Číslo projektu OP VK 1.5 25549863 Název projektu Moderní škola Název školy Soukromá střední škola podnikání a managementu, o.p.s. Předmět Český jazyk a.

Prezentace na téma: "Číslo projektu OP VK 1.5 25549863 Název projektu Moderní škola Název školy Soukromá střední škola podnikání a managementu, o.p.s. Předmět Český jazyk a."— Transkript prezentace:

1 Číslo projektu OP VK 1.5 25549863 Název projektu Moderní škola Název školy Soukromá střední škola podnikání a managementu, o.p.s. Předmět Český jazyk a literatura (klíčová aktivita III/2) Téma František Palacký Ročník 2. Jméno autora Mgr. Dušan Kráčmar Anotace Prezentace představuje žákům rámci studia literatury jednoho z nejvýznamnějších historiků českých dějin. Žáci si tak díky ní mohou udělat představu o historicko- literárním kontextu obrozenecké doby. Datum tvorby7. 7. 2013

2 © Dušan Kráčmar 2013

3  jeden z nejvýznamnějších českých historiků, politik, novinář a spisovatel  žil v letech 1798 – 1876, tj. především v době, která je označována jako tzv. Národní obrození  většinu života byl společensky velmi aktivní - prosazoval české národní zájmy a především pak občanské svobody  jako historik se pak snažil o vystižení co nejpravdivějšího obrazu našich dějin  třebaže jsou dnes některé jeho názory často diskutovány či zpochybňovány (viz další snímky), jako osobnost však zůstává i v současnosti velmi ctěn (tisícikorunová bankovka )

4  narodil se 14. 6. 1798 v Hodslavicích poblíž Nového Jičína  při svých studiích v Bratislavě se seznámil s Pavolem Jozefem Šafárikem (Šafaříkem), slovenským (českým) jazykovědcem a historikem, celoživotním přítelem  k podrobnému studiu historie se dostal v Praze, kde žil od roku 1823  byl velmi vzdělaný, ovládal 11 cizích jazyků  díky tomu, že se výhodně oženil (svou ženu však skutečně velmi miloval), netrpěl nikdy nedostatkem financí, za své politické aktivity však byl pronásledován policií  zemřel 26. 5. 1896 v Praze  v roce 1946 po něm byla v Olomouci pojmenována univerzita

5 Evropa doby Palackého první polovina 19. století je dobou nejen Napoleonských válek (do roku 1815) a následné restaurace absolutistických režimů na evropských trůnech, ale rovněž i obdobím snah menších evropských národů bez vlastního státu (Češi, Slováci, Poláci, Chorvati atd.) o svou emancipaci (rozvoj a postavení na roveň vyspělých národů) – tzv. Národních obrození tyto snahy pak v Evropě vrcholily v revolucích letech 1848 – 1849, kdy většina evropských států prodělává snahu o přechod z absolutismu ke konstitučním (ústavním) státům a rozvoj občanských svobod třebaže revoluce byly většinou neúspěšné a např. v Rakousku po ní následovalo kruté období tzv. Bachovského absolutismu, přece jen se snahy evropských demokratů posunuly zase o kus dál závěr Palackého života je pak dobou, kdy dochází k Rakousko-uherskému vyrovnání, při němž práva ostatních národů žijících v Rakouské monarchii (včetně těch českých) nebyla přes veškerou jejich snahu vzata v potaz

6 Pavel Jozef Šafařík – osobní přítel Univerzita Palackého v Olomouci rodný dům a socha v Hodslavicích

7  Palacký byl politicky činný prakticky po celý svůj dospělý život, aktivně se podílel na českém vlasteneckém hnutí  v roce 1831 založil Matici českou – osvětová organizace vlasteneckého hnutí, zabývala se mj. vydáváním knih v češtině  významně se též podílel na rozvoji Vlasteneckého muzea (dnes Národní muzeum) založeného už v roce 1818  zastával vždy liberální postoje – podporoval právo na svobodné rozhodování každého jedince, demokratizaci společnosti  v revolučním roce 1848 byl jedním z hlavních svolavatelů Slovanského sjezdu v Praze (spolu s ním např. Šafařík nebo Štúr) – vyzýval všechny demokraty ke společnému postupu, přerušen ozbrojenými revolučními boji v Praze  téhož roku Palacký rovněž zasedá v Říšském sněmu přesídleném do Kroměříže, který se snaží vypracovat pro absolutistické Rakousko Ústavu, nakonec je roku 1849 rozehnán novým panovníkem Františkem Josefem I.

8 znak Matice české z 19. století Palác na Žofíně – místo konání Slovanského sjezdu zámek v Kroměříži, kde roku 1848 zasedal Říšský sněm

9  kvůli své politické činnosti byl Palacký po dlouhou dobu sledován rakouskou tajnou policií, přesto se ještě v témže roce stal členem nově vzniklé Národní strany - první české politické strany, po jejím názorovém rozštěpení zůstal příznivcem tradičního křídla, tzv. Staročechů  v duchu svých historických názorů zastával i politice myšlenku austroslavismu - Rakousko se nemá dělit na samostatné státy, ale přeměnit v jeden Ústavou daný celek zcela rovnoprávných svobodných národů, v němž udávají směr národy slovanské (Češi, Slováci, Poláci, Chorvati atd.), neboť jich je na území monarchie nejvíce  jeho víra v tuto myšlenku se projevila i tím, že v roce 1848 odmítl za českou stranu pozvání k účasti na celoněmeckém sněmu ve Frankfurtu s tím, že Češi se nechtějí podílet na celoněmeckém sjednocování (tzv. Psaní do Frankfurtu), věřil že demokratické „Rakousko“ bude pro malé slovanské národy hrází mezi Němci ze západu a Rusy z východu „Kdyby nebylo Rakouska, museli bychom si ho vymyslet.“ (F. Palacký)

10  je považován za zakladatele moderního českého dějepisectví, někdy bývá označován jako „otec národa“  jak již bylo zmíněno, v pojetí dějin klade Palacký důraz především na historikovu snahu o podchycení pravdy a objektivní skutečnosti bez ohledu na vlastní národní příslušnost  pro Palackého tedy nebylo důležité, jaké je jedinec národnosti, nýbrž zda zastává či nezastává principy lidské svobody a liberalismu (demokracie)  přesto naše dějiny chápe jako souboj Slovanů a Němců (ti u nás žili na pozvání Přemyslovců už od 12. století), tento souboj však může být oběma stranám prospěšný, pokud se vzájemně poučí a inspirují  vrchol českých dějin pak Palacký spatřuje v období husitství (dnes často módně napadáno) – Hus je pro něj představitelem bojovníka za pravdu a husité jsou pak stoupenci jeho myšlenek, spravedlivých společenských reforem  současně byl i na základě historické zkušenosti přesvědčen, že český národ nezanikne a dosáhne opět národní svébytnosti „Byli jsme i před Rakouskem, budeme i po něm.“ „Má-li nám být historie učitelkou života, nesmíme z ní udělat děvku.“ (F. Palacký)

11 OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ 1.Zamyslete se nad vztahem historie a politiky: Je pro politika nutné znát výborně historii? Proč? Jak jsou na tom naši současní politici? Svůj názor dokumentujte na příkladech z aktuálního dění. Je historie skutečně jen „politikou minulosti“? Pokud ano, je to pro lidstvo a jeho vývoj správné? Pokud ne, jakým dalším důležitým oborům lidské činnosti se musí historik věnovat, aby dosáhl pravdivého poznání? 2.Jakým způsobem lze interpretovat dva Palackého výroky o Rakouské monarchii na předchozích snímcích? Skutečně si odporují? 3.Jak rozumět třetímu – záměrně provokativnímu – výroku F. Palackého? Dejte jej do souvislosti s jeho pojetím pravdy. 4.Jaké historické období je pro vás vrcholem našich dějin? Svůj názor podložte argumenty!

12  celé Palackého dílo přímo souvisí s jeho politickou a historicky-badatelskou činností  za dob studií psal dokonce básně oslavující českou vlasteneckou myšlenku Moudrost - oslava Jana Husa Na horu Radhošť - vyjadřuje lásku ke svému rodišti  básnické tematice se pak věnuje i společné dílo s P. J. Šafárikem Počátkové českého básnictví, obzvláště prozódie – teoretické úvahy o poezii  své výše zmíněné názory na vývoj Rakouska prezentoval v díle Idea státu rakouského  nejvýznamnějším Palackého dílem je však především dílo Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě shrnul v něm své historicko-politické názory, pět jeho svazků vycházelo postupně v letech 1836 – 1876 současně česky i německy zachycuje české dějiny až do roku 1526, kdy se po bitvě u Moháče usedají na český trůn Habsburkové příběh českých dějin vnímal jako postupné naplňování touhy po demokracii historii pak chápal jako klíč k pochopení současnosti a inspiraci a poučení pro budoucnost

13 V neděli dne 30. července uspořádav slavné procesí husitské od Matky boží Sněžné k sv. Štěpánu na Rybníčku, když před ním kostel zavřeli, mocí doň se vpravil a sloužil tam obecnému lidu pod obojí. Odtud vraceje se zase velikým trhem novoměstským vedle radnice, žádal na purkmistru a konšelích, aby propustili všechny vězně na svobodu, které pro přijímání kalicha nedávno zjímati dali. Toho když konšelé nejen učiniti nechtěli, ale k odporu se chystajíce, z oken u radnice házeti dali po lidech a po svátosti od želivského mnicha nesené: tu rozlítivše se zástupové, počali sbíhati se ozbrojeni se všech stran a vedením Žižkovým hnali se útokem proti radnici; brzy přemožen byl odpor všeliký, zuřivci vedravše se do domu, poráželi v něm vše napořád a vyházeli sedm konšelů, kteří utéci nemohli, též purkmistra Mikuláše z Podviní, rychtáře Nikláska i několik obecních starších, okny ven na ulici; ti pak padajíce, schytáni jsou na sudlice a oštípy, a kdo potom ještě dýchal, dobit na místě.... (Dějiny národa českého v Čechách i v Moravě) OTÁZKY A ÚKOLY 1.Určete, o které historické události ukázka pojednává a datujte ji. Jaké období našich dějin touto událostí započalo, a jak skončilo? Jaký byl pohled Palackého na tuto etapu našich dějin?

14 Jak již bylo mnohokrát zmíněno, František Palacký je jednou z nejvýznamnějších postav našich dějin. Třebaže ho tato prezentace „rozporcovala“ do hlavních oborů jeho činnosti, tkví možná jeho velikost a poselství k dnešku právě v tom, že si uvědomoval propojenost a souvislost veškerého lidského počínání, v minulosti i v současnosti. Snad především tímto bychom se mohli v nynějším globalizovaném a přesto izolovaném světě poučit…

15 Literatura pro 2. Ročník středních škol – Učebnice. 1. Vyd. Brno, Didaktis 2009. 151 s. ISBN 978-80.7358-129-9 PALACKÝ, František. Z dějin národu českého. Praha: Melantrich, 1975, ISBN NEUVEDENO. AUTOR NEUVEDEN. František Palacký [online]. [cit. 7.7.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Palack%C3%BD VILÍMEK, Jan. Wikimedia Commons [online]. [cit. 7.7.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Jan_Vil%C3%ADmek_-_Franti%C5%A1ek_Palack%C3%BD.jpg TEDMEK. Wikimedia commons [online]. [cit. 7.7.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hodslavice#mediaviewer/Soubor:Hodslavice08.JPG AUTOR NEUVEDEN. Wikimedia Commons [online]. [cit. 7.7.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pavel_Jozef_Safarik.jpg TEDMEK. Wikimedia commons [online]. [cit. 7.7.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hodslavice#mediaviewer/Soubor:Hodslavice01.JPG AUTOR NEUVEDEN. Wikimedia commons [online]. [cit. 7.7.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Palack%C3%A9ho_univerzita#mediaviewer/Soubor:UP_logo.JPG AUTOR NEUVEDEN. Wikimedia commons [online]. [cit. 7.7.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Univerzita_Palack%C3%A9ho_v_Olomouci#mediaviewer/Soubor:PdF_UP_Olomouc.jpg AUTOR NEUVEDEN. simonak.eu [online]. [cit. 7.7.2013]. Dostupný na WWW: http://simonak.eu/index.php?stranka=pages/h_k/1_1.htm AUTOR NEUVEDEN. Wikimedia Commons [online]. [cit. 7.7.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pal%C3%A1c_%C5%BDof%C3%ADn#mediaviewer/Soubor:%C5%BDof%C3%ADn_1.jpg