Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Friedrich Ebert Stiftung a ČMKOS Konference Chudoba a úroveň mezd Praha, 10. listopad 2015 Chudoba, deprivace, sociální vyloučení: koncepty, měření, problémy.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Friedrich Ebert Stiftung a ČMKOS Konference Chudoba a úroveň mezd Praha, 10. listopad 2015 Chudoba, deprivace, sociální vyloučení: koncepty, měření, problémy."— Transkript prezentace:

1 Friedrich Ebert Stiftung a ČMKOS Konference Chudoba a úroveň mezd Praha, 10. listopad 2015 Chudoba, deprivace, sociální vyloučení: koncepty, měření, problémy Tomáš Sirovátka

2 Cíl příspěvku Uvést obecné koncepty (chudoba a související) Jejich operacionalizace/indikátory Problémy spojené s indikátory a empirickou evidencí Některé další možnosti Dílčí ilustrace na datech

3 Chudoba Nedostatek zdrojů (finančních, materiálních) - omezení ve spotřebě/potřebách (+ relativní deprivace) ‚uzlový bod‘ deprivace ve vztahu k potřebám/standardu Různé možnosti stanovení: Eurostat 60% mediánu příjmu/osobu-spotřební jednotku Food ratio (Engelovy zákony, Orshanski) 1/3 výdajů na potraviny Normativní hranice (expertní, statistické metody) – legislativa (ŽM) Materiální deprivace Další formy deprivace (nemateriální) – význam pro cyklus deprivace Mechanismy, které k chudobě vedou či ji udržují

4 Sociální vyloučení Nedostatek zdrojů a materiální deprivace Mechanismy, které je způsobují (příčiny) Širší důsledky, včetně ohrožení sociální integrity a sociální kontroly Vystupňování sociálních nerovností ? - vertikální dimenze + horizontální dimenze (Giddens 1998) Multidimenzionální koncept, např. Percy-Smith (2000), Mareš a Sirovátka (2008) Dimenze: sociální, ekonomická, politická-občanská, komunitní, skupinová, individuální, prostorová a dále kulturní, symbolická a institucionální dimenze (diskurzivní dimenze - Moral Underclass diskurz – morální selhání, Levitas 2005), sebe-exkluze (dobrovolná)

5 Perspektiva cyklu deprivace (vylučování) Mechanismy, které vedou k chudobě a udržují chudobu Ne stav, ale proces principy sociální spravedlnosti podle Johna Rawlse (1971) - rovnost v příležitostech ? A. Sen (1992 aj.): schopnosti, příležitosti, zdroje, zprostředkující faktory Důsledky pro sociální politiku – vazba mezi koncepty výše paradigma sociálních investic (Giddens 1998, Esping-Andersen et al. 2002, Taylor-Gooby 2008, Morel et al 2012)

6 Sociální politika a proces sociálního začleňování Sociální investice 1 Sociální politika jako produktivní faktor 2 Prevence a rozvoj lidského potenciálu/kapitálu, děti EC Social investment package (EC 2013) důraz na rané vzdělávání a péči o děti, vzdělávání včetně inkluzivního vzdělávání, celoživotní vzdělávání, aktivní politiku na trhu práce a zaměstnanost, zdravotní péči, bydlení ale i dávkové systémy (dávky vztažené k dětem), služby

7 Sociální vyloučení - měření EU SILC: riziko chudoby, silná materiální deprivace, velmi nízká pracovní intenzita (jedna z dimenzí) v ČR ohroženo 14.6% populace, průměr zemí EU – 24.5% velké rozdíly: nezaměstnaní, nízké vzdělání – 50-60%, neúplné rodiny – 35%) PROBLÉM: Absence řady dimenzí Indikátory Strategie sociálního začleňování (VÚPSV) částečně řeší Např. sociální dimenze (důsledky) pocit diskriminace: 6,8% (7.3% EU, ESS 2012) sociální distance: 44,5% nechce v průměru některou z 10 jmenovaných skupin za sousedy, zhoršení (CVVM 2014) důvěra v instituce (parlament, policie, soudy, politické strany, politikové): 3.54% ČR, 4.18% EU), škála 1-10 nejvyšší - ESS2012 důvěra v lidi obecně (4.46%, 4.98% EU)- ESS 2012

8 Sociální vyloučení - měření Indikátory Strategie sociálního začleňování (VÚPSV) částečně řeší přístup k životním šancím vzdělávání žáků se speciálními potřebami v hlavním proudu (různé indikátory – indiv. vzděl. plány, asistenti pedagoga, poradenské kapacity, celoživotní vzdělávání), bydlení v nestandardních formách, bezdomovectví, kapacity sociálního a krizového/azylového bydlení, dostupnost zdravotních a sociálních služeb prostorová dimenze (charakteristiky území) Např. zaostávající regiony – složený indikátor (nezaměstnanost, dlouhodobá n., populace na dávkách dávek hmotné nouze, úroveň vzdělání, růst/pokles populace), velké regionální rozdíly – zaostávání ve více položkách – 4 z 5 položek - tzv. vnitřní periferie (koncept viz Jiří Musil 2008)

9 Sociální vyloučení - měření Např. vyloučené lokality sady specifických indikátorů ohledně prostorové koncentrace rizik chudoby a deprivace, (nezaměstnanosti), míra zadlužení, exekuce, patologické jevy sociální infrastruktury včetně přístupu k vzdělání, míra segregace ve vzdělání, kvalita a dostupnost škol, bydlení (např. podstandardní bydlení, kapacity určené k sociálnímu bydlení), kvalita veřejného prostoru, možnosti sociálního a kulturního života, kapacity terénní práce a sociální prevence atd.) (zdroje – Gabal 2006, 2015, šetření v SVL) Kvantitativní i kvalitativní informace

10 Relevance a konzistence indikátorů SV ? (korelační koef.) V riziku chudoby nebo sociálního vyloučení V riziku chudoby Silná materiální deprivace Velmi nízká pracovní intenzita V riziku chudoby nebo sociálního vyloučení 1,00,7410,6410,568 V riziku chudoby 1,00,3040,381 Silná materiální deprivace 1,00,249 Velmi nízká pracovní intenzita 1,0

11 Chudoba - měření Měření (viz Večerník 1991) Absolutní (životní potřeby) x relativní (propad ke standardu) Přímé (spotřeba) x nepřímé (příjmy) Objektivní (tvrdá data) x subjektivní (hodnocení subjektů) EU poverty line (podíl osob AROP, propad příjmů k hranici chudoby) = relativní, objektivní, nepřímé Senův index (ph x pg x GiniPoor)

12 Chudoba - měření PROBLÉM: nepřímé měření Např. náklady na bydlení ? V ČR je riziko chudoby nejnižší v EU – 8.6% (2013), ale přetížení náklady na bydlení (40% příjmu) u 14,5% populace (v EU 10,5%) Po nákladech na bydlení nedosahuje skoro 5% populace příjmy úrovně životního minima (tvrdá chudoba), v nezaměstnaných domácnostech 22%

13 Chudoba - přímé měření ? Materiální deprivace? absolutní, subjektivní, přímé EU SILC: silná materiální deprivace 4 z 9 položek – neočekávaný výdaj, neschopnost úhrad/splátek, maso obden, dovolená týden mimo domov, vytápění bytu + vybavení: auto, pračka, TV, telefon PROBLÉM: význam položek? výběr položek… V ČR jen 6.6% silná MD, ale položky vybavenosti nevýznamné Indikátory sociálního začleňování – národně specifický indikátor (jen diferencující položky, zahrnuta i deprivace v bydlení) pak deprivace dvojnásobná = 11,6% 31,6% v nezaměstnaných domácnostech

14 Význam položek mat. deprivace – korelační koef. Silná materiální deprivace V riziku chudoby nebo sociálního vyloučení V riziku chudoby Velmi nízká pracovní intenzita Důležité životní potřeby Nemůže si dovolit dostatečně vytápět byt Není schopen uhradit neočekávaný výdaj (9,400 Kč) Nemůže si dovolit jíst maso alespoň obden Nemůže si dovolit týden dovolené mimo domov Není schopen řádně platit platby/dluhy (bydlení) Vybavení domácnosti Nemá pračku Nemá auto Nemá telefon Nemá barevnou TV

15 Národně specifický indikátor 3 z 9 (diferencující) Nemohou si dovolit i) dostatečně otápět byt ii) jíst maso, ryby či proteinový ekvivalent každý druhý den iii) osobní počítač iv) automobil a/nebo, jejich byt je v) vlhký vi) malý vii) náklady na bydlení jsou pro ně velkou zátěží a/nebo viii) vychází s příjmy s velkými obtížemi ix) úhrada plateb/půjček je pro ně velkou zátěží Materiální deprivace = 11,6% 31,6% v nezaměstnaných domácnostech

16 Role sociální politiky ? Eliminace chudoby a sociálního vyloučení – celý komplex opatření: 1 ta, která pozitivně ovlivňují zaměstnanost 2 ta, která kompenzují chybějící příjmy Tradiční přístup: jednoduchá úloha 2 Analýza efektivnosti transferů při eliminaci chudoby podíl osob, které se dostanou nad hranici chudoby díky efektu transferů (tedy nejsou nadále pod hranicí chudoby po poskytnutí sociálních transferů), z celkového počtu osob pod hranicí chudoby podle příjmu bez započtení sociálních transferů Uzavření propadu příjmů (mezery chudoby) díky transferům

17 Problémy jednoduché úlohy a ilustrace (Problém předpokladu stabilního chování: nezměněné pobídky ?) Problém komplexu vlivů: potřeba transferů, štědrost transferů, cílenost transferů (Mitchell 1991), pokrytí (a non-take-up), (Transfery mají další funkce…nejen eliminovat chudobu) Česká republika efektivnost sociálních transferů (důchody započteny v příjmech před transfery) při eliminaci rizika chudoby je slušná 48,5 % lepší jsou jen Skandinávské země a NL (průměr EU je 35,3%.

18 Efektivnost sociálního systému - ilustrace Česká republika: pozitivní efekt, ale… pokles efektivnosti o 6 procentních bodů. v období Přesto pokles AROP Rozhodující faktor, který přispěl k poklesu AROP, je pokles rizika chudoby před transfery, na 16,7 %, to je o 3,3 procentního bodu Tedy snížení chudoby před transfery průměr EU je kolem 26 % a nejblíže jsou nám Slovensko s 20 % a Nizozemí s 20,8 % rizika chudoby před transfery. Celkově tedy větší vliv mělo snížení potřeby transferů

19 Efekt transferů na riziko chudoby (mimo důchodů) Populace v riziku chudoby Před transferyPo transferechEfekt transferů v % EU (28 zemí)25,816,735,3 Nové členské země (12 zemí) 24,117,328,2 Česká republika16,68,648,2 Dánsko28,112,356,2 Německo24,416,134,0 Řecko28,023,117,5 Švédsko27,114,845,4 Velká Británie30,115,947,2

20 Efektivnost sociálního systému v ČR Možná vysvětlení nižší potřeby transferů dopady opatření v oblasti daně z příjmu (zvýšení daňových slev a dalších úprav - relativně zvýhodnily nižší příjmové skupiny a podíl čistého příjmu k hrubému se zvýšil) pozitivní dopady na míru rizika chudoby v případě (především úplných) domácností s dětmi díílčí vliv: pomalejší zvyšování hranice chudoby s ohledem na dopady krize a pozvolnější růst příjmů celkově nízká ‚pracující chudoba‘ (4% x 8.9% EU průměr) Vysoce redistributivní důchodový systém slušné tempo valorizace důchodů, předstihl růst pracovních příjmů nízká chudoba 65+ (8,1% x 15,6% EU průměr)

21 Rozdílné efekty různé skupiny: ilustrace Druh domácnosti podle pracovní aktivity (největší rozdíly): Pracující – dospělí členové domácnosti ekonomicky aktivní (zaměstnaní) nepracující - nezaměstnané, domácnost bez ekonomicky aktivního (tj. zaměstnaného) člena a aspoň jeden člen je nezaměstnaný nepracující důchodci, domácnost bez ekonomicky aktivního člena (tj. zaměstnaného) nebo nezaměstnaného a aspoň jeden člen je nepracující důchodce nepracující - ostatní neaktivní, domácnost bez ekonomicky aktivního člena (zaměstnaného)

22 Efektivnost transferů v eliminaci chudoby 2013Před transfery Po transferechEfekt v % Plně zaměstnaná 5,83,146,6 Nezaměstnaná 54,934,337,5 Částečně zaměstnaná 31,411,762,7 Důchodci 7,36,215,1

23 Sociální vyloučení Plně zaměstnaná 6,2 Nezaměstnaná 56,855,5 Částečně zaměstnaná 17,018,6 Důchodci 14,611,0

24 Chudoba podle pracovní aktivity Plně zaměstnaná 3,1 Nezaměstnaná 35,134,3 Částečně zaměstnaná 11,511,7 Důchodci 9,06,2

25 Příjem po nákladech na bydlení pod ŽM Plně zaměstnaná 1,0 Nezaměstnaná 21,121,7 Částečně zaměstnaná 3,55,4 Důchodci 1,21,8

26 Závěr Komplexnost konceptů, komplexnost vlivů Rozdílné situace různých skupin populace a různé vlivy, které působí Hodnocení souvislostí zjištění o různých dimenzích problému Alternativní přístupy obohacují

27 Vybrané odkazy Indikátory Strategie potlačování chudoby a sociálního vyloučení Chudoba, materiální deprivace a sociální vyloučení v České republice s důrazem na děti a domácnosti vychovávající děti. Tomáš Sirovátka, Ivana Šimíková, Robert Jahoda, Jana Godarová - Praha: VÚPSV, v.v.i., s. - ISBN VÚPSV, v.v.i g=vupsv g=vupsv

28 Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "Friedrich Ebert Stiftung a ČMKOS Konference Chudoba a úroveň mezd Praha, 10. listopad 2015 Chudoba, deprivace, sociální vyloučení: koncepty, měření, problémy."

Podobné prezentace


Reklamy Google