ÚVOD DO SPECIALIZACE AKTIVITY PODPORUJÍCÍ ZDRAVÍ 6. Pohybové aktivity - zdatnost - pracovní výkonnost Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním.

Prezentace na téma: "ÚVOD DO SPECIALIZACE AKTIVITY PODPORUJÍCÍ ZDRAVÍ 6. Pohybové aktivity - zdatnost - pracovní výkonnost Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním."— Transkript prezentace:

1 ÚVOD DO SPECIALIZACE AKTIVITY PODPORUJÍCÍ ZDRAVÍ 6. Pohybové aktivity - zdatnost - pracovní výkonnost Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem Hlavního města Prahy.

2 Pozitivní důsledky pohybové činnosti zvyšuje fyzickou zdatnost, svalovou vytrvalost a sílu = přispívá k získání a udržení dobré fyzické a psychické kondice. zlepšuje činnost a efektivitu práce srdce a cévního systému → přispívá k tomu, že krev je schopna lépe přenášet kyslík k pracujícím svalům pozitivně ovlivňuje hodnoty krevního tlaku prohlubuje dýchání, zlepšuje schopnost plicní ventilace, přispívá ke zvýšení vitální kapacity plic podporuje novotvorbu kostní tkáně (posiluje kosti) a zmenšuje riziko zlomenin, zvláště u seniorů přispívá k udržení funkční zdatnosti páteře a kloubů, posiluje svalstvo, na kterých je funkce kloubů a páteře závislá (i pravidelná chůze je prevencí vertebrogenních potíží, např. bolesti v zádech) přispívá k duševní svěžesti, zklidňuje nervové napětí, pomáhá lepšímu prokrvení a okysličení mozkové tkáně zlepšuje schopnost soustředění, překonává potíže při usínání, zmírňuje bolesti hlavy, zmenšuje deprese, usnadňuje vyrovnání se se stresovými situacemi pracovní výkonnostupevněním tělesného zdraví zlepšujeme podmínky duševní rovnováhy → pozitivní vliv na pracovní výkonnost jedince.

3 Důsledky pohybové činnosti pro zdraví

4 Objem pohybových činností Ideální objem pohybové činnosti = takový, který má vliv na pozitivní rozvoj organismu. Intenzita a celková anamnéza jedince (věk, pohlaví, zdravotní stav) jsou nedílnou součástí určování objemu činnosti. Samotný objem je potřeba považovat pouze za hrubý orientační údaj (platí i pro trénink!!!). Podle odborníků lze tedy stanovit s přihlédnutím k výše uvedeným vazbám optimum týdenního objemu pohybové aktivity (cvičení, sport a pohybová rekreace)

5 Objem pohybových činností - děti předškolního věku: 14 -16 hodin/týden (tzn. 2 hodiny denně převážně herní pohybové činnosti v hygienicky nezávadném venkovním prostředí) - děti 6 – 14 let: 8 -10 hod./týden (zde musíme brát v potaz 3 hodiny školní TV, dále 2 - 4 hodiny organizované TV pod vedením trenéra a konečně 3 hodiny spontánní volné pohybové činnosti dle výběru dítěte, jen částečně usměrňované rodiči!!!) - mládež 15 – 18 let: 6 - 8 hodin/týden (čili alespoň 1 hodinu denně); vzhledem k věku by mělo jít o 50 % řízené pohybové činnosti, vedle školní TV alespoň 2 hodiny ve sportovních oddílech či klubech. Další čas by měl být věnován individuální pohybové činnosti. - dospělí: objem pohybových činností by měl tvořit alespoň 4 - 6 hodin/týden (zde se jedná převážně o individuální charakter činnosti).

6 Objem/Intenzita Optimální poměr objem/intenzita → vhodný kondiční (pohybový) program → vybrat způsob, jakým lze vypočítat vyrovnanou nebo deficitní energetickou bilanci. Nejlepším způsobem je použití sporttesteru (intenzita zátěže odvozená z hodnot SF) a energetických výživových tabulek (energetická hodnota potravin je uvedena na většině obalů). Intenzitu pohybového zatížení určuje spotřeba energie, kterou však ze srdeční frekvence jedince spočítáme pouze pokud známe její hraniční hodnotu –SF max a prahové hodnoty AP, ANP. Zvláště u dospělých je kladen důraz na to, aby při rekreačních pohybových aktivitách byla většina činností realizovaná v aerobním pásmu. Nicméně oblast okolo horní hraniční hodnoty AP je rozvíjející (rozvoj kardiovaskulární kapacity).

7 Možnosti výpočtu energetického výdeje Jednotkou práce a energie je kilojoule – kJ; starší literatura uvádí kcal (kilokalorie) 1kcal = cca 4,2 kJ Násobek hodnot BMS v kcal (kilokalorie) nebo v kJ (kilojoule) za hodinu Vzhledem k tomu, že BMS určíme přesně, určíme, jak tyto hodnoty energetického výdeje (EV) respektují pohlaví, věk a tělesnou hmotnost EV vypočteme při použití koeficientu energetické náročnosti pohybové aktivity v kJ min/kg hmotnosti Bazální metabolická spotřeba (BMS) klidový EV → EV při spánku – slouží k zachování funkcí organismu = 300 kJ/hod = 7 MJ/den za 1 min se spálí 1 kcal = 5 kJ; za 60 min → 300 kJ - 1 kcal/hod/kg hmotnosti hodnoty BMS se liší dle pohlaví a věku; bere v úvahu tělesnou hmotnost predikční tabulky pro výpočet BMS a potřeb energie podle věkových skupin, pohlaví, hmotnosti, koeficientu náročnosti tělesné aktivity

8 Příklady studií hodnotících EV SUCHAREV – u mládeže považuje za potřebný EV = 13 – 17 MJ denně BLAIR – 2000 amerických občanů 17 – 70 let; EV v kcal/kg/den - za normu aktivního životního stylu pokládá 40 kcal (to splňují17–29 letí, ostatní kategorie této normy neobsahují) - na základě měření stanovil tyto normy a rozlišuje: - hypokinetický životní styl – hodnoty EV, které klesnou pod 130 kJ/kg/den - neaktivní životní styl – 130 – 170 kJ/kg/den - aktivní životní styl – norma nad 170 kJ/kg/den - v dalších letech provedl měření EV i u mládeže 6 – 18 let - s přibývajícím věkem výrazně klesá EV za den → až v 16, 17 letech se ustaluje - stanovil normy aktivního životního stylu dětí a mládeže: - 6 let……………..340 kJ/kg/den - 8 let……………..310 kJ/kg/den - 10 let……………270 kJ/kg/den - 12 let…………....245 kJ/kg/den - 14 let……………200 kJ/kg/den - 16 let……………185 kJ/kg/den

9 Klasifikace pohybových aktivit dle intenzity (Teplý, 1996) PA s malou intenzitou (do 3x BMS tj. 0,3 MJ/hod) – 1 MJ/hod PA se střední intenzitou (3-5x BMS), 1,0 – 1,5 MJ/hod PA s větší intenzitou (5 – 7x BMS) 1,5 – 2,1 MJ/hod PA s velkou intenzitou (nad 7x BMS) nad 2,2 MJ/hod

10 Minutový záznam denního pohybového režimu (Seliger, 1974) Sedmistupňová škála pro vyhodnocení EV - K1 - Spánek (vleže) 1,1 BMS - K2 - Bdělý stav vleže, pasivní odpočinek, sledování TV vleže, čtení vleže 1,2x BM - K3 - Činnost vsedě a ve stoji, čtení, pletení, hygiena, jídlo, vaření, oblékání, jízda v dopravním prostředku 1,5x BMS - K4 - Mírná pohybová činnost, domácí práce, praní, úklid, procházky – chůze 3-4 km/hod., jízda na kole po rovině do 10 km/hod., nákupy (chůze s břemenem) 3,0x BMS - K5 - Pohybová činnost s malou intenzitou, malým pocením - náročnější úklidové práce, práce na zahrádce a chatě, jízda na kole do 16 km/hod., plavání (prsa, znak) 20m/min. 5,0x BMS - K6 - Pohybová činnost se střední intenzitou, se středním pocením - rytí na zahradě, ruční praní, chůze 7-8 km/hod., jízda na kole 20km/hod., stolní tenis, odbíjená, školní TV 8,0x BMS - K7 - Pohybová činnost s vekou I, velkým pocením, běh 15 km/hod., košíková, kopaná, lední hokej, plavání (kraul), lyžařský běh 15 km/hod. 10,0x BMS

11 Příklad klasifikace intenzity dynamického zatížení podle výdeje energie, příjmu kyslíku a srdeční frekvence u mužů (Placheta, Sieglová, Štejfa, 1999) Intenzita práce METVO 2 % VO 2 max SF (t.min-1) Lehká< 3,0< 1,0< 25< 100 Střední3,0 - 4,41,0 - 1,426 - 50100-124 Těžká4,6 - 7,01,5 - 2,051 - 75124-150 Velmi těžká> 7,0> 2,0> 751 > 50

12

13

14 Optimální objem energetického výdeje by se měl při sedavém zaměstnání obohatit o 6 000 -10 000 kJ /týden.

15 Použitá literatura BLAIR, SN. et al.: Physical fitness and all-cause mortality: A prospective study of healthy men and women. J Am Med Ass, 262 (17), 1989. DLOUHÁ, R. Výživa : přehled základní problematiky. Praha: Karolinum, 1998. KUČERA, M. et al. Pohyb v prevenci a terapii : kapitoly z tělovýchovného lékařství pro studenty fyzioterapie. Praha: Karolinum, 1998. PLACHETA, Z., SIEGLOVÁ, J., ŠTEJFA, M. Zátěžová diagnostika v ambulantní a klinické praxi. Praha: Grada, 1999. SELIGER, V. et al. Fyziologie tělesných cvičení. Praha: Univerzita Karlova, 1974. TEPLÝ, Z. Zdraví, zdatnost, pohybový režim : ověřte si svoji kondici. Praha: Česká asociace Sport pro všechny, 1995.