Název školy ZÁKLADNÍ ŠKOLA, JIČÍN, HUSOVA 170 Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.2862 Číslo a název klíčové aktivity 3.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím.

Prezentace na téma: "Název školy ZÁKLADNÍ ŠKOLA, JIČÍN, HUSOVA 170 Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.2862 Číslo a název klíčové aktivity 3.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím."— Transkript prezentace:

1 Název školy ZÁKLADNÍ ŠKOLA, JIČÍN, HUSOVA 170 Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.2862 Číslo a název klíčové aktivity 3.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUM: VY_32_INOVACE_VI_3_10: Život Evropanů ve 13.-15. stol. Šablona číslo: VI Sada číslo: 3 Pořadové číslo DUM: 10 Autor: Mgr. Radmila Smolíková

2 Anotace: seznámení s podmínkami a způsobem života středověkých obyvatel Evropy Očekávaný výstup : žáci se seznámí s obrovským vlivem církve na život středověkého člověka a krizí církve, poznají život Evropana 13.-15. století, kategorizují druhy významných měst. Druh učebního materiálu: prezentace Typická věková skupina: 12– 13let Klíčová slova: druhy měst, sociální rozdělení, krize církve, kritici církve Pomůcky a materiál: interaktivní tabule, sešit, psací potřeby Potřebný čas pro výuku DUM: 35 – 40 minut Metodické zhodnocení a popis práce s digitálním učebním materiálem: Učitel žákům prezentuje látku na interaktivní tabuli a žáci potom ústně rekapitulují získané vědomosti. Na závěr si vyzkoušejí odpovědět na několik kontrolních otázek, které jsou součástí prezentace.

3  Mandelová, H., Kunstová, E., Pařízková, I. Dějiny středověku a počátků novověku. 2. vydání. Liberec: Dialog, 2010.

4

5  Evropským zemím vládli panovníci, kteří měli různé tituly – kníže, vévoda, král, císař, ……  Nejvyššími církevními představiteli byli papež a arcibiskupové.  Malou část obyvatelstva tvořili lidé urození (obklopovali panovníka nebo žili na svých hradech nebo tvrzích), kněží a řeholníci.  Svobodní obyvatelé (byli poddaní jen panovníkovi) žili ve městech a na venkově.  Většinu Evropanu tvořili poddaní rolníci na venkově a městská chudina.

6 ŽIVOT NA VESNICIŽIVOT VE MĚSTĚ  Měnil se jen pomalu.  Rolníci prodali přebytek úrody a mohli si tak zakoupit některé předměty, které si nedokázali vyrobit.  Proměňoval se více.  Zvyšoval se počet měst a rostly rozdíly mezi nimi (v bohatství, zaměření i významu).

7  Města s převahou řemeslné výroby: Gent, Antverpy, Florencie, Milán.  Města s velkým podílem obchodu (především dálkového): Benátky, Janov, Dubrovník, Londýn, Bruggy, Novgorod.  Sídla hlav států a církví: Londýn, Paříž, Řím, Avignon, Praha, Cařihrad, Moskva.

8  Vybavení domácnosti bylo prosté – stůl, lavice, truhly na oblečení, police na nádobí, postele.  Řemeslníci pracovali ve svých domech – bydleli v patře, dílny byly v přízemí.  V domech bohatších lidí (kupci, ….) byly sklady zboží na půdách.  Mimořádnými dny byly neděle, svátky světců nebo nejrůznější slavnosti (např. při návštěvě cizího poselstva, panovníka, návratu vojska z války, ….).

9  K životu všech obyvatel patřila účast na bohoslužbách, kázání, zpovědi a přijímání.  Výjimečné postavení měly oslavy Vánoc a Velikonoc, oslavy svátků nejrůznějších patronů (země, města, profese, …….).  Slavnostní příležitostí byly křty novorozeňat, svatby a pohřby.  Tyto služby poskytovali kněží. Církev měla bdít nad spravedlností a pečovat o spásu věřících.

10  Ve 12.-14. století vzrostl v Evropě počet obyvatel a hromadily se problémy – války a přírodní katastrofy, šířily se nemoci (mor), hladomor.  Od církve lidé očekávali pomoc a útěchu, té se však ne vždy dočkali.  Církev se věnovala především hromadění majetku a posilování papežovy moci.  V některých zemích začali lidé kritizovat takový život církve a žádali nápravu – návrat k pokoře a skromnosti.

11  Jan Viklef (asi 1320-1384). Jeden z nejvýznamnějších učenců své doby, profesor na oxfordské univerzitě. Dospěl k názoru, že církev by se měla zbavit majetku a vrátit k původní chudobě. Spolupracoval na překladu Bible do angličtiny, aby si ji lidé mohli přečíst sami.  Jan Milíč z Kroměříže (? – 1374). Jako velmi vzdělaný člověk doprovázel panovníka na cestách. Pak se vzdal svého majetku i úřadů a žil příkladně v chudobě a pomáhal potřebným.

12 1. Které různé skupiny obyvatel žily v Evropě? 2. Jaké druhy významných středověkých měst znáš? 3. Jaká byla největší životní ohrožení obyvatel Evropy ve středověku? 4. Kdo se měl starat o náboženské potřeby lidí? 5. Jaká byla situace církve? 6. Které kritiky církve znáš?

13  Panovník, vyšší šlechta, nižší šlechta, kněží, svobodní obyvatelé měst a venkova, nesvobodní.  Města s řemeslnou výrobou (Milán, Florencie), města s obchodem (Benátky, Janov), sídla hlav států a církví (Paříž, Londýn).  Přírodní pohromy, nemoci (mor), hladomor.  Církev (kněží).  Církev se nevěnovala duchovnímu životu ale věnovala se rozmnožování majetku a posilování vlivu papeže.  John Viklef, Jan Milíč z Kroměříže, Jan Hus.