Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Fungování energetických trhů v ČR a v EU Ing. Josef Kastl, generální sekretář ČPU Žofín, 23.10.2006.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Fungování energetických trhů v ČR a v EU Ing. Josef Kastl, generální sekretář ČPU Žofín, 23.10.2006."— Transkript prezentace:

1 Fungování energetických trhů v ČR a v EU Ing. Josef Kastl, generální sekretář ČPU Žofín,

2 Obsah Zelená kniha EU Fungování trhů EU Fungování českého trhu s plynem Legislativa EU a ČR Závěr

3 Zelená kniha EU po dlouhém očekávání zveřejněna ; 3 hlavní cíle Zelené knihy:  udržitelný rozvoj;  konkurenceschopnost;  zabezpečení dodávek. pro dosažení cílů definuje 6 klíčových oblastí:  dotvoření vnitřního trhu s elektřinou a plynem – od 07/07 bude mít každý spotřebitel v EU (až na pár výjimek) zákonem stanovené právo nakupovat od jakéhokoliv dodavatele z EU;  vnitřní trh s energií zabezpečí dodávky – solidarita mezi členskými státy, strategické rezervy, dlouhodobé kontrakty;  konkurenceschopnost dodávek – diverzifikovaný mix, plně v kompetenci členských států;  integrovaný přístup k boji se změnami klimatu;  podpora inovací – strategický přístup;  soudržná vnější energetická politika.

4 Proč jednotná NEP? Zelená kniha následuje aktivity Rady pro energetiku, která navrhla Novou energetickou politiku pro Evropu (NEP).  roste závislost na dovozu PEZ – dnes 50%, (energetická závislost ČR cca 42%), v roce 2030 až 70%;  roste poptávka po energii – v EU až o 10% v nejbližších letech;  rostou ceny PEZ ;  nutné rychle investovat do obnovy a nových zdrojů - až 1 bilion EUR/20 let;  zásoby koncentrovány v několika zemích – 50% spotřeby plynu EU kryje Rusko, Norsko, Alžírsko;  v Evropě se nerozvinuly konkurenční trhy s energiemi;  rostou emise, CO2 v EU bude v roce 2015 o 5% více (původní cíl = o 12% méně). NEP patří mezi sdílené politiky; v současnosti jí dominují dokončení liberalizace trhu s elektřinou a plynem (07/07).

5 Fungování trhů v EU - názor zákazníků trhy elektřiny a plynu jsou vysoce koncentrované; bývalé státní monopoly si na většině národních trhů udržují dominantní postavení; národní trhy jsou stále odděleny; přeshraniční obchod se nestal reálnou konkurencí; účastníkům trhů se nedostávají dostatečné informace – brzdí nezávislé obchodní aktivity; ceny dosud neurčuje volná soutěž (tedy nefunguje princip nabídky a poptávky – hlavně u plynu je 86% objemu obchodováno za ceny odvozené od cen ropy) ; dohled na tvorbu cen energetických komodit je potřeba pro ochranu spotřebitelů před dominancí dodavatelů do doby vytvoření konkurenčního prostředí; napříč EU 25 nedochází ke sbližování cen. Zdroj: SVSE

6 trh se zemním plynem není likvidní ani z hlediska objemu a zdrojů zemního plynu ani z hlediska přepravní kapacity; stále existuje 25 národních trhů v EU; zákazníci v zemích EU 25 mění dodavatele plynu jen ve velmi omezené míře; v budoucnu bude EU 25 soutěžit s Asií o dodávky plynu; záměr EK otevřít trh s plynem tak, aby producenti a obchodníci soutěžili o zákazníka se nezdařil; otázkou stále zůstává, zda se v oblasti plynárenství může vůbec zdařit! Fungování trhů v EU - názor ČPU

7  ve srovnání s vyspělými státy má český průmysl vyšší energetickou náročnost;  růst cen energií pro český průmysl je záležitostí mimořádně citlivou;  z dotazníku mezi členskými podniky AEM-SVSE plyne, že náklady na elektřinu představují 1-8% tržeb, náklady na plyn 0,5-6% tržeb;  proti liberalizaci trhu působí privatizace energetiky;  dominantní energetické podniky mají výhodné postavení;  vysoké zisky z energetiky se nepoužívají k výstavbě nových zdrojů;  rozvoj přeshraničních přenosových kapacit posiluje export (a ne import)! Zdroj: SVSE Fungování energetického trhu v ČR názor zákazníků

8 trh se zemním plynem v ČR od roku 1997 dosáhl rovnovážné polohy; ČR je na vnějších zdrojích je závislá z 99%;  plynárenství zajišťuje spolehlivou dodávku plynu;  leden 2006 historické maximum denní dodávky 67,8 mil.m3 (při průměrné teplotě - 14,4 o C) trh postupně se otevírá, chybí konkurence, není zájem nových subjektů o vstup na trh; podle názoru ERÚ se trh ukázal být sám o sobě neproduktivní – nová pravidla trhu se zemním plynem – ukončení cenové regulace - nový začátek od ? Fungování energetického trhu v ČR názor ČPU

9 Historie předpisů EU v energetice Směrnice 96/92/EC elektroenergetika Směrnice 96/92/EC elektroenergetika Jednotný evropský akt Novela Smlouvy o EHS Jednotný evropský akt Novela Smlouvy o EHS Směrnice 98/30/EC plynárenství Směrnice 98/30/EC plynárenství Směrnice 2003/55/EC a 2003/54/EC Nařízení EC/1775/2005 přístup do přepr. sítí Nařízení EC/1775/2005 přístup do přepr. sítí Rozhodnutí 2003/796/EC zřízení ERGEG Rozhodnutí 2003/796/EC zřízení ERGEG Směrnice 2004/67/EC spolehlivost dodávek Směrnice 2004/67/EC spolehlivost dodávek 2005 Směrnice 90/547/EC o tranzitu elektřiny Směrnice 90/377/EC o průhlednosti cen elektřiny a plynu Směrnice 90/547/EC o tranzitu elektřiny Směrnice 90/377/EC o průhlednosti cen elektřiny a plynu 2006 Směrnice 2006/32/EC energetická účinnost Směrnice 2006/32/EC energetická účinnost Směrnice 91/296/EC o tranzitu plynu

10 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES z ; o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách a o zrušení směrnice Rady 93/76/EHS; předmětem směrnice jsou všechny formy obchodně dostupné energie včetně elektřiny, zemního plynu (včetně CNG), LPG, černého uhlí, rašeliny, lignitu a paliv pro vytápění a chlazení; v rámci zavedení opatření ke zvyšování energetické účinnosti a k regulování spotřeby energií předpokládáme snížení spotřeby zemního plynu.

11 Novela energetického zákona zahájena diskuse o možných změnách; podle názoru ČPU jsou zapotřebí úpravy § 12a) dodavatel poslední instance ochranná a bezpečnostní pásma přístup k plynoměrům problematika přípojek a připojení k soustavě

12 Dodavatel poslední instance Energetický zákon § 12a) dodavatel poslední instance v plynárenství JE povinen dodávat plyn (za ceny stanovené ERÚ) domácnostem a malým zákazníkům, kteří o to požádají na rozdíl od elektroenergetiky NENÍ dodavatel poslední instance v plynárenství povinen dodávat plyn oprávněným zákazníkům, kteří využili práva volby dodavatele, ale jejich dodavatel pozbude v průběhu výkonu licencované činnosti oprávnění nebo neuskuteční dodávku a daní oprávnění zákazníci nemají ke dni přerušení nebo ukončení činnosti zajištěnou dodávku jiným způsobem

13 Nedořešené oblasti není stanoveno, kdo bude dodávat plyn oprávněným zákazníkům, jejichž dodavatel přestal do soustavy dodávat plyn, ale kteří plyn odebírat nepřestanou – zvláště těch, kteří nejsou malí zákazníci/domácnosti a nemohou dodavatele poslední instance požádat o dodávku vyhláška o stavech nouze dává dodavateli poslední instance povinnost zajistit příslušný bezpečnostní standard dodávky pro domácnosti a malé zákazníky, neřeší ale –informační povinnost takových konečných zákazníků vůči dodavateli poslední instance jak má dodavatel poslední instance vědět, pro kolik takových zákazníků, vč. typu zákazníka, má příslušný standard zajistit? –kdo takovou službu zaplatí paušální poplatek-pojistka vůči dodavateli poslední instance? –pokud služba nebude využita –pokud bude využita, ale bude příliš drahá

14 Evropská plynovodní síť a zdroje plynu RUSKO NORSKO ALŽÍRSKO LNG 24% 13% 10% 7% 46% vlastní těžba EU

15 Současný stav Základní stavební kameny trhu s plynem již existují Směrnice, Nařízení, akce DG TREN a DG COMP Postupně „doladěny“ do detailní regulace Dobrovolné dohody postupně nahrazovány („zoficializovány“) závaznými směrnicemi, rozhodnutími a dalšími aktivitami Evropské komise Nová regulace vzniká v podstatě jednotně z akcí ERGEG po konzultacích s veřejností Úroveň regulace a jednotnosti nařízených postupů stále roste

16 děkuji a těším se na dotazy… ČPU - vaše kontaktní místo pro české plynárenství


Stáhnout ppt "Fungování energetických trhů v ČR a v EU Ing. Josef Kastl, generální sekretář ČPU Žofín, 23.10.2006."

Podobné prezentace


Reklamy Google