Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1 VYBRANÉ ASPEKTY PÉČE O SENIORY Z HLEDISKA SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ VÝSLEDKY Z EMPIRICKÉHO VÝZKUMU REALIZOVANÉHO V RÁMCI PROJEKTU TD020330.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1 VYBRANÉ ASPEKTY PÉČE O SENIORY Z HLEDISKA SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ VÝSLEDKY Z EMPIRICKÉHO VÝZKUMU REALIZOVANÉHO V RÁMCI PROJEKTU TD020330."— Transkript prezentace:

1 1 VYBRANÉ ASPEKTY PÉČE O SENIORY Z HLEDISKA SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ VÝSLEDKY Z EMPIRICKÉHO VÝZKUMU REALIZOVANÉHO V RÁMCI PROJEKTU TD020330

2 2 Kontext výzkumu Zadavatelem výzkumného šetření je Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, který je řešitelem projektu s názvem „Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování“ vedeného pod kódem TD a financovaného z prostředků Technologické agentury ČR. Předmětné šetření bylo zadáno s cílem získat empirické údaje nutné k řešení uvedeného výzkumného úkolu. Realizátorem šetření je Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN). Cílem výzkumného šetření je získat podrobné informace o možnostech začleňování osob v před-seniorském věku (tj. 55–64 let) a seniorů (tj. osob ve věku 65 a více let) za účelem identifikace a formulace doporučení ke zlepšení podmínek pro zajištění nezávislého života těchto osob. Projekt „TD020330/Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování“ je řešen s finanční podporou TA ČR.

3 3 Metodika Cílová skupina: obyvatelé obcí s méně než obyvateli ve věku 55–84 let 47 % tvoří respondenti ve věku 55–64 let 53 % tvoří respondenti ve věku 65–84 let Velikost souboru: 651 respondentů Metoda sběru dat: osobní dotazování (face-to-face interview) Termín sběru dat: od do Míra návratnosti: 48 % Výběrová chyba: 3,9 %

4 4 Obsah 5 EKONOMICKÁ SITUACE DOMÁCNOSTÍ RESPONDENTŮ 13 SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ RESPONDENTŮ 16 ZDRAVOTNÍ SITUACE RESPONDENTŮ 20 VYUŽÍVANÉ A PREFEROVANÉ SLUŽBY 24 RIZIKOVÉ JEVY PŘISPÍVAJÍCÍ K SOCIÁLNÍMU VYLOUČENÍ

5 5 EKONOMICKÁ SITUACE DOMÁCNOSTÍ RESPONDENTŮ

6 6 Struktura osobního příjmu respondentů (podle věku respondentů) Zdroj: INESAN Mezi respondenty v předseniorském věku (55–64 let) a seniory (65–84 let) existuje významná diference ve struktuře osobních příjmů.

7 7 Výše úspor z měsíčního příjmu respondentů a jejich partnerů/partnerek (v Kč) Zdroj: INESAN Žádné měsíční úspory není schopno generovat celkem 23 % respondentů. Domácnosti respondentů ve věku 55–64 let uspoří měsíčně Kč, zatímco domácnosti respondentů starších než 64 let dosahují úspor v průměrné výši Kč, což je v průměru o 25 % méně.

8 8 Výše finanční rezervy domácnosti pro případ nenadálé situace (v Kč) Zdroj: INESAN Finanční rezervou pro případ nenadálé situace disponuje 82 % respondentů. Lidé ve věku 55–64 let disponují finanční rezervou v průměrné výši Kč, zatímco respondenti starší 64 let Kč, což je v průměru o 34 % méně.

9 9 Osobní zkušenost s vybranými situacemi, které se týkají nedostatku finančních prostředků Zdroj: INESAN S výše uvedenými situacemi se častěji setkali respondenti, kteří hodnotí ekonomickou situaci své domácnosti jako špatnou.

10 10 Hodnocení ekonomické situace domácnosti respondenty Zdroj: INESAN Vyšší podíl respondentů hodnotících ekonomickou situaci domácnosti jako dobrou je mezi lidmi ve věku 55–64 let (73 %), naproti tomu respondenti ve věku 65–84 let hodnotí ekonomickou situaci své domácnosti jako dobrou v 64 % případů. Horší ekonomická situace těchto respondentů indikuje vyšší pravděpodobnost jejich sociálního vyloučení.

11 11 Finanční dostupnost spotřebního zboží Zdroj: INESAN Zatímco respondenti žijící v ekonomicky stabilních a silných domácnostech si v 86 % případů mohou dovolit nakupovat bez omezení všechno nebo alespoň základní spotřební zboží, respondenti z ekonomicky slabých domácností tak mohou činit jen ve 36 % případů.

12 12 Závěry Subjektivní hodnocení ekonomické situace a jednotlivé ukazatele finanční situace respondentů, zejména pak významně vyšší míra závislosti osob starších než 64 let na starobním důchodu, nižší objem úspor a potřeba větší sumy finančních prostředků na pokrytí neočekávaných výdajů dokumentují zhoršenou ekonomickou situaci a poukazují na vyšší pravděpodobnost sociálního vyloučení této skupiny obyvatel. Výsledky v tomto případě indikují, že sociálním vyloučením je ohrožena více než třetina seniorů starších než 64 let. Sociálním vyloučením jsou v důsledku špatné ekonomické situace dále ohroženi jednotlivci se základním vzděláním, samostatně žijící osoby (tj. jednočlenné domácnosti), lidé v nájemních bytech a ekonomicky neaktivní. Na tyto skupiny je proto vhodné cílit aktivity podporující sociální začleňování.

13 13 SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ RESPONDENTŮ

14 14 osoby, které respondenty respektují a respondenti je zároveň žádají o pomoc ve složitých situacích Postavení vybraných subjektů z hlediska poskytování pomoci a respektování přání a názorů respondentů Zdroj: INESAN Pozn.: průměrné hodnocení: 1 = rozhodně ne, 4 = rozhodně ano; údaje se vztahují k respondentům, kteří jsou v kontaktu s danými osobami; velikost bodů vyjadřuje důležitost respektování přání a názorů respondentů ze strany vybraných osob – čím jsou body větší, tím je důležitost vyšší osoby, které respondenty respektují, ale respondenti je nežádají o pomoc ve složitých situacích osoby, které respondenty nerespektují a respondenti je ani nežádají o pomoc ve složitých situacích

15 15 Závěry Vztahy s nejbližším sociálním okolím jsou zásadním činitelem, který ovlivňuje míru a způsob sociálního začleňování. Z výsledků je patrné, že významnou roli hrají především partneři, děti, lékař a do určité míry i přátelé. Tyto subjekty totiž obecně respektují přání respondentů a respondenti jim zároveň důvěřují (žádají je o rady a pomoc ve složitých životních situacích).

16 16 ZDRAVOTNÍ SITUACE RESPONDENTŮ

17 17 Sebehodnocení zdravotního stavu Zdroj: INESAN Jako špatný hodnotí svůj zdravotní stav více než třetina dotázaných, přičemž jejich podíl je mezi seniory o 23 procentních bodů vyšší než v segmentu osob mladších než 65 let, což poukazuje na vyšší riziko sociálního vyloučení v segmentu 65–84 let.

18 18 Preferované subjekty poskytující pomoc v případě zhoršeného zdravotního stavu Zdroj: INESAN V případě zhoršeného zdravotního stavu, který by vyžadoval péči ze strany dalších osob/subjektů, by respondenti preferovali zejména péči poskytovanou jejich rodinnými příslušníky, popř. organizacemi, které poskytují péči přímo v domácnostech klientů.

19 19 Závěry Zhoršený zdravotní stav je dalším z faktorů, které mohou přispívat k sociálnímu vyloučení. O svém špatném zdravotním stavu je přesvědčena téměř polovina respondentů ve věku 65–84 let, naproti tomu mezi lidmi ve věku 55–64 let ohodnotila svůj zdravotní stav jako špatný čtvrtina dotázaných. Také tento faktor poukazuje na významně vyšší pravděpododnost sociálního vyloučení osob starších než 64 let. V případě zhoršení svého zdravotního stavu by respondenti v největší míře preferovali péči poskytovanou jejich rodinnými příslušníky. Významná část respondentů by preferovala také péči ze strany profesionálních organizací zaměřených na poskytování pomoci přímo v domácnostech.

20 20 VYUŽÍVANÉ A PREFEROVANÉ SLUŽBY

21 21 Segmentace vybraných služeb z hlediska aktuálního a preferovaného využití Zdroj: INESAN Sociální služby mají přes nízkou míru současného využívání vysoký růstový potenciál, neboť zájem o jejich využití je významně vyšší než míra jejich aktuální využívání. sociální služby s růstovým potenciálem Pozn.: hodnoty os jsou v procentech a vyjadřují podíl respondentů, kteří dané služby aktuálně využívají/plánují využívat

22 22 Důležitost vybraných okolností při rozhodování o využití zvolené služby Zdroj: INESAN Z hlediska věku respondentů platí, že pro osoby v předseniorském věku je důležitější časová dostupnost služeb, zatímco senioři přikládají vyšší důležitost dopravní dostupnosti, doporučení příbuzných či známých, předchozím zkušenostem a existenci bezbariérového přístupu.

23 23 Závěry Sociální služby jsou aktuálně využívány jen úzkou skupinou respondentů, přičemž vyšší míra využití je patrná mezi lidmi ve věku 65–84 let, ve srovnání s osobami ve věku 55–64 let. Sociální služby však disponují v procesu sociálního začleňování významným potenciálem, neboť preferovaný zájem o využití těchto služeb výrazně převyšuje míru jejich současného využití, přičemž vyšší zájem o využívání sociálních služeb je patrný mezi respondenty staršími 64 let. Z hlediska optimalizace nabízených služeb je nutno brát v potaz to, že při rozhodování o využití konkrétní služby je pro respondenty nejdůležitější její cena a obsah. Důležité při výběru služby je dále dopravní a časová dostupnost, pozitivní reference a vlastní zkušenost z minula.

24 24 RIZIKOVÉ JEVY PŘISPÍVAJÍCÍ K SOCIÁLNÍMU VYLOUČENÍ

25 25 Typické skupiny daných životních situací z hlediska pravděpodobnosti jejich výskytu v příštím roce Zdroj: INESAN Pozn.: Jednotlivé faktory (levý sloupec) vyjadřují latentní proměnné, které charakterizují širší skupinu výchozích proměnných (jednotlivých rizikových jevů). Hodnoty u jednotlivých rizikových jevů (pravý sloupec) představují míru přispění dané položky k vysvětlení příslušného faktoru. Čím vyšší je tato hodnota, tím lépe daná položka charakterizuje příslušný faktor.

26 26 Pravděpodobnost výskytu daných životních situací v příštím roce (zdravotní problémy/sociální izolace) Zdroj: INESAN Výskyt zdravotních potíží omezujících řešení běžných životních situací považuje za pravděpodobný 42 % respondentů ve věku 55–64 let oproti 58 % respondentů ve věku 65–84 let. Tito respondenti dále dvakrát častěji než osoby ve věku 55–64 let považují za pravděpodobné, že budou trpět sociální izolací.

27 27 Pravděpodobnost výskytu daných životních situací v příštím roce (růst cen/nedostatek finančních prostředků) Zdroj: INESAN Významným rizikovým faktorem přispívajícím k sociálnímu vyloučení je v tomto případě zejména růst nákladů na bydlení, resp. nedostatek finančních prostředků na úhradu nákladů na bydlení.

28 28 Závěry Největší ohrožení respondenti spatřují v růstu cen a nedostatku finančních prostředků a ve zdravotních problémech či sociální izolaci. Tyto jevy tedy představují největší rizika vedoucí k sociálnímu vyloučení. Průměrná míra vnímaného ohrožení se u těchto oblastí pohybuje mezi 31 % a 35 %. Z detailního pohledu na jednotlivé rizikové jevy je patrné, že se respondenti nejvíce obávají výskytu zdravotních potíží omezujících řešení běžných životních situací a výrazného nárůstu nákladů na bydlení. Naopak nejmenší obavy si respondenti spojují s ohrožením ze strany nejbližšího sociálního okolí a se ztrátou majetku či insolvencí. V těchto případech činí průměrná míra vnímaného ohrožení 7 %, resp. 5 %.

29 29 ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ

30 30 Výzkumné šetření realizované v obcích s méně než obyvateli v cílové skupině obyvatel ČR ve věku 55 až 84 let poukázalo na vztah špatné ekonomické situace/špatného zdravotního stavu a rizika sociálního vyloučení starších osob. Zvolené indikátory obecně poukazují na fakt, že sociálním vyloučením jsou ve větší míře ohroženi senioři starší než 64 let. Získané informace poukazují na skutečnost, že v procesu sociálního začleňování hrají z pohledu respondentů důležitou roli především partneři, děti, lékař. Získané informace poukazují dále na důležitost sociálních služeb v oblasti sociálního začleňování, jejich využití je preferováno zejména mezi seniory staršími než 64 let, kteří preferují především rozvoz obědů, ošetření a pomoc při řešení zdravotních potíží a pomoc při velkém úklidu domácnosti.

31 31 Institut evaluací a sociálních analýz, Heřmanova 1169/22, PRAHA 7, Tel.: , Web: Děkuji za pozornost Mgr. Pavel Bareš, Ph.D.

32 32 Institut evaluací a sociálních analýz, Heřmanova 1169/22, PRAHA 7, Tel.: , Web: Děkuji za pozornost Ing. Mgr. Jiří REMR, Ph.D., MBA


Stáhnout ppt "1 VYBRANÉ ASPEKTY PÉČE O SENIORY Z HLEDISKA SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ VÝSLEDKY Z EMPIRICKÉHO VÝZKUMU REALIZOVANÉHO V RÁMCI PROJEKTU TD020330."

Podobné prezentace


Reklamy Google