VYPRACOVALY: ZUZANA KEISLEROVÁ BARBORA TOMÍČKOVÁ LUCIE ROŽNOVSKÁ MICHAELA BERNÁTKOVÁ.

Prezentace na téma: "VYPRACOVALY: ZUZANA KEISLEROVÁ BARBORA TOMÍČKOVÁ LUCIE ROŽNOVSKÁ MICHAELA BERNÁTKOVÁ."— Transkript prezentace:

1 VYPRACOVALY: ZUZANA KEISLEROVÁ BARBORA TOMÍČKOVÁ LUCIE ROŽNOVSKÁ MICHAELA BERNÁTKOVÁ

2 „Život je jen náhoda“ Našim úkolem bylo zjistit, jakou roli hraje v životě náhoda. V první části jsme napsaly fejeton, který popisuje fiktivní příběh, ve kterém sehrála náhoda důležitou úlohu. Následně jsme tuto úlohu zpracovaly matematicky. V závěru prezentace jsme tuto náhodu zhodnotily.

3 Teoretická část z českého jazyka a literatury Před napsáním fejetonu jsme si zopakovaly pojmy z oblasti funkčního stylu, především jazykové prostředky typické pro funkční styl a rozdělení publicistických žánrů.

4 Fejeton - „Život je jen náhoda“ Ano, ano. Dostalo se to i ke mně. Jak se tomu říká? MATURITA! To je to správné slovo a ještě má k sobě kamaráda – VYSOKÁ ŠKOLA. Ou, to už zní hůře. „Musím se tomu nějak postavit a pořádně se připravit!“ To jsou slova snad každého člověka, který je před tuto hrůzu postaven, ale už jen tak polovina je schopna s tím něco dělat a tak jsem to měla i já. I když, co si budeme nalhávat. Já od začátku věděla, že to tak dopadne. Nemyslete si, že by mě to netrápilo, ale ta moje lenošská povaha…! Ani skutečnost, že na školu se hlásí asi 300 a já bych se měla dostat mezi 15 prvních, mě moc nepostrčila k tomu, abych změnila své zájmy a upřednostnila studium před jinými záležitostmi.

5 Fejeton - „Život je jen náhoda“ Dny se mi krátily a já s hrůzou zjistila, že se přiblížil den mých přijímacích zkoušek. A co se nestalo? Zaspala jsem! Sice ne o moc, ale i tak jsem jela po dálnici jako drak a v 10:05 jsem vtrhla do své přidělené třídy. U vchodu už mě málem nechtěli pustit, jelikož jsem přijela pozdě, když jsem ale vše odůvodnila provozem na dálnici, přivřeli všechny oči a pustili mě dál.Hned jsem usedla a začala psát test TSP.

6 Fejeton - „Život je jen náhoda“ Asi si dokážete představit, s jakými pocity jsem vyplňovala arch a počítala úkoly. Byla to hrůza! Měla jsem pocit, že by bylo lepší, kdybych jsem všem urovnala papíry na stole, srovnala lavice do řad, přerovnala propisky na stole, umyla okna, vytřela podlahu…všechno by v tu chvíli mělo větší smysl než psát ten test. Bezmoc se mi snad chrlila i z uší. Zaškrtávala jsem pomalu ani nevím co a po větě „Tak, končíme. Odložte, prosím, své propisky a odevzdejte archy.“ se mi udělalo poněkud nevolno. Cestou zpátky domů jsem si říkala, že to nevadí, že to za rok můžu zkusit znovu.

7 Fejeton - „Život je jen náhoda“ Druhý den jsem se vzbudila a nějak se přiměla k tomu, že tedy alespoň té maturitě ukážu, že se umím prát a nevzdám se a začala jsem se učit. Měla jsem den před osudným dnem. Nervy v kýblu, mohla bych je prodávat po celém světě, to bych si vydělala! S nikým jsem nemluvila, nejedla, nic mi už nešlo do hlavy nacpat a po tom, co jsem byla celý den zavřená v pokoji a bloumala nad svým zatraceným životem, jsem šla dolů a na stole na mě koukala naducaná obálka s logem Univerzity Palackého.

8 Fejeton - „Život je jen náhoda“ Vytřeštila jsem oči. Co? UŽ?! Jako na popravu jsem šla pro nůž, abych mohla obálku otevřít. Otevřu a čtu „…byla přijata na základě přijímacích testů TSP…“. ÁÁÁÁÁÁ! Lítám po kuchyni jako divá, křičím, pláču, běhám, zakopnu, padám, zvedám se, letím, křičím… Mé pocity byly neskutečné! Víte, s jakou lehkostí jsem šla druhý den do školy pro samé výborné? No s největší!

9 Teoretická část z matematiky Následoval druhý úkol, před kterým jsme si nastudovaly pojmy z oblasti základního výpočtu pravděpodobnosti, jako je náhodný jev, četnost a náhodná čísla.

10 Jak velkou pravděpodobnost mám, že se dostanu na vysokou školu svých snů? Na vysokou školu (Univerzita Palackého, Pedagogická fakulta) se hlásí určitý počet lidí -> Vypočítáme si průměr hlásících se studentů za posledních 5 let: 345 + 367 + 344 + 312 + 322 = 1690 Ø = 1690÷5 Ø= 338

11 Jak velkou pravděpodobnost mám, že se dostanu na vysokou školu svých snů? Počet lidí, které přijmou je pouhých 15 v jednom ročníku. p = 15÷338 p = 0,04437 p*100 = 4,437% Pravděpodobnost, že se dostanu na vysokou školu snů jsou pouhé 4,4%!

12 Zhodnocení projektu Dle našeho názoru náhoda měla pozitivní funkci pro úspěšné přijetí na univerzitu. Avšak v tomto případě je těžké určit, zda by tato pozitivní náhoda mohla pomoci i dalším uchazečům o studium.