Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Atomová katedrála Klub poznávání technických.

Prezentace na téma: "Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Atomová katedrála Klub poznávání technických."— Transkript prezentace:

1 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Atomová katedrála Klub poznávání technických památek

2 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Jaderná elektrárna - historie První jaderný reaktor (Chicago Pile-1) byl spuštěn 2. prosince 1942 na univerzitě v Chicagu (USA). Zasloužil se o to tým italského vědce Enrica Fermiho, který tak rozběhl historicky první řízenou štěpnou (řetězovou) jadernou reakci. První elektrárna, která dodávala proud do sítě (výkon 5 MW), byla zprovozněna v Obninsku v bývalém SSSR. Připojena do sítě byla poprvé 26. června 1954. Jednalo se o předchůdce reaktorů černobylského typu (RBMK).

3 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Za první skutečně komerční jadernou elektrárnu je považována elektrárna Calder Hall ve Velké Británii. Ta byla k síti poprvé připojena 27. srpna 1956. Její 4 bloky následně produkovaly elektrický výkon až 4x60 MW. Tato elektrárna současně sloužila i pro vojenské účely (výroba plutonia). Dalším historickým milníkem je zprovoznění jaderné elektrárny Shippingport (Pennsylvania, USA) na konci roku 1957. Lze ji považovat za první jadernou elektrárnu vybudovanou pouze pro mírové účely (tj. bez snahy vyrábět plutonium)

4 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 K 1. únoru 2014 byly ve 30 státech světa podle statistik WNA (World Nuclear Association – Světová jaderná asociace) v provozu 434 jaderné reaktory s celkovou instalovanou kapacitou 374 335 MW e. Celosvětově tyto reaktory vyrábějí asi 13 % světové elektřiny. Ve výstavbě je jich 70 ve 14 zemích. Plánuje se výstavba 173 reaktorů. Celkem se ve světě předběžně uvažuje o vybudování dalších 310 reaktorů, jejichž instalovaný výkon by měl dosáhnout asi 350 000 MW.

5 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Nejvíce jaderných zdrojů stojí v USA (100), ve Francii (58), Japonsku (48), Rusku (33), Jižní Koreji (23), Indii (21), Číně (20), Kanadě (19) a Velké Británii (16). Využití jádra hraje významnou roli i v EU – z jaderných elektráren zde pochází přibližně jedna třetina vyrobené elektřiny. V rámci celé Evropy se jaderné elektrárny staví v Bělorusku, Finsku, Francii, v Rusku a na Slovensku, výstavba se připravuje v Bulharsku, České republice, Francii, Litvě, Maďarsku, Polsku, Rumunsku, Rusku, Ukrajině a Spojeném království.

6 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Jaderná energetika v České republice V České republice jsou v provozu dvě jaderné elektrárny Jaderná elektrárna Temelín Jaderná elektrárna Dukovany Z doby bývalého Československa provozuje Slovensko jadernou elektrárnu Jaslovské Bohunice

7 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Jaderná elektrárna Temelín Objekt elektrárny se nalézá v pahorkatině 5 km od Týnu nad Vltavou v nadmořské výšce 510 m n.m. Zabírá pozemky o celkové rozloze 143 ha, z nichž 132 ha je oploceno. Lokalita Temelína byla určena na základě řady bezpečnostních, technických i ekonomických kritérií. Temelín leží z geologického hlediska na moldanubickém hřbetu, který je do jisté míry pokračováním Lišovského prahu, oblasti v seizmicky klidné a geologicky stabilní, na skalním podloží a mimo geologické zlomy.

8 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Blízkost Vltavy a vodního díla Hněvkovice zajišťuje dostatek vody pro chlazení, díky poměrně vysoké nadmořské výšce však elektrárna nemůže být ohrožena povodní. Zpětně se voda vypouští do Vltavy v prostoru nádrže Kořensko. Soustava těchto dvou vodních děl se budovala současně s elektrárnou. Elektrárna za plného provozu spotřebovává přibližně 2–3 m 3 /s. V roce 2003 elektrárna spotřebovala 35,4 mil. m 3 vody. Z ekonomického a energetického hlediska je důležité umístění na jihu státu – uhelné elektrárny se nacházejí poblíž ložisek uhlí v severních Čechách a na severní Moravě, umístění elektrárny na jihu tak usnadňuje a zlevňuje přenos elektřiny (to je i jeden z důvodů umístění JE Dukovany na jižní Moravu)..

9 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Jaderná elektrárna Temelín – základní data Realizace projektu – 1987 – 2000 (2002) Náklady – 98 miliard Kč Reaktory v provozu - 2× 1055 MWe Plánované reaktory - 2× 1100 MWe Typ reaktorů - VVER 1000 V-320 Palivo - Uran 235U Celkový výkon - 2 110 MW Roční výroba - 13 914 GWh Koeficient využití - 79,4 %

10 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Jaderná elektrárna Temeín – schéma – řez elektrárnou

11 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Jak funguje jaderná elektrárna Jedním z častých mylných dojmů je, že mechanismus výroby elektřiny v jaderné elektrárně je cosi složitého, tajemného a obtížně pochopitelného. Opak je pravdou. Jaderná elektrárna funguje na stejném principu jako elektrárna uhelná. U obou typů se elektrická energie vyrábí v parním generátoru poháněném parní turbínou. V uhelné elektrárně vzniká teplo potřebné k vytvoření páry spalováním uhlí. V reaktoru jaderné elektrárny dochází k řízenému štěpení jader uranu. Při štěpné reakci se uvolňuje množství tepelné energie

12 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Jaderná elektrárna se skládá ze dvou částí jaderné se říká primární okruh nejaderné, neobsahující radiaci, se říká sekundární okruh. Chladící okruh se často uvádí jako třetí, jindy jako součást sekundárního. Jaderná část Temelína je ukryta speciálním objektem – tzv. ochrannou obálkou neboli kontejnmentem

13 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Schéma jaderné elektrárny Temelín

14 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Kontejnment Mohutná konstrukce kontejnmentu chrání reaktor a primární okruh před vnějšími vlivy a okolí elektrárny před následky případné havárie. Jedná se o železobetonový válec oprůměru 45 m, výšce 38 m a tloušťce stěn 1,2 m, konstrukce kulového vrchlíku je pouze o 10 cm slabší. Jeho vnitřní ocelová výstelka má tloušťku 8 mm. Válcovou část konejnmentu předepíná 96 lan. Vrchlík kontejnmentu je přepjat 36 ocelovými lany. Uvnitř kontejnmentu jsou rovněž umístěny bazény, kde se 10 let uskladňuje použité jaderné palivo před umístěním do tzv. meziskladu.

15 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Kontejnment

16 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Reaktory JETE je vybavena dvěma tlakovodními reaktory, každý o tepelném výkonu 3120 MW a elektrickém výkonu připojeného turboalternátoru 1055 MW (VVER-1000, typ V320) (původní projekt počítal s výstavbou čtyř bloků). Hmotnost reaktoru bez chladiva je přibližně 800 t. Chladivo tvoří slabý roztok kyseliny borité (kyselina boritá, resp. bor 10 B pomáhá dlouhodobé regulaci reaktoru, výkon reaktoru s dobou pobytu paliva totiž mírně klesá, proto po jeho výměně je koncentrace kyseliny, která zpomaluje reakci, větší a postupně se snižuje tak, aby výkon byl konstantní.

17 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Tlaková nádoba Části vnitřní vestavby reaktoru jsou umístěny v tlakové nádobě. Tlaková nádoba je vysoká 11 m, přičemž její dno je ve výšce 16 m nad úrovní okolního terénu. Vnější průměr je 4,585 m. Stěny válcové části mají tloušťku 193 mm. Nádoba je vyrobena z vysoce kvalitní nízkolegované chrom- nikl-molybden-vanadové oceli a je navržena na tlak 17,6 MPa při teplotě 350 °C, přičemž běžný provozní tlak je 15,7 MPa při teplotách 290–320 °C.

18 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Palivo Jako palivo slouží oxid uraničitý UO 2 s průměrně 4,25 % obohaceného uranu 235. V reaktoru je celkem 92 tun paliva. Aktivní zóna reaktoru je vysoká 3530 mm a má průměr 3160 mm. Je v ní v přesně stanovených pozicích umístěno 163 palivových souborů a 61 regulačních tyčí. Palivové soubory jsou uspořádány v hexagonální mříži. Každý palivový soubor sestává z 312 palivových proutků, 18 vodicích trubek a z jedné centrální měřicí trubky. Palivový cyklus je čtyřletý (jednou za rok se tedy vyměňuje čtvrtina paliva). Probíhá přechod na pětiletý cyklus výměny paliva.

19 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Do roku 2010 dodávala palivo společnost Westinghouse, od roku 2010 se začaly na základě proběhlého výběrového řízení používat v temelínských reaktorech palivové soubory ruské společnosti TVEL. Palivo tvořilo podíl přibližně 15 % na ceně elektřiny z Jaderné elektrárny Temelín, zvyšující cena uranu na světovém trhu tento podíl neovlivní, neboť palivo je dodáváno na základě dlouhodobých smluv (větší část ceny paliva je navíc daná jeho obohacením, přípravou pro použití jako paliva). Podle odhadů geologů a OECD vydrží známé a předpokládané zásoby uranu nejméně 270 let

20 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Temelínský reaktor každý den rozštěpí cca 3 kg uranu Roční spotřeba uranu v Temelíně

21 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Řízená štěpná reakce Ve hmotě je ukryta energie, kterou vyjádřil Albert Einstein ve svém slavném vzorci E=mc 2. Hmotnost atomu je soustředěna v jádře z 99,95%, proto hovoříme o jaderné energii. Produkty štěpení mají velkou pohybovou energii, která se přemění nárazy na okolní částice na teplo. Štěpení může způsobit pouze pomalý neutron. Při štěpení vznikají rychlé neutrony, které zpomaluje moderátor, v případě Temelína jím je běžná voda, které fyzikové říkají lehká voda podle izotopu vodíku v molekule. Aby při štěpení nedošlo k neřízené reakci, je část neutronů pohlcována řídícími tyčemi a bórem obsaženým v kyselině borité.

22 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Řízená štěpná reakce

23 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Jak se změní jaderné palivo po vyhoření v reaktoru

24 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Každý ze 163 palivových souborů má v aktivní zóně reaktoru přesně stanovené místo. To je určeno pomocí složitého výpočtu. Na záběrech monitoru sledujete jejich popis.popis

25 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Primární okruh V ochranné obálce jsou dále oběhová čerpadla pro zajištění proudění chladiva (vody) mezi reaktorem a parogenerátory. Jaderný reaktor je zdrojem tepla, kterým se v tepelném výměníku neboli parogenerátoru ohřívá voda až na teplotu varu a vzniklá pára se odvádí do nejaderné části. Primární okruh je chlazen čtyřmi vertikálními odstředivými čerpadly o výkonu 5,1 MW umístěnými na studených větvích cirkulačních smyček. Při nominálních parametrech činí průtok jedním čerpadlem 21 200 m 3 za hodinu. Výška čerpadel je 11,9 m.

26 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 K reaktoru jsou připojeny čtyři parogenerátory, každý o teplotě páry 278 °C a výkonu 1470 tun páry za hodinu. Parogenerátory jsou dlouhé 14,8 m, jejich vnější průměr je 4,2-4,5 m Voda přicházející do parogenerátoru má teplotu 320 °C, v parogenerátoru pak předává teplo jiné vodě, vodě sekundárního okruhu, ze které vyrábí sytou páru určenou už pro pohon turbíny a s ní spojeného elektrického generátoru. Vyrobená sytá pára má teplotu 278,5 °C a tlak 6,3 MPa. Celkový objem chladiva v primárním okruhu je 337 m 3

27 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Jaderná část elektrárny – primární okruh

28 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Sekundární okruh Hlavní zařízení sekundárního okruhu se nachází ve strojovně. Nejdůležitějším zařízením je turbogenerátor 1055 MW, který se skládá z parní turbíny, elektrického generátoru, budiče a pomocného budiče. Horká pára z parogenerátorů se přivádí do vícestupňové parní turbíny. Roztočená turbína pohání generátor, ve kterém se mechanická energie rotující turbíny přeměňuje na elektrickou Vyrobená elektřina je pak po zvýšení napětí blokovými transformátory z 24 kV na 400 kV odváděna do rozvodny Kočín. Z turbíny přichází pára do kondenzátoru, ve kterém po ochlazení zkapalní a vrací se zpět do parogenerátoru.

29 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Turbína Temelínská turbína patří mezi unikátní zařízení svého druhu nejen v domácím, ale i světovém měřítku. Ve srovnání s běžnou tepelnou elektrárnou (teplota páry cca 540°C) pracuje turbína v Temelíně se studenou párou (jen 270°C), přesto má výkon přibližně 1 000MWe.

30 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Strojovna s turbogenerátorem

31 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Budova strojovny

32 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Chladící okruh Chlazení páry zajišťuje voda, cirkulující chladicím okruhem mezi kondenzátorem a chladicími věžemi. Voda ohřátá v kondenzátoru se v chladicí věží ochlazuje proudícím vzduchem. Do ovzduší z věží stoupá čistá vodní pára Elektrárna má 4 chladicí věže typu Iterson vysoké 154,8 m. Jejich průměr u paty je 130,7 m, povrch vnější stěny činí 44 000 m 2. Maximální průtok vody je 17,4 m 3.s −1. Chladicí věže elektrárny tvoří dominantu celého okolí a jsou vidět ze vzdálenosti 40 km, pára nad nimi až ze 70 km. Část chladící vody se ve věžích odpaří, proto je třeba vodu do tohoto okruhu neustále doplňovat

33 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Chladící věže

34 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Vyrobená elektřina je pak po zvýšení napětí blokovými transformátory z 24 kV na 400 kV odváděna do rozvodny Kočín.

35 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Kombinace technologií, dodavatelské firmy Původní projekt je založen na ruské (sovětské) technologii, řídicí systém je americký. Tato kombinace „západních“ a „východních“ technologií byla důvodem obav o bezpečnost, byla však už vyzkoušena na Jaderné elektrárně Loviisa ve Finsku. Mise MAAE v roce 1996 konstatovala, že kombinace západní a východní techniky byly v projektu pečlivě zváženy a podle názoru mise v některých případech kombinace obou technik dokonce vedla ke zvýšení bezpečnosti. Většina vybavení elektrárny však byla dodána českými firmami. (ŠKODA PRAHA – generální dodavatel elektrárny, ŠKODA Jaderné strojírenství Plzeň, Vítkovice, Sigma Lutín).

36 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Bezpečnost Bezpečnostní opatření v Temelíně zahrnují celou škálu opatření na řadě úrovní. Bezpečnost zvyšuje to, že řada bezpečnostních systémů je založena na rozdílných fyzikálních a technických principech. Jedním z nejdůležitějších z principů je tzv. princip hloubkové ochrany, který definuje 5 úrovní ochrany a 5 ochranných bariér stojících mezi aktivní zónou v reaktoru a okolním prostředím:

37 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 5 ochranných bariér pevná keramická struktura samotného paliva pokrytí palivových proutků tlaková hranice primárního okruhu železobetonová šachta reaktoru ochranná obálka (kontejnment) Aktivní bezpečnostní systémy jsou zálohovány dvojnásobně (tj. jsou nainstalovány třikrát).

38 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Bezpečnost Předností použitých tlakovodních reaktorů je tzv. inherentní bezpečnost tj. bezpečnost daná fyzikálními zákony. Ta je v Temelíně zajištěna mj. tím, že schopnost vody (působí jako moderátor, tj. umožňuje, aby štěpná reakce vůbec mohla probíhat) umožňovat řetězovou reakci klesá s rostoucí teplotou. Podobnou vlastnost má i uran 238 (tvoří kolem 97 % uranu v palivu, fakticky ale jako palivo nepůsobí, není zdrojem vyráběné energie), který pohlcováním neutronů reakci brzdí. Tato jeho vlastnost vzrůstá s růstem teploty. Při přílišném vzrůstu teploty by se tak reakce sama zastavila.

39 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Bezpečnost Bezpečnostních systémů využívajících fyzikální zákonitosti obsahuje Temelín celou řadu systém tvořený čtyřmi hydroakumulátory, které by zaplavily aktivní zónu při mimořádných situacích spojených poklesem tlaku v primárním okruhu, sprchový systém ochranné obálky, systém zajišťující pád souboru absorpčních tyčí do aktivní zóny, což zajistí rychlé odstavení reaktoru atd.

40 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Certifikát bezpečnosti

41 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Bezpečnostní systém elektrárny

42 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Havárie černobylského typu v Česku nehrozí K zajištění bezpečnosti tlakovodního reaktoru typu VVER, které v ČR používají obě jaderné elektrárny, jsou použity základní fyzikální zákony. Při přehřátí vody v reaktoru (v případě velmi nepravděpodobného selhání všech bezpečnostních opatření) se jaderná reakce v reaktoru sama zastaví. Ve vzniklé páře se totiž nemohou zpomalovat neutrony, které štěpí uran a rychlé uran nerozštěpí (příčina zastavení štěpné reakce). Reaktor proto nemůže dopadnout jako reaktor zcela jiné konstrukce a principu, jaký byl použit například v Černobylu

43 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Dieselgenerátorová stanice slouží jako záložní zdroj pro případ ztráty hlavního i rezervního elektrického napájení vlastní spotřeby elektrárny. Každý výrobní blok má 3 dieselgenerátory, které jsou umístěny ve dvou nezávislých stavebních objektech. Další dva jsou společné pro oba výrobní bloky. Každý dieselgenerátor je schopen vytvořit podmínky pro bezpečné odstavení reaktoru, dochlazení a pro jeho udržení v bezpečném podkritickém stavu.

44 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Dieselgenerátorová stanice

45 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 V Temelíně se velmi přísně monitoruje radiace Mezi reaktorem a bránou elektrárny se u kontrolovaných vstupů nachází dozimetrické kontroly. Radiační poplach jednou způsobila na vrátnici zahradnická firma. Pro svou práci, údržbu trávníků, vezla do areálu elektrárny draslíkaté hnojivo. Přístroje zaznamenaly zvýšenou radiaci a spustily poplach. Draslík obsahuje totiž přirozené radioizotopy, jejichž záření spustilo poplach.

46 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Byl nutný poplach kvůli průmyslovému hnojivu? Izotopy draslíku kvůli metabolismu rostlin přejdou do biohmoty, která se vyváží z elektrárny. U ní by citlivé přístroje při výstupu z elektrárny opět zaznamenaly zvýšenou radiaci, v tomto případě způsobenou hnojením. Hrozilo nebezpečí, že Rakušané by událost vykládali jako utajenou jadernou havárii a tak se musela přijmout příslušná opatření. Přitom o nic nešlo. Například popel ze spáleného dřeva by mohl způsobit podobný poplach.

47 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Sklad použitého jaderného paliva Sklad je železobetonová stavba, která se skládá z příjmové a skladovací části. Budova skladu je odolná proti zemětřesení i vnějším extrémním přírodním vlivům, je testovaná i na hypotetický pád velkého dopravního letadla. Ze závěrů testů vyplývá, že nedojde ke vzniku radiační havárie. Kapacita skladu je 1370 tun uranu, což představuje použité palivo za 30 let provozu elektrárny Temelín. Toto množství paliva se vejde do 152 kontejnerů CASTOR, na které je sklad dimenzován. Ročně se do něj umístí jeden nebo dva kontejnery.Ve dvou kontejnerech je uloženo použité palivo, které během kampaně vyrobilo 7 miliard kWh elektrické energie.

48 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Schéma manipulace s použitým jaderným palivem

49 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 CASTOR Kontejnery CASTOR vyrobil a dodává německý výrobce GNS. Do každého kontejneru využívaného na JE Temelín se vejde 19 palivových souborů. Těleso kontejneru je vyrobené z tvárné litiny, vnitřní koš na kazety z bórovaného hliníku. Má výšku 5,5 m a průměr 2,3 m. Naplněný váží 115 tun. Právě tyto ocelové kontejnery tvoří hlavní bariéru mezi použitým palivem a okolním prostředím. Teplota povrchu kontejneru při transportu nesmí převýšit 85 o C, při uložení ve skladu pak 100 o C. Před použitím se přísně testují a jejich kvalita musí být potvrzena vydáním licence Státním úřadem pro jadernou bezpečnost.

50 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Kontejner CASTOR

51 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Kontejner Castor - vnitřek

52 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Pokud chcete vědět o jaderné elektrárně více, navštivte informační centrum v zámečku vedle elektrárny

53 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Jaderná elekktrárna Temelín po plánované dostavbě

54 Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Přece jen něco toho třetího říjnového dne roku 2014 v té dokonalé jaderné elektrárně nefungovalo. Fotoaparát renomované zahraniční značky přestal komunikovat s kartou a začal stávkovat (snad pochytil nějaké grinpísácké manýry). Fotografie z informačního centra se tedy nekonaly a jelikož v areálu elektrárny je focení pochopitelně zakázáno, zůstaly nám jen vzpomínky. Nicméně, nebyli jsme zde poprvé a doufáme, že ani naposledy. Jezdíme sem rádi. Člověk se tu může opravdu hodně dozvědět. Navíc se v info centru setká se senzačními dámami, které nejen, že na všechno znají odpověď, ale jejich nadstandartní přístup k návštěvníkům svědčí o tom, že Jaderná elektrárna Temelín nedělá nic na méně než 300%. Nevím jak Vy, ale já mám, co se Temelínu týče klidné spaní.