Machiavelistické etudy Marek Matějka. 2 Co nás čeká 1. Historicko- filosofický úvod do tématu 2. Jak je to s etikou aneb machiavelismus v nás 3. Kdo byli.

Prezentace na téma: "Machiavelistické etudy Marek Matějka. 2 Co nás čeká 1. Historicko- filosofický úvod do tématu 2. Jak je to s etikou aneb machiavelismus v nás 3. Kdo byli."— Transkript prezentace:

1 Machiavelistické etudy Marek Matějka

2 2 Co nás čeká 1. Historicko- filosofický úvod do tématu 2. Jak je to s etikou aneb machiavelismus v nás 3. Kdo byli machiavelističtí státníci a v čem 4. Diskuse

3 3 Prolog  „Rváč vykládá o své drzosti mnoho historek, které nejsou pravdivé, a představuje si, že tím se pro své posluchače stává, když ne příjemnějším či úctyhodnějším, tedy alespoň hrozivějším.“ Smith, Teorie mravních citů (1759)‏

4 4 Machiavelismus  [Makijavelizmus], v širším pojetí souhrn názoru N. Machiavelliho, v užším významu politická zásada, že "účel světí prostředky", kdy podle něj v politickém boji lze ve jménu velkých cílů přehlížet morální principy a užívat jakékoliv prostředky.  Politika, která vše podřizuje dosažení určených cílů.  Pragmatická až bezohledná politická zásada.

5 5 Kapitola první Historicko-filosofický úvod do tématu

6 6 Kde to začalo

7 7 Sokrates  469 p.n.l., Athény  399 p.n.l., Athény  Obžalován z toho, že kazí mravy athénské mládeže a příčí se bohům

8 8 Kde to začalo  Platón (Aristoklés)‏  427 p.n.l., Athény  347 p.n.l., Athény  Politeiá (Ústava)‏

9 9 Kde to začalo „Ústava“ alias „Políteiá“  Ideální stát (Polis) čtyři ctnosti:  Moudrost (sofiá) vládců (filosofů)‏  Statečnost (andreiá) strážců  Uměřenost (sófrosyné) pracujících  Spravedlnost (dikaiosyné) pro všechny občany (svobodné)‏

10 10 Kde to začalo Aristoteles ze Stageiry  384 p.n.l., Stageira, Chalkidiké  322 p.n.l., Chalkida

11 11 Kde to začalo  Tři právní formy obce (státu):  monarchii, kde vládne jednotlivec ve prospěch všech občanů,  aristokracii, kde vládnou ti nejlepší (řecky aristoi)  politeu, kde se na vládě podílejí všichni svobodní občané.  Tři pokleslé formy:  tyranii, vláda samozvaného vládce ve prospěch sebe samého,  oligarchii, vládu bohatých pro svůj vlastní prospěch,  demokracii, vládu davu.

12 12 Kde to začalo „Demokracie vznikla z domněnky, že lidé, kteří jsou si v něčem rovní (například svobodou), jsou si rovni ve všem, oligarchie naopak z předpokladu, že lidé v něčem nerovní (například v majetku), jsou nerovní vůbec.“ Aristoteles

13 13 Kde to začalo „Nejdůležitější v každé ústavě je, aby zákony zaručily, že se nikdo z úřadu nemůže obohatit.“ Aristoteles

14 14 Kde to začalo  Stavěl distinkci mezi:  politiku a  etiku.  V soukromém životě má člověk hledat mnoho různých ctností, v politice rozhoduje spravedlnost čili „dobro těch druhých“.

15 15 Kde to pokračovalo  Inkvizice (inquisitio; z inquaerere zjišťovat)  byla právní institucí katolické církve či španělských a portugalských panovníků  měla za úkol vypořádávat se s herezí  termín inkvizice označuje také i samotné vyšetřování v otázkách víry a mravů, které vykonávala příslušná církevní autorita, tj.  biskup,  osoba jím k vyšetřování pověřená (tj. inkvizitor)  později jednotlivé inkviziční instituce.

16 16 Kde to pokračovalo  Běžně rozlišujeme inkvizici na:  Středověkou od Lucia III. (1184) – biskupská inkvizice od 4. lateránského koncilu, Inocenc III. (1215) – papežská inkvizice  Španělskou od Ferdinanda II. Aragonského (1478)‏  Římskou od Pavla III. (1542)‏

17 17 Kde to pokračovalo „Inkvizice, tento tribunál soudící myšlenky, toto mohutné zřízení, jehož pouhá představa ruší naše slabé nervy a nažene úzkost našim ptačím mozkům; Inkvizice věděla velmi dobře, že nejtěžší zločiny jsou zločiny ducha, ba proto tak bezlítostně trestala jich…“

18 18 Kde to pokračovalo Oblast dnešní Itálie 15. století:  Rod Borgiů  starý španělský urozený rod s původním jménem Borja  největší vzestup zaznamenán v polovině 15. století

19 19 Kde to pokračovalo Alonso Borgia (1378 - 1458)‏  poradce aragonského krále Alfonse  1444 jmenován kardinálem ve Valencii  1455 zvolen papežem Kalixtem III. (1455-1458)‏  tažení proti Turkům, 1456 porážka Jana Hunyadiho u Bělehradu

20 20 Kde to pokračovalo  Za pontifikátu Kalixta III. bylo jmenováno do významných církevních i světských úřadů zhruba 300 osob s přímou vazbou na papeže z rodu Borgiů!!!  Před Kalixtovou smrtí došlo v Římě k nepokojům, vedoucí roli měl rod Orsini.  Po smrti Kalixtově většina protěžovaných prominentů uprchla. Pohřbu se zúčastnil synovec Kalixtův Rodrigo Borgia.

21 21 Kde to pokračovalo Rodrigo Borgia (1431-1503)‏  synovec Alonsa Borgii (Kalixta)‏  1456 jmenován kardinálem  zvolen papežem Alexandrem VI.  pontifikát 1492 - 1503

22 22 Kde to pokračovalo  Rodrigo Borgia měl už coby kardinál a následně i jako papež Alexandr VI. Minimálně sedm nemanželských dětí.  Porušování celibátu mu bylo velmi vyčítáno.  Za jeho pontifikátu vyvrcholil tzv. nepotismus.

23 23 Kde to pokračovalo Děti Alexandra VI:  Vedro-Luis Borgia  Girolama Borgia  Isabela Borgia  Cesare Borgia  Juan Borgia  Lucrezia Borgia  Joffre Borgia

24 24 Kde to pokračovalo César Borgia (1475 - 1507)  vévoda z Valentinois a Romagne  1493 jmenován kardinálem  1497 ustanoven světským panovníkem (po smrti svého bratra Juana)‏  předobraz Machiavelliho Vladaře

25 25 Co nám přetrvalo  Nepotismus  označuje systém obsazování funkcí, v němž jsou preferováni příbuzní proti ostatním, nezřídka lépe kvalifikovaným kandidátům. Nepotismus je formou protekce. K nepotismu může docházet na státní úrovni (obsazování politických funkcí), ale i v organizacích, institucích a firmách.

26 26 Co nám přetrvalo  Až v roce 1692 se papežský stolec zbavil tohoto nešvaru, a to Bulou Romanum decet Pontificem papeže Inocence XII.  Jmenování příbuzných do vysokých církevních funkcí bylo zakázáno.

27 27 Kde to pokračovalo Giovanni di Lorenzo de Medici (1475 – 1521)‏  Papež Lev X.  Pontifikát 1513 – 1521  Druhorozený syn Lorenza II. Nádherného

28 28 Kde to pokračovalo „Užívejme papežství, když nám ho Bůh dal“. Lev X.

29 29 Kde to pokračovalo  V lednu 1517 začal o odpustcích kázat dominikán Jan Tetzl. Na to reagoval augustinián Martin Luther tím, že na protest přibil na dveře kostela ve Wittenbergu svých 95 tezí (artikulí).  Začátkem roku 1518 Lev X. nařídil generálnímu představenému augustiniánské řehole, aby Luthera umlčel.  15. června 1520 papež LEV X. vydal bulu Exsurge Domine, v níž odsoudil Luthera v 41 bodech.

30 30 Kde to pokračovalo Giulio di Guiliano de Medici (1478 - 1534)‏  papež Klement VII.  pontifikát 1523 – 1534  strýc Kateřiny Medičejské  synovec Lorenza II. Nádherného

31 31 Kde to pokračovalo Alessandro Ottaviano de Medici (1535 – 1605)‏  papež LEV XI.  pontifikát 1605 (měsíc)‏  syn Lukrécie Medičejské

32 32 Kdo to popsal Niccolò Machiavelli (1469 – 1527)  Autor spisku Il principe (Kníže alias Vladař)‏  Sepsáno 1513 po propuštění ze státních služeb  Vydáno až v roce 1532 (post mortem)‏

33 33 Kapitola druhá Jak je to s etikou aneb machiavelismus v nás

34 34 O co běží  Machiavelismus je dnes považován za označení pragmatického a cynického jednání v politice.  Machiavelistou je myšlen ten, kdo uznává, že účel světí prostředky, a je ochoten dopouštět se morálně pochybných jednání ve snaze dosáhnout obecně prospěšného cíle.

35 35 O co běží  Předmětem kritiky machiavelismu není jeho věcný obsah ale morální hodnocení chování lidí chovajících se podle takových zásad.  Machiavelismus je tak problémem normativním, nikoli věcným.

36 36 O co běží  Etiku coby nauku o morálce můžeme rozdělit na:  deskriptivní  omezuje se na popis chování a jeho motivů  normativní  hodnotí chování v intencích dobra a zla.

37 37 O co běží  Machiavelli se ve svém politickém pragmatismu omezuje na deskriptivní vidění reality, je prost normativních soudů.  Tento postoj je středem veškeré kritiky a nepochopení názorové pozice Machiavelliho.  Lidé mají přirozenou tendenci zaujímat normativní postoje hluboce zakořeněnou ve svém myšlení.

38 38 O co běží  Distinkci mezi politický a morální život staví již Aristoteles.  Pojetí cíle chování politika je však u Filosofa více idealizující než u pragmatického dějin znalého Machiavelliho.

39 39 O co běží  Aristoteles stavěl distinkci mezi:  politiku a  etiku.  V soukromém životě má člověk hledat mnoho různých ctností, v politice rozhoduje spravedlnost čili „dobro těch druhých“.

40 40 O co běží  Osobní život je pro Aristotela soukromou záležitostí a je oddělen od jiných složek vlastní existence.  Politický život je jak pro Aristotela, tak Machiavelliho záležitostí veřejnou, nikoli privátní.  Politicky nečinná osoba má nezadatelné právo na své soukromí.  Politicky aktivní osoba nemá žádné soukromí, protože je předmětem veřejného zájmu, coby nositele veřejného prospěchu.

41 41 O co běží Adam Smith (1723 -1790)‏  zakladatel liberální ekonomie  morální filosof  představitel utilitarismu s morálním aspektem

42 42 O co běží  Sympatie  mravní soud  soud náležitosti činu  soud záslužnosti činu  Průměrný pozorovatel  pozorovatel  nestranný pozorovatel

43 43 O co běží  Běžný občan si zaměňuje smithovskou sympatii coby filosofickou kategorii za běžný psychologický výklad pojmu sympatie.  Z toho plyne, že na politiku a chování politiků aplikujeme prostou sympatii a následně z ní vyvozujeme normativní soudy v intencích teorie Adama Smithe.

44 44 O co běží  Zásadním problémem je individuální obsah normativního hodnocení náležitosti činu.  Náležitost tedy potřebnost, respektive nezbytná potřebnost v reálném čase je tendující k subjektivním výkladům.  Důvodem je osobní neangažovanost soukromých osob ve veřejném sektoru.

45 45 O co běží  Vrchu tak v relaci dlužník (politik) věřitel (občan) nabývá strana věřitelů.  Budeme-li chápat tuto relaci nejen jako analogii či metaforu, ale přijmeme-li ji za svou, pak výsledkem musí být věčně asymetrický vztah mezi představiteli veřejné a privátní sféry.  Politik tak vždy je v méně výhodné pozici a snaží se kompenzovat svou újmu jemu dostupnými metodami.

46 46 O co běží  Machiavelli toliko poukazuje na existující stav uvnitř společenské struktury, který odvozuje z historických reálií. Oprošťuje se normativních soudů.  Tento postoj je středem kritiky právě ze strany nikoli nestranných vnějších pozorovatelů, jak by požadoval Smith, ale angažovaných účastníků společenského života zevnitř systému.

47 47 O co běží  Machiavelli je tak představitelem maximalizace užitku v oblasti politického života. Jeho myšlení má charakter ekonomické, tedy racionální úvahy.  Navazuje na Platóna i Aristotela, Římskou republiku, ale více využívá historického poznání, které výše jmenovaní neměli k dispozici.

48 48 O co běží  Machiavelismus může být interpretován jako morální problém, ale toliko z pohledu normativní morálky.  Machiavelli však zaujímá striktně pozici deskriptivní, tedy vnějšího pozorovatele, řečeno slovy Smithovými, aniž by se uchyloval k mravním soudům.

49 49 O co běží  Jak by bylo možné interpretovat Machiavelliho názory obsažené v Il Principe v kompozici historického vývoje počínaje Platónem a konče poměry v renesanční Itálii na počátku 16. století?

50 50 O co běží  Být politikem není výsada ale závazek!  Občan se tak stává věřitelem politika.  Každý věřitel má právo na kontrolu nakládání s jím půjčenými prostředky a na konečné vyrovnání se s dlužníkem.  Politik se nesmí obohatit na úkor občanů!

51 51 O co běží „Nejdůležitější v každé ústavě je, aby zákony zaručily, že se nikdo z úřadu nemůže obohatit.“ Aristoteles

52 52 Kapitola třetí Kdo byli machiavelističtí státníci a v čem

53 53 Machiavelistické etudy  V dějinách lze dosledovat politická, a nejen politická, rozhodnutí, která vykazují zjevné rysy politického utilitarismu alias machiavelismu.  Podívejme se společně na některé příklady.

54 54 Machiavelistické etudy César Borgia Benito Amilcare Andrea Mussolini Josif Vissarionovič Džugašvili Adolf Hitler

55 55 Další machiavelisté Franklin Delano Roosevelt Charles de Gaulle Nikita Sergejevič Chruščov John Fitzgerald Kennedy Margaret Hilda Thatcherová George Walker Bush

56 56 Machiavelistické etudy - Mussolini Benito Amilcare Andrea Mussolini (1893 – 1945)‏ Od roku 1923 do 1945 italský vůdce (Duce)‏

57 57 Machiavelistické etudy - Mussolini 1901 – absolvoval učitelský ústav 1902 – členem italské socialistické strany, pobýval ve Švýcarsku, styky s Leninem 1904 – návrat do Itálie 1908 – stává se novinářem 1912 – redaktorem Avanti 1913 – napsal studii Jan Hus, hlasatel pravdy (vero eretico), založil noviny Il popolo d´Italia 1915 až 1917 – voják, demobilizován pro nemoc 1919 – založil Fasci di Combattimento (Bojové svazy)‏ 1921 – Partito Nazionale Fascista

58 58 Machiavelistické etudy - Mussolini 1922 – Pochod na Řím (jmenován premiérem), zvolen do parlamentu za Bojové svazky 1925 – prohlašuje se diktátorem (Capo del governo e duce del fascismo) šéf strany a vůdce státu 1935 – obsazení Habeše 1936 – začlenění Habeše do koloniálního panství Itálie 1939 – obsazení Albánie 25.7. 1953 – Velká fašistická rada vyslovila Mussolinimu nedůvěru a Emmanuel III. ho odvolal z postu premiéra

59 59 Machiavelistické etudy - Mussolini 12.9. 1943 – osvobozen německým komandem, ustanovil Italskou sociální republiku 27.4. 1943 – zatčen italskými partyzány 29.4. 1945 - zastřelen V roce 1926 získal od tehdejšího prezidenta ČSR Tomáše G. Masaryka Řád bílého lva – reakce na jeho stať o Husovi a význam Čs. legií

60 60 Machiavelistické etudy - Mussolini  Vyobrazení mapy Mussoliniho invaze do Habeše v roce 1935

61 61 Machiavelistické etudy - Mussolini  Jak se vyhnout pohrdání a nenávisti (Vladař, kap. XIX)‏  Mussolini miloval obdiv a dělal vše proto, aby byl milován a obdivován,

62 62 Machiavelistické etudy - Mussolini  Mussolini své odpůrce až na výjimky (včetně svého zetě) fyzicky nelikvidoval.  Duce nebyl v zásadě ani antisemita ani rasista, nicméně jeho účast na genocidě byla spíš jen vstřícným gestem vůči Hitlerovi.  Mussolini nebyl náruživým válečníkem.

63 63 Machiavelistické etudy - Mussolini  Benito Mussolini byl v první řadě showmanem, jak Italové říkají: con garbo. Vynikal teatrální gestikulací a tou strhával davy.  Usiloval o lidovou popularitu, uchyloval se k populistickým trikům, ale také byl skutečně prvním politikem (státníkem), který maximálně využíval styku s veřejností (public relations).  S oblibou chodil mezi prostý venkovský lid a využíval možnosti hrát si s dětmi. Připomínal praktiky středověkých kleriků.

64 64 Machiavelistické etudy - Mussolini  Mussolini přibližoval politiku, která se děje tam někde nahoře a jíž nikdo nerozumí, běžným lidem, řadovým občanům Itálie.  Kontrastoval s politiky ve fraku a jejich elitářským intelektualismem.

65 65 Machiavelistické etudy - Mussolini  „Zákony dramatu jsou dány jeho publikem a my, kteří žijeme, abychom těšili, musíme těšit, abychom žili.“ Samuel Johnson

66 66 Machiavelistické etudy - Mussolini  Příčinou Mussoliniho konce a de facto i konce celého jeho pojetí politiky bylo mimo jiné to, že se soustředil na vnějškovou podobu, na prezentaci a hrubě podcenil obsah.  Byl to výtečný image-maker, ale tanky, které vypadaly krásně na vojenské přehlídce, byly-li však prostřelitelné kulkou z pušky, nemohly nikdy vyhrát bitvu, natož válku.

67 67 Machiavelistické etudy - Mussolini  Vykládka vojenské techniky v Eritreji v někdejší Habeši (dnes Etiopii) v roce 1935

68 68 Machiavelistické etudy - Mussolini  Mussolini pohrdal Hitlerovým stylem a vyjádřil se o něm při jeho první návštěvě Itálie jako o „fašistickém elévovi se špatně padnoucím oblekem.“  Duce pohrdal Hitlerovým fanatickým rasismem a odmítal ho, ale Hitler byl natolik silným spojencem, že se nemohl od tohoto „fašistického eléva“ distancovat.

69 69 Machiavelistické etudy - Mussolini  Mussolini Machiavelliho obdivoval podobně jako Vilfreda Pareta, jenž se stal jedním z prvních členů Fašistické strany, leč před smrtí z ní vystoupil.  Napsal předmluvu k vydání Vladaře v roce 1927.

70 70 Machiavelistické etudy - Mussolini  V čem spočívala Mussoliniho inspirace Machiavelliho Vladařem?  Jeho celoživotní snaha po zalíbení se všem ve své zemi, dosíci maximální popularity se zvrhla v obsesi, jinými slovy vyústila v samolibost.

71 71 Machiavelistické etudy - Mussolini  V jednom z posledních rozhovorů Mussolini řekl novináři Fossanimu: „Slyšel jsem slovo génius stokrát za den.“

72 72 Machiavelistické etudy - Mussolini  Mussolini na vrcholu vrcholu  Mussolini pod vrcholem vrcholem

73 73 Machiavelistické etudy - Stalin Josif Vissarionovič Džugašvili zvaný Stalin alias Koba (1878 – 1953)‏ Od roku 1927 do 1953 sovětský diktátor.

74 74 Machiavelistické etudy - Stalin 1894 – vstoupil do pravoslavného semináře na přání matky 1897 – vyloučen ze semináře pro údajnou propagaci marxismu 1902 – zatčen a uvězněn, deportován na Sibiř 1904 – uprchl z vyhnanství a vrátil se do Tbilisi 1905 – setkání s Leninem 1907 – organizátor přepadení transportu s penězi (50 mrtvých), zisk předán do stranické kasy 1912 – člen ÚV 1913 – deportován na Sibiř 1917 – návrat do Petrohradu 05/1917 – čtyřčlenné úśtřední byro ÚV: Lenin, Zinověv, Kameněv a Stalin

75 75 Machiavelistické etudy - Stalin 1922 – stal se generálním tajemníkem strany 1927 – prosadil vyloučení Zinověva a Trockého ze strany 1934 – prohrává na základě aklamace při volbě do ÚV KSSS se Sergejem Mironovičem Kirovem, 1.12. byl Kirov zavražděn – vražda byla svedena na Trockého spiknutí 1939 – uzavřel pakt o neútočení s Hitlerem, napadl Polsko a Finsko 1941 – vstupuje do války s Německem 1945 – první infarkt 1949 – vrchol kultu osobnosti (oslava jeho 70. narozenin)‏ 1953 – umírá na mozkovou mrtvici (iktus)‏

76 76 Machiavelistické etudy - Stalin Projev Stalinova kultu osobnosti v Československu v padesátých letech minulého století.

77 77 Machiavelistické etudy - Stalin Mladý Stalin na policejní fotografii cca pětadvacetiletý.

78 78 Machiavelistické etudy - Stalin Citáty Stalina: „Smrt jednoho je tragédie. Smrt milionů je statistika.“ „Smrt řeší všechny problémy. Není člověk, není problém.“ „Volby nerozhodují voliči, ale ti, co počítají hlasy.“ „Vděčnost je nemoc, kterou trpí psi.“

79 79 Machiavelistické etudy - Stalin Citáty o Stalinovi: „Stalin je nešťastný, poněvadž nemůže nikoho, ani sebe, přesvědčit o své velikosti, a toto neštěstí je jeho největší a možná jediný lidský rys.“ Nikolaj Ivanovič Bucharin

80 80 Machiavelistické etudy - Stalin  Nikolaj Ivanovič Bucharin jinými slovy říká, že Stalin je megaloman. Člověk, kterému zcela chybí lidskost.  Stal se nejznámější obětí Stalinových čistek v roce 1938.

81 81 Machiavelistické etudy - Stalin  O vojenských povinnostech vladařových (Vladař, kap. XIV)‏  Stalin trpěl obsesí, že je největší vojevůdce, a proto se sám v roce 1943 jmenoval maršálem a po roce 1945 generalissimem SSSR.

82 82 Machiavelistické etudy - Stalin  „Vladař tedy nemá mít jiný cíl a jinou myšlenku a nemá plýtvat vlohami na nic jiného než na válku, na vojenská pravidla a kázeň.“  „Mezi ozbrojeným a neozbrojeným panovníkem není vůbec porovnání. Je zcela přirozené, že kdo je vyzbrojen, nerad poslouchá neozbrojeného.“ Machiavelli, Vladař

83 83 Machiavelistické etudy - Stalin  Stalin v dopise Leninovi napsal: „Pro zdar věci potřebuji vojenské pravomoci, ale zatím jsem neobdržel odpověď. Dobrá. V tomto případě sám, bez jakýchkoli formalit, odstraním vojenské velitele a komisaře, kteří věci pouze škodí. Velí mi tak zájem naší věci, a papír od Trockého k tomu nepotřebuji.“ Pozn. Trocký byl velitelem Válečné rady (ministrem obrany).

84 84 Machiavelistické etudy - Stalin  Před začátkem Druhé světové války (Velké vlastenecké války) Stalin v letech 1937 a 1938 nechal zlikvidovat celkem:  3 z 5 maršálů (60%)‏  13 z 15 velitelů armád (86%)‏  8 z 9 admirálů první třídy (89%)‏  50 z 57 velitelů sborů (88%)‏  154 ze 156 velitelů divizí (99%).  Celkem: 94%

85 85 Machiavelistické etudy - Stalin  Stalin byl velmi bezohledný a krutý despota, který víc než cokoli jiného miloval moc a sílu, kterou ji dokázal udržovat.  Stalin se nejmachiavelističtěji choval při důsledné aplikaci XIV. Pravidla z Vladaře.

86 86 Machiavelistické etudy - Stalin  „Súdruh Stalin, odkedy sa stal generálnym sekretárom, nekontrolovateľne koncentruje moc vo svojich rukách a ja nie som si istý, či ju bude stále schopný využiť s dostatočnou opatrnosťou. Súdruh Trocký, na druhú stranu ako protivník ústredného výboru strany v otázke Občianského komisariátu sa už ukázal. Osobne je možno najschopnejším človekom v súčasnom výbore, ale ukázal prehnanú sebadôveru a zaujatosť čisto administratívnou stránkou práce.

87 87 Machiavelistické etudy - Stalin  „Stalin je veľmi hrubý a táto chyba, hoci je celkom tolerovateľná pri jednaní medzi nami komunistami, začína byť netolerovateľná na generálnom sekretariáte. Preto doporučujem súdruhom, aby popremýšľali nad spôsobom ako odstrániť Súdruha Stalina z tohoto postu a menovať iného človeka, ktorý s rešpektom ku všetkým jeho ostatným vlastnostiam, by sa mal odlišovať len v jedinej vlastnosti, a to že bude tolerantnejší, viac loajálnejší, menej svojvoľný atď..

88 88 Machiavelistické etudy - Stalin  Za dnešných okolností sa to môže javiť ako zanedbateľný detail. Ja ale rozmýšľam z hľadiska ako ochrániť stranu pred rozkolom, pri už popísaných rozkoloch medzi Stalinom a Trockým. To nie je detail, alebo to je detail, ktorý môže nadobudnúť rozhodujúcu dôležitosť.“

89 89 Machiavelistické etudy - Stalin  Citace ze slovenského vydání Dopisu sjezdu (12.) diktovaného od 22. do 29.12. 1922. Krupská dopis držela v tajnosti.

90 90 Machiavelistické etudy - Stalin  V čem spočívala Stalinova inspirace Machiavelliho Vladařem?  Jeho celoživotní snaha po absolutní moci založené na brutálním ozbrojeném teroru ve vlastní zemi, dosažení maximálního uznání coby vojevůdce, jinými slovy toto chování vyústilo v nelidskost.

91 91 Machiavelistické etudy - Stalin

92 92 Machiavelistické etudy - Stalin

93 93 Machiavelistické etudy - Hitler Adolf Hitler (1889 – 1945)‏ Od roku 1933 do 1945 říšským kancléřem a posléze i hlavou státu (vůdcem).

94 94 Machiavelistické etudy - Hitler 1906 – příchod do Vídně 1907 – ucházel se o studium na Akademii výtvarných umění, nebyl přijat pro absenci talentu, zhroutil se, umřela jeho matka 1908 – další pokus o studium na Akademii, nebyl ani připuštěn ke zkouškám, nucen opustit ubytovnu, stává se bezdomovcem 1913 – opouští Vídeň a stěhuje se do Mnichova 1914 – byť „štáckrypl“ rukuje dobrovolně do německé armády

95 95 Machiavelistické etudy - Hitler 1916 – zranění lebky po výbuchu granátu v zákopu, získal Železný kříž II. Třídy 1918 – získal Železný kříž I. Třídy 1923 – shromažďuje kolem sebe několik mužů z NSDAP (Göring, Hess, Röhm a Rosenberg)‏ 1923 – odsouzen pro nezdařený puč k pěti letům vězení)‏ 1924 – propuštěn z vězení, s Hessem napsal Mein Kampf 1930 – NSDAP získala ve volbách 17% 1932 – konec funkčního období Hindenburga, kandiduje na prezidenta

96 96 Machiavelistické etudy - Hitler 1932 – Hindenburg zvítězil s 53% hlasů 30.1. 1933 – jmenován kancléřem (výsledek prezidentských voleb)‏ 1934 – smrt Hindenburga, spojení úřadů prezidenta a kancléře v jeden 1938 – obsazení Rakouska, Mnichovská dohoda, 4. února se stal vrchním velitelem ozbrojených sil Německa

97 97 Machiavelistické etudy - Hitler 1939 – podepsán německo-sovětský pakt o neútočení, obsazení ČSR, přepadení Polska, začátek Druhé světové války 1941 – vstupuje do války s USA 1944 – unikl atentátu 30. 4. 1945 – spáchal sebevraždu kyanidem a výstřelem současně, tělo spáleno na ulici před bunkrem

98 98 Machiavelistické etudy - Hitler  Hitler obdobně jako Mussolini aktivně vytvářel své „píár“, nicméně cílem nebyl goodwill ale skutečná moc nad vojensky organizovaným národem.

99 99 Machiavelistické etudy - Hitler „Lidé by měli udělovat pouze těžká zranění, protože za lehké zranění se mohou pomstít; za těžké už ne.“ Machiavelli, Vladař (XII)‏

100 100 Machiavelistické etudy - Hitler  O druzích vojsk a o žoldnéřích:  Základem je dobré vojsko a dobré zákony.  Vojsko – vlastní, najaté, pomocné nebo smíšené.  Žoldnéřská a pomocná vojska jsou nespolehlivá.  Velitel x velící panovník.

101 101 Machiavelistické etudy - Hitler Citáty Hitlerovy: „Neznám nikoho, kdo by si zašpinil nohy na cestě k velikosti. Dát něco na čistou vestu, to přenechejme svým následovníkům.“ „Morálka je zbabělá měšťácká nedůslednost uklidňovat své svědomí právním postupem. Je jen jedno právo, životní právo národa.“

102 102 Machiavelistické etudy - Hitler „Světu se vládne strachem. Lidé potřebují útěchu hrůzy.“ „Teror je nejúčinnější politický prostředek.“ „Není mým úkolem učinit lidstvo lepším, nýbrž využít jeho slabostí.“

103 103 Machiavelistické etudy - Hitler „Nic velkolepějšího než hierarchický řád katolické církve dosud na světě nebylo. Mnohé principy jsem přenesl přímo do stanov naší strany.“

104 104 Machiavelistické etudy - Hitler „Oč usiluji, to je moc a ne titul. Chci jen moc. Když se jednou dostanete k moci, pak si ji budeme, a k tomu nám dopomáhej Bůh, držet. Vzít si ji potom už nikdy nedáme. A získáme ji za každou cenu. Použijeme všech prostředků. Nebudeme si vybírat, neboť politika je dosažení cíle všemi myslitelnými prostředky: přemlouváním, lstí, chytrostí, vytrvalostí, dobrotou, vychytralostí, ale též brutalitou.“

105 105 To tu už bylo … „Užívejme papežství, když nám ho Bůh dal“. Lev X.

106 106 Machiavelistické etudy - Hitler Hitler k Machiavellimu Vladaři: „Teprve my, kteří známe biologické zásady politiky, jsme s to vyvodit vlastní důsledky.“

107 107 Machiavelistické etudy - Hitler  Co dovedlo Hitlera k moci a co ho u ní drželo?  V počátku to byl nepochybně společenský průměr, jenž mu propůjčil svůj hlas.  Později to bylo důsledné využívání teroru.

108 108 Machiavelistické etudy - Hitler  O vojenských povinnostech vladařových (Vladař, kap. XIV)‏  Hitler trpěl obsesí, že je mesiášem německého národa, a proto se sám v roce 1934 ustanovil jak kancléřem, tak „prezidentem“ Německa s titulem Vůdce.

109 109 Machiavelistické etudy - Hitler  Adolf Hitler jako mesiáš spiknutí průměrných.  Přestože chtěl být lidovým politikem obdobně jako Mussolini, nikdy se jím nestal.

110 110 Machiavelistické etudy - Hitler  Na to, co dokázal Mussolini sám, si Hitler musel pořídit Goebbelse.  Za celou svou kariéru si Hitler tykal pouze se dvěma lidmi:  Ernstem Rohmem  Maxem Amannem

111 111 Machiavelistické etudy - Hitler  V čem spočívala Hitlerova inspirace Machiavelliho Vladařem?  Jeho celoživotní snaha po absolutní moci založené na permanentním ozbrojeném teroru ve vlastním národě, dosažení maximálního uznání coby vůdce- vojevůdce, jinými slovy toto chování vyústilo v paranoidní mesiášskou obsesi. Násilí chápal jako prostředek dosažení a udržení politické moci.  Výrazná podobnost se Stalinem, méně již s Mussolinim.

112 112 Machiavelistické etudy - Hitler  Pravděpodobně jediný záběr Adolfa Hitlera pořízený po jeho smrti v Berlíně 30. dubna 1945.

113 113 Machiavelliho odkaz  Politika není špatná nebo dobrá, je to věc veřejná, sloužící ku prospěchu každého jednoho občana, aniž si to leckdy musí uvědomovat z pohledu zájmu celku.  K dosažení obecně prospěšného stavu lze použít jakékoli prostředky umožňující dosažení politického cíle.

114 114 Resumé  Politika není svinstvo, jen ti, kteří ji praktikují, mohou být a často i jsou … machiavelističtí pragmatici technologie moci.

115 115 A ještě jedna aplikace … Jedna z možných cest k dosažení politického cíle …cíle