Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.

Prezentace na téma: "Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační."— Transkript prezentace:

1 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326 Ekonomika obrany a bezpečnosti OBCHOD SE ZBRANĚMI JAKO EKONOMICKÝ FAKTOR ZABEZPEČENÍ OBRANY

2 Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Úvod Základní pojmy Mezinárodní obchod se zbraněmi Offsety v mezinárodním obchodu se zbraněmi Závěr Obsah přednášky

3 ÚVOD OBCHOD SE ZBRANĚMI JAKO EKONOMICKÝ FAKTOR ZABEZPEČENÍ OBRANY

4 Cílem Cílem této přednášky je definovat a charakterizovat mezinárodní trh se zbraněmi s ohledem na jeho pozitivní a negativní dopady na ekonomiku. Dílčí cíle Dílčí cíle této přednášky je možné spatřovat v: – definování a charakteristice mezinárodního obchodu se zbraněmi, – provedení mikroekonomické analýzy národního a mezinárodníh truhu se zbraněmi, – vymezení a charakteristika offsetů jako zásahů na trhu se zbraněmi a – vymezení a typologie programů průmyslové spolupráce (offsetové transakce). Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Úvod

5 celá staletí Mezinárodní obchod se zbraněmi provází lidskou společnost již po celá staletí. Mezinárodní obchod se zbraněmi jako „požehnání“ i „cesta do pekel“. Široká škála forem pořizování „zbraňových systémů, zbraní a materiálů vojenského určení“ pro potřeby ozbrojených sil. Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Úvod

6 ZÁKLADNÍ POJMY OBCHOD SE ZBRANĚMI JAKO EKONOMICKÝ FAKTOR ZABEZPEČENÍ OBRANY

7 obchod se zbraněmi (definice) etapy vývoje obchodu se zbraněmi formy pořizování zbraňových systémů Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Základní pojmy

8 Obchod se zbraněmi, válečným materiálem, zbraňovými systémy a municí. (Trade in weaponry, implements of war, weapons systems and munitions. ) Dostupné z: http://www.openhorizon.org.uk/armstrade/definition.html The international selling of armaments for profit, carried on by governments and by private contractors around the world. (Mezinárodní prodej výzbroje za účelem zisku, realizovaný vládami nebo soukromými dodavateli po celém světě.) Dostupné z: http://www.socialsciencedictionary.com/ARMS_TRADE Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Základní pojmy – Obchod se zbraněmi (definice)

9 Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Základní pojmy – Obchod se zbraněmi (definice)

10 Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Základní pojmy – Obchod se zbraněmi (definice) Report of The Arms Control and Disarmament Agency - World Military Expenditures and Arms Transfers 1999 – 2000 (str. 197)

11 Střelný prach Průmyslová revoluce Světové války a „Studená válka“ Nová éra obchodu se zbraněmi Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Základní pojmy - Etapy vývoje obchodu se zbraněmi

12 Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Základní pojmy - Formy pořizování zbraňových systémů Import již vyvinutého „zahraničního systému“ Vlastní vývoj a výroba „zbraňového systému“ Nepřináší téměř žádný užitek pro domácí průmyslovou základnu. Vytváří nezávislý potenciál a obranně průmyslovou základnu i největší přínosy pro domácí ekonomiku ve smyslu pracovních míst a rozvoje technologií. Představuje však pravděpodobně tu nejdražší alternativu získání nové vojenské techniky.

13 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY MEZINÁRODNÍHO OBCHODU SE ZBRANĚMI OBCHOD SE ZBRANĚMI JAKO EKONOMICKÝ FAKTOR ZABEZPEČENÍ OBRANY

14 Největší exportéři Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Základní charakteristiky mezinárodního obchodu se zbraněmi

15 Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Základní charakteristiky mezinárodního obchodu se zbraněmi Největší exportéři

16 Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Základní charakteristiky mezinárodního obchodu se zbraněmi Největší exportéři

17 Největší exportéři zbraní 2008 - 2012

18 Největší importéři Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Základní charakteristiky mezinárodního obchodu se zbraněmi

19 Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Základní charakteristiky mezinárodního obchodu se zbraněmi Největší importéři

20 Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Základní charakteristiky mezinárodního obchodu se zbraněmi Největší importéři

21 Největší importéři zbraní 2008 - 2012

22 Objem transakcí s vojenským materiálem a zbraněmi za období 2008 – 2012 byl o 17 % větší než za období 2003 – 2007. Největších pět vývozců v období 2008 – 2012: – USA, Rusko, Německo, Francie a Čína. Největších pět dovozců v období 2008 – 2012: – Indie, Čína, Pákistán, Jižní Korea a Singapur. Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Základní charakteristiky mezinárodního obchodu se zbraněmi – klíčová fakta

23 Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Základní charakteristiky mezinárodního obchodu se zbraněmi – klíčová fakta

24 TEORETICKÁ ANALÝZA TRHU S VOJENSKOU PRODUKCÍ OBCHOD SE ZBRANĚMI JAKO EKONOMICKÝ FAKTOR ZABEZPEČENÍ OBRANY

25 Struktura trhu se zbraněmi (vojenskou produkcí) Struktura trhu se zbraněmi (vojenskou produkcí) –Národní úroveň –Mezinárodní úroveň Základní otázka zní: Základní otázka zní: –Je i na mezinárodní úrovní na straně nabídky oligopol? Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Teoretická analýza trhu s vojenskou produkcí

26 Oligopolní uspořádání trhu je charakterizováno následujícími podmínkami: Oligopolní uspořádání trhu je charakterizováno následujícími podmínkami: –na trhu dominuje nízký počet hlavních dodavatelů, –chování oligopolních dodavatelů je strategicky propojeno (vzájemná závislost jednání), –na oligopolním trhu je obchodován buď homogenní nebo diferenciovaný produkt, –na oligopolním trhu převládá necenová forma konkurence, –oligopolní trhy vykazuj relativní cenovou stabilitu, –na oligopolním trhu existují relativně velké překážky vstupu do odvětví, –(doplňující faktor – nemusí být nezbytně naplněn) existence subjektu – cenového vůdce, který určuje cenu na trhu. Nakolik tyto podmínky splňuje trh se zbraněmi? Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Teoretická analýza trhu s vojenskou produkcí

27 Národní úroveň: –monopsonní odběratel – stát –vysoká koncentrace trhu –dominantní prodávající– monopol nebo oligopol –dodavatel může absentovat –vysoká míra regulace Mezinárodní úroveň –vysoký počet odběratelů –oligopolní až konkurenční struktura na straně prodávajících –omezený počet prodejců s velkým tržním podílem, –relativní bariéry vstupu na trh, –relativně diferenciovaný produkt, –provázanost chování subjektů, –převaha necenové konkurence, –relativní cenová nestabilita. Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Teoretická analýza trhu s vojenskou produkcí

28 Uspořádání mezinárodního trhu se zbraněmi vykazuje parametry oligopolu pouze částečně a že trend směřuje k posilování konkurenčního prostředí (vývoj směrem k tzv. dokonalé konkurenci). Strana nabídky tohoto trhu je méně oligopolní než kupříkladu před třiceti lety. V minulosti asymetrický vztah mezi odběratelem a dodavatelem disponujícím oligopolní silou vyplývající z jeho postavení na trhu se dnes stává více symetrickým vztahem. Trh se tak stává více konkurenčním a staví do lepšího postavení kupujícího. Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Teoretická analýza trhu s vojenskou produkcí – Dílčí závěr

29 OFFSETY V MEZINÁRODNÍM OBCHODU SE ZBRANĚMI OBCHOD SE ZBRANĚMI JAKO EKONOMICKÝ FAKTOR ZABEZPEČENÍ OBRANY

30 definice offsetů důvody pro požadování offsetů formy offsetových transakcí (programy průmyslové spolupráce) ekonomické dopady offsetů na subjekty zbrojních zakázek budoucnost offsetů Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Offsety v mezinárodním obchodu se zbraněmi

31 Definice offsetů „US Office of Management and Budget – OMB“. Offsety jsou chápány jako skupina postupů průmyslových a obchodních kompenzací,které jsou vyžadovány jako podmínka pro nákup zbrojních produktů či služeb. Zdroj: MARTIN S. The Economics of Offsets. Defence Procurement and Countertrade. Amsterdam: Harwood, 1996. ISBN 3-7186-5782-1, str. 31. Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Offsety v mezinárodním obchodu se zbraněmi

32 Definice offsetů dle „ Zákona o kontrole exportu zbraní Spojených států amerických“. Offsety jsou definovány jako kompenzační praktiky požadované coby podmínka nákupu zbrojních produktů a/nebo služeb, a to jak v případě mezivládních, tak i v případě komerčních obchodů Zdroj: UNITED States Department of Commerce. Offsets in Defence Trade Eleventh Report to Congress. The DISAM Journal, January 2007, Vol. 29 Issue 3, str. 41. Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Offsety v mezinárodním obchodu se zbraněmi

33 Definice offsetů dle „Směrnice pro realizaci programů průmyslové spolupráce“ Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Offset je definován jako projekt průmyslové spolupráce mezi zahraničním a českým partnerem, jehož hlavním rysem je, že se jedná o nově založenou spolupráci s vyčíslitelnými a doložitelnými ekonomickými efekty.“ Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky ČR. Opatření ministra průmyslu a obchodu ČR č. 3/2005. Směrnice pro realizaci programů průmyslové spolupráce. http://www.mpo.cz/dokument13262.html>, [cit. 2009-04-03]. Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Offsety v mezinárodním obchodu se zbraněmi

34 Při nákupu vojenské techniky a materiálu ze zahraničí dochází k následujícím skutečnostem: – může dojít k vzniku záporné bilance zahraničního obchodu – dochází k odlivu tuzemských prostředků do zahraničí. Z toho důvodu je nutné tyto negativní dopady související s nákupem eliminovat – tj. požadujeme kompenzaci tohoto obchodu (viz charakter vojenských výdajů a vojenských investic). Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Offsety v mezinárodním obchodu se zbraněmi - Důvody

35 Přímé offsety představují smluvní ujednání zahrnující obranné statky a služby zmíněné v obchodních dohodách o exportu zbrojních statků. Tyto transakce přímo souvisejí s obranným materiálem nebo službami, které jsou zbrojními společnostmi vyváženy. Nepřímé offsety představují smluvní ujednání zahrnující zboží a služby, které přímo nesouvisejí s vývozy dle smluvních dohod. Tyto transakce nejsou přímo spjaty s obranným materiálem nebo službami, které jsou zbrojními společnostmi vyváženy. Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Offsety v mezinárodním obchodu se zbraněmi - Typologie

36 Druhy offsetových transakcí představují (dle US General Accounting Office (GAO) následující kategorie: Koprodukce a subdodávky spojené s obrannými produkty, Transfery technologie, Mezistátní dodávky, Marketingová spolupráce, Finanční spolupráce, Investice a společné podniky. Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Offsety v mezinárodním obchodu se zbraněmi - Typologie

37 Druhy offsetových transakcí představují (dle Úřadu řízení a rozpočtu (OMB) následující kategorie: Koprodukce, Licenční výroba, Subdodavatelská výroba, Zahraniční investice, Transfer technologie, Protiobchod (Barter, Protinákup, Zpětný nákup). Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Offsety v mezinárodním obchodu se zbraněmi - Typologie

38 Ekonomické dopady na příjemce offsetů Transfer technologie a získání ekonomické renty Podpora zaměstnanosti a regionální politika Rozvoj domácího průmyslu prostřednictvím subdodavatelské výroby Koprodukce a licenční výroba Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Offsety v mezinárodním obchodu se zbraněmi – Ekonomické dopady offsetů

39 Ekonomické dopady na poskytovatele offsetů Nákladová efektivnost Transfer technologie Dopady na zaměstnanost Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Offsety v mezinárodním obchodu se zbraněmi – Ekonomické dopady offsetů

40 OFFSETY A JEJICH PRAXE PŘI NÁKUPECH ARMÁDY ČR OBCHOD SE ZBRANĚMI JAKO EKONOMICKÝ FAKTOR ZABEZPEČENÍ OBRANY

41 Program průmyslové spolupráce JAS-39 GRIPEN Program průmyslové spolupráce ARTHUR Program průmyslové spolupráce RBS Program průmyslové spolupráce AIRBUS Program průmyslové spolupráce ATS Program průmyslové spolupráce KOT Program průmyslové spolupráce CASA Program průmyslové spolupráce LOV Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Offsety a jejich praxe při nákupech Armády ČR

42 ZÁVĚR OBCHOD SE ZBRANĚMI JAKO EKONOMICKÝ FAKTOR ZABEZPEČENÍ OBRANY

43 Objem mezinárodního obchodu se zbraněmi v období od 2008-2012 byl o 17 % vyšší než objem obchodů v období 2003-2007. Pět největších exportérů v období 2008 – 2012 byly tyto země: ◦ Spojené státy americké ◦ Rusko, ◦ Německo, ◦ Francie a ◦ Čína. Je to poprvé co se mezi silnou pětkou objevila země mimo území Ameriky a Evropy. Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Závěr

44 Mezi pět největších importérů patří tyto země: ◦ Indie, ◦ Čína, ◦ Pákistán, ◦ Jižní Korea a ◦ Singapur Between 2003–2007 and 2008–12, there was a notable increase in the volume of arms imports by states in Asia and Oceania (by 35 per cent), the Americas (34 per cent) and Africa (104 per cent), and a clear decrease by states in Europe (20 per cent) and the Middle East (7 per cent). Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Závěr

45 Mezi pět největších importérů patří tyto země: ◦ Indie, ◦ Čína, ◦ Pákistán, ◦ Jižní Korea a ◦ Singapur Between 2003–2007 and 2008–12, there was a notable increase in the volume of arms imports by states in Asia and Oceania (by 35 per cent), the Americas (34 per cent) and Africa (104 per cent), and a clear decrease by states in Europe (20 per cent) and the Middle East (7 per cent). Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Závěr

46 Programy průmyslové spolupráce jsou chápány jako nástroje kompenzace negativních dopadů spojených s nákupem vojenské techniky a zbraní. Většina evropských zemí tyto kompenzace v zásadě požaduje. Rozsah požadovaných kompenzací se pohybuje od cca 30 % do 150 %. V rámci Evropské unie mohou země požadovat v současné době kompenzace maximálně do výše 100 % hodnoty realizovaného kontraktu. Lze očekávat, že v budoucnosti budou offsetové transakce výrazně omezovány s možností jejich úplného zákazu. Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Závěr

47 ZDROJE KE STUDIU OBCHOD SE ZBRANĚMI JAKO EKONOMICKÝ FAKTOR ZABEZPEČENÍ OBRANY

48 BRAUER, Jurgen. J., DUNNE, Paul. Arms Trade Offsets: What do We Know? In Handbook on the Political Economy of War. Northampton: Edward Elglard Publishing, 2012. 635 s. ISBN 978-0-85793-401-7 U.S. Department of Commerce, Bureau of Industry and Security. Offsets in Defense Trade. 2009 ERIKSSON, Anders. E., AXELSON, Mattias., HARTLEY, Keith. Study on the effects of offsets on the Development of a European Defence Industry and Market (Final report). European Defence Agency, FOI, 2007. 164 s. Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Zdroje ke studiu

49 DĚKUJI ZA POZORNOST V PŘÍPADĚ DOTAZŮ MNE MŮŽETE KONTAKTOVAT NA Ing. Aleš OLEJNÍČEK, Ph.D. Katedra EKONOMIE Skupina EKONOMIKY OBRANY STÁTU Kancelář K-65/100 (Bytovky) Tel.: +420973443153