Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
ZveřejnilMilan Pavlík
1
Anglosaská Amerika – Kanada Regionální geografie Ameriky, Austrálie a polárních oblastí Přednáška č. 2 © HS
2
Kanada - základní údaje 9 976 000 km² (druhý největší stát světa) 34,5 mil. obyvatel (2011), 3,5 obyv./km² Hlavní město: Ottawa HDI 2010 – 4. (2007 – 3.) Nezávislá konstituční federativní monarchie člen britského Společenství, v personální unii se Spojeným královstvím federace 10 provincií a 3 federální teritoria Název Canada pochází od indiánů (česky vesnice, osídlení) 1535 použili indiáni toto slovo pro označení jedné ze svých osad v rozhovoru s Jacquesem Cartierem, ten je pochopil jako označení celého území Od roku 1547 se toto označení začalo objevovat na mapách jako označení rozsáhlé okolní oblasti
4
Před příchodem Evropanů … 2 odlišné skupiny domorodců: Indiáni přišli na území Kanady cca před 30 tis. let v 15. století kolem 220 tis. lidí většinou kočovní lovci, zemědělstvím se živili jen Irokézové na JV a některé kmeny na západním pobřeží Inuité (dříve Eskymáci – dnes je toto označení vnímáno jako nadávka) přišli později, od Indiánů se lišili kulturně i rasově v 15. století kolem 25 tis. lidí
5
Evropané Na přelomu 10. a 11. století Vikingové (jistá je jejich přítomnost na Newfoundlandu), jejich osídlení existovalo jen krátce a z dlouhodobého hlediska nemělo význam „podruhé“ objevil území dnešní Kanady pro Evropu v roce 1497 John Cabot / Giovanni Caboto (opět Newfoundland, Labrador) Zpočátku malý zájem o kolonizaci (nebyla známa naleziště drahých kovů), pobřeží navštěvovali především rybáři a obchodníci s kožešinami 1534: pobřeží Newfoundlandu a záliv svatého Vavřince podrobně prozkoumal Jacques Cartier Cartierovy výpravy (celkem 3) otevřely cestu francouzské kolonizaci První dlouhodobé evropské osídlení zde založili Francouzi: Port Royal (1605) Québec (1608) Angličané založili první trvalé osady v roce 1610 v oblasti Newfoundlandu Kolonizace S a J Ameriky – referát
6
Kanada po 2. světové válce Charakteristická je stále větší ekonomická integrace mezi Kanadou a USA 1987: Kanadsko-americká smlouvá o volném obchodu (Canada- United States Free Trade Agreement), která vytvořila zónu volného obchodu –později zapojeno i Mexiko (NAFTA) Toto propojování ekonomik nemá jednoznačné ohlasy na kanadské straně: snahy integraci obou zemí posílit (existuje zde signifikantní skupina usilující o vytvoření tzv. Severoamerické unie) poměrně hlasití jsou ale i odpůrci Problém je diskutován zejména v souvislosti s quebeckým separatismem (odtržení Quebeku by narušilo kompaktnost kanadského území), jisté odstředivé tendence jsou i ve 4 západních provinciích
7
Politické poměry Ústavu získala země až v roce 1982 do té doby byl základem právního řádu zákon o Britské Severní Americe (British North America Act) z roku 1867 Ústava prohlašuje stát za zcela nezávislý a ruší poslední formální svazky s Británií Kanada zůstává nadále v personální unii se Spojeným královstvím (mají společnou hlavu státu – královnu Alžbětu II.) státy jsou na sobě naprosto nezávislé, „pouze“zastává úřad kanadské královny a královny Spojeného království jedna a táž osoba pro výkon funkcí hlavy státu zastupuje královnu generální guvernér (královna ho jmenuje na návrh vlády)
8
Generální guvernér Má spíše symbolickou roli V současnosti David Johnston (od 1. 10. 2010) Často je post obsazován příslušníky menšin je jistá tradice 2005–2010 zastávala post Michaëlle Jean, dcera imigrantůz Haiti, narodila se ještě v Port- au-Prince 1999 – 2005: 伍冰枝 / Adrienne Clarkson pocházející z Hongkongu
9
Zákonodárná moc Politické instituce kopírují britský model Kanadský parlament je složen ze dvou komor: 308 členná volená dolní komora Sněmovna lidu (The House of Commons) 105 členná jmenovaná horní komora Senát (The Senate) Každý ze členů Sněmovny lidu je volen většinovým volebním systémem na 5 let Členové senátu (křesla jsou přidělována na regionálním základě) jsou vybírání premiérem a formálně jmenováni generálním guvernérem, svou funkci zastávají až do dosažení věku 75 let
10
Federace Kanada je federací10 provincií, ústřední vláda spravuje ještě 3 teritoria Federace je historicky založena na národním principu (řešila vztahy mezi Horní a Dolní Kanadou), dnes převažují jednotky založené na územním principu Provincie jsou značně velikostně (rozloha, počet obyvatel) nevyrovnané Obecně mají provincie poměrně silné pravomoci a práva Federální vláda provádí tzv. vyrovnávací platby, které přesouvají finanční prostředky od bohatších provincií do rozpočtů provincií chudších důsledek: pro některé provincie je členství v kanadské federaci výhodnější než pro jiné provincie jsou mj. zodpovědné za většinu sociálních programů v Kanadě a společně soustředí více finančních prostředků než federální vláda důsledek: sociální systém státu není jednotný Ústavně není řešena otázka možnosti vystoupení z federace, přes opačné stanovisko nejvyššího soudu z roku 1997 se ale všeobecně uznává právo provincií tento krok učinit (zejména v souvislosti s provincií Québec / Quebec)
11
Struktura federace
12
Regiony Kanady Tradiční je dělení Kanady na 5 ekonomicko- geografických regionů: Atlantský (Newfoundland a Labrador, Nova Scotia, Nový Brunšvik, ostrov Prince Edwarda) Centrální (Ontario a Quebec) Prérijní (Manitoba, Saskatchewan, Alberta) Pacifický (Britská Kolumbie) Arktický (Yukon, Severozápadní teritoria, Nunavut)
13
Québec / Quebec Největší kanadská provincie (15 % území Kanady, 1,5 mil. km²) Od dob francouzské kolonizace si zachovává většina obyvatel jako hlavní jazyk francouzštinu (80 %, z nich ½ je bilingvních – s angličtinou) a římskokatolickou víru (86 %) Jde o důsledek fr. koloniální politiky: do Ameriky se mohli stěhovat jen katolíci První velký pokles podílu frankofonního obyvatelstva přineslo osamostatnění USA (území s anglofonní většinou později vyčleněno) Po 2 sv. válce tzv. tichá revoluce, vlivem silné imigrace zřetelně poklesl podíl francouzsky mluvících obyvatel a došlo k výrazné sekularizaci společnosti (církev např. ztratila kontrolu nad školstvím) Společenské a politické změny v 60. a 70. letech vedly k prudkému nárůstu autonomistických a separatistických snah
14
Québec / Quebec 2 referenda o osamostatnění: 1980 jednoznačně proti (60 : 40) 1995 velmi těsně proti (pro odtržení 49,4 % hlasujících, frankofonní obyvatelstvo tvoří v provincii 80 %, čili o neúspěchu referenda rozhodly menšiny) 1997 Kanadský nejvyšší soud vydal stanovisko, že Québec nemá právo na jednostranné vyhlášení nezávislosti separatistické hnutí stále aktivní, soustřeďuje se ale na otázku zvláštního postavení provincie v rámci federace zdá se, že by se mohli Quebečané spokojit s postavením zvláštního společenství uvnitř Kanady: v roce 2003 uznala federální vláda Québec za „zvláštní společenství“(distinct society) v roce 2006 parlament deklaroval Quebečany za „národ“(jediné společenství, kterému byl v Kanadě přiznán tento status, problém je, že to nemá žádný reálný obsah; nation within a united Canada)
15
Státní znak a vlajka státní znak kombinuje znaky hlavních zdrojových zemí: Anglie, Skotska, Irska (polovina obyvatelstva) a Francie (čtvrtina) □ označovaná jako „vlajka javorového listu“ □ barvy vlajky – červená a bílá jsou národními barvami □ 11 cípům javorového listu není přikládán žádný specifický význam □ 2 postranní pruhy symbolizují oceány, jež Kanadu omývají - tedy oceán Atlantský a oceán Tichý
16
Obyvatelstvo 34,5 mil. obyvatel (2011) – 36. na světě hustota osídlení 3,41 obyvatel/km² (228. – jedna z nejnižších na světě) rozmístění obyvatelstva je velmi nerovnoměrné: do 150 km od hranic USA žije 72,0 % obyvatel jižně od 49°s. š. žije 70,0% obyvatel přes 60 % obyvatelstva žije mezi Velkými jezery a řekou Sv. Vavřince v pásu mezi Windsorem v Ontariu a městem Québec růst počtu obyvatel zajišťuje především imigrace, menší část přirozený přírůstek
17
Imigrace Kanada je klasickou imigrační zemí, roční imigrace se prakticky vyrovnává s porodností Imigrace je regulovaná: Sjednocování rodin (má přednost) Uprchlíci (má přednost) Nezávislí migranti (podléhá výběru podle schopností a žádoucí kvalifikace) Migrace se výrazně podílí na růstu diverzity kanadské populace Jen v roce 2004 přišlo do Kanady 236 tis. imigrantů (37 tis. z Číny, 28 tis. z Indie, 14. tis. Filipíny, 13 tis. Pákistán, 6 tis. Írán, 6 tis. USA, 6 tis. Rumunsko, po 5 tis. Spojené království, Jižní Korea a Kolumbie) Silná je i emigrace (hlavně do USA)
18
Imigrace
19
Etnické složení Kanada je etnicky velice různorodá, migranti si uchovávají povědomí svého etnického původu i několik generací Ve sčítání se zjišťuje etnické složení na základě deklarace sčítané osoby, je možná volba i většího množství etnických původů Při sčítání v roce 2001 existovalo 34 etnických skupin, k nimž se hlásí minimálně100 000 obyvatel: Největší takto definované etnické skupiny jsou Kanaďané (39,4 %), Angličané (20,2 %), Francouzi (15,8 %), Skotové (14,0 %), Irové (12,9 %), Němci (9,3 %), Italové (4,3 %), Číňané (3,7 %), Ukrajinci (3,6 %) a Indiáni (3,4 %) – součet přesahuje 100 % (je možné přihlásit se k více skupinám současně) Samostatně se zjišťují tzv. viditelné menšiny, v roce 2001 k nim patřilo 13,4 % obyvatel (v Torontu a Vancouveru se blíží jejich podíl 50 %)
20
Domorodé komunity Rozlišují se 3 skupiny domorodého obyvatelstva (aboriginal peoples): Inuité jsou soustředěni zejména na severu ve svých tradičních, pro bělochy nehostinných oblastech, kolem 50 tis. Indiáni (místně korektně First Nations) ve středu a na jihu země, část v rezervacích (velmi malé, je jich asi 2 tisíce), kolem 700 tis. lidí Métisové (Métis) hlavně v prérijních provinciích, necelých 400 tis. Populace těchto tří původních etnik roste dvakrát rychleji než zbytek kanadské populace, v současnosti 1,1 mil. lidí (3,8 % obyvatelstva) Většinou nižší sociální status
21
The Altas of Canada: http://atlas.nrcan.gc.ca/site/english/index.htmlhttp://atlas.nrcan.gc.ca/site/english/index.html
22
Métisové – indiánsko-běloští míšenci (potomci francouzských a skotských otců a indiánských matek)
24
Dvojjazyčnost na federální úrovni je Kanada od roku 1969 oficiálně dvojjazyčná úředními jazyky jsou: angličtina (59,7 % obyvatel) francouzština (23,2 % obyvatel) (alespoň) jeden z úředních jazyků ovládá 98,5 % obyvatel znalost jednoho z úředních jazyků je podmínkou k udělení občanství 1) English 2) English and French 3) French
25
Jazyky v provinciích a teritoriích V Québeku / Quebeku je jediným oficiálním jazykem francouzština (většina obyvatel se anglicky vůbec nedomluví) Provincie Nový Brunšvik je dvojjazyčná V ostatních provinciích je úředním jazykem formálně nebo neformálně angličtina, v Ontariu, Manitobě a v Novém Skotsku je nicméně v úředním styku používána i francouzština Teritoria musí povinně používat jako úřední jazyky angličtinu a francouzštinu, v Severozápadních teritoriích je uznáno jako úřední dalších 9 indiánských a inuitských jazyků (Chipewyan, Cree, Gwich’in, Inuinnaqtun, Inuktitut, Inuvialuktun, North Slavey, South Slavey, Tł į ch ǫ (dogrib)), v Nunavutu 2 inuitské jazyky (Inuktitut, Inuinnaqtun))
26
Jazykové poměry provincií Provincie/teritoriumPočet obyvatelAJ (%)FJ (%)Jiný jazyk (%)
27
Zdroj: Languages in Canada: 2001 Census Vzhledem k silné imigraci roste počet obyvatel, jejichž mateřským jazykem (jen pokud je dosud ovládán) není žádný z úředních jazyků (asi 1/5 populace, přes 5,5 milionu lidí): čínština (vč. hakka, mandarínštiny, aj.) (850 tis.) italština (470 tis.) němčina (440 tis.) paňdžábština (270 tis.) španělština (250 tis.) portugalština (214 tis.) polština (208 tis.) … čeština (25 tis.), slovenština (18 tis.)
28
Největší městské aglomerace Leží hlavně v oblasti Velkých jezer a povodí řeky sv. Vavřince (Montréal / Montreal, Toronto) Jihozápadní část pobřeží (Vancouver) V prérijních oblastech města, která vznikla jako administrativní a obchodní centra, později se z nich staly i průmyslové uzly (Winnipeg, Regina, Edmonton, Saskatoon, Calgary)
29
Metropolitní zóny http://www.cid-bdc.ca/english/index.html
30
Ekonomika – celková charakteristika Kanada je jedním z nejbohatších států světa s vysokými příjmy na jednoho obyvatele Je členem OECD a skupiny G8 Ekonomika je tržní Obecně je míra regulace vyšší než v sousedních USA, ale nižší, než je obvyklé v Evropě V minulém desetiletí ekonomika celkově rychle rostla a země si zachovala nízkou nezaměstnanost v roce 2006 byla nezaměstnanost 6,3 % (nejvyšších hodnot dosahuje na Newfoundlandu a Labradoru – kolem 14,5 %) leden 2011 – 8 % (zvýšení díky ekonomické recesi) Statistics Canada: www.statcan.gc.cawww.statcan.gc.ca
31
Ekonomika – celková charakteristika Na počátku 20. století převážně zemědělský stát, poté rozvoj průmyslu Mezi přední světové ekonomiky se Kanada zařadila velmi rychle díky poválečnému období 2. světová válka byla v Kanadě provázena výraznou konjunkturou (dodávky zbraní, potravin, strategických surovin do USA) Po roce 1945: urychlen geologický průzkum (rozvoj těžby) a budování hydroelektráren (rozvoj nových průmyslových odvětví, mj. i odvětví energeticky náročných) Nyní kanadské ekonomice dominuje sektor služeb (zaměstnává 3/4 Kanaďanů) V zemědělství pracuje 325 tis. lidí, v průmyslu 2,3 mil., jen obchodem se zabývá 2,5 mil. lidí, dalších 1,7 mil. lidí pracuje ve zdravotnictví a sociálním systému, 1,0 mil. ve vzdělávání apod. … mezi rozvinutými zeměmi je však Kanada výjimečná významem primárního sektoru, zejména těžby dřeva a ropy Kanadská ekonomika je silně provázaná s ekonomikou USA (americký kapitál kontroluje ve většině odvětví 80–90 % produkce) Hospodářské vazby kanadských provincií a blízkých oblastí USA jsou mnohdy silnější, než mezi provinciemi navzájem (např. u Britské Kolumbie) Hospodářská úroveň provincií je vyrovnaná: HDP/obyv. byl v roce 2010 v celokanadském průměru 39 tis. C$ (2006: 44 tis. C$) Nejvyšší v Severozápadních teritoriích (98 tis.), nejnižší na ostr. Prince Edwarda (31 tis.), Québec / Quebec je mírně podprůměrný (37 tis.), Ontario průměrné (44 tis.)
32
Zemědělství Zemědělsky se využívá jen 8 % rozlohy státu Základem zemědělství jsou privátní farmy (průměrná velikost je 676 ha, v prérijních provinciích dokonce kolem 1000 ha (ještě v roce 1961 jen 360 ha), výroba je velmi intenzivní (v zem. pracuje jen 1,5 % obyvatel) Kanadské prérie jsou dnes jedněmi z nedůležitějších oblastí pěstování pšenice a ostatních obilovin rychlý rozvoj po roce 1872 parcelace půdy v oblasti dnešních prérijních provincií – tehdy se prodávaly farmy po 60 hektarech za 10 dolarů (přilákalo to desetitisíce kolonistů z Evropy i z USA) trvalý problém: nedostatek srážek (300–400 mm), nutné zavlažovací soustavy si museli budovat kolonisté sami 30. léta: zjevné zaostávání, proto vládní program obnovy prérijní farmy: se spoluúčastí státu vybudováno 5 tis. zavlažovacích soustav zároveň úspěchy ve šlechtění odolnějších odrůd obilovin Šlechtění: Kanada má velmi dlouhou tradici šlechtitelství (nutnost vyrovnat se s nepříznivým klimatem, krátké vegetační období) – obiloviny, olejniny, brambory, zelenina, ovoce
33
Rostlinná výroba Dále všechny obvyklé plodiny (brambory, cukrová řepa), ovoce, apod., výjimečná je produkce medu a javorového cukru a šťávy Hodnotou produkce nižší než živočišná výroba, má ale většinový podíl (2/3) na exportu – Kanada je jednou ze „světových obilnic“ Hlavní plodiny: pšenice, ječmen, oves (prérijní pás) – viz mapa kukuřice (jižní Ontario a Québec / Quebec) olejniny (řepka, lněné semeno, hl. Manitoba) sója (Ontario)
34
Živočišná výroba Další přídomek Kanady: „továrna na maso“ Masný skot: prérijní provincie – viz mapa Skot na mléko a prasata: Ontario a Quebec Drůbež: oblasti koncentrací obyvatel Tradiční chov a lov kožešinové zvěře (norci, lišky, ondatry, nutrie, bobři; oblast lesů a sever) Další tradiční odvětví (nejstarší odvětví kanadské ekonomiky vůbec) je rybolov: Atlantské pobřeží: sledě, tresky, tuňáci Tichooceánské pobřeží: lososi
35
Potravinářský průmysl Navazuje na dříve v ekonomice dominantní zemědělství Jde hlavně o: Zpracování masa a mléka (Ontario, Quebec) Zpracování ryb (atlantské provincie a Britská Kolumbie) Výroba mouky (prérijní provincie)
36
Energetika Kanada je vývozcem energie (opět mezi vyspělými zeměmi poměrně výjimečná situace) Kanada má výrazné postavení (1.–3. místo na světě) v těžbě řady strategických surovin Největší příjmy má země ze značných zásob zemního plynu při východním pobřeží a ropy a plynu v Albertě a částečně i v Britské Kolumbii a v Saskatchewanu Zásoby ropy jsou druhé největší na světě (za Saúdskou Arábií) Vysoké jsou i možnosti získávání vodní energie (provincie Québec / Quebec, Britská Kolumbie, Newfoundland a Labrador, Ontario, Manitoba)
37
Těžba ropy Hlavní naleziště jsou v Albertě Hlavním těžařem je privátní EnCana Corporation se sídlem v Calgary, která je vůbec největším kanadským podnikem (roční obrat 16 mld. US $).
38
Těžba a zpracování ropy Kanada je soběstačná, ale místa těžby jsou jinde než hlavní centra spotřeby Nově objevovaná a využívaná ložiska jsou stále vzdálenější, s místy spotřeby je spojuje síť produktovodů Hlavní centrum těžby ropy a plynu je Alberta (až 90 % produkce) zde přebytek, vývoz do USA východ země ropu dováží z Karibské oblasti Střediska petrochemie: Edmonton (oblast těžby), Sarnia (Ontario, koncové město ropovodu), přístavy (Quebec, Halifax), místa na trasách ropovodů (Calgary, Regina, Winnipeg, Toronto)
39
Těžba surovin Kanada je největším světovým vývozcem zinku a uranu …a předním světovým vývozcem zlata, niklu, molybdenu, azbestu, titanu, platiny, kobaltu, síry, draselných solí těží se i řada dalších surovin, chybí jen bauxit
40
Zinek Xstrata Zinc Canada: Bracemac- McLeod Mine Construction
41
Uran McClean Lake, Canada
42
Diamanty Diavik Mine, Canada
43
Diavik Most
44
Černá a barevná metalurgie Rozvoj je umožněn obrovskými zásobami surovin a energie Černá metalurgie se soustřeďuje od Ontaria (Hamilton – polovina produkce, Sault St. Marie – pětina produkce), železná ruda je vlastní Barevná metalurgie se zaměřuje na výrobu hliníku, největší produkci má Québec / Quebec (Arbida), bauxit se dováží Další obory barevné metalurgie v menších městech (měď, zinek, olovo, kadmium) Uran se zpracovává v místech těžby (Uranium City) a v Ontariu v blízkosti ekonomických center země (Port Hope východně od Toronta)
45
Strojírenství a elektrotechnika Hlavní průmyslové odvětví Zaměřuje se na obory spojené s dopravou a energetikou Výroba automobilů – přesahy amerických firem (Ford, Chrysler, General Motors), vlastní kanadské značky ne Centra: Montreal, Hamilton, Oshawa, Windsor (leží naproti Detroitu) Vyrábějí se i letadla (Toronto, Winnipeg, Montreal) a lodě (Vancouver, Victoria, Toronto, Montreal, Quebec) Výrazná je i výroba strojů pro potřeby papírenského průmyslu, těžební zařízení pro ropu, zařízení pro jadernou energetiku
46
Dřevozpracující průmysl, výroba papíru a celulózy Velmi bohaté zdroje Lesy zabírají polovinu plochy země, přes 80 % lesů tvoří jehličnany Těžba dřeva je pod přísnou kontrolou, lesy jsou využívány „udržitelně“ Polovina produkce dřeva připadána Britskou Kolumbii, pětina na Québec/ Quebec Na prvních místech ve světě je Kanada v produkci celulózy a novinového papíru (vyváží se do USA), vyrábí se i nábytek, stavební řezivo, apod. Největší centra: Vancouver, Prince George, Edmonton, Ottawa http://theintrepid.blogspot.com/2009/05/canada-and-atlas-of-world.html Net Wood and Paper Exporters
47
Zahraniční vztahy Dlouhodobě aktivní bilance zahr. obchodu, jednoznačně nejdůležitějším obchodním partnerem jsou USA (82 % exportu a 69 % importu), na druhém místě EU (8 % / 10 %) Tradičními vývozními artikly jsou zemědělské produkty, dnes je ale podíl na vývozu nízký (kolem 5 %) Podobný je podíl dřeva na exportu Dnes převažují průmyslové výrobky (asi 2/3 vývozu): Stroje a zařízení pro průmysl (1/5) Automobily a dopravní prostředky (1/5) Průmyslové výrobky (hlavně papír) Čtvrtinu exportu tvoří paliva a rudy
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.