Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1. listopadu 2012 – Praha, Žofín Seminář DONE „Fungování energetických trhů v ČR a EU“ JAN KANTA ředitel útvaru Legislativa a trh FUNGOVÁNÍ ENERGETICKÝCH.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1. listopadu 2012 – Praha, Žofín Seminář DONE „Fungování energetických trhů v ČR a EU“ JAN KANTA ředitel útvaru Legislativa a trh FUNGOVÁNÍ ENERGETICKÝCH."— Transkript prezentace:

1 1. listopadu 2012 – Praha, Žofín Seminář DONE „Fungování energetických trhů v ČR a EU“ JAN KANTA ředitel útvaru Legislativa a trh FUNGOVÁNÍ ENERGETICKÝCH TRHŮ V EU A ČR ANEB CO SE ZA ROK ZMĚNILO

2 Evropská energetická politika dlouhou dobu kladla důraz na 3 principy  Zajištění bezpečných dodávek elektřiny  Liberalizace energetického trhu  Rozvoj udržitelných a ekologických technologií V poslední době je však kladen důraz na ekologické technologie na úkor ostatních principů  Stabilita dodávek ohrožena z důvodu vyčerpání kapacit sítí a pozastavení nových investic do konvenčních zdrojů  Rozpad jednotného energetického trhu do národních soustav neguje dosažené výsledky v integraci a liberalizaci energetiky  Koncový uživatel je zatěžován vyšší cennou elektřiny z obnovitelných zdrojů vzhledem k nutným dotacím NAMÍSTO VYVÁŽENÉ ENERGETICKÉ POLITIKY KLADE EU PŘÍLIŠ VELKÝ DŮRAZ NA ROZVOJ EKOLOGICKÝCH TECHNOLOGIÍ EU dříve EU dnes 1

3  Pokračující budování OZE v SRN bez souběžné výstavby přenosových kapacit vede k přetížení přenosové soustavy  Nárůst OZE kapacit v SRN vede k posunu nákladové křivky a poklesu ceny CO, čímž klesá cena silové elektřiny (zároveň však výrazně roste složka podpory OZE v koncové ceně elektřiny)  Nedostatečná kapacita distribuční i přenosové sítě v jednotlivých lokalitách (např. v ČR odhad investic 25 mld. Kč pro připojení 5 GW)  Riziko rozpojení trhů (například CZ a SRN) v důsledku zavedení Flow Based alokace přeshraničních profilů nebo v důsledku fyzického omezení toků např. budováním „phase shifters“  Riziko ukončení provozu uhelných elektráren v r.2015 z důvodu nedůsledné implementace novelizované IPPC směrnice EU (celkem 1,9 GW = 1/3 uhelných kapacit jen u ČEZ)  Riziko rozpadu sítě dálkového vytápění a zdražení tepla pro obyvatele  Nová regulace velkoobchodu s elektřinou (OTC trhu)  Riziko potřeby „MiFID“ licence pro ČEZ (EK navrhuje zrušení dosavadní výjimky pro energetiku)  Vyšší transakční náklady, nižší likvidita, nutnost kapitálové přiměřenosti  Zavádění de facto nerealizovatelných povinnosti Popis rizika HLAVNÍ RIZIKA PRO ČESKÝ ENERGETICKÝ SEKTOR... Nevhodné cesty k dosažení nastavených enviro cílů Regulace přeshraničních profilů Regulace emisí (implementace IPPC směrnice) Další připravovaná legislativa EU

4  Kvůli neharmonizovanému systému podpory dochází k neefektivnímu budování OZE a tím i k vyšším nákladům pro spotřebitele  Propad cen v CEE regionu tažený růstem OZE v DE a vytlačením konvenčních elektráren  Kapacita přenosových soustav rezervovaná pro fyzické toky elektřiny z OZE na úkor kapacity pro přeshraniční obchodování  Individualistické ochranářské opatření jednotlivých států (např. instalace “phase shifters“ na polsko-německé hranici)  Změna alokačního klíče dle Flow Based metody  Izolace trhů, destabilizace soustavy, hrozící blackouty  Zhoršení situace bezpečnosti dodávek (uzavření elektráren, u nichž není zajištěna ekonomická návratnost investic)  Zhoršení ekonomické situace (potřeba rozsáhlých investic)  Zhoršení kvality ŽP(lokální topení nekvalitními palivy v důsledku rozpadu CZT)  Pokles likvidity (řada hráčů zpřísněnou regulaci „neustojí“)  Nárůst transakčních nákladů na MWh, což se nejspíš projeví poklesem ziskovosti  Povinnost zavést opatření na snížení spotřeby zákazníků  Zavedení „povinnosti“ instalace AMM Dopady na energetický sektor … MAJÍ PŘÍMÝ VLIV I NA FUNGOVÁNÍ A HODNOTU ELEKTRÁRENSKÝCH SPOLEČNOSTÍ Nevhodné cesty k dosažení nastavených enviro cílů Regulace přeshraničních profilů Regulace emisí (implementace IPPC směrnice) Další připravovaná legislativa EU

5 EUR/MWh, year-ahead forward Cena elektřiny Německo JAK SE DÍVAT NA CENU ELEKTŘINY V KONTEXTU PODPORY OZE? 1 Podpora OZE cca 36 €/MWh Cena elektřiny na burze cca 48 €/MWh Reálná cena elektřiny, kterou platí konečný zákazník cca 84 €/MWh 4

6 1 A JAK TO VYPADÁ S CENAMI V ČR, KDYŽ SE NA TO PODÍVÁME NOVOU OPTIKOU? 5

7 K DOSAŽENÍ NASTAVENÝCH ENVIRO CÍLŮ MÁ EU CELOU ŘADU NÁSTROJŮ  k dosažení cíle je využíván celý soubor legislativních nástrojů  podpora OZE  povolenky CO 2 a obchodovací mechanismus EU ETS  daně na elektřinu, pevná a plynná paliva  IED směrnice  směrnice o energetické účinnosti Cílem EU je snižování CO 2 a negativních dopadů výroby energie na životní prostředí Jen vhodné nastavení a mix uvedených nástrojů může vést k funkčnímu a konkurenceschopnému jednotnému trhu s elektřinou v EU 1 6

8 PODPORA OZE JE NÁSTROJEM, KTERÝ SPOTŘEBOVÁVÁ FINANČNÍ PROSTŘEDKY, …  V roce 2012 je potřeba finančních prostředků na pokrytí nákladů podpory OZE+KVET cca 33 mld. Kč (bez korekčních faktorů z minulých let)  částka placená konečným spotřebitelem elektřiny je 420 Kč/MWh  částka placená ze státního rozpočtu je 11,7 mld. Kč  částka placená konečným spotřebitelem, pokud by nebyla částka placená ze státního rozpočtu, by byla cca 582 Kč/MWh  V roce 2013 vychází podle předběžných výpočtů potřeba finančních prostředků na pokrytí nákladů podpory OZE+KVET cca 41 mld. Kč (bez korekčních faktorů z minulých let)  očekávaná částka placená konečným spotřebitelem elektřiny je cca 620 Kč/MWh  očekávaná částka placená ze státního rozpočtu je 9,6 mld. Kč  očekávaná částka placená konečným spotřebitelem, pokud by nebyla částka placená ze státního rozpočtu, by byla cca 710 Kč/MWh  V následujících letech lze očekávat, že potřeba finančních prostředků na pokrytí nákladů podpory OZE+KVET stoupne až na cca 45 mld. Kč 7 1

9 8 … KDYŽ OPROTI TOMU OBLAST POVOLENEK CO 2 S OHLEDEM NA NOVÁ PRAVIDLA PLATNÁ OD ROKU 2013 BUDE GENEROVAT NOVÉ DODATEČNÉ FINANČNÍ PROSTŘEDKY, …  Novým finančním zdrojem v oblasti povolenek CO 2 budou jejich aukce, které při využití již odsouhlasené „derogace“, přinesou dodatečné finanční zdroje v období ve výši cca 130 mld. Kč  Dodatečné finanční prostředky z aukcí povolenek CO 2 se nabízejí, minimálně v částečné výši, využít na úhradu nákladů spojených s podporou OZE, když podle evropské směrnice o emisním obchodování by mělo být minimálně 50 % prostředků z aukcí použito na opatření související s politikou ochrany klimatu, do které lze podporu OZE zahrnout Poznámka:Objem povolenek, které mají být prodány v aukci, byl oceněn cenou povolenky 20 €/t a kurzem 24 Kč/€ (obojí jsou stejné hodnoty jako u výpočtu části zdanění CO 2, viz další slide) 1

10  Harmonizace s klima balíčkem, transformace na nízkouhlíkovou ekonomiku  Posílení energetické účinnosti  Posílení vnitřního trhu (odstranění daňové diverzifikace, jasné rozlišení ETS a ETD sektorů)  Posílení makrocílů přes daňový přesun: zaměstnanost, růst, fiskální konsolidace Cíle revize Základním principem revize je narovnání existujících daní na energii a nastavení pravidel pro jednotné zdanění uhlíku na vnitřním trhu tak, aby byl doplněn ETS systém Způsob provedení  Rozdělení minimálních daňových sazeb na energetické produkty na:  CO 2 daň (20 €/tunu CO 2 ) na všechny emitenty mimo ETS včetně malých instalací využívající energii pro účely jiné než vytápění  všeobecné energetické zdanění na všechny energetické produkty s jednotnou sazbou podle energetického obsahu/výhřevnosti (u motorových paliv minimální výše 9,6 €/GJ bez rozdílu komerční/nekomerční použití s přechodným obdobím 10/12 let, pro teplo 0,15 €/GJ, pro elektřinu a plyn 0,5 €/MWh)  Úpravy obou složek v čase (CO 2 daň podle vývoje ceny uhlíku na ETS, všeobecné energetické zdanění podle vývoje harmonizovaného indexu spotřebních cen) … A NEJINAK TOMU BUDE PŘI ZAVEDENÍ UHLÍKOVÉ DANĚ VYCHÁZEJÍCÍ Z PŘIPRAVOVANÉ REVIZE SMĚRNICE 2003/96/EC O ENERGETICKÉ DANI, … 9 1

11 … KDYŽ NÁVRH NA ZAVEDENÍ UHLÍKOVÉ DANĚ V ČR, JAK JE DOSUD ZNÁM Z VEŘEJNÝCH ZDROJŮ, BUDE TAKÉ GENEROVAT NOVÉ DODATEČNÉ FINANČNÍ PROSTŘEDKY  Implementace zajistí srovnatelné podmínky pro všechny druhy energií a výroba tepla v rámci centrálního zásobování teplem bude mít srovnatelné podmínky, jako výroba tepla z energií a ve zdrojích mimo EU ETS  Implementace přinese další zdroj finančních prostředků do státního rozpočtu, když podle způsobu implementace lze očekávat, že nárůst výběru daně aplikací navrženého řešení za roky může být cca 60 mld. Kč, který může být použit na pokrytí příspěvku státu na podporu OZE a KVET 10 1

12 11 PROTO SE NABÍZÍ POUŽITÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ GENEROVANÝCH DVĚMI NÁSTROJI NA ZAJIŠTĚNÍ FINANCOVÁNÍ TOHO TŘETÍHO, …  Pro pokrytí příspěvku státního rozpočtu na zajištění podpory OZE na stávající úrovni 11,7 mld. Kč a postupnému nárůstu nákladů na podporu OZE mezi roky 2012 a 2020, při zachování výše příspěvku zákazníků odebírajících elektřinu na OZE v roce 2012 ve výši cca 420 Kč/MWh, bude v období potřeba cca mld. Kč  Pokud posuzované 3 nástroje byly zavedeny k prosazení jednoho cíle, tak i finanční prostředky, které jsou s nimi spojeny (generované i spotřebovávané finanční zdroje) by měly být používány navzájem k zajištění financování těchto 3 nástrojů a dosažení stanovených cílů 1

13 12 … COŽ MŮŽE V KONEČNÉM DŮSLEDKU PŘINÉST NĚKOLIK POZITIVNÍCH VÝSLEDKŮ 1. Zajištění dlouhodobě stabilní systém financování podpory výroby energie z OZE s možností zachování výše příspěvku zákazníků odebírajících elektřinu na OZE na úrovni roku 2012 ve výši cca 420 Kč/MWh 2. Zajištění dosažení cílů v oblasti energetiky a změny klimatu, a to „samofinancovatelným“ způsobem 3. Zajištění jednotné zacházení s jednotlivými zdroji energie a zaručení skutečně rovných podmínek mezi jednotlivými spotřebiteli energií nezávisle na používaném zdroji energie 4. Z aukcí povolenek CO 2 zůstane k dispozici za období ještě několik desítek mld. Kč, které se z části mohou použít na opatření související s politikou ochrany klimatu a z části mohou posílit státní rozpočet 1

14 V OBLASTI PŘESHRANIČNÍCH KAPACIT JSME SE MOMENTÁLNĚ „ZBAVILI“ DOSUD NEZRALÉ A NEPROVĚŘENÉ „FLOW BASED“ METODY, ALE TY NÁM OHROŽUJE AKTUÁLNĚ ROZVOJ OZE,  Zeměpisná koncentrace výroby OZE je jiná než kde je vysoká poptávka po elektřině, což spolu s vysokou volatilitou výroby OZE vytváří tlaky na přenosovou soustavu  Většina podpor je zaměřena přímo na OZE a ne na rozvoj infrastruktury  Objem OZE podpořený dotacemi může růst velmi rychle, zatímco výstavba infrastruktury je dlouhý a složitý proces (8 – 10 let) 13 2

15 … COŽ OMEZUJE SOUTĚŽ A VEDE K ROZPADU TRHU KVŮLI NIŽŠÍM PŘESHRANIČNÍM KAPACITÁM NABÍZENÝM V AUKCÍCH Přeshraniční kapacity nabízené v ročních aukcích MW  Německá větrná elektřina zaplavuje českou přenosovou soustavu a přetěžuje ji  ČEPS musí rezervovat část přeshraničních kapacit pro nepředvídatelný tok elektřiny z OZE  Dlouhodobá alokace kapacity (roční, měsíční) důležitá pro forwardové prodeje elektřiny je nižší, s negativním dopadem na konkurenceschopnost  Ochrana národních trhů (phase- shifters v NL, PL) jen zesilují problémy jiných a rozdělují trhy Zdroj: Central allocation office 14 2

16 Zákon č. 201/2012 Sb.  Transponuje směrnici 2010/75/EU  Nové emisní limity od pro všechny spalovací zdroje nad 50 MW  Plnění si vyžádá vysoké investice do ekologizace nebo omezení výroby Přechodné režimy umožňující snadnější přechod na nové limity  Klesající emisní stropy namísto nových přísných limitů  Současné emisní limity zůstávají  Umožněna výměna stropů mezi zdroji  Platnost do  Žádost nutno předložit MŽP do  Schvalováno Evropskou komisí  Od do může být zdroj provozován max hod.  Po vyčerpání limitu ukončení provozu  Využití omezené životnosti lze ohlásit do na příslušném krajském úřadu  Na místo emisního limitu pro SO 2 (ostatní látky neřeší)  Bez časového omezení  Přezkum provede Evropská komise v roce 2019  Pro teplárenské zdroje do 200 MW  Nejméně 50 % vyrobeného tepla musí být dodáno do veřejné sítě  Současné emisní limity zůstávají  Využití omezené životnosti lze ohlásit do na příslušném krajském úřadu Přechodný národní plán IMPLEMENTACE IPPC SMĚRNICE – SMĚRNICE O PRŮMYSLOVÝCH EMISÍCH 3 Omezená životnost Stupně odsíření Teplárenské zdroje 15

17 NOVELA SMĚRNICE O ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI - MOŽNOSTI IMPLEMENTACE ČLÁNKU 7 „SYSTÉMY POVINNÉHO ZVYŠOVÁNÍ ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI “  Výjimka z povinného schématu pro distributory a obchodníky (článek 7, odstavec 9) Výjimka umožňuje dosáhnout požadovaných úspor jinak něž zavedením povinného schématu pro distributory a obchodníky s elektrickou energií  ČR by měla tuto výjimku využít, protože  povinný systém pro distributory a obchodníky je méně efektivní, efektivnější je motivovat subjekty, které mají s úsporami zkušenosti a chtějí na tomto trhu působit  takové řešení bude mít nižší dopad do cen pro koncového spotřebitele  Úlevy popsané v článku 7, odstavci 2 (Early Actions) Možnost rozšíření rozsahu uznatelných opatření, včetně opatření realizovaných před účinností směrnice (od )  ČR by měla tuto úlevu využít, protože  se jedná o legitimní nástroj, jak snížit náklady na implementaci směrnice  lze očekávat, že této možnosti využije řada členských států 16 4

18 NOVELA SMĚRNICE O ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI - MOŽNOSTI IMPLEMENTACE ČLÁNKU 7 „SYSTÉMY POVINNÉHO ZVYŠOVÁNÍ ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI “  Podpůrný program (viz. definice článku 7, odstavce 9, písm. b) Členské státy rozhodnout, že za účelem dosažení úspor energie u konečných zákazníků přijmou jiná politická opatření, když jedním z vyjmenovaných jsou systémy a nástroje financování nebo daňové pobídky, které vedou k uplatňování energeticky účinných technologií nebo metod a jejichž výsledkem je snížení spotřeby energie u konečného uživatele  ČR by měla tuto možnost využít, protože  využitím již existujících a/nebo osvědčených podpůrných programů a jejich modifikací lze získat nástroj pro plnění cílů směrnice  Rozsah podporovaných opatření by zpočátku mohl omezen, s možností flexibility  potenciál úspor u jednotlivých opatření je různý, příležitosti jsou navíc značně fragmentované  realizace opatření byla pravidelně vyhodnocována (například na roční bázi) s možností rozsah opatření dle potřeby a zkušeností upravovat  Dosažené efekty opatření by měly být přepočteny na společné jednotky  požadavek směrnice na vykazování úspor ve stejných jednotkách  koncepce podpory, která s takto přepočtenými efekty pracuje již od začátku vytváří příležitost pro možný budoucí rozvoj trhu s bílými certifikáty, pro který je homogenita obchodovatelné komodity podmínkou 17 4

19 Cíl:  zamezit zneužívání energetického trhu, manipulacím a insider tradingu a zvýšit transparentnost  zajistit monitoring celého velkoobchodního energetického trhu Hlavní oblasti nových pravidel (rozsah):  zveřejňování vnitřních informací – již účinné  zákaz použít nezveřejněné vnitřní informace při prodeji/nákupu na velkoobchodních energetických trzích – již účinné  zákaz transakcí, které vysílají falešné či zavádějící signály – již účinné  registrace účastníků trhu u národního regulátora - bude vytvořen systém ERÚ  reportování do jednotné databáze ACER - bude vytvořen systém pod ACER ACER:  monitoring dat a odhalování případů zneužívání trhu Národní regulátoři:  monitoring národního trhu a odhalování případů zneužívání trhu  data o transakcích sdílená s ACER  vymáhání správného provedení nařízení - stanovení pokut do 18 měsíců Vstup v účinnost:  28. prosince REMIT (JIŽ PLATNÉ) NAŘÍZENÍ O INTEGRITĚ A TRANSPARENTNOSTI VELKOOBCHODNÍHO TRHU S ENERGIÍ 4

20 Cíl:  zlepšit transparentnost a bezpečnost při obchodování s (OTC) deriváty Hlavní oblasti nových pravidel (rozsah):  pokrývá všechny obchody s finančními deriváty na OTC trhu  standardizované OTC deriváty (tj. deriváty, které splňují předem stanovená kritéria způsobilosti, např. vysokou míru likvidity) budou muset být:  účtovány prostřednictvím ústředních protistran registrovaných u Evropského orgánu pro cenné papíry (ESMA)  oznamovány ústředním datovým střediskům (tzv. registrům obchodních údajů)  jednotné požadavky i na nefinanční protistrany (například energetické společnosti), které překročí zúčtovací práh  zúčtovací práh se bude používat ke stanovení toho, zda nefinanční protistrana začne podléhat zúčtovací povinnosti, a to pokud jde o všechny její smlouvy (nad prahem bude moci být při rolling average do 30 pracovních dní, stejně tak bude možné po této době z povinnosti “vypadnout”)  nezapočítává se “hedging“=pozice objektivně měřitelné jako snižující riziko plynoucí z komerční aktivity  tyto zúčtovací prahy budou teprve specifikovány ESMA – nutno aby ČNB aktivně vystupovala Dopady:  povinné účtování prostřednictvím ústředních protistran – povinnost maržování (drahé)  povinné účtování prostřednictvím ústředních protistran způsobí riziko snížené likvidity  nárůst nákladů a rizik spojených s likviditou může snížit hedging  snížení likvidity na energetických trzích naruší fungování trhu  výsledkem bude zvýšení cen energií pro konečné spotřebitele  zpomalení rozvoje vnitřního energetického trhu 19 4 EMIR (NÁVRH) NÁKLADNÉ MARŽOVÁNÍ OTC DERIVÁTŮ

21 Platný MiFID versus návrh revize MiFIDu – NUTNO ZACHOVAT VÝJIMKU PRO ENERGETIKY:  Platný MiFID: existovala výjimka pro komoditní trading na vlastní účet  Návrh revize MiFIDu: původní výjimka zrušena a nahrazena výjimkou pro komoditní trading na vlastní účet pokud se jedná o doplňkovou činnost - Jak si ale tuto “doplňkovost“ interpretovat?  Evropská komise teprve v budoucnu přijme delegované akty pro stanovení definice a vyjasnění, kdy je činnost zahrnující finanční nástroje doplňková; Navržená kritéria jsou:  velikost zapojeného kapitálu  do jaké míry činnost snižuje komerční riziko  ALE definice „doplňkovosti“ by měla být jasnější a konkrétně stanovena již v revizi MiFIDu, aby se předešlo podnikatelské nejistotě, zda a v jakých případech bude možno výjimky využít Bez výjimky pro energetiky:  nutnost získat licenci jako investiční firma podle revidovaného MiFIDu  plný dopad centrálního clearingu (maržování) v rámci EMIR (Nařízení o OTC derivátech)  dopad požadavků na kapitálovou přiměřenost (CRD) po roce 2014 Dopady:  zvýšení nákladů kvůli požadavku na vyšší držený kapitál a kolaterál  povinný centrální clearing - riziko snížené likvidity  nárůst nákladů a rizik spojených s likviditou může snížit hedging  snížení likvidity na energetických trzích  vázání kapitálu, nedostatek pro fyzické investice  zvýšení cen energií pro konečné spotřebitele  zpomalení rozvoje vnitřního energetického trhu 20 4 MIFID (NÁVRH REVIZE SMĚRNICE) SMĚRNICE O TRZÍCH FINANČNÍCH NÁSTROJŮ

22 A CO ŘÍCI NA ZÁVĚR? Energetika přestává být volnou soutěží na trhu, ale začíná být oborem, kde se soutěží o podpory, dotace a další různé formy motivačních prvků 21

23 1. listopadu 2012 – Praha, Žofín Seminář DONE „Fungování energetických trhů v ČR a EU“ JAN KANTA ředitel útvaru Legislativa a trh FUNGOVÁNÍ ENERGETICKÝCH TRHŮ V EU A ČR ANEB CO SE ZA ROK ZMĚNILO


Stáhnout ppt "1. listopadu 2012 – Praha, Žofín Seminář DONE „Fungování energetických trhů v ČR a EU“ JAN KANTA ředitel útvaru Legislativa a trh FUNGOVÁNÍ ENERGETICKÝCH."

Podobné prezentace


Reklamy Google