1 Představy velkých průmyslových spotřebitelů o liberalizaci trhu s energiemi a současná realita Konference DONE, Praha 11/2011 L. Piskač.

Prezentace na téma: "1 Představy velkých průmyslových spotřebitelů o liberalizaci trhu s energiemi a současná realita Konference DONE, Praha 11/2011 L. Piskač."— Transkript prezentace:

1 1 Představy velkých průmyslových spotřebitelů o liberalizaci trhu s energiemi a současná realita Konference DONE, Praha 11/2011 L. Piskač

2 2 Liberalizace energetických trhů – měla být nástrojem k naplnění lisabonské strategie Hlavní cíl: Evropa – světově nejvíce dynamická a nejvíce konkurenceschopná

3 3 1. Rozvoj trhu s energiemi: bezpečnost dodávek a snížení cen elektřiny a plynu působením konkurence v energetických odvětvích 2.Regulované služby: bezpečnost dodávek za přijatelnou cenu 3.Legislativa: nástroj pro vytvoření nediskriminačního prostředí => Snížení celkových nákladů na energie Očekávání

4 4 Přes počáteční potíže a nutnost opětovného zavedení regulace v roce 2007 lze nyní trh označit za funkční Problematické oblasti: Vliv spekulací s cenami ropy na cenu plynu Rychlý růst regulovaných cen Potenciální riziko administrativního zásahu - zavedení plateb na podporu OZE i do plynárenství Realita - plynárenství

5 5 Nenaplněny základní podmínky funkčního trhu: Převis nabídky Minimum administrativních zásahů 1/3 ceny elektřiny vnucena na základě politiky klimatických změn, neustálý a rychlý růst Důsledek: Ceny v EU o 1/3 vyšší než světové Ceny pro průmysl v ČR patří k nejvyšším v Evropě Realita - elektroenergetika

6 6 Celková cena elektřiny EU ETS – cena povolenky podpora OZE Vliv politiky klimatických změn

7 7

8 8 Vývoj průmyslové výroby v ČR V roce 2009 propadla průmyslová výroba o více než 20%, z toho některé obory až o 40% Předpovědi dalšího vývoje jsou spíše pesimistické

9 9 Evropa – světově nejvíce dynamická a nejvíce konkurenceschopná Je cíl naplněn? Nebo energetická politika EU výrazně přispěla k současným problémům? Co lze podniknout pro zlepšení pozice českého průmyslu?

10 10 3.Etapa liberalizace je zásadně ovlivněna politickým přístupem Vlivem příspěvků na politiku klimatických změn stoupá cena elektřiny o 5-7% ročně 10 Úlevy průmyslu v EU (2011) Francie - 7.5 €/MWh, průmysl 0.5% z GVA Německo – 35.3 €/MWh, průmysl 0.5 €/MWh Belgie - 7.6 €/MWh, průmysl cca 50% Dánsko - 8 €/MWh, průmysl snížená taxa Platby na OZE maximálně poloviční (s výjimkou Německa) Vždy úlevy pro průmysl ČR - 14.8 €/MWh (8,3 €/MWh ze SR) / žádná úleva pro průmysl

11 11 Dynamika růstu regulované složky cen

12 12 3 scénáře úhrady provozu OZE 1.Umírněné náklady na OZE, zaplatí stát a obyvatelstvo se souhlasem (Francie,Slovinsko,GB,Finsko) Průmysl ochráněn 2. Vysoké náklady na OZE, obyvatelstvo souhlasí a zaplatí s příspěvkem státu (Německo, Rakousko,Norsko, Švédsko) Průmysl ochráněn 3. Vysoké náklady na OZE, obyvatelstvo nesouhlasí, ale zaplatí s podporou státu dle možností a zchudne, Průmysl je neochráněn, zaplatí také a stane se nekonkurenceschopným, čímž obyvatelstvo dále zchudne (ČR,SR ?)

13 13 Vliv nákladů na OZE v roce 2012 na jednotlivá průmyslová odvětví Zvýšení ceny vlivem OZE: o 22,5% Dalším zvýšením nákladů na OZE je existenčně ohrožena ¼ respondentů Nejvíce citlivý na ekologickou přirážku je komoditní průmysl – chemie, metalurgie, papírenství, sklo keramika a stavební hmoty K dispozici příloha „Důsledky podpory OZE na českou ekonomiku“ Výše příspěvku na OZE (Kč/MWh) 420,05 Odvětví CelkemChemieHutnictvíPapírenstvíAutomobilyTeplárnyOstatní Počet respondentů 57944176 Fiktivní zisk 2010/2011 (Kč) 31 473 378 4684 217 908 043-203 039 4041 714 218 34813 985 852 859168 876 61911 590 462 004 Navýšení nákladů za OZE (Kč) 4 408 931 4611 186 327 713948 259 011437 906 982548 879 71318 626 0561 268 931 985 Procento poklesu zisku 14,01%28,13%-464,97%25,55%3,92%11,03%10,95%

14 14 Výpadek daně z příjmu právnických osob vlivem podpory OZE Dopady do SR při příspěvku 420,05 Kč/MWh Ztráta SR na dani podnikatelských subjektůRok 2012 Předpokládaná výše příspěvku na OZE (Kč/MWh)420,05 Ztráta SR na 1 MWh (Kč/MWh)73,42 Spotřeba ČR (MWh)55 257 252 Procento podnikatelské spotřeby71,79% Spotřeba podnikatelských subjektů (MWh)39 667 798 Ztráta SR (mld. Kč)2,913 Příjem SR od domácností (mld. Kč)0,100 Celková daňová ztráta SR (mld. Kč)2,813 Dotace OZE (mld. Kč)11,700 Zatížení SR celkem14,513 Není uvažován příjem z DPH od domácností. Mají omezený příjem, mohou si dovolit jen konstantní výdaje, tudíž nezaplatí DPH z jiného zboží, které by jinak mohly koupit.

15 15 Jak může český průmysl čelit světové i evropské konkurenci Cíle EU: 20% v 2020? Kdo je bude následovat? (NA,BRIC,JN)? BRIC - Nemá smysl snižovat v EU emise CO2 pokud vzrostou jinde – carbon leakage NA,JN - Indikativní cíle nemají smysl, pokud nejsou sledovány všemi vyspělými zeměmi EU - Bohaté státy EU jsou schopny vyšší míry ochrany vlastního průmyslu ze SR nebo na úkor obyvatelstva ČR: Kdo to všechno zaplatí? Státní rozpočet či obyvatelstvo? Odchod průmyslu je nejdražší řešení! Ochrana průmyslu - musí být stejná jako ve vyspělých státech pro udržení růstu HDP a životní úrovně obyvatel.

16 16 Největší riziko: Carbon leakage = Přesun výroby do zemí s nižšími náklady Skutečnost, která se týká většiny výrob, jejichž produkce je uplatňována na globálním trhu: Výrobních kapacit je nadbytek (např. v případě hutnictví dvojnásobný (!)). Přesun výroby mimo ČR pak zejména pro nadnárodní majitele neznamená žádnou investici a žádné časové zdržení. Prostě jen jednu ze svých továren zavře a v druhé o příslušnou část výrobu navýší. K tomuto jevu již dochází. Důsledkem je "carbon leakage" - únik uhlíku. Obecně lze říci, že země s menšími náklady mají vyšší emise na jednotku produkce. Pokud se výroba přesune do těchto zemí, emise skleníkových plynů vzrostou. Výsledek je tudíž kontraproduktivní z hlediska cíle omezování emisí a současně působí zásadní škody vlastní ekonomice.

17 17 Očekávání od zákona o POZE (spotřebitelé) Indikativní úkoly, vyplývající z direktivy EU jako maximální cíl dosažený nejdříve ve stanoveném termínu (2020) Načasování, které umožní splnění NAP v době, kdy náklady na OZE poklesnou vlivem technického rozvoje na nejnižší možnou úroveň (u FVE bylo možno ušetřit 500 mld. Kč…) Schválený Národní akční plán (NAP), který v maximální míře respektuje omezené ekonomické možnosti plátců dotací, tj. obyvatelstva, státního rozpočtu, podnikatelů a konkurenceschopnost průmyslu Možnost provádět průběžnou korekci subvencí v návaznosti na vývoj nákladovosti OZE, a zastavit je při krizích a katastrofách Podpora OZE by měla být časově omezená do doby dosažení jejich konkurenceschopnosti s ostatními druhy paliv. OZE, které nemají šanci této konkurenceschopnosti dosáhnout, by měly být omezeně subvencovány ze zdrojů pro výzkum

18 18 1.Potřeba nového zákona o POZE SVSE podporuje přijetí vládního návrhu zákona POZE (ve znění komplexního pozměňovacího návrhu hospodářského výboru). Návrh umožňuje splnění mezinárodních závazků ČR a současně poskytuje nástroje nutné k tomu, aby bylo možno zabránit opakování nedávné situace v oblasti neúměrně vysoké podpory fotovoltaických elektráren. Vládní návrh respektuje principy demokratické společnosti, je v souladu s mandátem vlády získaným ve volbách, a respektuje zdrženlivý přístup české veřejnosti k neúměrně vysokým nákladům na OZE.

19 19 Jaká může být úroveň podpory OZE dle Pokynů EU ke státní podpoře na ochranu životního prostředí (čl.109,119) Provozní podpora směřující na OZE musí být nastavena tak, aby pouze pokryla rozdíl mezi náklady na výrobu energie z OZE a tržní cenou daného druhu energie Výkupní ceny tak nemohou být vyšší než výrobní náklady na tento typ energie + přiměřený zisk daný rizikovostí investice V opačném případě se může jednat o nelegální podporu.V případě jakékoliv stížnosti dojde k šetření EK s možností vrácení nelegální veřejné podpory až 10 let zpět

20 20 2. Srovnání podmínek s konkurencí = omezení výdajů průmyslu na pokrytí nákladů na OZE SVSE navrhuje, aby ERÚ po přijetí zákona stanovil strop platby na OZE pro energeticky intenzivní průmysl. Jako nejvhodnější formu doporučujeme použít stejné zásady, které jsou uplatňovány v Německu, kde je tento způsob úspěšně využíván již několik let. Dalším důvodem je skutečnost, že německý trh v podstatě určuje ceny elektřiny v ČR. Pro zbývající průmysl, který nesplní kritéria "německého modelu", navrhuje zakonzervování platby na OZE na úrovni roku 2011. Přehled podpory průmyslu v různých zemích EU zpracovává IFIEC. Po dokončení jej předáme na ERÚ, MPO a UOHS

21 21 3.Scházející finanční prostředky navrhujeme uvolnit ze státního rozpočtu z příjmu z aukčního prodeje povolenek. Výtah ze Směrnice 2009/29/ES Článek 10, odst. 3.b) Alespoň 50 % výnosů z dražeb povolenek se použije k jednomu nebo více z těchto účelů: b) na vývoj v oblasti energie z obnovitelných zdrojů s cílem splnit závazek Společenství pokrýt do roku 2020 20 % svých energetických potřeb energií z obnovitelných zdrojů a na vývoj dalších technologií, které přispívají k přechodu na bezpečné a udržitelné nízkouhlíkové hospodářství ke splnění závazku Společenství zvýšit do roku 2020 energetickou účinnost o 20 %

22 22 Rozdílné pozadí přístupu zájmových skupin Provozovatelé OZE: Je nutno podporovat … = vezměte někomu peníze a dejte je nám Průmysl: Je nutno chránit konkurenceschopnost… = žádnou podporu nepotřebujeme, stačí jen nechat nás žít. Platíme daně, dáváme práci lidem, kteří rovněž platí daně. Jsme rozhodující pro ekonomiku státu a udržení sociálního smíru, závisí na nás 45% obyvatel….

23 23 Shrnutí 1.Zákon o POZE – naplnění cílů ČR v této oblasti (13% v roce 2020) řídit prostřednictvím NAP (MPO) a cenově usměrňovat dle regulačních zásad (ERÚ) 2.Na hrazení nákladů za POZE by se průmysl měl podílet na úrovni srovnatelné s jinou evropskou konkurencí 3.Na hrazení nákladů za POZE by se měl podílet stát ze svého rozpočtu využitím příjmů z aukce povolenek CO2 pro tyto účely

24 24 Snaha o zvyšování konkurenceschopnosti českého průmyslu by měla být sjednocujícím prvkem všech aktérů v oblasti energetiky a státní správy

25 25

26 26 Děkuji za pozornost! http://www.aem.cz/svse e-mail: svse@aem.cz Luděk Piskač +420 737 727 835