Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Velké podniky a hospodářská recese Seminář k tématu „Pracuji ve velké firmě a dolehla na nás krize…….“ 7. 4. 2010 – Evropský dům Karel Mráček KMráček10.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Velké podniky a hospodářská recese Seminář k tématu „Pracuji ve velké firmě a dolehla na nás krize…….“ 7. 4. 2010 – Evropský dům Karel Mráček KMráček10."— Transkript prezentace:

1 Velké podniky a hospodářská recese Seminář k tématu „Pracuji ve velké firmě a dolehla na nás krize…….“ – Evropský dům Karel Mráček KMráček10

2 Reakce velkých podniků v hospodářské recesi rozdílné podmínky velkých společností a MSP (kapitálově slabší pozice) odlišná pozice daného odvětví /oboru spojená i s rozdílnou progresivitou technologií (rychlost a síla dopadů krize) - šetření firem v oblasti IT (výsledky a očekávání těchto firem jsou srovnatelně příznivější) charakteristické - nedostatečná poptávka a rostoucí finanční potíže firem reakce na krize - pasivní makro-reakce (lobbování, čekání na rozhodnutí a podpory ze strany státu) KMráček10

3 Reakce velkých podniků v hospodářské recesi - aktivní mikro-reakce (adaptace organizace a řízení na krizové podmínky, využití vyčkávání a pasivity konkurence k uchopení nových konkurenčních výhod) krátkodobé a dlouhodobé hledisko rozhodování - rozdílný strategický přístup managementu jednotlivých firem v období hospodářské recese: strategie směrem k omezování nákladů (co redukovat?, pořadí?), vyhledávání nových příležitostí (zajistit konkurenční schopnost pro fázi oživení; respektovat, jak funguje poptávka ve fázi po recesi) KMráček10

4 Reakce velkých podniků v hospodářské recesi ve fázi po recesi, kdy jsou spotřebitelé a odběratelé již schopni a připraveni znovu utrácet a investovat – není jejich poptávka obvykle zaměřena na dosavadní produkty a technologie, kterými disponují, ale spíše u nich roste zájem o nové a zdokonalené produkty a technologie prodej nových produktů (navíc často s vyšší cenou) pomáhá společnostem rychleji se dostat z recese proto je nutno být připraven s inovacemi, dříve než se zvedne nová spotřebitelská poptávka Intel Corp. (nižší výnosy, 5 uzavřených výrobních podniků) pokračuje v inovační strategii zavádět každých 12 měsíců novou čipovou architekturu Microsoft zvýšil roční výdaje na VaV z 8 mld USD v roce 2009 na 9 mld USD, obdobně Honeywell a další firmy (případně alespoň status quo) KMráček10

5 Reakce velkých podniků v hospodářské recesi Proč k možnému poklesu výdajů pro budoucí konkurenceschopnost, s delší časovou návratností (např. na V,V a I) ve firmách, i když si management uvědomuje jejich význam pro další rozvoj firmy? - financování výdajů na V,VaI především ovlivněno stavem cash flow: zmenšuje se - v důsledku menšího odbytu navíc často spojeného s nárůstem nesplacených pohledávek, - rostoucích problémů se získáním externích zdrojů financování (od bank, investorů …) – zvýšený odpor k riziku v podmínkách krize - ale tento dopad především v případě MSP KMráček10

6 Reakce velkých podniků v hospodářské recesi na hospodářskou recesi lze pohlížet jako na:  určitou hrozbu (riziko) i  určitou příležitost: - zkvalitnit systém řízení a organizace ve firmě - přehodnotit portfolio projektů se zřetelem k urychlení slibných a konkurenceschopných projektů pro budoucnost hospodářská recese resp. krizová situace v dané firmě – často živné prostředí pro netechnické inovace (viz např. lean manufacturing, reengineering, outsourcing, metoda Balanced Scorecard ad.) - při růstu se změny těžko prosazují - v krizi větší tlak na management, odpor ke změnám v systému organizace i řízení slábne, sdílený pocit ohrožení motivuje ke změnám KMráček10

7 Reakce velkých podniků v hospodářské recesi pravidelné průzkumy Svazu průmyslu a dopravy ČR v roce zaměřené na aktuální kondici tuzemských podniků a jejich očekávání v současné hospodářské recesi - pokles zakázek (nejen exportní problémy, ale i nižší investiční aktivita) a tedy i nižší míra využití kapacit; příznivější očekávání již ke konci roku reakce na změnu zakázek (pozitivní jev – udržet si zejména kvalifikované pracovníky) - poměrně negativní hodnocení podnikatelského prostředí (zhoršený přístup k externím finančním zdrojům, zhoršení platební morálky, ……) KMráček10

8 Vládní politiky ve vyspělých ekonomikách reakce na hospodářskou recesi tvorbou stimulačních balíčků (stimulus packages) - krátkodobé a dlouhodobé hledisko opatření na zvýšení poptávky v krátkodobém horizontu s cílem ochránit stávající zaměstnání (svým charakterem dočasná, plošně i často nesystémově nastavená…) - typický příklad zavedení tzv. šrotovného - snížení daně (včetně DPH), snížení odvodového zatížení nákladů práce, krátkodobé záruky za úvěry apod. - podpora spotřeby domácností … KMráček10

9 Vládní politiky ve vyspělých ekonomikách řada vlád - podpora střednědobého až dlouhodobého růstu investicemi s dopadem na straně nabídky. Patří k nim: - podpora výzkumu, vývoje a inovací - podpora inovací a podnikání (se zaměřením zejména na MSP, rizikový kapitál apod.) - investice do lidského kapitálu, vzdělávání a školení - investice do environmentálních technologií (se zřetelem ke snížení energetické náročnosti a dosažení udržitelného ekonomického růstu) - zlepšení infrastruktury (např. investicemi do dopravní infrastruktury, informačních a komunikačních technologií apod.) Tato opatření (k nim nabádají i orgány EU) jsou zdůvodňována potřebou ekonomiky vyjít z krize v neoslabené konkurenční pozici a zajistit nové základy budoucího růstu. KMráček10

10 Finanční krize v EU EK – podpora opatření k udržení finanční stability, navrácení důvěry ve finanční sektor a předcházení rizikům včetně jejich přiměřeného podstupování (zároveň zachovat soudržnost jednotného trhu a předcházet narušování hospodářské soutěže a pasti protekcionismu) za účelem zachování finanční stability přijaly členské státy EU: -záruční režimy (částka ve výši 2300 mld EUR, skutečný rozpočtový výdaj nastává pouze při čerpání státní záruky, 12 členských zemí EU) -rekapitalizační režimy (cca 300 mld EUR, 5 zemí EU) -záchranná a restrukturalizační opatření ad hoc určená jednotlivým bankám a dalším finančním institucím (cca 400 mld EUR, 10 zemí EU) -kombinace několika opatření (5 zemí EU) KMráček10

11 Finanční krize v EU orientace na posílení regulace finančního sektoru a přísnější dohled nad finančními institucemi -Larosièrova zpráva -ambiciózní záměry v oblasti regulace finančních trhů a nové architektury dohledu nad finančními trhy cíle: evropský systém dohledu se schopností zjistit a odkrýt možná rizika již na počátku jejich vzniku (krizové poučení – selhání přeshraniční spolupráce dohledu) zaplnit mezery nedostatečné nebo neúplné evropské nebo národní regulace (v souladu s regulatorním přístupem typu „bezpečnost především“) zvýšit ochranu spotřebitelů, MSP a investorů (se záměrem růstu důvěry v uložené vklady, v přístup k úvěrům a ve svá práva při investicích do KMráček10

12 Finanční krize v EU finančních produktů) zkvalitnit řízení rizika ve finančních společnostech (součástí tlak na orientaci systému odměňování na podporu dlouhodobě udržitelných výkonů a výsledků) vytvořit systém účinných sankcí proti zneužití trhu. Institucionální změny:  vytvoření evropského orgánu dohledu nad stabilitou finančního systému jako celku (European Systemic Risk Council) – reakce na rostoucí nebezpečí systémového rizika /riziko kolapsu či nestability určitého finančního systému nebo trhu s negativními důsledky pro větší okolí, na větší část ekonomiky/, makroekonomický obezřetnostní přístup  svěření dohledových kompetencí na mikroekonomické úrovni /dohled jednotlivých finančních institucí/ - European System of Financial Supervisors KMráček10

13 Finanční krize v EU bude tvořen sítí národních orgánů finančního dohledu spolu s novými orgány evropského dohledu (European Banking Authority, European Insurance and Occupational Pensions Authority, European Securities Authority – vytvořeny transformací stávajících dohledových výborů finančních služeb) Problémy: -přetrvávající fragmentace dohledových orgánů v Evropě (nadměrný počet národních orgánů dohledu, v současné době asi 80) – obtíže s růstem přeshraničních finančních transakcí a operací, při harmonizaci regulatorních opatření apod. -poměrně složitá Lamfalussyho struktura (4 úrovně) z hlediska spolupráce a koordinace činností Příležitost – zjednodušení a zefektivnění sítě různých orgánů, výborů a dalších institucí KMráček10

14 Projevy finanční krize v ČR bankovní sektor – jen omezený dopad nepříznivých faktorů globální finanční krize na bankovní podniky ČR – jedna z mála zemí, která nebyla nucena přijmout žádná opatření na podporu solventnosti bankovního sektoru bankovní sektor - dobře kapitalizovaný, se silnou likviditou v rozvahách a udržuje si stále poměrně vysokou ziskovost (v některých případech k poklesu zisku z důvodu odepsání některých rizikových aktiv) podíl toxických aktiv zanedbatelný ( méně než 1 % aktiv ) propad akciového trhu (v ČR omezený význam) pokles cen aktiv – ztráty podílových fondů, pojišťoven, penzijních fondů KMráček10

15 Projevy finanční krize v ČR Bankovní sektor v ČR nezávislý na externím financování Důvody: -vysoký poměr vkladů k úvěrům (ČR má nejvyšší ze zemí EU, z nových členských zemí převis vkladů má ještě Slovensko; převis má také Belgie, mírně Německo) -úvěrová expanze je tak financována především z primárních vkladů -externí výpůjčky ve srovnání s ostatními zeměmi EU poměrně malé; nečerpání ze zdrojů zahraničních matek -konzervativní strategie zadlužování domácností (nulový podíl úvěrů v zahraniční měně) i podniků v domácí měně KMráček10

16 Poměr vkladů k úvěrům ve vybraných zemích EU (v %, 2008, rezidentské úvěry a vklady, nebankovní subjekty. Zpráva o finanční stabilitě 2008/2009, ČNB) Poměr primárních vkladů k úvěrům ve vybraných zemích EU (v %, 2008; rezidentské úvěry a vklady, nebankovní subjekty) Pramen: ECB Pozn.: EA = eurozóna; EU = průměr všech zemí EU. KMráček10

17 Dopady hospodářské recese na finanční sektor Negativní dopady poklesu reálné ekonomiky: -platební styk (snížení počtu a objemu transakcí, poplatky jako zdroj výnosů bank) -riziko schopnosti podniků a domácností splácet dříve přijaté závazky (rizika úvěrových ztrát bank) - pokles úvěrové dynamiky (nově poskytované úvěry) Výhled Moody´s pro české banky (očekávání – kvalita úvěrového portfolia i profitabilita bank se výrazně zhorší kvůli oslabení české ekonomiky?) Reakce bank: -zpřísnění úvěrových podmínek (úrokové sazby, požadované zajištění úvěrů, podíl vlastního financování, vyšší požadované příjmy na daný objem úvěru) -zvýšená pozornost rizikovému managementu - poptávka v oblasti HR KMráček10

18 Velké podniky a hospodářská recese Děkuji Vám za pozornost Ing. Karel Mráček, CSc. KMráček10


Stáhnout ppt "Velké podniky a hospodářská recese Seminář k tématu „Pracuji ve velké firmě a dolehla na nás krize…….“ 7. 4. 2010 – Evropský dům Karel Mráček KMráček10."

Podobné prezentace


Reklamy Google