponechá se dnem vzhůru, protože vzduch obsažený v prostoru pod převráceným plavidlem zabraňuje naplnění vnitřního prostoru vodou a plavidlo tak zůstává na hladině. Posádka se pak může nechat plavidlem unášet po proudu. V příhodném místě se pak snaží dostat ke břehu

108 Žádný z členů posádky plavidla se nesmí v žádném případě pohybovat před plavidlem – hrozí nebezpečí, že člen posádky bude plavidlem přitlačen k překážce ve vodním toku Při sebezáchraně s využitím plavidla se postižení nesmí nechat plavidlem tlačit V případě převržení plavidla nebo pádu s plavidla do vodního toku se musí postižený nebo postižení snažit přeručkovat podél plavidla k jeho přídi, kterou se pak musí pokusit natočit proti proudu Každý člen posádky se snaží dostat co nejrychleji do blízkosti plavidla a toho se přidržet (neplatí, potápí-li se plavidlo)

109 Dostane-li se posádka do vývarřiště i s plavidlem, je toto plavidlo vítanou pomocí postiženým při sebezáchranných činnostech Další možností sebezáchrany u převrženého plavidla je možnost jeho navrácení (překlopení) do původní (normální) polohy K tomuto úkonu slouží lano nebo šňůra o délce maximálně 3 metrů (závisí na délce plavidla), které je v povinné výbavě každého plavidla

110 Úkon se provádí tak, že jeden nebo dva členové posádky vlezou na převržené plavidlo, upevní šňůru - • u kratších plavidel na příď • u delších plavidel na boky plavidla směrem k přídi na lano obepínající plavidlo0 přídi na lano obepínající plavidlo0 Poté se přesune, respektive přesunou k zádi plavidla a vlastní hmotností, zhoupnutím, převrhnou plavidlo do normální polohy. Při nasedání na plavidlo si vzájemně pomáhají.

111 Záchranaprováděnáz plavidla plavidlaZáchranaprováděnáz

112 Záchrana prováděná z plavidla má své specifické zásady Postiženým je možno vhodit záchranný pytlík, záchranný kruh nebo jiný (i provizorní) záchranný prostředek upevněný na laně, kterým přitáhneme postiženého k plavidlu, kde mu následně pomůžeme vystoupit na plavidlo a v případě potřeby poskytneme laickou předlékařskou pomoc Do plavidla vtahujeme postiženého tak, že ho uchopíme (ten člen posádky, který má k postiženému nejblíže) za ramínka plovací (záchranné) vesty a celým tělem nebo alespoň po pás ho vtáhneme na bok plavidla

113 Vtáhneme-li postiženého jen z části na plavidlo, pak ho neustále jednou rukou přidržujeme za ramínko vesty a druhou rukou ho uchopíme za oděv na zadní části těla a následně ho vtáhneme do plavidla Při záchraně postiženého plujícího ve vodě je nutné, aby se záchranným pracím z plavidla věnoval jen jeden člen posádky. V případě, že se této činnosti bude věnovat více členů posádky, hrozí převrhnutí plavidla vlivem změny těžiště

114 Záchranaprováděnájednotlivcem nebo družstvem Záchranaprováděnájednotlivcem

115 Záchranné práce na vodě lze provádět jednotlivcem nebo družstvem (posádka plavidla nebo plavidel). Každá záchranná akce má svá vlastní specifika, proto nelze stanovit jednoznačná pravidla a postupy záchranných činností.

116 Záchrana prováděná na klidné vodě Při záchranných činnostech na klidné vodě není zapotřebí žádného fixačního bodu pro upevnění (zajištění) konce lana házecího pytlíku (záchranného kruhu apod.). Použití házecího pytle: Z otevřeného pytlíku povytáhneme asi 1,5 m lana (podle potřeby zachránce) Pytlík držíme v házecí ruce za jeho horní část.

117 Než zachránce provede hod, musí na sebe postiženého upozornit. Hod se vede přímo na postiženého (pytlík je měkký a nemůže postiženému ublížit – na rozdíl od záchranného kruhu, který se musí házet mimo postiženého) Postižený se přidrží záchranného pytlíku (kruhu apod.) a zachránce jej přitáhne k plavidlu (je-li záchrana prováděna ze břehu, pak ke břehu).

118 Provádění záchrany pomocí házecího pytlíku (kruhu apod.) z plavidla má svá specifická úskalí  jakmile začne zachránce postiženého přitahovat k plavidlu nebo je postižený nesen proudem, lano se napne a uvede do pohybu plavidlo ve směru tahu lana – pokud toto plavidlo nebude zakotvené (v případě provádění záchrany více postižených se plavidlo nekotví)

119 Záchrana prováděná na tekoucí vodě Na zachraňovaného může působit proud takovou silou, že tah lana zachránce v rukou neudrží (podchlazené končetiny apod.) • v• v• v• v tomto případě tomuto zachránce předejde upevněním lana na plavidlo • z• z• z• zvýší tření lana obtočením kolem svého těla (méně bezpečné) • p• p• p• posádka plavidla musí být připravena na zachycení tahu lana, který způsobil proud nesoucí postiženého

120 • správný odhad rychlosti proudu je důležitý pro stanovení momentu hodu záchranného pytlíku (čím rychlejší proud, tím rychleji je postižený odnášen od místa, ve kterém se nacházel v momentě hodu pytlíku) • v případě, že se hod nepovedl (nebyl úspěšný), nebývá dostatek času na složení lana zpět do pytlíku před novým (opakovaným) hodem a je proto vhodné naplnit házecí pytlík vodou (voda tak tvoří balast – zátěž) a lano svine zachránce před sebe na zem nebo na dno plavidla, poté hod opakuje

121 • je-li záchrana prováděna zachráncem ze břehu, musí zachránce lano fixovat např. o kmen stromu nebo jiný pevný předmět • ovine-li se lano kolem fixačního bodu, zvýšíme tm tření

122 Záchrana s přípravou Záchrana s přípravou - upoutanýmzachráncem upoutaným zachráncem

123 Záchrana s přípravou–upoutaným zachráncem Tato pasáž se zabývá připravenými záchrannými činnostmi, tedy činnostmi, které lze předem předpokládat a na které se lze připravit. Případy, kdy je malá pravděpodobnost, že zachraňovaný vhozenou záchrannou pomůcku uchopí jsou běžné na prudších tocích, kde rychlost proudu unáší zachraňovaného a kdy zachránce má mnoho problémů nebo zachraňovaný nemusí být vždy při vědomí a nemůže tudíž na činnost zachránce reagovat.

124 Záchrana upoutaným zachráncem se provádí v momentě, kdy nelze záchranu provádět ze břehu nebo z plavidla, ale zachránce je nucen vstoupit do vodního toku. Základní výstrojí upoutaného zachránce je plovací (záchranná) vesta s bezpečnostním popruhem (popruh umožňuje upoutání zachránce na lano)

125 Záchrana upoutaným zachráncem se provádí tím způsobem, že zachránce vstoupí do vodního toku a jde (jištěn lanem) pro zachraňovaného V případě krizové situace (nutnost vlastního uvolnění) může zachránce uvolnit přezku ve které je bezpečnostní pás upnut Důležitá je volba místa pro provádění záchrany • n• n• n• nejvýhodnější je místo, kde proud sám zanese zachraňovaného k zachránci nebo ke břehu

126 • j• j• j• jedná-li se o záchranu z proudu, je nejvýhodnější nejužší místo v toku • v• v• v• vhodné místo je i takové, kde nedojde k zastavení zachránce nebo zachraňovaného v nejrychlejším (nejprudším) proudu – totéž platí i v případě, vstupuje-li upoutaný zachránce do vodního toku z plavidla • v• v• v• v místě, kde končí pohyb upoutaného zachránce ve vodním toku, musí být dobrý výstup na břeh nebo vstup na plavidlo • u• u• u• upoutaný zachránce může být též jištěn druhým zachráncem nebo se může upoutat (jistit) na břehu či plavidle

127 • p• p• p• při záchraně postižených z vodních válců nebo vývařišť pod jezy musí být zachránce vždy jištěn – jistící nesmí zapomenout na zásadu, že musí záchranáře i postiženého dostat co nejrychleji za vývarovou linii Pro záchranné činnosti je možno použít i upoutaných plavidel (vhodná jsou nafukovací plavidla), která poslouží jako ponton pro záchranářskou činnost • v• v• v• výhoda tohoto způsobu spočívá v tom, že záchranu může provádět více záchranářů (limitující je nosnost plavidla, respektive počet míst na plavidle)

128 • m• m• m• metoda záchrany z upoutaných plavidel skýtá též možnost mít na palubě k dispozici více vhodné, respektive potřebné výzbroje a výstroje, včetně záchranných prostředků • m• m• m• metoda upoutaného plavidla je s úspěchem využitelná při záchranných činnostech na tekoucích (proudících) vodách • k• k• k• k upoutání plavidel se používá lan a kladek (využití lezeckého materiálu) a plavidla lze upoutat k pevným předmětům na břehu nebo ke kotvám či bójím v toku např.: přes vodní tok nejprve napneme (mezi dva pevné body) fixní lano, ke kterému pak pomocí kladek a lan (smyček či úvazků) jištěných záchranáři na břehu, upoutáme plavidlo 

129  na stojatých vodách pak lze plavidlo kotvit (zajistit proti nechtěnému- nežádoucímu pohybu. Kotva může být i provizorní

130 Záchranné činnosti na velkých vodních tocích nebo rozsáhlých vodních plochách nelze provádět bez plavidla – minimálně nafukovacího plavidla Bez stabilního a bezpečného plavidla nemá záchranná akce naději na úspěch

131 Záchranné činnosti na malých vodních tocích - vzhledem k malému, ale mnohdy rychlému průtoku, břehům porostlým vegetací a malé přehlednosti řečiště, je nutno záchranáře jistit ze břehu  nebezpečím pro záchranáře jsou větve stromů spadající nad vodní hladinu, kdy hrozí zapletení lan do těchto větví a větve navíc brání rozhození lan a jiných záchranných prostředků  nebezpečím jsou i nízké lávky přes vodní cestu, napjatá ocelová lana, rybářské vlasce apod.

132 Orientace na vodní hladině

133 Při výcviku, plavbě, sebezáchranných i záchranných činnostech na vodní hladině je nutno se bezpečně orientovat a udržet tak plavidla a plovoucí tělesa ve stanoveném směru plavby, směru provádění záchranných činností apod. Na užších a menších vodních plochách je orientace zpravidla snadná – v dohledu jsou břehy, vodní díla, objekty ve vodním toku či vodní ploše; dále pak objekty – stromy, budovy, komíny, stožáry apod., které za normální viditelnosti poslouží vůdcům a posádkám plavidel jako orientační body.

134 Vůdce plavidla, kormidelník, posádka, zachránce i zachraňovaný (pokud je při vědomí) se zaměří pohledem na místo s vhodným (dobře viditelným) objektem – orientačním bodem, který tak poslouží jako vodítko pro stanovený směr činnosti Složitější situace nastává na velkých (širokých) vodních tocích a rozsáhlých vodních plochách, kde v okolí zpravidla není vhodný orientační bod nebo je velice vzdálený a činnost pak nemá přesné směrování - dochází k odchylkám ze stanoveného směru (obzvlášť dívá-li se na orientační bod zachránce nebo zachraňovaný z hladiny) a tudíž i k následným orientačním komplikacím

135 Vůdce plavidla, kormidelník, posádka plavidla, zachránce nebo zachraňovaný jsou tak odkázáni na vlastní odhad polohy, místa, vzdálenosti a směru do kterého je činnost směrována

136 Najde-li se vhodný orientační bod, postupuje se tak, že  vůdce, kormidelník, posádka plavidla, zachránce i zachraňovaný vybere jeden vhodný orientační bod na některém břehu „A“ A vodní hladina

137  místo činnosti, kde je prováděna činnost (případně bude prováděna) bude druhým orientačním bodem „B“  B A

138  oba stanovené body se zaměří do zákrytu a opticky (pomyslně) se prodlouží spojení těchto bodů na protilehlý břeh na další orientační bod, tím v místě činnosti vznikne bod „C“ A  B C směr pozorování Vůdce, kormidelník, posádka plavidla, zachránce i zachraňovaný si musí zapamatovat vzdálenost bodu „B“ (místo výcviku nebo jiné činnosti) mezi body „A“ a „C“

139  takto lze celkem spolehlivě určit místo výcviku nebo jiné činnosti a na hladině se označí pomocí bóje nebo jiným vhodným objektem nebo způsobem  v případě, že vůdce plavidla, kormidelník, posádka plavidla, zachránce a nebo zachraňovaný získá další informace (od více pozorovatelů, občanů apod.) z více míst, provede se upřesnění zaměření z těchto míst (A1, A2, C1, C2), kdy průsečík udaných směrů přesněji určí místo činnosti „B“ vodní hladina A  B C směr pozorování A1A1A1A1 A2A2A2A2 C1C1C1C1 C2C2C2C2

140 Posádka plavidla nebo plovoucího tělesa

141 Posádka plavidla nebo plovoucího tělesa Všichni členové posádky plavidla nebo plovoucího tělesa jsou povinni plnit příkazy, které vydává vůdce plavidla nebo plovoucího tělesa Stejnou povinnost mají i osoby na plavidle nebo plovoucím tělese přepravované

142 Každý člen posádky plavidla nebo plovoucího tělesa si musí být vědom zvýšeného nebezpečí při práci na vodě (při výcviku i zásahu) a musí být  ukázněný  zodpovědný  plně soustředěný na povely a úkony Každý člen posádky plavidla nebo plovoucího tělesa si musí mít na sobě plovací vestu (záchrannou vestu) Totéž platí i pro osoby na plavidlech nebo plovoucích tělesech přepravované

143 Každý člen posádky plavidla nebo plovoucího tělesa by měl být plavec dvojnásob toto platí pro posádku záchranného plavidla Žádný člen posádky plavidla nebo plovoucího tělesa nesmí mít na sobě takové součásti oděvu, které by mohly být nebezpečné pro posádku, plavidlo nebo jeho samého (např. kravata, šála, ostré předměty, výbušniny apod.) Každý člen posádky plavidla nebo plovoucího tělesa musí mít oděv u krku rozepnut - rozhalen

144 Každý člen posádky plavidla nebo plovoucího tělesa je povinen se před odplutím přesvědčit, že na plavidle nebo plovoucím tělese jsou všechny prostředky výzbroje i výstroje, zkontroluje jejich technický stav a případné nedostatky oznámí ještě před odplutím vůdci plavidla

145 Každý člen posádky plavidla nebo plovoucího tělesa musí být vůdcem plavidla nebo plovoucího tělesa informován a musí znát  způsob provádění předpokládaných úkonů a činností  možnosti a způsob provádění záchranných činností  místo ukotvení a kotvení plavidla na které byl přidělen a totéž i u cvičících nebo zasahu- jících plavidel  bezpečnostní opatření  místo velitelského stanoviště  způsoby a možnosti sebezáchrany a záchrany

146 Vůdce plavidla a plovoucího tělesa

147 Vůdce plavidla a plovoucího tělesa Každé plavidlo nebo plovoucí těleso, s výjimkou tlačných člunů smí být vedeno osobou, která k tomu má potřebnou kvalifikaci, tato osoba se nazývá vůdce plavidla

148 Každá sestava smí být rovněž vedena vůdcem plavidla, který k tomu má potřebnou kvalifikaci

149 Stanovení - určení vůdce plavidla nebo plovoucího tělesa Vůdce plavidla musí být příslušným velitelem určen předem před zahájením výcviku nebo zásahu Není-li vůdce plavidla určen příslušným velitelem, může být předem určen dohodou přítomných vůdců plavidel

150 Základní povinnosti vůdce plavidla nebo plovoucího tělesa Vůdce plavidla je povinen být za plavby na plavidle nebo plovoucím tělese Vůdce plavidla zodpovídá za dodržování Řádu plavební bezpečnosti Vůdci vlečných plavidel jsou povinni plnit příkazy vůdce sestavy (velitele zásahu); ale i bez těchto příkazů jsou povinni provést, podle vzniklé situace, všechna nezbytná opatření pro bezpečné vedení plavidel

151 Specifické povinnosti vůdce plavidla nebo plovoucího tělesa Povinností vůdce plavidla nebo plovoucího tělesa je vždy odvrátit nebezpečí ohrožení zdraví a životů členů posádky plavidla nebo plovoucího tělesa Hrozí-li posádce plavidla nebo plovoucího tělesa nebezpečí, je vůdce plavidla povinen použít všech dostupných opatření a prostředků pro omezení nebo odstranění nebezpečí, případně použít všech možností a prostředků pro jejich záchranu

152 Vůdce plavidla je povinen odvrátit nebezpečí ohrožení zdraví a životů členů posádky plavidla nebo plovoucího tělesa Vůdce plavidla je povinen zabránit poškození plavidla nebo plovoucího tělesa, břehů a dalších zařízení nacházejících se na vodní cestě nebo vodní ploše nebo v její bezprostřední blízkosti Vůdce plavidla nebo plovoucího tělesa je povinen zabránit vytvoření plavební překážky Vůdce plavidla nebo plovoucího tělesa nesmí dopustit poškozování plavebních znaků na vodní cestě nebo vodní na ploše

153 Vůdce poškozeného nebo potopeného plavidla (plovoucího tělesa) je povinen zajistit, aby byla poskytnuta nezbytná pomoc a oznámit událost příslušnému veliteli; v případě složité situace i vodoprávnímu orgánu, popřípadě i Státní plavební správě Vůdce plavidla je povinen v případě mimořádné události zůstat na plavidle nebo plovoucím tělese (pokud není v ohrožení života) nebo poblíž místa události až do okamžiku vyřešení události nebo pokynu příslušného velitele nebo vodoprávního orgánu, popřípadě Státní plavební správy

154 Pakliže se plavidlo nebo plovoucí těleso potopilo v plavební dráze nebo v její těsné blízkosti je vůdce plavidla povinen v co nejkratší době umístit v nebezpečném místě signální znaky a upozornit, na vhodných místech a v dostatečné vzdálenosti od místa události, přibližující se plavidla nebo plovoucí tělesa tak, aby tato mohla včas učinit nezbytná bezpečnostní opatření 10. Vůdce plavidla nebo plovoucího tělesa je povinen se před odplutím i za plavby seznamovat s plavebními vyhláškami

155 11. Vůdce plavidla nebo plovoucího tělesa je zodpovědný za kompletní vybavení plavidla nebo plovoucího tělesa  za výstroj a výzbroj členů posádky  za početní stav členů posádky na plavidle  za poskytnutí pomoci havarovanému, poškozenému nebo jinak nebezpečnému plavidlu a jeho posádce tak, aby neohrozil bezpečnost vlastního plavidla a vlastní posádky 12. Hrozí-li společná nebo hromadná havárie plavidel, je vůdce plavidla nebo plovoucího tělesa povinen zabránit většímu nebezpečí nebo větší škodě i za cenu havárie vlastního plavidla

156 13. Míjí-li plavidlo nebo koupajícího se (plavce apod.) je vůdce plavidla povinen obeplout ho v bezpečné vzdálenosti a pokud možno tak, aby plavec byl mezi plavidlem a bližším břehem pro plavidlo s motorovým pohonem je bezpečná vzdálenost 10 metrů, pro plavidlo bez motorového pohonu je bezpečná vzdálenost 3 metry

157 Základní povinnosti vlastníka - provozovatele plavidla nebo plovoucího tělesa Vlastník – provozovatel plavidla nebo plovoucího tělesa, které úplně nebo částečně zatarasuje nebo hrozí-li zatarasení plavební dráhy, případně zapříčiňuje další nebezpečí v plavební dráze, je povinen učinit všechna opatření pro uvolnění plavební dráhy nebo k odstranění příčiny nebezpečného stavu v plavební dráze

158 Povinnost uvolnit plavební dráhu má též vůdce plavidla nebo plovoucího tělesa, kterému hrozí potopení nebo které pozbylo manévrovací schopnost Poškodí-li plavidlo nebo plovoucí těleso stavbu na vodní cestě (plavební komora, most apod.) je vůdce plavidla a vlastník – provozovatel povinen toto neprodleně oznámit orgánu Státní plavební správy Sportovní podniky, slavnosti na vodě a cvičení jednotek PO (případně i jiné akce) na vodě, ovlivňující nebo ohrožující bezpečnost nebo náležitý pořádek v plavbě na plavební dráze, musí být předem povoleny Státní plavební správou

159 Konec prezentace Pro MV – GŘ HZS ČR zpracoval: Ing. Jaroslav Krakovský, prosinec 2006


Stáhnout ppt "PRÁCE NA VODĚ PRÁCE NA VODĚ. PRÁCE PRÁCE NA VODĚ VÝCVIK VÝCVIK."

Podobné prezentace


Reklamy Google