15 let aktivní činnosti Strategické cíle Slavnostní zasedání předsednictva SVSE červenec 2014 KŠ.

Prezentace na téma: "15 let aktivní činnosti Strategické cíle Slavnostní zasedání předsednictva SVSE červenec 2014 KŠ."— Transkript prezentace:

1 15 let aktivní činnosti Strategické cíle Slavnostní zasedání předsednictva SVSE červenec 2014 KŠ

2 1999 - 2014 Cíl : Nezhoršování konkurenceschopnosti průmyslu v ČR a životní úrovně obyvatel vlivem energetiky 1.Liberalizace trhu s energiemi v ČR i EU k zajištění konkurenčního tlaku na efektivní chování výrobců a obchodníků - ovlivnění privatizace energetických firem v ČR - udržení pozice státních orgánů ERÚ, OTE, ÚOHS - způsob regulace monopolních činností 2.Snižování dopadů „Boje s klimatem“ na průmysl Požadavek: Nediskriminační přístup k SVSE jako k zástupci velkých průmyslových spotřebitelů, klíčových účastníků trhu s energiemi (vzor IFIEC) KŠ

3 Strategické cíle SEK dle SVSE 1. Bezpečnost dodávek energií pro ČR 1.1) Palivový mix 1.2) Energetická bilance (investice do výroby) 2. Konkurenceschopnost cen energií pro ekonomiku a energetických zdrojů v rámci EU 2.1) Liberalizace trhů s energiemi 2.2) Ekonomika výroby elektřiny a dodávek plynu 3. Udržitelnost energetiky ve vztahu k ŽP 3.1) Cíle v oblasti snižování emisí 3.2) OZE a alternativní zdroje energií 3.3) Podpora snižování spotřeby energií KŠ

4 1.1. Bezpečnost – palivový mix Dosáhnout flexibilního a vyváženého palivového mixu: a) Zvýšit podíl jaderné energie na úkor těžby domácího uhlí. b) Zvyšovat podíl tržně konkurenceschopných OZE c) Prolomení limitů těžby HU v omezeném rozsahu pouze pro domácí kogenerační výrobu energií. d) Podpořit zvýšení podílu bio-paliv na vytápění e) Vyvíjet tlak na obce k zajištění alternativ CZT f) Pokračovat v průzkumu těžby břidlicového plynu g) Zpracovat alternativu zástupného importu paliv pro případ potíží tuzemské rafinerie ropy h) Rozvíjet užití C/LNG pro motory a elektro-mobilitu KŠ

5 1.2.Bezpečnost – energetická bilance Prioritně přizpůsobit rozvoj kapacit na výrobu elektřiny požadavkům domácího trhu a) Zefektivnit investiční strategii ČEZ včetně zvyšování kapacit odstraňováním úzkých článků výroby, modernizací a rozšiřováním výroby ve stávajících elektrárnách včetně JE b) Na základě investiční strategie energetických firem zvolit vhodnou formu investiční spoluúčasti c) Technicky zabezpečovat rozvoj přes-hraničních kapacit přepravy elektřiny minimálně na úroveň výpadku největších zdrojů, ideálně na úroveň 50% spotřeby d) Diverzifikovat přepravu a podporovat rozvoj kapacit na skladování plynu KŠ

6 Celkové ceny pro průmysl a domácnosti €/kWh

7 Zatížení domácností v EU cenami energií CZ č.3 EU

8 2.1.Konkurenceschopnost – liberalizace trhu Snižovat podíl nesoutěžní, regulované složky cen energií. Přiřazovat náklady na přenos, distribuci a systémové služby dle příčinných souvislostí spotřebě,výrobě a obchodu a)Zajišťovat nákladově efektivní rozvoj síťových služeb formou „the best practise“ b)Podporovat export elektřiny pouze za předpokladu výhodnosti pro spotřebitele a energetickou soustavu (podíl na nákladech síťových služeb), c)V rámci EU řešit tranzitní poplatky způsobené kruhovými toky a přes-hraničním transportem d)Dořešit délku a rozsah podpory současně podporovaných OZE v návaznosti na zákonné garance. Dořešit osvobození ohroženého EII od poplatků za OZE

9 Ceny plynu pro průmysl KŠ

10 2.1.Konkurenceschopnost – liberalizace trhu e) Upevňovat nezávislost regulátora na úroveň soudní moci, prohlubovat jeho možnosti kontrolovat náklady a investice monopolních činností f) Zásady 4. regulačního období založit na analýzách oprávněnosti nákladů, investic a ziskové marše a objektivně je alokovat na jednotlivé skupiny odběratelů. Sazby porovnávat benchmarkingově v rámci EU. g) Nefinancovat sociální a politické korekce tarifů z cen energií = odstranění křížových dotací h) Dořešit efektivitu a kontrolu unbundlingu, sledovat možnosti zestátnění síťových služeb

11 Vysoké náklady na přenos a distribuci v ČR Source: European Commission; calculation based on data from Eurostat and ENTSO-E.

12 Porovnání cen elektřiny pro různé skupiny odběratelů ?

13 2.2.Konkurenceschopnost výroby energií Hledat možnosti pro konkurenční výhodu výroby elektřiny oproti EU při podmínce udržitelnosti a)Podporovat připojení výroby elektřiny z vysoce efektivních a druhotných zdrojů do distribuční a přenosové sítě b)Podporovat růst kapacit pro export tj. ekonomiky z rozsahu technickým růstem kapacit sítí pouze za předpokladu výhodnosti pro spotřebitele a energetickou soustavu c)Usnadnit připojení a bilancování „domácích“ OZE d)Podíl státu na dlouhodobě návratných investicích do trvale efektivních energetických zdrojů KŠ

14 3.1.Udržitelnost – snižování emisí Prioritou ČR je snižování TZL, snižování výskytu CO2 je sekundárním cílem dle rozhodnutí EU a)Tlak na vyšší zhodnocení HU – investiční pobídky na rekonstrukce spalování ve prospěch efektivních kogeneračních jednotek, rozvoj decentrální výroby b)Vyšší poplatek za těžbu hnědého uhlí (HU) c)Dořešení ETS (např. fixní cena povolenek) pro energetické zdroje. U průmyslových emisí respektovat riziko „carbon leakage“ a zajistit benchmarkingový systém přidělování. Ekvivalent tržeb z povolenek vrátit jako podporu průmyslu KŠ

15 3.2.Udržitelnost – OZE a alternativní zdroje OZE a alternativní zdroje podporovat formou subvence výzkumu, a až se stanou samostatně konkurence- schopné při daných cenách komodit podpořit výstavbu investičními pobídkami a přednostním připojením a výkupem. Nestanovovat závazné cíle a)Dořešit způsob obnovy a modernizace současných OZE bez prodloužení stávající podpory b)Pohlížet na provozovatele OZE (s výjimkou „domácích“ instalací) jako na jiného účastníka trhu s certifikovaným měřením a zodpovědností za odchylku c)Formou investiční pobídky zajistit využívání alternativních zdrojů paliv (odpady) a energií (vedlejší zdroje ze zemědělských a průmyslových procesů) KŠ

16 Společné výsledky 4-letého úsilí – strop cenové přirážce za OZE

17 3.3.Udržitelnost – úspory energií Cílem je zamezit plýtvání energiemi a uplatnění technologií snižující spotřebu. V žádném případě se nejedná o omezování kapacit průmyslu a)Z tržeb z povolenek financovat podporu snížení ztrát energií z vytápění budov a objektů b)Z tržeb z povolenek financovat podporu inovací a investic na snížení technologické spotřeby energií v průmyslu c)Úspory v oblasti technologií hodnotit jako jednicovou úsporu přepočtenou na fixní kapacitu. d)Nepřijímat úkoly v oblasti absolutního snížení spotřeby KŠ

18 Jednicová úspora energií versus růst kapacity