Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Anglosaská Amerika – Kanada Regionální geografie Ameriky, Austrálie a polárních oblastí Přednáška č. 2 © HS.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Anglosaská Amerika – Kanada Regionální geografie Ameriky, Austrálie a polárních oblastí Přednáška č. 2 © HS."— Transkript prezentace:

1 Anglosaská Amerika – Kanada Regionální geografie Ameriky, Austrálie a polárních oblastí Přednáška č. 2 © HS

2 Kanada - základní údaje  km² (druhý největší stát světa)  34,5 mil. obyvatel (2011), 3,5 obyv./km²  Hlavní město: Ottawa  HDI 2010 – 4. (2007 – 3.)  Nezávislá konstituční federativní monarchie  člen britského Společenství, v personální unii se Spojeným královstvím  federace 10 provincií a 3 federální teritoria  Název Canada pochází od indiánů (česky vesnice, osídlení)  1535 použili indiáni toto slovo pro označení jedné ze svých osad v rozhovoru s Jacquesem Cartierem, ten je pochopil jako označení celého území  Od roku 1547 se toto označení začalo objevovat na mapách jako označení rozsáhlé okolní oblasti

3

4 Před příchodem Evropanů …  2 odlišné skupiny domorodců:  Indiáni přišli na území Kanady cca před 30 tis. let v 15. století kolem 220 tis. lidí většinou kočovní lovci, zemědělstvím se živili jen Irokézové na JV a některé kmeny na západním pobřeží  Inuité (dříve Eskymáci – dnes je toto označení vnímáno jako nadávka) přišli později, od Indiánů se lišili kulturně i rasově v 15. století kolem 25 tis. lidí

5 Evropané  Na přelomu 10. a 11. století Vikingové (jistá je jejich přítomnost na Newfoundlandu), jejich osídlení existovalo jen krátce a z dlouhodobého hlediska nemělo význam  „podruhé“ objevil území dnešní Kanady pro Evropu v roce 1497 John Cabot / Giovanni Caboto (opět Newfoundland, Labrador)  Zpočátku malý zájem o kolonizaci (nebyla známa naleziště drahých kovů), pobřeží navštěvovali především rybáři a obchodníci s kožešinami  1534: pobřeží Newfoundlandu a záliv svatého Vavřince podrobně prozkoumal Jacques Cartier  Cartierovy výpravy (celkem 3) otevřely cestu francouzské kolonizaci  První dlouhodobé evropské osídlení zde založili Francouzi: Port Royal (1605) Québec (1608)  Angličané založili první trvalé osady v roce 1610 v oblasti Newfoundlandu Kolonizace S a J Ameriky – referát

6 Kanada po 2. světové válce  Charakteristická je stále větší ekonomická integrace mezi Kanadou a USA  1987: Kanadsko-americká smlouvá o volném obchodu (Canada- United States Free Trade Agreement), která vytvořila zónu volného obchodu –později zapojeno i Mexiko (NAFTA)  Toto propojování ekonomik nemá jednoznačné ohlasy na kanadské straně:  snahy integraci obou zemí posílit (existuje zde signifikantní skupina usilující o vytvoření tzv. Severoamerické unie)  poměrně hlasití jsou ale i odpůrci  Problém je diskutován zejména v souvislosti s quebeckým separatismem (odtržení Quebeku by narušilo kompaktnost kanadského území), jisté odstředivé tendence jsou i ve 4 západních provinciích

7 Politické poměry  Ústavu získala země až v roce 1982  do té doby byl základem právního řádu zákon o Britské Severní Americe (British North America Act) z roku 1867  Ústava prohlašuje stát za zcela nezávislý a ruší poslední formální svazky s Británií  Kanada zůstává nadále v personální unii se Spojeným královstvím (mají společnou hlavu státu – královnu Alžbětu II.)  státy jsou na sobě naprosto nezávislé, „pouze“zastává úřad kanadské královny a královny Spojeného království jedna a táž osoba  pro výkon funkcí hlavy státu zastupuje královnu generální guvernér (královna ho jmenuje na návrh vlády)

8 Generální guvernér  Má spíše symbolickou roli  V současnosti David Johnston (od )  Často je post obsazován příslušníky menšin je jistá tradice  2005–2010 zastávala post Michaëlle Jean, dcera imigrantůz Haiti, narodila se ještě v Port- au-Prince  1999 – 2005: 伍冰枝 / Adrienne Clarkson pocházející z Hongkongu

9 Zákonodárná moc  Politické instituce kopírují britský model  Kanadský parlament je složen ze dvou komor:  308 členná volená dolní komora Sněmovna lidu (The House of Commons)  105 členná jmenovaná horní komora Senát (The Senate)  Každý ze členů Sněmovny lidu je volen většinovým volebním systémem na 5 let  Členové senátu (křesla jsou přidělována na regionálním základě) jsou vybírání premiérem a formálně jmenováni generálním guvernérem, svou funkci zastávají až do dosažení věku 75 let

10 Federace  Kanada je federací10 provincií, ústřední vláda spravuje ještě 3 teritoria  Federace je historicky založena na národním principu (řešila vztahy mezi Horní a Dolní Kanadou), dnes převažují jednotky založené na územním principu  Provincie jsou značně velikostně (rozloha, počet obyvatel) nevyrovnané  Obecně mají provincie poměrně silné pravomoci a práva  Federální vláda provádí tzv. vyrovnávací platby, které přesouvají finanční prostředky od bohatších provincií do rozpočtů provincií chudších  důsledek: pro některé provincie je členství v kanadské federaci výhodnější než pro jiné  provincie jsou mj. zodpovědné za většinu sociálních programů v Kanadě a společně soustředí více finančních prostředků než federální vláda  důsledek: sociální systém státu není jednotný  Ústavně není řešena otázka možnosti vystoupení z federace, přes opačné stanovisko nejvyššího soudu z roku 1997 se ale všeobecně uznává právo provincií tento krok učinit (zejména v souvislosti s provincií Québec / Quebec)

11 Struktura federace

12 Regiony Kanady  Tradiční je dělení Kanady na 5 ekonomicko- geografických regionů:  Atlantský (Newfoundland a Labrador, Nova Scotia, Nový Brunšvik, ostrov Prince Edwarda)  Centrální (Ontario a Quebec)  Prérijní (Manitoba, Saskatchewan, Alberta)  Pacifický (Britská Kolumbie)  Arktický (Yukon, Severozápadní teritoria, Nunavut)

13 Québec / Quebec  Největší kanadská provincie (15 % území Kanady, 1,5 mil. km²)  Od dob francouzské kolonizace si zachovává většina obyvatel jako hlavní jazyk francouzštinu (80 %, z nich ½ je bilingvních – s angličtinou) a římskokatolickou víru (86 %)  Jde o důsledek fr. koloniální politiky: do Ameriky se mohli stěhovat jen katolíci  První velký pokles podílu frankofonního obyvatelstva přineslo osamostatnění USA (území s anglofonní většinou později vyčleněno)  Po 2 sv. válce tzv. tichá revoluce, vlivem silné imigrace zřetelně poklesl podíl francouzsky mluvících obyvatel a došlo k výrazné sekularizaci společnosti (církev např. ztratila kontrolu nad školstvím)  Společenské a politické změny v 60. a 70. letech vedly k prudkému nárůstu autonomistických a separatistických snah

14 Québec / Quebec  2 referenda o osamostatnění:  1980 jednoznačně proti (60 : 40)  1995 velmi těsně proti (pro odtržení 49,4 % hlasujících, frankofonní obyvatelstvo tvoří v provincii 80 %, čili o neúspěchu referenda rozhodly menšiny)  1997 Kanadský nejvyšší soud vydal stanovisko, že Québec nemá právo na jednostranné vyhlášení nezávislosti  separatistické hnutí stále aktivní, soustřeďuje se ale na otázku zvláštního postavení provincie v rámci federace  zdá se, že by se mohli Quebečané spokojit s postavením zvláštního společenství uvnitř Kanady:  v roce 2003 uznala federální vláda Québec za „zvláštní společenství“(distinct society)  v roce 2006 parlament deklaroval Quebečany za „národ“(jediné společenství, kterému byl v Kanadě přiznán tento status, problém je, že to nemá žádný reálný obsah; nation within a united Canada)

15 Státní znak a vlajka  státní znak kombinuje znaky hlavních zdrojových zemí: Anglie, Skotska, Irska (polovina obyvatelstva) a Francie (čtvrtina) □ označovaná jako „vlajka javorového listu“ □ barvy vlajky – červená a bílá jsou národními barvami □ 11 cípům javorového listu není přikládán žádný specifický význam □ 2 postranní pruhy symbolizují oceány, jež Kanadu omývají - tedy oceán Atlantský a oceán Tichý

16 Obyvatelstvo  34,5 mil. obyvatel (2011) – 36. na světě  hustota osídlení 3,41 obyvatel/km² (228. – jedna z nejnižších na světě)  rozmístění obyvatelstva je velmi nerovnoměrné:  do 150 km od hranic USA žije 72,0 % obyvatel  jižně od 49°s. š. žije 70,0% obyvatel  přes 60 % obyvatelstva žije mezi Velkými jezery a řekou Sv. Vavřince v pásu mezi Windsorem v Ontariu a městem Québec  růst počtu obyvatel zajišťuje především imigrace, menší část přirozený přírůstek

17 Imigrace  Kanada je klasickou imigrační zemí, roční imigrace se prakticky vyrovnává s porodností  Imigrace je regulovaná:  Sjednocování rodin (má přednost)  Uprchlíci (má přednost)  Nezávislí migranti (podléhá výběru podle schopností a žádoucí kvalifikace)  Migrace se výrazně podílí na růstu diverzity kanadské populace  Jen v roce 2004 přišlo do Kanady 236 tis. imigrantů (37 tis. z Číny, 28 tis. z Indie, 14. tis. Filipíny, 13 tis. Pákistán, 6 tis. Írán, 6 tis. USA, 6 tis. Rumunsko, po 5 tis. Spojené království, Jižní Korea a Kolumbie)  Silná je i emigrace (hlavně do USA)

18 Imigrace

19 Etnické složení  Kanada je etnicky velice různorodá, migranti si uchovávají povědomí svého etnického původu i několik generací  Ve sčítání se zjišťuje etnické složení na základě deklarace sčítané osoby, je možná volba i většího množství etnických původů  Při sčítání v roce 2001 existovalo 34 etnických skupin, k nimž se hlásí minimálně obyvatel:  Největší takto definované etnické skupiny jsou Kanaďané (39,4 %), Angličané (20,2 %), Francouzi (15,8 %), Skotové (14,0 %), Irové (12,9 %), Němci (9,3 %), Italové (4,3 %), Číňané (3,7 %), Ukrajinci (3,6 %) a Indiáni (3,4 %) – součet přesahuje 100 % (je možné přihlásit se k více skupinám současně)  Samostatně se zjišťují tzv. viditelné menšiny, v roce 2001 k nim patřilo 13,4 % obyvatel (v Torontu a Vancouveru se blíží jejich podíl 50 %)

20 Domorodé komunity  Rozlišují se 3 skupiny domorodého obyvatelstva (aboriginal peoples):  Inuité jsou soustředěni zejména na severu ve svých tradičních, pro bělochy nehostinných oblastech, kolem 50 tis.  Indiáni (místně korektně First Nations) ve středu a na jihu země, část v rezervacích (velmi malé, je jich asi 2 tisíce), kolem 700 tis. lidí  Métisové (Métis) hlavně v prérijních provinciích, necelých 400 tis.  Populace těchto tří původních etnik roste dvakrát rychleji než zbytek kanadské populace, v současnosti 1,1 mil. lidí (3,8 % obyvatelstva)  Většinou nižší sociální status

21 The Altas of Canada:

22 Métisové – indiánsko-běloští míšenci (potomci francouzských a skotských otců a indiánských matek)

23

24 Dvojjazyčnost  na federální úrovni je Kanada od roku 1969 oficiálně dvojjazyčná  úředními jazyky jsou:  angličtina (59,7 % obyvatel)  francouzština (23,2 % obyvatel)  (alespoň) jeden z úředních jazyků ovládá 98,5 % obyvatel  znalost jednoho z úředních jazyků je podmínkou k udělení občanství 1) English 2) English and French 3) French

25 Jazyky v provinciích a teritoriích  V Québeku / Quebeku je jediným oficiálním jazykem francouzština (většina obyvatel se anglicky vůbec nedomluví)  Provincie Nový Brunšvik je dvojjazyčná  V ostatních provinciích je úředním jazykem formálně nebo neformálně angličtina, v Ontariu, Manitobě a v Novém Skotsku je nicméně v úředním styku používána i francouzština  Teritoria musí povinně používat jako úřední jazyky angličtinu a francouzštinu, v Severozápadních teritoriích je uznáno jako úřední dalších 9 indiánských a inuitských jazyků (Chipewyan, Cree, Gwich’in, Inuinnaqtun, Inuktitut, Inuvialuktun, North Slavey, South Slavey, Tł į ch ǫ (dogrib)), v Nunavutu 2 inuitské jazyky (Inuktitut, Inuinnaqtun))

26 Jazykové poměry provincií Provincie/teritoriumPočet obyvatelAJ (%)FJ (%)Jiný jazyk (%)

27 Zdroj: Languages in Canada: 2001 Census Vzhledem k silné imigraci roste počet obyvatel, jejichž mateřským jazykem (jen pokud je dosud ovládán) není žádný z úředních jazyků (asi 1/5 populace, přes 5,5 milionu lidí): čínština (vč. hakka, mandarínštiny, aj.) (850 tis.) italština (470 tis.) němčina (440 tis.) paňdžábština (270 tis.) španělština (250 tis.) portugalština (214 tis.) polština (208 tis.) … čeština (25 tis.), slovenština (18 tis.)

28 Největší městské aglomerace  Leží hlavně v oblasti Velkých jezer a povodí řeky sv. Vavřince (Montréal / Montreal, Toronto)  Jihozápadní část pobřeží (Vancouver)  V prérijních oblastech města, která vznikla jako administrativní a obchodní centra, později se z nich staly i průmyslové uzly (Winnipeg, Regina, Edmonton, Saskatoon, Calgary)

29 Metropolitní zóny

30 Ekonomika – celková charakteristika  Kanada je jedním z nejbohatších států světa s vysokými příjmy na jednoho obyvatele  Je členem OECD a skupiny G8  Ekonomika je tržní  Obecně je míra regulace vyšší než v sousedních USA, ale nižší, než je obvyklé v Evropě  V minulém desetiletí ekonomika celkově rychle rostla a země si zachovala nízkou nezaměstnanost  v roce 2006 byla nezaměstnanost 6,3 % (nejvyšších hodnot dosahuje na Newfoundlandu a Labradoru – kolem 14,5 %)  leden 2011 – 8 % (zvýšení díky ekonomické recesi) Statistics Canada:

31 Ekonomika – celková charakteristika  Na počátku 20. století převážně zemědělský stát, poté rozvoj průmyslu  Mezi přední světové ekonomiky se Kanada zařadila velmi rychle díky poválečnému období  2. světová válka byla v Kanadě provázena výraznou konjunkturou (dodávky zbraní, potravin, strategických surovin do USA)  Po roce 1945: urychlen geologický průzkum (rozvoj těžby) a budování hydroelektráren (rozvoj nových průmyslových odvětví, mj. i odvětví energeticky náročných)  Nyní kanadské ekonomice dominuje sektor služeb (zaměstnává 3/4 Kanaďanů)  V zemědělství pracuje 325 tis. lidí, v průmyslu 2,3 mil., jen obchodem se zabývá 2,5 mil. lidí, dalších 1,7 mil. lidí pracuje ve zdravotnictví a sociálním systému, 1,0 mil. ve vzdělávání apod. …  mezi rozvinutými zeměmi je však Kanada výjimečná významem primárního sektoru, zejména těžby dřeva a ropy  Kanadská ekonomika je silně provázaná s ekonomikou USA (americký kapitál kontroluje ve většině odvětví 80–90 % produkce)  Hospodářské vazby kanadských provincií a blízkých oblastí USA jsou mnohdy silnější, než mezi provinciemi navzájem (např. u Britské Kolumbie)  Hospodářská úroveň provincií je vyrovnaná:  HDP/obyv. byl v roce 2010 v celokanadském průměru 39 tis. C$ (2006: 44 tis. C$)  Nejvyšší v Severozápadních teritoriích (98 tis.), nejnižší na ostr. Prince Edwarda (31 tis.), Québec / Quebec je mírně podprůměrný (37 tis.), Ontario průměrné (44 tis.)

32 Zemědělství  Zemědělsky se využívá jen 8 % rozlohy státu  Základem zemědělství jsou privátní farmy (průměrná velikost je 676 ha, v prérijních provinciích dokonce kolem 1000 ha (ještě v roce 1961 jen 360 ha), výroba je velmi intenzivní (v zem. pracuje jen 1,5 % obyvatel)  Kanadské prérie jsou dnes jedněmi z nedůležitějších oblastí pěstování pšenice a ostatních obilovin  rychlý rozvoj po roce 1872  parcelace půdy v oblasti dnešních prérijních provincií – tehdy se prodávaly farmy po 60 hektarech za 10 dolarů (přilákalo to desetitisíce kolonistů z Evropy i z USA)  trvalý problém: nedostatek srážek (300–400 mm), nutné zavlažovací soustavy si museli budovat kolonisté sami  30. léta: zjevné zaostávání, proto vládní program obnovy prérijní farmy:  se spoluúčastí státu vybudováno 5 tis. zavlažovacích soustav  zároveň úspěchy ve šlechtění odolnějších odrůd obilovin Šlechtění: Kanada má velmi dlouhou tradici šlechtitelství (nutnost vyrovnat se s nepříznivým klimatem, krátké vegetační období) – obiloviny, olejniny, brambory, zelenina, ovoce

33 Rostlinná výroba  Dále všechny obvyklé plodiny (brambory, cukrová řepa), ovoce, apod., výjimečná je produkce medu a javorového cukru a šťávy  Hodnotou produkce nižší než živočišná výroba, má ale většinový podíl (2/3) na exportu – Kanada je jednou ze „světových obilnic“  Hlavní plodiny:  pšenice, ječmen, oves (prérijní pás) – viz mapa  kukuřice (jižní Ontario a Québec / Quebec)  olejniny (řepka, lněné semeno, hl. Manitoba)  sója (Ontario)

34 Živočišná výroba  Další přídomek Kanady: „továrna na maso“  Masný skot: prérijní provincie – viz mapa  Skot na mléko a prasata: Ontario a Quebec  Drůbež: oblasti koncentrací obyvatel  Tradiční chov a lov kožešinové zvěře (norci, lišky, ondatry, nutrie, bobři; oblast lesů a sever)  Další tradiční odvětví (nejstarší odvětví kanadské ekonomiky vůbec) je rybolov:  Atlantské pobřeží: sledě, tresky, tuňáci  Tichooceánské pobřeží: lososi

35 Potravinářský průmysl  Navazuje na dříve v ekonomice dominantní zemědělství  Jde hlavně o:  Zpracování masa a mléka (Ontario, Quebec)  Zpracování ryb (atlantské provincie a Britská Kolumbie)  Výroba mouky (prérijní provincie)

36 Energetika  Kanada je vývozcem energie (opět mezi vyspělými zeměmi poměrně výjimečná situace)  Kanada má výrazné postavení (1.–3. místo na světě) v těžbě řady strategických surovin  Největší příjmy má země ze značných zásob zemního plynu při východním pobřeží a ropy a plynu v Albertě a částečně i v Britské Kolumbii a v Saskatchewanu  Zásoby ropy jsou druhé největší na světě (za Saúdskou Arábií)  Vysoké jsou i možnosti získávání vodní energie (provincie Québec / Quebec, Britská Kolumbie, Newfoundland a Labrador, Ontario, Manitoba)

37 Těžba ropy  Hlavní naleziště jsou v Albertě  Hlavním těžařem je privátní EnCana Corporation se sídlem v Calgary, která je vůbec největším kanadským podnikem (roční obrat 16 mld. US $).

38 Těžba a zpracování ropy  Kanada je soběstačná, ale místa těžby jsou jinde než hlavní centra spotřeby  Nově objevovaná a využívaná ložiska jsou stále vzdálenější, s místy spotřeby je spojuje síť produktovodů  Hlavní centrum těžby ropy a plynu je Alberta (až 90 % produkce)  zde přebytek, vývoz do USA  východ země ropu dováží z Karibské oblasti  Střediska petrochemie:  Edmonton (oblast těžby),  Sarnia (Ontario, koncové město ropovodu),  přístavy (Quebec, Halifax),  místa na trasách ropovodů (Calgary, Regina, Winnipeg, Toronto)

39 Těžba surovin  Kanada je největším světovým vývozcem zinku a uranu  …a předním světovým vývozcem zlata, niklu, molybdenu, azbestu, titanu, platiny, kobaltu, síry, draselných solí  těží se i řada dalších surovin, chybí jen bauxit

40 Zinek Xstrata Zinc Canada: Bracemac- McLeod Mine Construction

41 Uran McClean Lake, Canada

42 Diamanty Diavik Mine, Canada

43 Diavik Most

44 Černá a barevná metalurgie  Rozvoj je umožněn obrovskými zásobami surovin a energie  Černá metalurgie se soustřeďuje od Ontaria (Hamilton – polovina produkce, Sault St. Marie – pětina produkce), železná ruda je vlastní  Barevná metalurgie se zaměřuje na výrobu hliníku, největší produkci má Québec / Quebec (Arbida), bauxit se dováží  Další obory barevné metalurgie v menších městech (měď, zinek, olovo, kadmium)  Uran se zpracovává v místech těžby (Uranium City) a v Ontariu v blízkosti ekonomických center země (Port Hope východně od Toronta)

45 Strojírenství a elektrotechnika  Hlavní průmyslové odvětví  Zaměřuje se na obory spojené s dopravou a energetikou  Výroba automobilů – přesahy amerických firem (Ford, Chrysler, General Motors), vlastní kanadské značky ne  Centra: Montreal, Hamilton, Oshawa, Windsor (leží naproti Detroitu)  Vyrábějí se i letadla (Toronto, Winnipeg, Montreal) a lodě (Vancouver, Victoria, Toronto, Montreal, Quebec)  Výrazná je i výroba strojů pro potřeby papírenského průmyslu, těžební zařízení pro ropu, zařízení pro jadernou energetiku

46 Dřevozpracující průmysl, výroba papíru a celulózy  Velmi bohaté zdroje  Lesy zabírají polovinu plochy země, přes 80 % lesů tvoří jehličnany  Těžba dřeva je pod přísnou kontrolou, lesy jsou využívány „udržitelně“  Polovina produkce dřeva připadána Britskou Kolumbii, pětina na Québec/ Quebec  Na prvních místech ve světě je Kanada v produkci celulózy a novinového papíru (vyváží se do USA), vyrábí se i nábytek, stavební řezivo, apod.  Největší centra: Vancouver, Prince George, Edmonton, Ottawa Net Wood and Paper Exporters

47 Zahraniční vztahy  Dlouhodobě aktivní bilance zahr. obchodu, jednoznačně nejdůležitějším obchodním partnerem jsou USA (82 % exportu a 69 % importu), na druhém místě EU (8 % / 10 %)  Tradičními vývozními artikly jsou zemědělské produkty, dnes je ale podíl na vývozu nízký (kolem 5 %)  Podobný je podíl dřeva na exportu  Dnes převažují průmyslové výrobky (asi 2/3 vývozu):  Stroje a zařízení pro průmysl (1/5)  Automobily a dopravní prostředky (1/5)  Průmyslové výrobky (hlavně papír)  Čtvrtinu exportu tvoří paliva a rudy


Stáhnout ppt "Anglosaská Amerika – Kanada Regionální geografie Ameriky, Austrálie a polárních oblastí Přednáška č. 2 © HS."

Podobné prezentace


Reklamy Google