1. listopadu 2012 – Praha, Žofín Seminář DONE „Fungování energetických trhů v ČR a EU“ JAN KANTA ředitel útvaru Legislativa a trh FUNGOVÁNÍ ENERGETICKÝCH.

Prezentace na téma: "1. listopadu 2012 – Praha, Žofín Seminář DONE „Fungování energetických trhů v ČR a EU“ JAN KANTA ředitel útvaru Legislativa a trh FUNGOVÁNÍ ENERGETICKÝCH."— Transkript prezentace:

1 1. listopadu 2012 – Praha, Žofín Seminář DONE „Fungování energetických trhů v ČR a EU“ JAN KANTA ředitel útvaru Legislativa a trh FUNGOVÁNÍ ENERGETICKÝCH TRHŮ V EU A ČR ANEB CO SE ZA ROK ZMĚNILO

2 Evropská energetická politika dlouhou dobu kladla důraz na 3 principy  Zajištění bezpečných dodávek elektřiny  Liberalizace energetického trhu  Rozvoj udržitelných a ekologických technologií V poslední době je však kladen důraz na ekologické technologie na úkor ostatních principů  Stabilita dodávek ohrožena z důvodu vyčerpání kapacit sítí a pozastavení nových investic do konvenčních zdrojů  Rozpad jednotného energetického trhu do národních soustav neguje dosažené výsledky v integraci a liberalizaci energetiky  Koncový uživatel je zatěžován vyšší cennou elektřiny z obnovitelných zdrojů vzhledem k nutným dotacím NAMÍSTO VYVÁŽENÉ ENERGETICKÉ POLITIKY KLADE EU PŘÍLIŠ VELKÝ DŮRAZ NA ROZVOJ EKOLOGICKÝCH TECHNOLOGIÍ EU dříve EU dnes 1

3  Pokračující budování OZE v SRN bez souběžné výstavby přenosových kapacit vede k přetížení přenosové soustavy  Nárůst OZE kapacit v SRN vede k posunu nákladové křivky a poklesu ceny CO, čímž klesá cena silové elektřiny (zároveň však výrazně roste složka podpory OZE v koncové ceně elektřiny)  Nedostatečná kapacita distribuční i přenosové sítě v jednotlivých lokalitách (např. v ČR odhad investic 25 mld. Kč pro připojení 5 GW)  Riziko rozpojení trhů (například CZ a SRN) v důsledku zavedení Flow Based alokace přeshraničních profilů nebo v důsledku fyzického omezení toků např. budováním „phase shifters“  Riziko ukončení provozu uhelných elektráren v r.2015 z důvodu nedůsledné implementace novelizované IPPC směrnice EU (celkem 1,9 GW = 1/3 uhelných kapacit jen u ČEZ)  Riziko rozpadu sítě dálkového vytápění a zdražení tepla pro obyvatele  Nová regulace velkoobchodu s elektřinou (OTC trhu)  Riziko potřeby „MiFID“ licence pro ČEZ (EK navrhuje zrušení dosavadní výjimky pro energetiku)  Vyšší transakční náklady, nižší likvidita, nutnost kapitálové přiměřenosti  Zavádění de facto nerealizovatelných povinnosti Popis rizika HLAVNÍ RIZIKA PRO ČESKÝ ENERGETICKÝ SEKTOR... Nevhodné cesty k dosažení nastavených enviro cílů Regulace přeshraničních profilů Regulace emisí (implementace IPPC směrnice) Další připravovaná legislativa EU 1 2 3 4 2

4  Kvůli neharmonizovanému systému podpory dochází k neefektivnímu budování OZE a tím i k vyšším nákladům pro spotřebitele  Propad cen v CEE regionu tažený růstem OZE v DE a vytlačením konvenčních elektráren  Kapacita přenosových soustav rezervovaná pro fyzické toky elektřiny z OZE na úkor kapacity pro přeshraniční obchodování  Individualistické ochranářské opatření jednotlivých států (např. instalace “phase shifters“ na polsko-německé hranici)  Změna alokačního klíče dle Flow Based metody  Izolace trhů, destabilizace soustavy, hrozící blackouty  Zhoršení situace bezpečnosti dodávek (uzavření elektráren, u nichž není zajištěna ekonomická návratnost investic)  Zhoršení ekonomické situace (potřeba rozsáhlých investic)  Zhoršení kvality ŽP(lokální topení nekvalitními palivy v důsledku rozpadu CZT)  Pokles likvidity (řada hráčů zpřísněnou regulaci „neustojí“)  Nárůst transakčních nákladů na MWh, což se nejspíš projeví poklesem ziskovosti  Povinnost zavést opatření na snížení spotřeby zákazníků  Zavedení „povinnosti“ instalace AMM Dopady na energetický sektor … MAJÍ PŘÍMÝ VLIV I NA FUNGOVÁNÍ A HODNOTU ELEKTRÁRENSKÝCH SPOLEČNOSTÍ Nevhodné cesty k dosažení nastavených enviro cílů Regulace přeshraničních profilů Regulace emisí (implementace IPPC směrnice) Další připravovaná legislativa EU 1 2 3 4 3

5 EUR/MWh, year-ahead forward Cena elektřiny Německo JAK SE DÍVAT NA CENU ELEKTŘINY V KONTEXTU PODPORY OZE? 1 Podpora OZE cca 36 €/MWh Cena elektřiny na burze cca 48 €/MWh Reálná cena elektřiny, kterou platí konečný zákazník cca 84 €/MWh 4

6 1 A JAK TO VYPADÁ S CENAMI V ČR, KDYŽ SE NA TO PODÍVÁME NOVOU OPTIKOU? 5

7 K DOSAŽENÍ NASTAVENÝCH ENVIRO CÍLŮ MÁ EU CELOU ŘADU NÁSTROJŮ  k dosažení cíle je využíván celý soubor legislativních nástrojů  podpora OZE  povolenky CO 2 a obchodovací mechanismus EU ETS  daně na elektřinu, pevná a plynná paliva  IED směrnice  směrnice o energetické účinnosti Cílem EU je snižování CO 2 a negativních dopadů výroby energie na životní prostředí Jen vhodné nastavení a mix uvedených nástrojů může vést k funkčnímu a konkurenceschopnému jednotnému trhu s elektřinou v EU 1 6

8 PODPORA OZE JE NÁSTROJEM, KTERÝ SPOTŘEBOVÁVÁ FINANČNÍ PROSTŘEDKY, …  V roce 2012 je potřeba finančních prostředků na pokrytí nákladů podpory OZE+KVET cca 33 mld. Kč (bez korekčních faktorů z minulých let)  částka placená konečným spotřebitelem elektřiny je 420 Kč/MWh  částka placená ze státního rozpočtu je 11,7 mld. Kč  částka placená konečným spotřebitelem, pokud by nebyla částka placená ze státního rozpočtu, by byla cca 582 Kč/MWh  V roce 2013 vychází podle předběžných výpočtů potřeba finančních prostředků na pokrytí nákladů podpory OZE+KVET cca 41 mld. Kč (bez korekčních faktorů z minulých let)  očekávaná částka placená konečným spotřebitelem elektřiny je cca 620 Kč/MWh  očekávaná částka placená ze státního rozpočtu je 9,6 mld. Kč  očekávaná částka placená konečným spotřebitelem, pokud by nebyla částka placená ze státního rozpočtu, by byla cca 710 Kč/MWh  V následujících letech lze očekávat, že potřeba finančních prostředků na pokrytí nákladů podpory OZE+KVET stoupne až na cca 45 mld. Kč 7 1

9 8 … KDYŽ OPROTI TOMU OBLAST POVOLENEK CO 2 S OHLEDEM NA NOVÁ PRAVIDLA PLATNÁ OD ROKU 2013 BUDE GENEROVAT NOVÉ DODATEČNÉ FINANČNÍ PROSTŘEDKY, …  Novým finančním zdrojem v oblasti povolenek CO 2 budou jejich aukce, které při využití již odsouhlasené „derogace“, přinesou dodatečné finanční zdroje v období 2013-2020 ve výši cca 130 mld. Kč  Dodatečné finanční prostředky z aukcí povolenek CO 2 se nabízejí, minimálně v částečné výši, využít na úhradu nákladů spojených s podporou OZE, když podle evropské směrnice o emisním obchodování by mělo být minimálně 50 % prostředků z aukcí použito na opatření související s politikou ochrany klimatu, do které lze podporu OZE zahrnout Poznámka:Objem povolenek, které mají být prodány v aukci, byl oceněn cenou povolenky 20 €/t a kurzem 24 Kč/€ (obojí jsou stejné hodnoty jako u výpočtu části zdanění CO 2, viz další slide) 1

10  Harmonizace s klima balíčkem, transformace na nízkouhlíkovou ekonomiku  Posílení energetické účinnosti  Posílení vnitřního trhu (odstranění daňové diverzifikace, jasné rozlišení ETS a ETD sektorů)  Posílení makrocílů přes daňový přesun: zaměstnanost, růst, fiskální konsolidace Cíle revize Základním principem revize je narovnání existujících daní na energii a nastavení pravidel pro jednotné zdanění uhlíku na vnitřním trhu tak, aby byl doplněn ETS systém Způsob provedení  Rozdělení minimálních daňových sazeb na energetické produkty na:  CO 2 daň (20 €/tunu CO 2 ) na všechny emitenty mimo ETS včetně malých instalací využívající energii pro účely jiné než vytápění  všeobecné energetické zdanění na všechny energetické produkty s jednotnou sazbou podle energetického obsahu/výhřevnosti (u motorových paliv minimální výše 9,6 €/GJ bez rozdílu komerční/nekomerční použití s přechodným obdobím 10/12 let, pro teplo 0,15 €/GJ, pro elektřinu a plyn 0,5 €/MWh)  Úpravy obou složek v čase (CO 2 daň podle vývoje ceny uhlíku na ETS, všeobecné energetické zdanění podle vývoje harmonizovaného indexu spotřebních cen) … A NEJINAK TOMU BUDE PŘI ZAVEDENÍ UHLÍKOVÉ DANĚ VYCHÁZEJÍCÍ Z PŘIPRAVOVANÉ REVIZE SMĚRNICE 2003/96/EC O ENERGETICKÉ DANI, … 9 1

11 … KDYŽ NÁVRH NA ZAVEDENÍ UHLÍKOVÉ DANĚ V ČR, JAK JE DOSUD ZNÁM Z VEŘEJNÝCH ZDROJŮ, BUDE TAKÉ GENEROVAT NOVÉ DODATEČNÉ FINANČNÍ PROSTŘEDKY  Implementace zajistí srovnatelné podmínky pro všechny druhy energií a výroba tepla v rámci centrálního zásobování teplem bude mít srovnatelné podmínky, jako výroba tepla z energií a ve zdrojích mimo EU ETS  Implementace přinese další zdroj finančních prostředků do státního rozpočtu, když podle způsobu implementace lze očekávat, že nárůst výběru daně aplikací navrženého řešení za roky 2013-2020 může být cca 60 mld. Kč, který může být použit na pokrytí příspěvku státu na podporu OZE a KVET 10 1

12 11 PROTO SE NABÍZÍ POUŽITÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ GENEROVANÝCH DVĚMI NÁSTROJI NA ZAJIŠTĚNÍ FINANCOVÁNÍ TOHO TŘETÍHO, …  Pro pokrytí příspěvku státního rozpočtu na zajištění podpory OZE na stávající úrovni 11,7 mld. Kč a postupnému nárůstu nákladů na podporu OZE mezi roky 2012 a 2020, při zachování výše příspěvku zákazníků odebírajících elektřinu na OZE v roce 2012 ve výši cca 420 Kč/MWh, bude v období 2013- 2020 potřeba cca 140-150 mld. Kč  Pokud posuzované 3 nástroje byly zavedeny k prosazení jednoho cíle, tak i finanční prostředky, které jsou s nimi spojeny (generované i spotřebovávané finanční zdroje) by měly být používány navzájem k zajištění financování těchto 3 nástrojů a dosažení stanovených cílů 1

13 12 … COŽ MŮŽE V KONEČNÉM DŮSLEDKU PŘINÉST NĚKOLIK POZITIVNÍCH VÝSLEDKŮ 1. Zajištění dlouhodobě stabilní systém financování podpory výroby energie z OZE s možností zachování výše příspěvku zákazníků odebírajících elektřinu na OZE na úrovni roku 2012 ve výši cca 420 Kč/MWh 2. Zajištění dosažení cílů v oblasti energetiky a změny klimatu, a to „samofinancovatelným“ způsobem 3. Zajištění jednotné zacházení s jednotlivými zdroji energie a zaručení skutečně rovných podmínek mezi jednotlivými spotřebiteli energií nezávisle na používaném zdroji energie 4. Z aukcí povolenek CO 2 zůstane k dispozici za období 2013-2020 ještě několik desítek mld. Kč, které se z části mohou použít na opatření související s politikou ochrany klimatu a z části mohou posílit státní rozpočet 1

14 V OBLASTI PŘESHRANIČNÍCH KAPACIT JSME SE MOMENTÁLNĚ „ZBAVILI“ DOSUD NEZRALÉ A NEPROVĚŘENÉ „FLOW BASED“ METODY, ALE TY NÁM OHROŽUJE AKTUÁLNĚ ROZVOJ OZE,  Zeměpisná koncentrace výroby OZE je jiná než kde je vysoká poptávka po elektřině, což spolu s vysokou volatilitou výroby OZE vytváří tlaky na přenosovou soustavu  Většina podpor je zaměřena přímo na OZE a ne na rozvoj infrastruktury  Objem OZE podpořený dotacemi může růst velmi rychle, zatímco výstavba infrastruktury je dlouhý a složitý proces (8 – 10 let) 13 2

15 … COŽ OMEZUJE SOUTĚŽ A VEDE K ROZPADU TRHU KVŮLI NIŽŠÍM PŘESHRANIČNÍM KAPACITÁM NABÍZENÝM V AUKCÍCH Přeshraniční kapacity nabízené v ročních aukcích MW  Německá větrná elektřina zaplavuje českou přenosovou soustavu a přetěžuje ji  ČEPS musí rezervovat část přeshraničních kapacit pro nepředvídatelný tok elektřiny z OZE  Dlouhodobá alokace kapacity (roční, měsíční) důležitá pro forwardové prodeje elektřiny je nižší, s negativním dopadem na konkurenceschopnost  Ochrana národních trhů (phase- shifters v NL, PL) jen zesilují problémy jiných a rozdělují trhy Zdroj: Central allocation office 14 2

16 Zákon č. 201/2012 Sb.  Transponuje směrnici 2010/75/EU  Nové emisní limity od 1. 1. 2016 pro všechny spalovací zdroje nad 50 MW  Plnění si vyžádá vysoké investice do ekologizace nebo omezení výroby Přechodné režimy umožňující snadnější přechod na nové limity  Klesající emisní stropy namísto nových přísných limitů  Současné emisní limity zůstávají  Umožněna výměna stropů mezi zdroji  Platnost do 30. 6. 2020  Žádost nutno předložit MŽP do 11. 7. 2012  Schvalováno Evropskou komisí  Od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2023 může být zdroj provozován max. 17 500 hod.  Po vyčerpání limitu ukončení provozu  Využití omezené životnosti lze ohlásit do 1. 1. 2014 na příslušném krajském úřadu  Na místo emisního limitu pro SO 2 (ostatní látky neřeší)  Bez časového omezení  Přezkum provede Evropská komise v roce 2019  Pro teplárenské zdroje do 200 MW  Nejméně 50 % vyrobeného tepla musí být dodáno do veřejné sítě  Současné emisní limity zůstávají  Využití omezené životnosti lze ohlásit do 15. 6. 2015 na příslušném krajském úřadu Přechodný národní plán IMPLEMENTACE IPPC SMĚRNICE – SMĚRNICE O PRŮMYSLOVÝCH EMISÍCH 3 Omezená životnost Stupně odsíření Teplárenské zdroje 15

17 NOVELA SMĚRNICE O ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI - MOŽNOSTI IMPLEMENTACE ČLÁNKU 7 „SYSTÉMY POVINNÉHO ZVYŠOVÁNÍ ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI “  Výjimka z povinného schématu pro distributory a obchodníky (článek 7, odstavec 9) Výjimka umožňuje dosáhnout požadovaných úspor jinak něž zavedením povinného schématu pro distributory a obchodníky s elektrickou energií  ČR by měla tuto výjimku využít, protože  povinný systém pro distributory a obchodníky je méně efektivní, efektivnější je motivovat subjekty, které mají s úsporami zkušenosti a chtějí na tomto trhu působit  takové řešení bude mít nižší dopad do cen pro koncového spotřebitele  Úlevy popsané v článku 7, odstavci 2 (Early Actions) Možnost rozšíření rozsahu uznatelných opatření, včetně opatření realizovaných před účinností směrnice (od 31.12.2008)  ČR by měla tuto úlevu využít, protože  se jedná o legitimní nástroj, jak snížit náklady na implementaci směrnice  lze očekávat, že této možnosti využije řada členských států 16 4

18 NOVELA SMĚRNICE O ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI - MOŽNOSTI IMPLEMENTACE ČLÁNKU 7 „SYSTÉMY POVINNÉHO ZVYŠOVÁNÍ ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI “  Podpůrný program (viz. definice článku 7, odstavce 9, písm. b) Členské státy rozhodnout, že za účelem dosažení úspor energie u konečných zákazníků přijmou jiná politická opatření, když jedním z vyjmenovaných jsou systémy a nástroje financování nebo daňové pobídky, které vedou k uplatňování energeticky účinných technologií nebo metod a jejichž výsledkem je snížení spotřeby energie u konečného uživatele  ČR by měla tuto možnost využít, protože  využitím již existujících a/nebo osvědčených podpůrných programů a jejich modifikací lze získat nástroj pro plnění cílů směrnice  Rozsah podporovaných opatření by zpočátku mohl omezen, s možností flexibility  potenciál úspor u jednotlivých opatření je různý, příležitosti jsou navíc značně fragmentované  realizace opatření byla pravidelně vyhodnocována (například na roční bázi) s možností rozsah opatření dle potřeby a zkušeností upravovat  Dosažené efekty opatření by měly být přepočteny na společné jednotky  požadavek směrnice na vykazování úspor ve stejných jednotkách  koncepce podpory, která s takto přepočtenými efekty pracuje již od začátku vytváří příležitost pro možný budoucí rozvoj trhu s bílými certifikáty, pro který je homogenita obchodovatelné komodity podmínkou 17 4

19 Cíl:  zamezit zneužívání energetického trhu, manipulacím a insider tradingu a zvýšit transparentnost  zajistit monitoring celého velkoobchodního energetického trhu Hlavní oblasti nových pravidel (rozsah):  zveřejňování vnitřních informací – již účinné  zákaz použít nezveřejněné vnitřní informace při prodeji/nákupu na velkoobchodních energetických trzích – již účinné  zákaz transakcí, které vysílají falešné či zavádějící signály – již účinné  registrace účastníků trhu u národního regulátora - bude vytvořen systém ERÚ  reportování do jednotné databáze ACER - bude vytvořen systém pod ACER ACER:  monitoring dat a odhalování případů zneužívání trhu Národní regulátoři:  monitoring národního trhu a odhalování případů zneužívání trhu  data o transakcích sdílená s ACER  vymáhání správného provedení nařízení - stanovení pokut do 18 měsíců Vstup v účinnost:  28. prosince 2011 18 REMIT (JIŽ PLATNÉ) NAŘÍZENÍ O INTEGRITĚ A TRANSPARENTNOSTI VELKOOBCHODNÍHO TRHU S ENERGIÍ 4

20 Cíl:  zlepšit transparentnost a bezpečnost při obchodování s (OTC) deriváty Hlavní oblasti nových pravidel (rozsah):  pokrývá všechny obchody s finančními deriváty na OTC trhu  standardizované OTC deriváty (tj. deriváty, které splňují předem stanovená kritéria způsobilosti, např. vysokou míru likvidity) budou muset být:  účtovány prostřednictvím ústředních protistran registrovaných u Evropského orgánu pro cenné papíry (ESMA)  oznamovány ústředním datovým střediskům (tzv. registrům obchodních údajů)  jednotné požadavky i na nefinanční protistrany (například energetické společnosti), které překročí zúčtovací práh  zúčtovací práh se bude používat ke stanovení toho, zda nefinanční protistrana začne podléhat zúčtovací povinnosti, a to pokud jde o všechny její smlouvy (nad prahem bude moci být při rolling average do 30 pracovních dní, stejně tak bude možné po této době z povinnosti “vypadnout”)  nezapočítává se “hedging“=pozice objektivně měřitelné jako snižující riziko plynoucí z komerční aktivity  tyto zúčtovací prahy budou teprve specifikovány ESMA – nutno aby ČNB aktivně vystupovala Dopady:  povinné účtování prostřednictvím ústředních protistran – povinnost maržování (drahé)  povinné účtování prostřednictvím ústředních protistran způsobí riziko snížené likvidity  nárůst nákladů a rizik spojených s likviditou může snížit hedging  snížení likvidity na energetických trzích naruší fungování trhu  výsledkem bude zvýšení cen energií pro konečné spotřebitele  zpomalení rozvoje vnitřního energetického trhu 19 4 EMIR (NÁVRH) NÁKLADNÉ MARŽOVÁNÍ OTC DERIVÁTŮ

21 Platný MiFID versus návrh revize MiFIDu – NUTNO ZACHOVAT VÝJIMKU PRO ENERGETIKY:  Platný MiFID: existovala výjimka pro komoditní trading na vlastní účet  Návrh revize MiFIDu: původní výjimka zrušena a nahrazena výjimkou pro komoditní trading na vlastní účet pokud se jedná o doplňkovou činnost - Jak si ale tuto “doplňkovost“ interpretovat?  Evropská komise teprve v budoucnu přijme delegované akty pro stanovení definice a vyjasnění, kdy je činnost zahrnující finanční nástroje doplňková; Navržená kritéria jsou:  velikost zapojeného kapitálu  do jaké míry činnost snižuje komerční riziko  ALE definice „doplňkovosti“ by měla být jasnější a konkrétně stanovena již v revizi MiFIDu, aby se předešlo podnikatelské nejistotě, zda a v jakých případech bude možno výjimky využít Bez výjimky pro energetiky:  nutnost získat licenci jako investiční firma podle revidovaného MiFIDu  plný dopad centrálního clearingu (maržování) v rámci EMIR (Nařízení o OTC derivátech)  dopad požadavků na kapitálovou přiměřenost (CRD) po roce 2014 Dopady:  zvýšení nákladů kvůli požadavku na vyšší držený kapitál a kolaterál  povinný centrální clearing - riziko snížené likvidity  nárůst nákladů a rizik spojených s likviditou může snížit hedging  snížení likvidity na energetických trzích  vázání kapitálu, nedostatek pro fyzické investice  zvýšení cen energií pro konečné spotřebitele  zpomalení rozvoje vnitřního energetického trhu 20 4 MIFID (NÁVRH REVIZE SMĚRNICE) SMĚRNICE O TRZÍCH FINANČNÍCH NÁSTROJŮ

22 A CO ŘÍCI NA ZÁVĚR? Energetika přestává být volnou soutěží na trhu, ale začíná být oborem, kde se soutěží o podpory, dotace a další různé formy motivačních prvků 21

23 1. listopadu 2012 – Praha, Žofín Seminář DONE „Fungování energetických trhů v ČR a EU“ JAN KANTA ředitel útvaru Legislativa a trh FUNGOVÁNÍ ENERGETICKÝCH TRHŮ V EU A ČR ANEB CO SE ZA ROK ZMĚNILO